Rodinný závod – rodinný podnik
– rozdíly

Jaké je daňové řešení podnikání členů rodinného závodu a kdo může být členem rodinného závodu? Jaké je vymezení rodinného podniku a v čem se liší od rodinného závodu?

Právní řešení rodinného závodu

je obsahem § 700 až § 707 ObčZ. Z těchto ustanovení vyplývá:

•    za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně, a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu;

•    členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce;

•    rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu nebo jeho přírůstků, jakož i rozhodnutí týkající se záležitosti mimo obvyklé hospodaření včetně změn základních zásad závodního provozu nebo jeho zastavení se přijímají většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu;

•    ustanovení o právech a povinnostech členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu se nepoužijí v případech, kdy jsou tyto práva a povinnosti upraveny:

-   společenskou smlouvou včetně zakladatelského právního jednání o založení obchodní společnosti nebo družstva,

-   smlouvou o tiché společnosti,

-   nebo smlouvou zakládající vznik pracovního poměru,

-   popřípadě jinou obdobnou smlouvou (např. sdružení několika členů rodiny jako společníci ve společnosti dle § 2716 ObčZ).

Jestliže tedy rodina podniká a její vztahy nejsou upraveny ani jednou z výše uvedených smluv, jsou splněny zákonné podmínky pro automatický vznik rodinného závodu;

•    pokud jsou zúčastněnými členy na rodinném závodu manželé, použije se na úpravu jejich vzájemných vztahů přednostně ustanovení o manželském majetkovém právu, a to z toho důvodu, že podílejí-li se na provozu rodinného závodu manželé, mohou s ohledem na úpravu manželského majetkového práva nastat různé situace (rodinný závod je ve SJM, může náležet do výlučného vlastnictví jednoho manžela, majetkový režim si manželé upravili jinak, odlišně od zákona).

Základní podmínkou pro vznik rodinného závodu je skutečnost, že společně v něm pracují manželé, nebo alespoň s jedním z manželů pracují jejich příbuzní. Rodinný závod nemůže vzniknout, pokud jeden z manželů zemře a ovdovělý manžel hodlá provozovat s příbuznými rodinný závod. Důvodem je, že manželství mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů a proto ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu.

Z vymezení rodinného závodu v občanském zákoníku vyplývá, že rodinný závod rovněž nemůže vzniknout, pokud by se na jeho provozu podíleli pouze příbuzní (např. sourozenci), aniž by v rámci rodinného závodu byl zapojen i jeden nebo oba manželé. Ze stejných důvodů nemůže vzniknout rodinný závod mezi druhem a družkou (přítelem a přítelkyní).

Daňové řešení podnikání členů rodinného závodu

Zdanění příjmů členů rodinného závodu na činnosti rodinného závodu vychází ze znění § 13 ZDP. Člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu je totiž zařazen z hlediska daňového mezi spolupracující osoby vymezené v § 13 ZDP. Jedná se o člena rodiny, který se podílí na provozu rodinného závodu, přičemž podstatná je skutečnost, že tento člen rodiny nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Spolupracujícími osobami se podle znění § 13 odst. 1 ZDP rozumí:

a)  spolupracující manžel,

b)  spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,

c)  člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

Ve smyslu znění § 21e odst. 3 ZDP se rozumí pro účely daní z příjmů manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb. upravujícího registrované partnerství.

Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP s výjimkou podílu na zisku společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.

Na spolupracující osobu, a tedy i na člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu lze rozdělit:

Příjmy a výdaje dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, tedy

-   příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

-   příjem ze živnostenského podnikání,

-   příjem z jiného podnikání, neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění.

Dále lze rozdělit na spolupracující osobu příjmy a výdaje uvedené v § 7 odst. 2 ZDP, tedy:

a)  příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b)  příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c)  příjem z výkonu nezávislého povolání.

Při výkonu samostatné činnosti poplatníka může dojít k situaci, že dosažené příjmy jsou nižší než dosažené skutečné výdaje. V tomto případě je možno rozdělit na spolupracující osobu i ztrátu ze samostatné činnosti (z podnikání). Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí jak pro poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, tak pro spolupracující osobu, podmínky stanovené v § 34 odst. 1 ZDP.

Jak vyplývá ze znění § 13 odst. 2 ZDP u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Nikdy nemůže poplatník převést na spolupracující osobu odlišný poměr dosažených příjmů a odlišný poměr vynaložených výdajů, tedy např. nelze převést 50 % příjmů a 30 % výdajů poplatníka na spolupracující manželku. Vlastní rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby vyplývá z § 13 odst. 2 a odst. 3 ZDP.

V § 13 odst. 2 ZDP se uvádí, že příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.

Následně v § 13 odst. 3 ZDP se uvádí, že v případě, že je spolupracující osobou pouze manžel (rozumí se jak manžel, tak manželka, popř. registrovaný partner), se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.

     Jaký je rozdíl mezi spolupracující osobou vymezenou v § 13 odst. 1 písm. b) a členem rodinného závodu podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP?

•    Při spolupráci osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) ZDP se nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Půjde například o syna, dceru, bratra, sestru, matku, otce, druha, družku, babičku, dědečka, strýce, tetu a případně o cizí osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí dle § 21e odst. 4 ZDP společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

•    Pro posouzení člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu jako spolupracující osoby dle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP se vyžaduje, aby se jednalo o člena rodiny ve smyslu znění § 700 odst. 1 ObčZ, který se zúčastní na provozu rodinného závodu, přičemž tato osoba nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Zákon o daních z příjmů v ustanovení § 13 stanoví výši podílu člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu na příjmech a výdajích, ale nestanoví, jakým způsobem se převedená částka „zisku“ (rozdílu příjmů a výdajů) převádí na člena zúčastněného na provozu rodinného závodu. Je nutno postupovat dle § 701 ObčZ, ze kterého vyplývá, že členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce. Je proto třeba, aby se zúčastněné osoby, podílející se na provozu rodinného závodu, domluvily na způsobu faktického převedení podílu na zisku rodinného závodu.

Příklad 1

Bratr podnikatele se podílí na činnosti rodinného závodu společně s tímto podnikatelem. Podnikatel je ženatý, jeho bratr nesdílí společně hospodařící domácnost s podnikatelem a současně vykonává vlastní podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění.

Pokud jsou v daném případě splněny podmínky vymezené v ObčZ pro vznik rodinného závodu, lze na bratra podnikatele, který se podílí jako člen rodinného závodu na jeho provozu svou činností, převést za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč částky, o kterou příjmy převyšují výdaje, při výkonu této činnosti po celé zdaňovací období. Vlastní způsob reálné výplaty převedené částky „zisku“ rodinného závodu zákon o daních z příjmů nikterak neřeší, a záleží na dohodě členů rodinného závodu.

Příklad 2

S podnikatelem spolupracuje při jeho živnostenském podnikání manželka, na kterou podnikatel převádí v souladu se zněním § 13 odst. 3 ZDP 50 % dosažených příjmů a výdajů, limitovaných převáděným rozdílem příjmů a výdajů 540 000 Kč za příslušné zdaňovací období. V květnu 2022 manželka zemřela a ovdovělý manžel hodlá pokračovat ve svém podnikání se synem, který nežije ve společně hospodařící domácnosti, a to tím způsobem, že založí se synem rodinný závod.

Ovdovělý manžel však nemůže takto postupovat. Z § 700 ObčZ vyplývá, že jedním z nutných zákonných předpokladů pro vznik rodinného závodu je účast manželů nebo alespoň jednoho z nich na činnosti rodinného závodu. Manželství však mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů. Proto v daném případě ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu. V daném případě nelze postupovat ani podle § 13 odst. 1 písm. b) ani podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP a nelze příjmy a výdaje podnikatele převádět na syna, který se hodlá podílet na podnikání svého otce, a to z těchto důvodů:

-   není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože spolupracující osoba nežije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti;

-   není splněna podmínka dle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP, protože nevznikl rodinný závod.

Řešením pro daný případ možné pomoci syna při podnikání jeho otce může být uzavření smlouvy o dílo, na základě které bude syn (rovněž podnikatel se živnostenským oprávněním) fakturovat provedené činnosti svému otci (podnikateli) při dodržení ceny obvyklé za provedené služby ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP. To ovšem bude mít smysl, pokud otec uplatňuje výdaje vynaložené v rámci podnikání ve skutečné výši a může si tak zaplacené výdaje za fakturované služby uplatnit do daňových výdajů. Pokud však podnikatel uplatňuje paušální výdaje ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP, pak fakturace ztrácí daňový efekt pro podnikatele.

Příklad 3

Podnikatel má přítelkyni, se kterou nesdílí společně hospodařící domácnost. Společně hodlají vytvořit rodinný závod ve formě půjčovny sportovních věcí. Z hlediska daňového hodlají využít znění § 13 ZDP.

V daném případě se nejedná o rodinný závod, protože není dodržena podmínka stanovená v § 700 ObčZ, že v rodinném závodě společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní nebo osoby s manžely sešvagřené. Nelze rovněž využít § 13 odst. 1 písm. b) ZDP, protože s podnikatelem hodlá spolupracovat jeho přítelkyně, která s ním nesdílí společně hospodařící domácnost. Z hlediska daňového se tudíž nejedená o spolupracující osobu, na kterou lze převést příjmy a výdaje dle § 13 ZDP.

Co je rodinný podnik?

Usnesením č. 330 vláda České republiky na svém jednání dne 13. 5. 2019 schválila nelegislativní materiál, obsahující definici rodinného podniku podle předloženého materiálu č.j. 299/19 a současně v tomto usnesení uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy využívat tuto definici a totéž doporučila vedoucím ostatních služebních úřadů v rámci svých svěřených agend. Následně usnesením vlády č. 535 ze dne 11. května 2020 došlo ke změně tohoto usnesení, spočívající ve zpřesnění vymezení rodinného podniku. V návaznosti na obě usnesení vlády připravila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR projekt Registrace rodinných podniků České republiky, který umožňuje registrovaným rodinným obchodním korporacím a rodinným živnostem mj. využít zvýhodněných bankovních produktů pro malé a střední podniky připravených Národní rozvojovou bankou, a.s.

Následně vláda na svém jednání dne 18. října 2021 na základě praktických zkušeností získaných při posuzování registrací rodinných podniků schválila změnu definice rodinného podniku v ČR (usnesení vlády č. 899, č.j. 1146/21) a současně zrušila obě stávající předchozí usnesení vlády. Nové vymezení rodinného podniku definované v tomto novém usnesení vlády je následující:

     Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost

•    Rodinnou obchodní korporací je obchodní korporace, ve které je nadpoloviční počet společníků tvořen členy jedné rodiny, kteří současně přímo nepřímo vykonávají většinu hlasovacích práv, a alespoň jeden člen této rodiny je členem jejího statutárního orgánu nebo ve které členové jedné rodiny přímo nebo nepřímo vykonávají většinu hlasovacích práv a alespoň jeden člen této rodiny je členem statutárního orgánu této obchodní korporace; znaky rodinné obchodní korporace jsou splněny i tehdy, je-li jediným jejím společníkem člen jedné rodiny, který je současně členem statutárního orgánu, a alespoň jeden jiný člen téže rodiny je členem jejího statutárního orgánu, jejím zaměstnancem, jejím prokuristou nebo členem její dozorčí rady. Za rodinnou obchodní korporaci se považuje také obchodní korporace, ve které většinu hlasovacích práv vykonává ve prospěch jedné rodiny fundace nebo svěřenský správce svěřenského fondu, pokud je současně alespoň jeden člen této rodiny členem statutárního orgánu fundace, nebo svěřenský správce svěřenského fondu.

•    Rodinná živnost je podnikání, na kterém se svojí prací anebo majetkem podílejí nejméně dva členové jedné rodiny a nejméně jeden z členů této rodiny je držitelem živnostenského nebo jiného obdobného oprávnění nebo je oprávněn k podnikání z jiného důvodu.

•    Za členy jedné rodiny se pro účely rodinného podniku považují společně pracující manželé nebo partneři (ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnersví), nebo alespoň s jedním z manželů nebo partnerů i jejich příbuzní až do třetího stupně, osoby s manžely nebo partnery sešvagřené až do druhého stupně, dále osoby příbuzné v přímé linii, nebo sourozenci.

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 13

Příjmy a výdaje
spolupracujících osob

(1) Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí

a)  spolupracující manžel,

b)  spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,

c)  člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

(2) U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila

1. za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a

2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.

(3) V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila

1. za zdaňovací období nejvýše
540 000 Kč a

2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.

(4) Příjmy a výdaje nelze rozdělovat

a)  na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,

b)  na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,

c)  na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,

d)  na a od poplatníka, který zemřel, a

e)  na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.

§ 21e

citace na str. 24

Obecná společná ustanovení
o osobách

(1) Bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky.

(2) Za stát se pro účely daní z příjmů považuje také samostatná jurisdikce, která ...