Pro stanovení příslušné sankce v daňovém řízení se vždy vychází z výše repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

2. Sankce za opožděné podání daňové­ho přiznání a za včas nezaplacenou daň

Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V § 136 odst. 2 DŘ se uvádí, že lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na:

a)  4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo

b)  6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud

1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (poradcem se rozumí ve smyslu DŘ jak daňový poradce, tak advokát).

Dle § 138 odst. 1 DŘ může daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním. Přitom dle odstavce 3 tohoto ustanovení lze daňové přiznání podané po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 nahradit opravným daňovým přiznáním pouze tehdy, jsou-li obě tato daňová přiznání podána

a)  elektronicky v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ,

b)  poradcem v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 DŘ, nebo

c)  ve lhůtě, která byla prodloužena pouze podle § 36 DŘ.

Důležité je počítání času v daňovém řízení. Ve smyslu § 33 DŘ lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

2.1     Pokuta za opožděné podání daňového přiznání

Podle § 250 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu:

-   nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost,

-   nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

Pokuta je stanovena ve výši:

a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

b)     0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu,

c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení (např. u daně vybírané plátcem daně srážkou), vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

Ve smyslu § 250 odst. 3 DŘ pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její vypočtená výše částku menší než 1 000 Kč.

V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoliv měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky pokuty podle § 250 odst. 1 nebo 2 DŘ stanovená horní hranice, přičemž výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem. Pokuta tedy není součástí platebního výměru na daň podle daňového přiznání, ale je součástí samostatného platebního výměru.

Z § 250 odst. 7 DŘ vyplývá, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud:

a)  daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a

b)  v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

V § 38o ZDP je obsaženo zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně z příjmů. Uvádí se v něm, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu. Jedná se o speciální ustanovení vůči § 250 DŘ, které bylo do zákona o daních z příjmů zavedeno zákonem č. 267/­2014 Sb.

?  Příklad 1

Podnikatel s příjmy dle § 7 ZDP podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 v elektronické podobě namísto zákonného termínu 2. 5. 2023 až dne 19. 5. 2023. S ohledem na pokles zakázek a tím i tržeb vyčíslí v daňovém přiznání daňovou ztrátu ve výši 72 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá.

Za pozdní předání daňového přiznání bude poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 11. 5. do 19. 5. 2023 ve výši:

72 000 Kč × 0,01 % : 100 × 9 dnů = 65 Kč (po zaokr.).

S ohledem na znění § 250 odst. 3 DŘ nebude pokuta předepsána.

?  Příklad 2

Poplatník má pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, u kterého neučinil prohlášení k dani. Ze zúčtovaných měsíčních příjmů zaměstnavatel sráží měsíční zálohy na daň bez uplatnění základní slevy na dani na poplatníka. Poplatník z důvodu onemocnění a delšího pobytu v nemocnici podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 v papírové podobě opožděně až dne 11. 5. 2023. V daňovém přiznání uvede dle potvrzení zaměstnavatele dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022 ve výši 540 000 Kč a sraženou výši měsíčních záloh na daň 81 000 Kč. Poplatník uplatní v daňovém přiznání odpočet zaplaceného příspěvku na doplňkové penzijní spoření 24 000 Kč a dále základní slevu na dani na poplatníka. V daňovém přiznání vyčíslí výslednou daň ve výši 46 560 Kč a s ohledem na sražené zálohy na dani zaměstnavatelem vyčíslí daňový přeplatek 34 440 Kč, o jehož vrácení požádá správce daně v daňovém přiznání.

Za pozdní podání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 13. 4. do 11. 5. 2023 ve výši:

46 560 Kč × 0,05 : 100 × 29 dnů = 676 Kč

S ohledem na znění § 38o ZDP činí tato pokuta 1/10 této částky, tedy částku 68 Kč. Pokuta tedy nebude předepsána, protože nedosahuje částky 1 000 Kč.

2.2     Úrok z prodlení za včas neuhrazenou daň

V tzv. společných ustanoveních o úrocích v § 251a DŘ se uvádí, že úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik, přičemž úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.

Pro úroky hrazené daňovým subjektem stanoví § 251b DŘ následující společná pravidla:

- Úrokem hrazeným daňovým subjektem je a) úrok z prodlení, b) úrok z posečkané částky;

- Vznikne-li úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně;

- Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého:

a)  dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu, nebo

b)  pominuly podmínky pro jeho další vznik;

- Úrok hrazený daňovým subjektem u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně.

Vymezením úroku z prodlení a stanovením jeho výše u daňového subjektu se zabývá § 252 DŘ, z něhož vyplývá:

-  Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně;

-  Úrok z prodlení vzniká

a) od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo

b) ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby;

-  Úrok z prodlení nevzniká po dobu posečkání, u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, v případě příslušenství daně a v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy;

-  Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/­2013 Sb. (§ 2), které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů;

-  Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

V souladu s § 166 DŘ se za den platby považuje:

a)  u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,

b)  u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,

c)  u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Daňový subjekt musí počítat s tím, že při bezhotovostním převodu je daň uhrazena až připsáním platby na účet správce daně. Podá-li například daňový subjekt daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2022 v elektronické podobě až v krajním zákonném termínu 2. 5. 2023, musí dát bance příkaz k úhradě splatné daně tak, aby nejpozději v toleranční lhůtě čtyř dnů byla částka připsána na účet správce daně.

Pokud daňový subjekt podá v opožděném termínu daňové přiznání a současně uhradí i daň v opožděném termínu, musí zaplatit jednak pokutu za opožděné podání daňového přiznání, a rovněž i úrok z prodlení za pozdní uhrazení své daňové povinnosti.

?  Příklad 3

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání podá řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2022 v elektronické podobě až dne 18. 5. 2023 z důvodu nepřítomnosti v místě svého bydliště (pobyt v zahraničí). V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele ve výši 589 000 Kč a dílčí základ z podnikání 515 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet od základu daně ve výši 24 000 Kč z titulu úhrady pojistného na jeho soukromé životní pojištění a základní slevu na dani na poplatníka. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Dle potvrzení zaměstnavatele zaplatil na měsíčních zálohách na daň v rámci závislé činnosti celkem 57 510 Kč a v rámci podnikání odvedl za rok 2022 na pololetních zálohách na daň částku 51 800 Kč (za rok 2021 dílčí základ daně dle § 6 ZDP činil 42 % celkového základu daně, a proto platil poplatník zálohy na daň v poloviční výši v souladu s § 38a odst. 5 ZDP). V daňovém přiznání za rok 2022 vyčíslí daň 131 160 Kč a po odečtení obou záloh na daň daňový nedoplatek ve výši 21 850 Kč. Tento uhradí současně s podáním daňového přiznání, a dne 19. 5. 2023 je daň připsána na účet správce daně.

Za pozdní podání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 11. 5. do 18. 5. 2023 ve výši:

131 160 Kč × 0,05 : 100 × 8 dnů = 524,64 Kč

S ohledem na znění § 38o ZDP činí tato pokuta 1/10 této částky, tedy částku 52,46 Kč.

Úrok z prodlení se stanoví za období od 6. 5. 2023 do dne platby včetně. Předpokládejme výši reposazby ke dni 1. 1. 2023 ve stávající výši 7,00 %, úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň tedy činí:

21 850 Kč × (7 % + 8 %) : 100 × 14 dnů : 365 dnů = 125,71 Kč

Žádná ze sankcí nebude předepsána – pokuta je nižší než 1 000 Kč a úrok z prodlení je nižší než 1 000 Kč.

?  Příklad 4

Podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 s využitím daňového poradce dne 30. 6. 2023. V daňovém přiznání je vyčíslen daňový nedoplatek ve výši 189 000 Kč (vypočtená výsledná daň po uplatnění veškerých slev na dani, snížená o zaplacené zálohy na dani). Z důvodu nedostatku finančních prostředků v červenci však uhradí poplatník daň až v srpnu a platba daně je připsána na účet správce daně dne 3. 8. 2023.

Daňové přiznání je podáno v zákonném termínu, takže bude předepsán pouze úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z prodlení se stanoví za období od 7. 7. 2023 do platby daně. Předpokládejme repo sazbu k 1. 7. 2023 ve výši 7,00 %. Pak bude úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň činit:

189 000 Kč × (7 % + 8 %) : 100 × 28 dnů : 365 dnů = 2 175 Kč (po zaokrouhlení).

3. Sankce vyplývající z dodatečného daňového přiznání

Dodatečné daňové přiznání je součástí doměřovacího řízení. Přitom může být podáno dodatečné daňové přiznání na daň vyšší anebo na daň nižší, než je poslední známá daň. V daňovém řádu nalezneme podmínky pro podání dodatečného daňového přiznání v § 141 DŘ.

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podle § 141 odst. 1 DŘ podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Tato lhůta neběží po dobu, kdy není přípustné podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování. Pod pojmem „poslední známá daň“ se rozumí výsledná daň ve výši, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

Podle § 141 odst. 2 DŘ daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla pravomocně stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně. Toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší je daňový subjekt oprávněn podat ve lhůtě shodné jako v případě podání dodatečného daňového přiznání na daň vyšší, tj. do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistil, že daň byla stanovena v nesprávné výši.

Toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.

V dodatečném daňovém přiznání uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění. V případě dodatečného daňového přiznání na daň nižší než je poslední známá daň a v případě dle § 141 odst. 4 DŘ uvede daňový subjekt i důvody pro jeho podání.

Podle § 251 odst. 4 DŘ povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné.

Pokud je doměřována daň na základě včas podaného dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, pak daňovému subjektu vzniká podle § 252 odst. 2 DŘ pouze povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení a to od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně až do dne její platby.

Pokud nepodá poplatník daně z příjmů dodatečné daňové přiznání na daň vyšší v termínu do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daň ve smyslu § 141 odst. 1 DŘ a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, pak podle § 250 odst. 1 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděně podané dodatečné daňového přiznání.

?  Příklad 5

Podnikatel s příjmy dle § 7 ZDP vyčíslí v daňovém přiznání za zdaňovací období 2022 podaném elektronicky ke dni 2. 5. 2023 daňovou povinnost po odpočtu zaplacených záloh na daň ve výši 39 000 Kč a platba je připsána na účet správce daně dne 2. 5. 2023. Poplatník při kontrole dokladů zjistí v červenci 2023, že opomenul do daňových příjmů za rok 2022 zahrnout fakturu ve výši 38 000 Kč za dodané hotové výrobky. Proto poplatník dne 25. 7. 2023 podá dodatečné daňové přiznání na vyšší daň za zdaňovací období rok 2022 a vyčíslí v něm novou daňovou povinnost po odpočtu zaplacených záloh ve výši 44 700 Kč a nedoplatek na dani ve výši 5 700 Kč je připsán na účet správce daně dne 26. 7. 2023.

Poplatníkovi vzniká podle § 252 odst. 2 DŘ povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje čtvrtým dnem následujícím po původním dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Repo sazba k 1. 1. 2023 činí 7,00 %, a k 1. 7. 2023 předpokládejme pokles výše repo sazby na 6,25%.

Úrok z prodlení za období od 6. 5. do 26. 7. 2023 činí:

5 700 Kč × (7 % + 8 %) : 100 × 56 dnů : 365 dnů + 5 700 Kč × (6,25 % + 8 %) : 100 × 26 dnů : 365 dnů = 189,04 Kč

Úrok z prodlení nebude předepsán, protože nedosáhl výše 1 000 Kč.

4.  Sankce za doměření daně správcem daně

Pokud je daň doměřena správcem daně (např. na základě provedené daňové kontroly) vzniká daňovému subjektu jednak povinnost uhradit úrok z prodlení za výši doměřené daně a jednak dle § 251 DŘ vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit penále z částky doměřené daně správcem daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani ve výši:

a) 20 %, je-li daň zvyšována,

b)     20 %, je-li snižován daňový odpočet (u DPH),

c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Správce daně sníží penále podle písm. a) o penále podle písm. c), pokud povinnost k jeho úhradě vznikla z důvodu uplatnění ztráty v rozsahu snížení daňové ztráty, které bylo penalizováno.

Pokud v rámci jednoho doměřovacího řízení dojde ke změně poslední známé daně tím způsobem, že namísto daňové ztráty je výsledkem doměření daň, pak se uplatní penále v součtu 20 % z doměřené daně a 1 % ze snížení daňové ztráty.

Jde o sankci, o jejíž úhradě správce daně rozhodne v případě, že daň je doměřena na základě zjištění správce daně (např. na základě výsledků daňové kontroly u daňového subjektu). V § 251 odst. 3 DŘ se uvádí, že správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále platebním výměrem. Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

Zvláštní ustanovení o penále nalezneme v § 38p ZDP. Zde se uvádí, že pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 ZDP.

?  Příklad 6

Správce daně provede u podnikatele daňovou kontrolu v roce 2023 na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021. Daňové přiznání bylo podáno v elektronické podobě dne 2. 5. 2022. Na základě provedené kontroly doměří správce daně platebním výměrem daň ve výši 33 500 Kč, kterou poplatník uhradí dne 15. 8. 2023.

Správce daně stanoví následující sankce na základě zjištěného daňového nedoplatku:

Výpočet úroku z prodlení za období od 6. 5. 2022 do 15. 8. 2023:

K 1. 1. 2022 činí repo sazba 3,75%, k 1. 7. 2022 činí repo sazba 7,00 %, a předpokládejme, že tato výše zůstane i k 1. 1. 2023 a k 1. 7. 2023 poklesne na 6,25%.

33 500 Kč × (3,75 % + 8 %) : 100 : × 56 dnů : 365 dnů + 33 500 Kč × (7 % + 8 %) : 100 × 365 dnů : 365 dnů + 33 500 Kč × (6,25 % + 8 %) : 100 × 46 dnů : 365 dnů = 6 230,54 Kč

Penále z nedoplatku daně:

33 500 Kč × 20 % : 100 = 6 700 Kč

Celková sankce činí po zaokrouhlení 12 931 Kč.

5.  Úrok z posečkané částky daně při povolení posečkání úhrady daně

Na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky v následujících případech uvedených v § 156 odst. 1 DŘ:

a)  pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,

b)  pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,

c)  pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,

d)  není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo

e)  při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

Z ustanovení § 157 a § 157a DŘ vyplývá:

-  Není-li dodržena některá z podmínek rozhodnutí o posečkání, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti uplynutím dne jejího nedodržení. O tom správce daně vydá rozhodnutí;

-  Rozhodnutí o posečkání pozbývá účinnosti rovněž uplynutím dne předcházejícího dni, ve kterém došlo ke vstupu daňového subjektu do likvidace nebo k nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku daňového subjektu;

-  Úhrada daně je posečkána ode dne přiznání odkladného účinku v řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví nebo před Ústavním soudem. Toto posečkání skončí uplynutím dne, kdy rozhodnutí soudu ve věci související se stanovením daně nabylo právní moci.

Stanovením úroku z posečkané částky se zabývá § 253 DŘ, kde se uvádí:

-  Základem pro výpočet úroku z posečkané částky je daň, u které bylo povoleno nebo nastalo posečkání;

-  Úrok z posečkané částky vzniká po dobu posečkání (Pravidla určující počátek a konec této doby jsou obsažena v § 156 a násl. DŘ);

-  Úrok z posečkané částky nevzniká po dobu, kdy nevzniká úrok z prodlení z jiného důvodu, než je posečkání;

-  Výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení nebo jeho obdoby podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení podle tohoto zákona. Výše úroku z posečkané částky tak činí poloviční výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, zvýšené o 4 procentní body;

-  Úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik.

Ve smyslu § 251a odst. 2 DŘ se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč. Podle znění § 251b odst. 1 písm. b) DŘ se totiž úrokem hrazeným daňovým subjektem rozumí jak úrok z prodlení, tak úrok z posečkané částky.

6. Přehled úroků hrazených správcem daně

Obecná pravidla pro úroky hrazené správcem daně jsou uvedena v § 251c DŘ. Jsou zde specifikovány tři úroky hrazené správcem daně:

a)  úrok z vratitelného přeplatku,

b)  úrok z nesprávně stanovené daně,

c)  úrok z daňového odpočtu.

Vznikne-li úrok hrazený správcem daně, je správce daně povinen jej uhradit daňovému subjektu.

6.1     Úrok z vratitelného přeplatku

Základem pro výpočet úroku z vratitelného přeplatku je dle § 253a DŘ vratitelný přeplatek, který nebyl v souladu se zákonem vrácen, použit nebo převeden. Úrok z vratitelného přeplatku vzniká ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku, do dne jeho vrácení, použití nebo převedení. Výše úroku z vratitelného přeplatku odpovídá výši úroku z prodlení. Tedy rovná se výši úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/­2013 Sb. (§ 2), které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6.2     Úrok z nesprávně stanovené daně

Základem pro výpočet úroku z nesprávně stanovené daně je dle § 254 DŘ:

a)  část uhrazené daně, o kterou byla snížena daň stanovená nad rámec tvrzení daňového subjektu nebo z moci úřední,

b)  část daňového odpočtu nárokovaného v daňovém tvrzení, o kterou byl zvýšen daňový odpočet stanovený odlišně od tohoto daňového tvrzení, nebo

c)  částka uhrazená na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu.

Kdy vzniká a kdy nevzniká úrok z nesprávně stanovené daně, je stanoveno v § 254 odst. 2 a odst. 3 DŘ. Výše úroku z nesprávně stanovené daně odpovídá výši úroku z prodlení, přičemž výše úroku z nesprávně stanovené daně se zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení.

6.3     Úrok z daňového odpočtu

Dle § 254a DŘ je základem pro výpočet úroku z daňového odpočtu daňový odpočet stanovený správcem daně. Úrok z daňového odpočtu vzniká ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo ode dne, kdy bylo toto daňové tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení, převedení nebo použití daňového odpočtu, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení. Výše úroku z daňového odpočtu odpovídá polovině úroku z prodlení.

Ing. Ivan Macháček

1.  Význam repo sazby pro stanovení některých sankcí dle daňového řádu

2.  Sankce za opožděné podání daňové­ho přiznání a za včas nezaplacenou daň

3.  Sankce vyplývající z dodatečného daňového přiznání

4.  Sankce za doměření daně správcem daně

5.  Úrok z posečkané částky daně při povolení posečkání úhrady daně

6.  Přehled úroků hrazených správcem daně