Rodinný závod (podnik)

daňové řešení

Vhodným podnikáním je podnikání v rámci rodiny. Jedná se jednak o podnikání s využitím spolupracujících osob, které svou činností pomáhají svým nejbližším při jejich podnikatelské činnosti, a dále jde o podnikání v rámci rodinného závodu, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní při podnikatelské činnosti. Jaké jsou právní a daňové souvislosti podnikání v rámci rodinného závodu?

Právní řešení rodinného závodu (§ 700 až 707 ObčZ)

Za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně, a který je ve vlastnictví některé z těchto osob.

Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Základní podmínkou pro vznik rodinného závodu je skutečnost, že společně v něm pracují manželé, nebo alespoň s jedním z manželů pracují jejich příbuzní.

Členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce. Rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu nebo jeho přírůstků, jakož i rozhodnutí týkající se záležitosti mimo obvyklé hospodaření včetně změn základních zásad závodního provozu nebo jeho zastavení se přijímají většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu.

Z § 700 odst. 2 ObčZ vyplývá, že ustanovení o právech a povinnostech členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu se nepoužijí v případech, kdy jsou tyto práva a povinnosti upraveny:

•    společenskou smlouvou včetně zakladatelského právního jednání o založení obchodní společnosti nebo družstva,

•    smlouvou o tiché společnosti,

•    nebo smlouvou zakládající vznik pracovního poměru,

•    popřípadě jinou obdobnou smlouvou (např. sdružení několika členů rodiny jako společníci ve společnosti dle § 2716 ObčZ).

Jestliže tedy rodina podniká a její vztahy nejsou upraveny ani jednou z výše uvedených smluv, jsou splněny zákonné podmínky pro automatický vznik rodinného závodu.

Pokud jsou zúčastněnými členy na rodinném závodu manželé, použije se na úpravu jejich vzájemných vztahů přednostně ustanovení o manželském majetkovém právu z toho důvodu, že podílejí-li se na provozu rodinného závodu manželé, mohou s ohledem na úpravu manželského majetkového práva nastat různé situace (rodinný závod je ve SJM, může náležet do výlučného vlastnictví jednoho manžela, majetkový režim si manželé upravili jinak, odlišně od zákona).

Rodinný závod nemůže vzniknout, pokud jeden z manželů zemře a ovdovělý manžel hodlá provozovat s příbuznými rodinný závod. Důvodem je, že manželství mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů a proto ovdovělý manžel po úmrtí druhého manžela již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu. Z vymezení rodinného závodu v občanském zákoníku vyplývá, že rodinný závod rovněž nemůže vzniknout, pokud by se na jeho provozu podíleli pouze příbuzní (např. sourozenci), aniž by v rámci rodinného závodu byl zapojen i jeden nebo oba manželé. Ze stejných důvodů nemůže vzniknout rodinný závod mezi druhem a družkou (přítelem a přítelkyní).

Zdanění příjmů člena
rodinného závodu

Člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu je v rámci zdanění jeho příjmů zařazen mezi spolupracující osoby. Jedná se o člena rodiny, který se podílí na provozu rodinného závodu, přičemž tento člen rodiny nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Z ustanovení § 13 odst. 1 ZDP vyplývá, že spolupracujícími osobami se rozumí:

a)  spolupracující manžel [ve smyslu znění § 21e odst. 3 ZDP se rozumí pro účely daní z příjmů manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb. upravujícího registrované partnerství],

b)  spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,

c)  člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

Jaký je rozdíl mezi spolupracující osobou vymezenou v § 13 odst. 1 písm. b) a členem rodinného závodu podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP?

•    Při spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) ZDP se nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Půjde tedy nejen o veškeré členy rodiny, ale i o další cizí osoby s jedinou podmínkou, že se jedná o osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Společně hospodařící domácností se pro účely daně z příjmů rozumí dle § 21e odst. 4 ZDP společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

•    Pro posouzení člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu jako spolupracující osoby dle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP se vyžaduje, aby se jednalo o člena rodiny ve smyslu znění § 700 odst. 1 ObčZ, který se zúčastní na provozu rodinného závodu, přičemž tato osoba nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP s výjimkou podílu na zisku společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.

Jak vyplývá ze znění § 13 odst. 2 ZDP u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Vlastní rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby vyplývá z § 13 odst. 2 a odst. 3 ZDP.

V § 13 odst. 2 ZDP se uvádí, že příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než30 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.

Následně v § 13 odst. 3 ZDP se uvádí, že v případě, že je spolupracující osobou pouze manžel (rozumí se jak manžel, tak manželka, popř. registrovaný partner), se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.

Zákon o daních z příjmů v ustanovení § 13 stanoví výši podílu člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu na příjmech a výdajích, ale nestanoví, jakým způsobem se převedená částka „zisku“ (rozdílu příjmů a výdajů) převádí na člena zúčastněného na provozu rodinného závodu. Je nutno postupovat dle § 701 ObčZ, ze kterého vyplývá, že členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce. Je proto třeba, aby se zúčastněné osoby, podílející se na provozu rodinného závodu, domluvily na způsobu faktického převedení podílu na zisku rodinného závodu.

Příklad 1

Bratr podnikatele se podílí jako člen na činnosti rodinného závodu společně s tímto podnikatelem. Podnikatel je ženatý, jeho bratr nesdílí společně hospodařící domácnost s podnikatelem a současně má vlastní živnost a vykonává svou podnikatelskou činnost.

Pokud jsou v daném případě splněny podmínky vymezené v ObčZ pro vznik rodinného závodu, lze na bratra, který se podílí jako člen rodinného závodu na jeho provozu svou činností, převést za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč částky, o kterou příjmy převyšují výdaje, při výkonu této činnosti po celé zdaňovací období. Vlastní způsob reálné výplaty převedené částky „zisku“ rodinného závodu zákon o daních z příjmů nikterak neřeší a záleží na dohodě členů rodinného závodu.

Příklad 2

S manželem při jeho živnostenském podnikání spolupracuje manželka, na kterou manžel převádí 50 % dosažených příjmů a výdajů, limitovaných převáděným základem daně 540 000 Kč za příslušné zdaňovací období. V březnu 2025 manželka zemřela. Ovdovělý manžel hodlá vytvořit v roce 2025 rodinný závod se synem, který nežije ve společně hospodařící domácnosti.

Z § 700 ObčZ vyplývá, že jedním z nutných zákonných předpokladů pro vznik rodinného závodu je účast manželů nebo alespoň jednoho z nich na činnosti rodinného závodu. Manželství však mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů. Proto v daném případě ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu. V daném případě nelze postupovat ani podle § 13 odst. 1 písm. b) ani podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP a nelze příjmy a výdaje podnikatele převádět na syna, který se hodlá podílet na podnikání svého otce a to z těchto důvodů:

-   není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože spolupracující osoba nežije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti

-   není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP, protože nemůže vzniknout rodinný závod.

Řešením může být uzavření smlouvy o dílo, na základě které bude syn (rovněž podnikatel se živnostenským oprávněním) fakturovat provedené činnosti svému otci (podnikateli) při dodržení ceny obvyklé za provedené činnosti. To ovšem bude mít smysl tehdy, pokud otec uplatňuje výdaje ve skutečné výši a může si tak zaplacené výdaje za fakturované činnosti uplatnit do daňových výdajů. Pokud však podnikatel uplatňuje paušální výdaje ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP, pak fakturace ztrácí daňový efekt pro podnikatele.

Příklad 3

Podnikatel má přítelkyni a hodlají společně vytvořit rodinný závod ve formě fitcentra. Z hlediska daňového hodlají využít znění § 13 ZDP, přičemž nemají společně hospodařící domácnost (oba žijí odděleně v samostatných bytech).

V daném případě se nejedná o rodinný závod, protože není dodržena podmínka stanovená v § 700 ObčZ, že v rodinném závodě společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní nebo osoby s manžely sešvagřené. Nelze rovněž využít § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože s příslušným podnikatelem hodlá spolupracovat jeho přítelkyně, která s ním nesdílí společně hospodařící domácnost. Z hlediska daňového se tudíž nejedná o spolupracující osobu, na kterou lze převést příjmy a výdaje dle § 13 ZDP.

Vymezení rodinného podniku

Usnesením č. 330 vláda České republiky na svém jednání dne 13. 5. 2019 schválila nelegislativní materiál, obsahující definici rodinného podniku podle předloženého materiálu čj. 299/19 a současně v tomto usnesení uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy využívat tuto definici a totéž doporučila vedoucím ostatních služebních úřadů v rámci svých svěřených agend. Následně usnesením vlády č. 535 ze dne 11. května 2020 došlo ke změně tohoto usnesení, spočívající ve zpřesnění vymezení rodinného podniku. V návaznosti na obě usnesení vlády připravila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR projekt Registrace rodinných podniků České republiky, který umožňuje registrovaným rodinným obchodním korporacím a rodinným živnostem mj. využít zvýhodněných bankovních produktů pro malé a střední podniky připravených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s.

Následně vláda na svém jednání dne 18. října 2021 na základě praktických zkušeností získaných při posuzování registrací rodinných podniků schválila změnu definice rodinného podniku v ČR (usnesení vlády č. 899, č. j. 1146/21) a současně zrušila obě stávající předchozí usnesení vlády.

Nové vymezení
rodinného podniku

definované v tomto usnesení vlády je následující:

Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost.

1)  Rodinnou obchodní korporací je obchodní korporace, ve které je nadpoloviční počet společníků tvořen členy jedné rodiny, kteří současně přímo nebo nepřímo vykonávají většinu hlasovacích práv, a alespoň jeden člen této rodiny je členem jejího statutárního orgánu nebo ve které členové jedné rodiny přímo nebo nepřímo vykonávají většinu hlasovacích práv a alespoň jeden člen této rodiny je členem statutárního orgánu této obchodní korporace; znaky rodinné obchodní korporace jsou splněny i tehdy, je-li jediným jejím společníkem člen jedné rodiny, který je současně členem statutárního orgánu, a alespoň jeden jiný člen téže rodiny je členem jejího statutárního orgánu, jejím zaměstnancem, jejím prokuristou nebo členem její dozorčí rady. Za rodinnou obchodní korporaci se považuje také obchodní korporace, ve které většinu hlasovacích práv vykonává ve prospěch jedné rodiny fundace nebo svěřenský správce svěřenského fondu, pokud je současně alespoň jeden člen této rodiny členem statutárního orgánu fundace, nebo svěřenský správce svěřenského fondu.

2)  Rodinná živnost je podnikání, na kterém se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové jedné rodiny a nejméně jeden z členů této rodiny je držitelem živnostenského nebo jiného obdobného oprávnění nebo je oprávněn k podnikání z jiného důvodu.

3)  Za členy jedné rodiny se pro účely rodinného podniku považují společně pracující manželé nebo partneři nebo alespoň s jedním z manželů nebo partnerů i jejich příbuzní až do třetího stupně, osoby s manžely nebo partnery sešvagřené až do druhého stupně, dále osoby příbuzné v přímé linii, nebo sourozenci.

Možnosti podnikání v rámci
rodinné obchodní korporace

Rodinní příslušníci mohou založit obchodní společnost za účelem společného podnikání, nejčastěji jde o společnost s r.o., komanditní společnost, resp. veřejnou obchodní společnost. Variantou společného podnikání je založení obchodní společnosti jedním nebo oběma manžely, nejčastěji pak jde o společnost s ručením omezeným. Pokud například manžel založí společnost s r.o. a je jejím jediným společníkem a současně je statutárním orgánem společnosti jako její jediný jednatel, pak tato společnost jakožto právnická osoba může uzavřít prostřednictvím svého statutárního orgánu pracovněprávní vztah s manželkou jako zaměstnancem společnosti. Obdobně může každý z manželů založit samostatnou obchodní společnost a tyto právnické osoby pak mohou uzavírat mezi sebou různé druhy smluv v souladu s občanským zákoníkem. Rovněž tak může dojít k uzavírání smluv mezi společností s r.o. zastoupenou statutárním orgánem – jednatelem (manžel) a manželkou – samostatně podnikající fyzickou osobou. Nutno zde mít na zřeteli dodržení postupu dle § 23 odst. 7 ZDP, týkající se sjednaných cen mezi kapitálově a jinak spojenými osobami.

Uplatnění daně z příjmů v jednotlivých obchodních korporacích

®  Společnost s ručením omezeným

Zjištěný výsledek hospodaření společnosti představuje hrubý účetní zisk (tj. zisk před zdaněním), ze kterého se po jeho neúčetní úpravě dle podmínek stanovených v ZDP určí základ daně z příjmů právnických osob a daň z příjmů. Společnost podává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 %.

Vyplácené podíly na zisku společníkům podléhají zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %[dle § 36 odst. 2 písm. b) ZDP], kterou sráží a odvádí společnost jako plátce této daně svému místně příslušnému správci daně (dle § 38d odst. 2 a odst. 3 ZDP). Tyto podíly na zisku nepodléhají odvodům ani sociálního ani zdravotního pojištění.

Odměna za výkon funkce jednatele spol. s r.o. je podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP zdaňována jako příjem ze závislé činnosti. Příjem za práci společníka společnosti s ručením omezeným je dle § 6 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP příjmem ze závislé činnosti. Vlastní zdanění bude záviset na tom, zda jednatel (společník) učiní nebo neučiní prohlášení k dani.

®  Veřejná obchodní společnost

U veřejné obchodní společnosti jsou podle znění § 18b odst. 1 ZDP předmětem daně z příjmů pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 ZDP (srážková daň); to neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti. Dle § 18b odst. 2 ZDP jsou u společníka veřejné obchodní společnosti předmětem daně také příjmy veřejné obchodní společnosti.

Veřejná obchodní společnost neúčtuje o dani z příjmů, ani nepodává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Vlastní zdanění u společníka závisí na tom, zda společník je fyzickou nebo právnickou osobou. U společníka, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) veřejné obchodní společnosti součástí dílčího základu daně z podnikání [dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Podle znění § 7 odst. 4 ZDP je součástí základu daně (dílčího základu daně) společníka veřejné obchodní společnosti poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

Na společníky veřejné obchodní společnosti – fyzické osoby je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění může za společníka odvádět buď veřejná obchodní společnost, anebo si ho platí každý společník sám – v obou případech se podle znění § 25 odst. 1 písm. g) ZDP jedná o daňově neuznatelný náklad.

Podíl společníka veřejné obchodní společnosti na zisku [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP] nelze dle § 13 odst. 1 ZDP rozdělit na spolupracující osobu;

•  K podílu společníka veřejné obchodní společnosti nelze uplatnit paušální výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP;

•  Společník veřejné obchodní společnosti nemůže být poplatníkem v paušálním režimu ve smyslu znění § 2a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP (nemůže uplatnit paušální daň).

Příklad 4

Veřejná obchodní společnost má dva společníky (fyzické osoby), přičemž dle společenské smlouvy se společník A podílí na zisku (ztrátě) 45 % a společník B 55 %. Za rok 2024 dosáhne veřejná obchodní společnost základu daně z příjmů (rozdíl mezi příjmy a výdaji s úpravou podle § 23 až § 33 ZDP) ve výši 1 100 000 Kč.

Součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP bude u společníka A poměrná část daňového základu veřejné obchodní společnosti ve výši 1 100 000 Kč x 0,45 = 495 000 Kč a u společníka B poměrná část daňového základu veřejné obchodní společnosti ve výši 1 100 000 Kč x 0,55 = 605 000 Kč.

®  Komanditní společnost

je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Dle § 20 odst. 4 ZDP se u komanditní společnosti základ daně stanovený dle§ 23 až § 33 ZDP snižuje o částku připadající komplementářům. Zbylý základ daně je základem daně společnosti, podléhající zdanění sazbou daně z příjmů právnických osob ve výši 21 %.

Zdanění komplementářů komanditní společnosti je obdobné jako u společníka veřejné obchodní společnosti. Vlastní zdanění u komplementáře závisí na tom, zda komplementář je fyzickou nebo právnickou osobou.

U komplementáře, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) komanditní společnosti součástí dílčího základu daně z podnikání podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Podíl na zisku (ztrátě) komanditní společnosti zdaňují přímo komplementáři v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob.

V § 7 odst. 5 ZDP se uvádí, že u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

Způsob zdanění podílů na zisku komanditistů je obdobný jako u společníků společnosti s ručením omezeným. Vyplácené podíly na zisku komanditistům podléhají zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou sráží a odvádí společnost jako plátce této daně svému místně příslušnému správci daně. Příjmy za práci komanditisty komanditní společnosti jsou dle § 6 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP příjmy ze závislé činnosti. Vlastní zdanění bude záviset na tom, zda komanditista učiní nebo neučiní prohlášení k dani.

Podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP] nelze dle § 13 odst. 1 ZDP rozdělit na spolupracující osobu;

•  K podílu komplementáře komanditní společnosti nelze uplatnit paušální výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP;

•  Komplementář komanditní společnosti nemůže být poplatníkem v paušálním režimu ve smyslu znění § 2a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP (nemůže uplatnit paušální daň).

Na komplementáře komanditní společnosti – fyzické osoby je z hlediska předpisů o sociálním zabezpečení a všeobecném zdravotním pojištění pohlíženo jako na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíly na zisku podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Pojistné na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění může za komplementáře odvádět buď komanditní společnost, anebo si ho platí komplementář sám – v obou případech se podle znění § 25 odst. 1 písm. g) ZDP jedná o daňově neuznatelný náklad.

Ing. Ivan Macháček

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 7

Příjmy ze samostatné činnosti

(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je

a)  příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b)  příjem ze živnostenského podnikání,

c)  příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d)  podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále

a)  příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b)  příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c)  příjem z výkonu nezávislého povolání.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.

(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

(6) Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).

(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši

a)  80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

b)  60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,

c)  30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

d)  40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

(8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou. Poplatník, který uplatňuje výdaje způsobem podle odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o příjmech podle odstavce 7 a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

(9) Jde-li o věc ve společném jmění manželů, která je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto věcí, které připadají na část věci využívané pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.

(10) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním ...