Samoplátci a nárůst výše plateb

ve zdravotním pojištění

Kdo je z pohledu zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou? Jak se stanoví minimální záloha OSVČ a platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů? Kdy hradí pojistné osoby, za které je plátcem pojistného stát?

Osoba s trvalým pobytem na území ČR

musí mít ve zdravotním pojištění nějakým způsobem řešen svůj pojistný vztah. Jako plátce pojistného registrujeme čtyři skupiny, a sice:

•    zaměstnavatele (za sebe a za své zaměstnance),

•    osoby samostatně výdělečně činné,

•    stát za tzv. státní pojištěnce,

•    osoby bez zdanitelných příjmů.

Pokud je občan zaměstnán, nemusí se o placení pojistného na zdravotní pojištění zajímat, neboť pravidelné měsíční platby jsou povinností zaměstnavatele, který také osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny přihlašuje. Obdobně, je-li občan evidován u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát (například student -nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené, uchazeč o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zýkona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.), pak pojistné neplatí, pokud ovšem není výdělečně činný. Skutečnost, že za pojištěnce platí pojistné stát, musí být zdravotní pojišťovně oznámena – a to buď prostřednictvím zaměstnavatele, nebo samotného pojištěnce.

Takzvanými samopláteckými kategoriemi jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Jak je patrné z názvu, platí si tyto osoby pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) samy, přičemž období pro úhradu povinné platby je pro obě skupiny stejné. Zálohy na pojistné se u OSVČ platí při zahájení podnikání jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů a dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to za daný kalendářní měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Ve stejném termínu musí OBZP zaplatit i pojistné.

OSVČ kromě toho ještě hradí – podle podaného Přehledu – případný doplatek pojistného, a to do osmi dnů ode dne, kdy byl tento Přehled podán, resp. měl být podán.

OSVČ ve zdravotním pojištění

OSVČ jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného.

Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.

S účinnosti od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění OSVČ:

•    osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

•    spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Toto nová formulace vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění p.p.

V případě souběhu zaměstnání s podnikáním si pojištěnec s ohledem na reálné či očekávané příjmy sám rozhoduje, která z těchto činností bude hlavním zdrojem jeho příjmů. Tuto důležitou skutečnost, mající vliv zejména na dodržování minimálního vyměřovacího základu buď v zaměstnání, nebo v samostatné výdělečné činnosti, sděluje osoba zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání a dále ji v modifikované podobě uvádí na titulní straně podávaného Přehledu. OSVČ při podání Přehledu zaškrtne ty kalendářní měsíce, ve kterých nebyla v kalendářním roce povinna platit zálohy, resp. ve kterých pro ni neplatí minimální vyměřovací základ, v obou případech s uvedením důvodu.

Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. Obě pohledávky, tedy jak dlužné pojistné tak penále je zdravotní pojišťovna povinna uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě nezaplacení i vymáhat.

Důležitou povinností OSVČ je oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem ve lhůtě osmi dnů.

Jedná se například o oznámení:

a)  přiznání nebo odejmutí důchodu

b)  počátku pobírání rodičovského příspěvku a ukončení jeho výplaty

c)  období péče o závislou osobu

d)  zahájení studia atd.

Při nesplnění oznamovací povinnosti hrozí OSVČ sankční postih ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč. Je pravdou, že neoznámením „státní kategorie“ (počátku povinnosti státu platit pojistné) dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. přichází zdravotní pojišťovna od ledna 2022 měsíčně o platbu pojistného státem ve výši 1 967 Kč, přičemž tuto platbu nelze nárokovat zpětně.

OBZP jako plátce pojistného

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

•    z pohledu zdravotního pojištění není zaměstnána nebo nepodniká a 

•    není osobou, za kterou je plátcem pojistného stát (viz výše) a ani

•    není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině.

Z uvedeného tak plyne, že například v případě přiznání některého z důchodů třeba dne 10. dubna bude kategorie OBZP ukončena ke dni 31. 3.

Důležitou platbou je u OSVČ minimální záloha,

protože – jak vyplývá z informačních zdrojů zdravotních pojišťoven – minimální zálohu platí většina OSVČ.

Ať už u OSVČ nebo u OBZP je charakteristickým rysem každoroční nárůst:

•    minimální zálohy u OSVČ,

•    platby pojistného OBZP.

Každá skupina hradí příslušnou platbu po celý kalendářní rok, tedy za měsíce leden až prosinec v termínu výše uvedeném, kdy ke zvýšení dochází vždy k datu 1. ledna.

V dalším textu si ukážeme vývoj výše obou druhů plateb.

Základnou pro stanovení minimální zálohy u OSVČ je tzv. průměrná mzda

Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2022 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 38 911 Kč, tj. 19 455,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2022 se vypočte jako 13,5 % z částky 19 455,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2022 na 2 627 Kč.

Pojistné OBZP

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

Osoby, za které je plátcem pojistného stát

Zajímavé je i porovnání plateb samoplátců s platbami státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce. Prostým porovnáním jednotlivých hodnot zjistíme, že platby státu jsou dlouhodobě nižší než platby samopláteckými skupinami. Tento rozdíl se však znatelně snížil v důsledku opatření přijatých v souvislosti s epidemií koronaviru. V letech 2020 a 2021 platby státu výrazně vzrostly, primárně jako součást komplexu opatření k zajištění bezproblémového financování systému veřejného zdravotního pojištění.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, platí pojistné pouze tehdy, pokud jsou výdělečně činné, tedy zaměstnané nebo podnikající jako OSVČ. V obou činnostech jsou tyto osoby zvýhodněny v tom směru, že pro zaměstnance (a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného) i pro OSVČ neplatí při splnění zákonných podmínek minimální vyměřovací základ.