Rozhodné částky příjmu ve ZP – změny

S účinností od 1. ledna 2026 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám ovlivňujícím postupy zaměstnavatelů, podnikatelů i pojištěnců. Jedná se jak o změny tzv. parametrického charakteru, tak se poměrně zásadním způsobem mění po velmi dlouhé době i některá ustanovení základních zákonů zdravotního pojištění č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb., oba ve znění p.p.

Mimoto se ve zdravotním pojištění odvíjí v některých situacích placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance, například u dohod o provedení práce nebo u dohod o pracovní činnosti. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je definován termín „průměrná mzda“. Jaký je s účinností od 1. 1. 2026 praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do postupů činných subjektů a placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Za průměrnou mzdu se
pro účely zdravotního pojištění považuje částka,

která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění p.p., se částka rozhodného příjmu zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení.

Ke zvýšení této rozhodné částky příjmu od data 1. ledna 2026 tentokrát nedochází. Podle nařízení vlády České republiky č. 365/2025 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 hodnotu 46 278 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0581. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2026 ve výši 48 967 Kč.

Protože hodnota průměrné mzdy nedosahuje 50 000 Kč, platí od 1. 1. 2026 ve spojení s citovaným ustanovením § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. pro dále uvedené konkrétní situace rozhodná částka příjmu 4 500 Kč.

Průměrná mzda se přímo
dotýká zaměstnavatelů

(jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a také osob samostatně výdělečně činných a ovlivňuje od 1. 1. 2026 následující oblasti.

1)  Účast vybraných skupin zaměstnanců na zdravotním pojištění v návaznosti na výši dosaženého příjmu.

Jedná se především o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti, kompletní výčet těchto osob naleznete v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 7. zákona č. 48/1997 Sb. (viz dále) včetně změn přijatých zákonem č. 289/2025 Sb. a účinných od 1. ledna 2026.

Stanovení rozhodné částky příjmu pro rok 2026 na 4 500 Kč znamená, že na straně jedné plní zaměstnavatelé u osob pracujících na dohodu o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele), jakož i u dále uvedených osob jako zaměstnanců zákonné povinnosti při příjmu 4 500 Kč a vyšším. Na straně druhé, pokud příjem osoby nedosáhne 4 500 Kč, pak zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplní a pojištěnec si musí řešit svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny jiným způsobem, kdy může:

•    vykonávat jiné zaměstnání s odvodem pojistného zaměstnavatelem nebo

•    podnikat jako OSVČ (případně s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu), anebo

•    být ve zdravotním pojištění osobou, za kterou je plátcem pojistného stát.

Nevyužije-li ani jednu z těchto tří možností, stává se ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů (viz dále).

Výše rozhodné částky příjmu se v uplynulých letech vyvíjela následovně:

Přijetím novely zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb. je osoba podle nového znění ustanovení § 5 písm. a) bodů 4. – 7. zákona č. 48/1997 Sb. zaměstnancem při příjmu alespoň 4 500 Kč u:

•    člena družstva, který vykonává pro družstvo práci (nebo také funkci), za kterou je jím odměňován

•    člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován

•    osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele)

•    dobrovolného pracovníka pečovatelské služby

Při placení pojistného postupuje zaměstnavatel u těchto čtyř skupin osob jako zaměstnanců následovně:

            Zúčtovaný příjem
je nižší než 4 500 Kč

Osoba není z titulu výše příjmu ve zdravotním pojištění zaměstnancem, zaměstnání nevzniká, pojistné na zdravotní pojištění se neplatí. Pojištěnec si současně řeší svůj pojistný vztah některou z výše uvedených zákonných variant.

     Zúčtovaný příjem činí
alespoň 4 500 Kč
a současně je nižší než 22 400 Kč

V tomto případě musí zaměstnavatel přihlédnout ke skutečnosti, zda se na tuto osobu vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu či nikoliv.

a)  minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.):

•    zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu (tedy i z nižšího než 22400 Kč) bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu

•    pojistné se odvede ze skutečné výše příjmu i v případě, kdy je zaměstnanec současně OSVČ a platí v roce 2026měsíční zálohy nejméně v částce 3 306 Kč, což doloží zaměstnavateli čestným prohlášením

b)  minimální vyměřovací základ musí být dodržen:

•    zaměstnavatel zabezpečí od zúčtování mzdy za leden 2026 odvod pojistného za příslušný kalendářní měsíc v částce 3 024 Kč (13,5 % z minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč), tj. formou dopočtu a doplatku pojistného

•    pojistné z rozdílu mezi minimální mzdou 22 400 Kč a zúčtovaným příjmem uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. V případě, kdyby byla výše příjmu nižší než minimální mzda zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 zákoníku práce), přešla by povinnost úhrady doplatku na zaměstnavatele.

•    zaměstnavatel má k dispozici doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele – viz dále

     Zúčtovaný příjem
je 22400 Kč a vyšší

Pojistné odvádí zaměstnavatel v souladu se zákonem ve výši 13,5 % ze zúčtovaného příjmu, v roce 2026 (a pravděpodobně i v dalších letech) bez omezení horní hranicí.

Nově u členů družstev

Pokud byl do konce roku 2025 člen družstva v pracovněprávním vztahu k družstvu (fakticky bez ohledu na výši příjmu z tohoto vztahu) a mimoto vykonával pro družstvo práci, nebo také funkci, za kterou byl družstvem odměňován, pozbýval výhody neplatit z této odměny pojistné právě z důvodu existence tohoto pracovněprávního vztahu.

S účinností od 1. ledna 2026 platí, že pokud člen družstva vykonává pro družstvo práci nebo funkci, i když je v pracovněprávním vztahu k družstvu (bez ohledu na výši příjmů z tohoto vztahu plynoucích), podléhá odvodu pojistného částka příjmu, resp. odměny 4 500 Kč a vyšší.

Odměna člena výboru společenství vlastníků jednotek

V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. se za bod 4 vkládá nový bod 5, podle něhož se od 1. 1. 2026 za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění nepovažuje člen společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu 4 500 Kč. Společenství tedy odvádí pojistné z příjmu tohoto zaměstnance alespoň 4 500 Kč, dle situace i s přihlédnutím k potřebě dodržet minimální vyměřovací základ. Do konce roku 2025 se pojistné odvádělo z každé částky této odměny.

Při výši odměny člena výboru alespoň 4 500 Kč plní Společenství jako zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění včetně vazby na minimální vyměřovací základ.

Dle nového ustanovení § 5 písm. a) bodu 9. zákona č. 48/1997 Sb. se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje za zaměstnance osoba, které bylo podle jiných právních předpisů přiznáno svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v soudním, správním nebo jiném řízení. Do konce roku 2025 podléhala odvodu pojistného každá částka příjmu této povahy.

2)  Zvýšená rozhodná částka příjmu 12 000 Kč u dohody o provedení práce

Při aplikaci ustanovení § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. činí rozhodná částka příjmu zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Jak je výše uvedeno, činí průměrná mzda pro rok 2026 částku 48 967 Kč. Rozhodná částka příjmu se primárně vypočte jako (48 967 x 0,25), což je zaokrouhleno 12 242 Kč. Po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů činí rozhodná částka příjmu 12 000 Kč. Výši této rozhodné částky potvrdilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením č. 396/2025 Sb.

Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) činí alespoň 12 000 Kč, pak:

•    je osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a vzniká zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele

•    zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny za podmínek dále uvedených,

•    stejně jako u dohod o pracovní činnosti zabezpečuje zaměstnavatel v případě potřeby dodržení minimálního vyměřovacího základu, případně jeho poměrné části

•    z příjmu nižšího než je zákonné minimum zaměstnavatel odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., například u osob, za které je plátcem pojistného stát

•    při trvající dohodě o provedení práce a při poklesu příjmu v některém měsíci na částku nižší než 12 000 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena

•    taková dohoda, tedy s příjmem alespoň 12 000 Kč, řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání

Povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnance pojistné vzniká, resp. zaniká za podmínek uvedených v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., podle kterých zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny.

U zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí podle písmene d) této právní úpravy, že zaměstnavatel:

•    přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni nástupu do zaměstnání, kterým je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal sjednanou práci vykonávat a

•    odhlašuje zaměstnance dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána

Zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3. nebo bodu 6. zákona č. 48/1997 Sb.

Dohody a sčítání příjmů

V případě více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele se jedná o úhrn započitatelných příjmů ze všech dohod o provedení práce zúčtovaných do daného kalendářního měsíce. Pokud se jedná o typově stejné dohody, v tomto případě tedy o dohody o provedení práce, pak se sčítají příjmy ze všech dohod bez ohledu na jejich výši.

Jsou-li u jednoho zaměstnavatele sjednány v jednom kalendářním měsíci tři dohody o provedení práce na částky:

•  9 000 Kč, 8 000 Kč a 7 000 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance 24 000 Kč, čímž je i dodržen minimální vyměřovací základ

•  5 000 Kč, 3 000 Kč, 3 000 Kč, pak osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, protože úhrn příjmů nedosáhl 12 000 Kč

Obdobně zaměstnavatel postupuje při sčítání příjmů i u dohody (dohod) o pracovní činnosti ve vazbě na rozhodnou částku příjmu 4 500 Kč. 

Minimum nemusí být dodrženo

Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího než je zákonné minimum (minimální mzda 22400 Kč, případně poměrná část minima), musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:

•    veškeré příjmy, započitatelné u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 16 000 Kč a příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 9 000 Kč)

•    potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele, kdy v úhrnu těchto příjmů bude minimum zajištěno

•    doklad, resp. potvrzení o skutečnosti, že pro zaměstnance neplatí minimální vyměřovací základ, neboli osoba splňuje některou z podmínek daných ustanovením § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například má nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. (doklad o přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.). Upozorňujeme na potřebu dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc.

Pokud zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné z příjmu nižšího než povinné minimum, pak musí mít k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje a tento doklad předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Odvod pojistného z příjmu nižšího než stanovené minimum je z finančního hlediska výhodný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.

3)  Minimální vyměřovací základ a minimální výše zálohy OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ je pro rok 2026 určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 48 967 Kč, tj. 24 483,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2026 se vypočte jako 13,5 % z částky 24 483,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2026 z dosavadních 3 143 Kč na 3 306 Kč.

Alespoň minimální zálohy platí ty OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost:

•    jediným zdrojem příjmů

•    při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů (tuto skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání a také v podávaném Přehledu o výši daňového základu)

v situaci, kdy pro OSVČ platí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu.

Částka minimální zálohy 3 306 Kč je i součástí celkové platby podnikatele v prvním pásmu paušálního režimu. OSVČ činná v paušálním režimu platí zálohy na pojistné (pojistné) podle zákona o daních z příjmů. Totiž, nepodává-li tato OSVČ daňové přiznání tehdy, když se daň rovná paušální dani, a ani Přehled zdravotní pojišťovně, pak v takovém případě nejsou předmětné platby zálohami na pojistné, ale považují se v roce 2026 v rámci celkové měsíční platby 9 984 Kč za pojistné.

4) Stanovení pravděpodobné výše pojistného (prostřednictvím částky všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024)

Pokud zaměstnavatel (za daný kalendářní měsíc) nebo OSVČ (za předcházející kalendářní rok) nepodají zdravotní pojišťovně příslušný Přehled, může jim být stanoveno tzv. pravděpodobné pojistné, ze kterého běží penále.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2026 se stanoví jako 1,5násobek všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, kdy je hodnota tohoto parametru 46 278 Kč (viz nařízení vlády č. 365/2025 Sb.). To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 69 417 Kč (1,5 x 46 278), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 9 372 Kč. 

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2026 poloviční (4 686 Kč).

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Pokud není pojištěnec v rámci kalendářního měsíce ani jeden den evidován u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec, OSVČ, anebo osoba, za kterou platí pojistné stát, stává se na příslušný kalendář měsíc osobou bez zdanitelných příjmů.

Do této kategorie se musí u zdravotní pojišťovny sám přihlásit a platí měsíčně pojistné, jehož výše v roce 2026 činí 13,5 % z minimální mzdy 22 400 Kč, tj. 3 024 Kč.

Toto pojistné je za daný kalendářní měsíc splatné do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, tj. za leden 2026 do 9. 2. 2026 (8. 2. připadá na neděli). Vždy rozhoduje datum připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny. Stejná lhůta je určena i pro úhradu zálohy na pojistné u OSVČ. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, lze platbu provést ještě nejbližší příští pracovní den.

Platby státu a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Ke změnám ve zdravotním pojištění ještě dodáváme, že nařízením vlády č. 357/2025 Sb. se s účinností od 1. ledna 2026 zvyšuje vyměřovací základ pro platby státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 16 206 Kč, 13,5 % z této částky (zaokrouhleno na celou korunu nahoru) představuje měsíční platbu státu zdravotním pojišťovnám za každou takovou osobu ve výši 2 188 Kč. 

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu (od 1. 1. 2026 ve výši 16 206 Kč) je možné i nadále uplatňovat za těchto značně specifických podmínek:

•    nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců

•    u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity

Při uplatnění odpočtu je vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, neboť za zaměstnaného poživatele invalidního důchodu je plátcem pojistného stát.

Podívejme se dále na některé změny v zákonech č. 48/1997 Sb. a 592/1992 Sb., přijaté zákonem č. 289/2025 Sb. a účinné od 1. ledna 2026.

Vybrané změny v zákoně č. 48/1997 Sb.

Stát je plátcem pojistného za osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o osoby uvedené v § 7 odst. 1 v písmeni c) nebo d) nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem.

Pobyt dítěte v mateřské škole nebo v obdobném předškolním zařízení již nebude od 1. ledna 2026 omezen dobou maximálně 4 hodiny denně, což platilo do konce roku 2025, dítě může bez omezení docházet i do školní družiny. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, který osoba uvedla v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. V případě dodatečného určení příslušnosti k českým právním předpisům podle koordinačních nařízení EU se pojištěnec stává osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku ode dne, který uvedl v oznámení. Pojištěnec je osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nejméně do konce kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně.

Pro splnění podmínek osobní a řádné péče tak platí následující:

•    věk dítěte do 7 let

•    osoba není na mateřské nebo rodičovské dovolené, není příjemcem rodičovského příspěvku

•    dítě může být ve školce i v družině celý den

•    dítě nesmí být umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem (např. dětský domov)

•    dítě může navštěvovat kroužky

•    osoba může mít příjem ze zaměstnání nebo z podnikání

Od 1. ledna 2026 je zrušena možnost péče nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Za účelem snížení administrativní zátěže budou zaměstnavatelé oznamovat zdravotní pojišťovně podle nových podmínek v § 10 odst. 1 písm. c) pouze ty „státní kategorie“, které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené (kódy „M“ a „U“). V této souvislosti je další zásadní změnou, že zaměstnavatelé oznamují tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb. Ustanovení § 10c ukládá, že oznámení podle § 10 odst. 1 a § 10a lze učinit pouze elektronicky datovou zprávou ve formátu a struktuře stanovených příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Podle § 10 odst. 5 je pojištěnec povinen oznámit a doložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy nastaly, skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t).

Podle § 12 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, a pokud je pojištěncem podle § 7 odst. 1 (tedy osobou, za kterou platí pojistné stát), sděluje i tuto skutečnost. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, nebo stane-li se nebo přestane-li být pojištěncem podle § 7 odst. 1 v době trvání zaměstnání – tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne vzniku skutečnosti, která nastala. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnanec tak oznamuje zaměstnavateli nejen změnu zdravotní pojišťovny, ale i skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné.

Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci předložení dokladu o počátku a ukončení „státní kategorie“ z toho důvodu, že je zodpovědný za správné stanovené vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.

K uvedenému dodáváme, že povinnost vystavení písemného potvrzení zaměstnavatelem o podání informace zaměstnancem o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně ke dni nástupu do zaměstnání a o oznámení změny zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání platila i před datem 1. 1. 2026.

K některým změnám v zákoně č. 592/1992 Sb.

Dle § 3a odst. 4 písm. b) se minimální vyměřovací základ OSVČ snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná.

Od 1. ledna 2026 se toto zvýhodnění rozšiřuje o osobu, která měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Pokud OSVČ pečuje o osobu blízkou, a tudíž se rovněž nemůže věnovat podnikání, získává tímto obdobné postavení, takže při ročním zúčtování nemusí dodržet minimální vyměřovací základ stejně, jako je tomu například u OSVČ, která má nárok na výplatu nemocenského.

Tímto je narovnán i stav vůči zaměstnancům, u nichž se podle § 3 odst. 9 písm. b) v případě dlouhodobého ošetřovného jedná o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, a u tohoto zaměstnance tak neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.

V návaznosti na změny v § 8 v odstavcích 1 a 3 není povinna platit zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce této činnosti osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3a. Tato výhoda tedy nebude jen pro osoby, za které hradí pojistné stát (to platilo do konce roku 2025), ale pro všechny OSVČ, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3a. Ani v dalších letech nemusí platit zálohy ty OSVČ, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3a. Toto zvýhodnění, tj. neplacení záloh, se tak nově bude vztahovat třeba i na ty OSVČ, za které je plátcem pojistného stát (poživatelé důchodu, studenti, příjemci rodičovského příspěvku aj.). Pokud OSVČ neplatí zálohy, pojistné uhradí formou doplatku.

Podle nového § 15a může zdravotní pojišťovna uzavřít s plátcem pojistného veřejnoprávní smlouvu o placení dlužného pojistného ve splátkách. Zdravotní pojišťovna stanoví výši jednotlivých splátek dluhu, dobu, způsob a podmínky splácení dluhu. Placení dlužného pojistného ve splátkách není přípustné, jestliže plátce pojistného vstoupil do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného.

Oblast ručení za pojistné, které měl platit předchůdce, upravují nová ustanovení § 15b (Přechod povinnosti platit pojistné) a § 15c (Ručení). Provedenou změnou je jednoznačně stanoven přechod povinnosti platit pojistné a penále na právního nástupce plátce pojistného, a to jak na právního nástupce právnické osoby, tak i na dědice zůstavitele.

V případě předepsání pojistného nahrazuje desetiletá promlčecí lhůta, platná do konce roku 2025, lhůtou v délce šesti let, která je prekluzivní. To znamená, že po uplynutí lhůty šesti let, pokud nebyl proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, dochází k zániku práva pojistné předepsat. Byl-li však proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová lhůta pro předepsání pojistného ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

Obdobně jako se zkracuje doba možnosti u práva předepsat dlužné pojistné dle § 16 odstavce 1, zkracuje se dle odst. 2 i doba pro právo vymáhat pojistné. Avšak na rozdíl od předepsání pojistného, kdy se jedná o lhůtu prekluzivní, se v případě vymáhání pojistného jedná o lhůtu promlčecí, a to jak v případě dlužného pojistného vyměřeného platebním výměrem, tak výkazem nedoplatků.