17.03.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

     Placení záloh na pojistné, je-li to zákonnou povinností OSVČ

OSVČ není povinna platit v roce 2021 zálohy na pojistné například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů anebo když se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. Nejsou-li zálohy placeny, pak OSVČ pojistné za rok 2021 uhradí v roce 2022 jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi po podání Přehledu za podmínky, že jí tato povinnost vznikne.

V roce 2021platí OSVČ tyto zálohy:

a)  1 Kč až 2 392 Kč

Zálohy v tomto rozpětí (avšak i vyšší) mohou platit v roce 2021 od měsíce podání Přehledu za rok 2020 ty OSVČ, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ (viz § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. – například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného i stát).

b)  2 393 Kč

Jedná se o výši minimální zálohy OSVČ od 1. ledna 2021 a tuto zálohu platí:

–   OSVČ, která v roce 2021 zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pokud si nezvolí možnost platit zálohy vyšší než minimální

–   OSVČ od měsíce podání Přehledu za rok 2020, kdy na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2020 vyjde výše zálohy maximálně 2 393 Kč, každopádně však od ledna 2021

c)  více než 2 393 Kč

Zálohu vyšší než 2 393 Kč platí OSVČ na základě výsledků dosažených za rok 2020. Tato záloha je poprvé placena od kalendářního měsíce, ve kterém OSVČ podá v roce 2021 Přehled za rok 2020.

V případě povinnosti platit vysoké (vyšší) zálohy může OSVČ v roce 2021 případně požádat zdravotní pojišťovnu o její snížení při splnění podmínek uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.

Od roku 2013 již neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že není (a nadále ani nebude) stanovena za rozhodné období kalendářního roku maximální výše pojistného a taktéž výše zálohy není omezena horní hranicí.

Podotýkám, že dnem platby je ve zdravotním pojištění bezhotovostní formou den jejího připsání na účet zdravotní pojišťovny anebo den úhrady v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

!  Sankce

Za nezaplacení zálohy na pojistné nebo při její úhradě opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, vyměří zdravotní pojišťovna dlužné pojistné včetně penále. Obdobně postupuje zdravotní pojišťovna i při pochybení s úhradou doplatku pojistného za rozhodné období kalendářního roku, pokud povinnost úhrady doplatku vznikne.

     Odpuštění záloh pro OSVČ za březen – srpen 2020

Placení záloh OSVČ v průběhu roku 2020 a následně pak i v roce 2021 se významně dotýká zákon č. 134/2020 Sb., který novelizoval zákon č. 592/1992 Sb.

V ustanovení § 28c, v odstavcích 3–7, je řešeno placení záloh OSVČ za kalendářní měsíce březen – srpen 2020. Ustanovením odstavce 3 byly OSVČ v podstatě plošně odpuštěny zálohy až do minimální výše. Minimální záloha OSVČ činila v roce 2020 částku 2 352 Kč. OSVČ zálohy až do minimální výše za těchto šest kalendářních měsíců nemusela platit.

V odstavci 4 byla deklarována povinnost OSVČ zaplatit za období březen 2020 – srpen 2020 rozdíl mezi zálohou vyšší než minimální a minimální zálohou. Avšak následující odstavec 5 poskytuje podnikateli další výhodu v tom směru, že umožňuje OSVČ uhradit tyto platby formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém v roce 2021 bude, nebo měl být, podán Přehled za rok 2020.

     Podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále je Přehled OSVČ)

Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, a to jak po celý kalendářní rok nebo pouze po část roku, případně jen jeden (i necelý) kalendářní měsíc, pak je povinen podat zdravotní pojišťovně, u které byl v tomto roce pojištěn, Přehled OSVČ. Tento formulář podává i OSVČ, která v daném roce zahájila, ukončila resp. přerušila svoji samostatnou výdělečnou činnost.

Přehled OSVČ podává české zdravotní pojišťovně i OSVČ podnikající a tedy pojištěná v České republice podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009.

V případě dodatečné změny údajů o příjmech a výdajích, rozhodných pro placení daně a pojistného na zdravotní pojištění, je povinností OSVČ předložit opravné hlášení jak finančnímu úřadu, tak zdravotní pojišťovně. Podání řádného i opravného Přehledu OSVČ se odvíjí od podání řádného resp. opravného či dodatečného daňového přiznání. Jestliže finanční úřad na základě žádosti odůvodněně povolí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, promítá se tato okolnost i do termínu pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně, které však musí být tato skutečnost oznámena.

Jestliže dojde ke změně údajů o příjmech a výdajích OSVČ, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla. To znamená, že opravný Přehled OSVČ lze (resp. je povinností) podat v podstatě kdykoli po podání řádného Přehledu.

Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu OSVČ, nejedná se za této situace o opravný Přehled OSVČ, ale o opravu podaného Přehledu OSVČ. V případě změny zdravotní pojišťovny se podává opravný Přehled OSVČ všem zdravotním pojišťovnám.

Pořízením řádného i opravného Přehledu OSVČ do informační databáze zdravotní pojišťovny a navazujícím vyúčtováním je administrativně završeno prvotní finanční řešení příslušného rozhodného období – kalendářního roku.

Podání Přehledu OSVČ se vždy považuje za žádost o vrácení přeplatku pojistného, pokud je tento vykázán a OSVČ jeho vrácení požaduje.

!  Sankce

Za nedodání nebo opožděné dodání řádného nebo opravného Přehledu OSVČ může zdravotní pojišťovna uložit sankční postih ve formě pokuty až do výše 50 000 Kč. Na rozdíl od podání Přehledu za rok 2019 platí ve zdravotním pojištění pro podání Přehledu za rok 2020 již standardní termíny.

3. Pravděpodobné pojistné

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2021 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, kdy hodnota tohoto parametru je 34 766 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 52 149 Kč (1,5 × 34 766), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 7 041 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2021 poloviční (3 521 Kč).

4. Odvolací řízení ve zdravotním pojištění – zaměstnavatelé

Může dojít k situacím, kdy zaměstnavatel nesouhlasí s postupem zdravotní pojišťovny, uplatněným ve správním řízení formou uložené pokuty, a chce se proti jejímu rozhodnutí odvolat. Může se třeba jednat o situace související s (údajným):

–   nepodáním Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele

–   nesplněním oznamovací povinnosti, třeba neoznámením skutečnosti, že se za zaměstnance stal plátcem pojistného stát

–   doměřením dlužného pojistného zdravotní pojišťovnou při kontrole plateb pojistného apod.

Správní řízení vychází i v oblasti zdravotního pojištění ze zásady dvojinstančnosti s možností přezkumu správních aktů ve správním soudnictví. Proti každému rozhodnutí zdravotní pojišťovny ve správním řízení je přípustné odvolání (opravný prostředek), pokud zákon nestanoví jinak. Účastník řízení se může práva podat odvolání vzdát písemně nebo ústně do protokolu. V případě zpětvzetí odvolání je vyloučeno jeho opětovné podání.

Podané odvolání musí obsahovat náležitosti stanovené v § 37 odst. 2 zákona č. 500/­2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále musí obsahovat:

–   údaje, ze kterých vyplyne, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje

–   v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno

–   ve kterých skutečnostech je spatřován rozpor s právními předpisy, nesprávnost rozhodnutí, případně řešení, které mu předcházelo.

Podává-li zaměstnavatel odvolání, pak napadá výrok uvedený v rozhodnutí. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu zaměstnavatel jako plátce pojistného rozhodnutí napadá, má se za to, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí, odvolací orgán tedy přezkoumává napadené rozhodnutí v celém rozsahu. K novým skutečnostem se v průběhu odvolacího řízení přihlédne tehdy, nemohl-li zaměstnavatel tyto uplatnit před vydáním rozhodnutí. Kdyby zaměstnavatel podal odvolání pouze proti odůvodnění, není tento postup právně relevantní a odvolací orgán takové podání jako nepřípustné zamítne.

Podá-li OSVČ odvolání proti rozhodnutí základního článku zdravotní pojišťovny, rozhoduje o tomto odvolání vždy její Rozhodčí orgán. Prvostupňový správní orgán zdravotní pojišťovny posuzuje každé podané odvolání s ohledem na skutečnost, zda odvolání může v rámci tzv. autoremedury sám vyhovět a svoje rozhodnutí změnit nebo zrušit. Rozhodnutí formou autoremedury je prvoinstančním rozhodnutím a je proti němu přípustné odvolání k Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny.

Obdrží-li zdravotní pojišťovna odvolání, pak nejprve posuzuje, zda nevznikl důvod pro uplatnění postupu v rámci autoremedury (viz výše). Pokud tento prvoinstační správní orgán zdravotní pojišťovny takový důvod neshledá, postoupí do 30 dnů spis i se svým stanoviskem Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny. Jestliže z podaného odvolání vyvstane nutnost doplnit řízení o další důkazy, doplní tyto správní orgán po jejich provedení v takovém rozsahu, aby byla dodržena 30denní lhůta k předání spisu. Bude-li v případě předložení některých pokladových materiálů ze strany plátce pojistného zřejmé, že nebude dodržena zmíněná 30denní lhůta, vyzve prvoinstační orgán odvolatele, aby doklady doručil přímo Rozhodčímu orgánu. Jestliže před předáním spisu Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny nastal některý z důvodů pro zastavení řízení (§ 66 odst. 2 správního řádu), prvoinstanční správní orgán řízení usnesením zastaví.

Odvolání se podává u věcně a místně příslušného správního orgánu, tedy u orgánu, který rozhodnutí vydal. Lhůta pro podání odvolání je stanovena na 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí. Počátkem lhůty je první den následující po oznámení rozhodnutí. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den. Včas podané odvolání do rozhodnutí má odkladný účinek s výjimkou například odvolání podaného do platebního výměru na dlužné pojistné (odkladný účinek je odejmut podle § 53 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb.) a do rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o snížení zálohy na pojistné [odkladný účinek je odejmut podle § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu].

O podaném odvolání rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny ve stanovených lhůtách. Lhůta pro rozhodnutí počíná běžet dnem, kdy odvolací orgán spis obdrží. Je-li napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, Rozhodčí orgán:

a)  napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví

b)  napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí prvoinstačnímu orgánu k novému projednání. Proti novému rozhodnutí lze znovu podat odvolání.

c)  napadené rozhodnutí nebo jeho část změní.

Proti rozhodnutí Rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny jako orgánu II. stupně nelze podat odvolání. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem oznámení (doručení) plátci.

5. Prominutí penále – odstranění tvrdosti

Pokud plátce z hlediska placení pojistného poruší zákon, bude u něj zdravotní pojišťovna evidovat tyto pohledávky:

a)  pouze penále

Jedná se o situaci, kdy plátce v uplynulém období dlužil na pojistném, toto dlužné pojistné v plné výši uhradil a nadále mu již další dluhy na pojistném nevznikají.

b)  dlužné pojistné a penále

Pokud plátce neprovádí platby pojistného podle zákona, je součástí této pohledávky zdravotní pojišťovny i příslušenství, neboli penále, které narůstá úměrně se zvyšující se dlužnou částkou pojistného. Penále běží i tehdy, když je sjednán splátkový kalendář, třebaže jsou jednotlivé splátky placeny dle dohodnutého harmonogramu – na výši penále má (vždy) vliv postupně se snižující částka dluhu na pojistném.

c)  neuplatňované dlužné pojistné a penále

Za účelem „ekonomicky efektivního“ postupu při správě pohledávek stanovil zákonodárce hranice, do kterých zdravotní pojišťovny své pohledávky neuplatňují. Nelze vymáhat, jak je výše uvedeno, nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 50 Kč. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna také nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

d)  jiné pohledávky

Těmito jsou pokuty za porušení zákonných povinností a přirážka k pojistnému dle § 45 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podotýkám, že z vyčísleného penále již žádné další penále nenabíhá.

Podáním žádosti o odstranění tvrdosti (prominutí penále) dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 20 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 20 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

V žádosti by měl plátce vždy uvést argumenty, které v dané záležitosti hovoří v jeho prospěch, resp. popsat a okomentovat okolnosti, které vznik penále zapříčinily. Každá podaná žádost je zdravotní pojišťovnou (zpravidla k tomuto účelu ustanovenou komisí) individuálně posuzována a po zvážení všech skutečností je penále buď prominuto v plné výši, prominuto částečně anebo není prominuto vůbec.

K podané žádosti zaměstnavatel jako podnik ve smyslu evropského práva přikládá Prohlášení, ve kterém mj. uvádí, zda a v jaké výši mu byla v období uplynulých tří let poskytnuta tzv. podpora de minimis podle směrnic Evropské unie. Prominutím (části) vyměřeného penále je totiž subjektu, který je tímto podnikem – v podstatě zaměstnavatel nebo OSVČ – poskytnuta podpora, jejíž výše je omezena.

O prominutí vyměřeného penále je zapotřebí požádat do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru a do 8 dnů ode dne doručení výkazu nedoplatků. Jestliže žadatel tyto lhůty zmešká, nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti ani částečně vyhovět z důvodu opožděného podání.

Primární okolností, kterou zdravotní pojišťovna při projednávání žádosti zkoumá, je úhrada aktuálního dlužného pojistného v plné výši, neboli ke dni vydání rozhodnutí nesmí být u žadatele evidováno žádné dlužné pojistné. Rovněž je brána v úvahu platební morálka, to znamená, jak plátce v uplynulém období platil pojistné. Přihlíží se i k tomu, zda se jedná o první nebo již několikátou žádost o prominutí penále včetně toho, zda a případně v jakých částkách bylo již dříve penále prominuto. Každopádně je vždy komplexně posuzována podaná žádost a okolnosti bezprostředně související.

Podle ustanovení § 53a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout v těchto případech:

–   nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,

–   na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,

–   plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodne-li o odstranění tvrdosti ať již Rozhodčí orgán nebo sama zdravotní pojišťovna, je toto rozhodnutí konečné.

Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále, pokut a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné), a to na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále.

Výkaz nedoplatků jako tzv. exekuční titul by měly zdravotní pojišťovny používat tehdy, je-li penále nesporné. Za nesporné lze považovat takové penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že jej plátce nezpochybní co do důvodu a výše. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.

Proti výkazu nedoplatků může plátce pojistného podat do 8 dnů od jeho doručení písemné námitky, pokud nesouhlasí s existencí dluhu na penále nebo s jeho výší, přičemž důvod podání je povinen v námitkách uvést. Zdravotní pojišťovna, která výkaz nedoplatků vydala, provádí rovněž řízení o námitkách plátce pojistného. Na základě námitek zdravotní pojišťovna vydá do 30 dnů ode dne jejich doručení rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatku stanovena správně, nebo jej zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách plátce do 30 dnů od jejich doručení, pozbývá výkaz nedoplatků platnosti. Zjistí-li zdravotní pojišťovna v rámci výkonu své kontrolní činnosti nové skutečnosti, může výkaz nedoplatků zrušit z vlastního podnětu. O prominutí vyměřeného penále lze požádat do osmi dnů od doručení výkazu nedoplatků.

6. Plnění povinností vůči zahraničním institucím zdravotního pojištění

Může nastat situace, kdy:

–   český zaměstnavatel zaměstnává občana ze státu podléhajícího režimu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, tedy občana ze státu Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska (dále jen „členský stát“), přičemž tato osoba je ještě zaměstnána v některém z těchto států, kde je i pojištěna, nebo

–   česká OSVČ podniká pouze v některé z těchto zemí anebo souběžně ještě v České republice a zemí pojištění je tak právě některý ze států uvedených v předcházející odrážce,

to znamená, že v obou případech není v České republice naplněna podmínka tzv. podstatné části výkonu činnosti, tedy alespoň 25 % z celkového objemu činnosti dle kritérií platných pro zaměstnance nebo OSVČ (viz dále).

V takových případech plní jak zaměstnavatel, tak OSVČ, povinnosti vůči instituci provádějící zdravotní pojištění v této zemi. Je třeba si uvědomit, že porušení tamních právních předpisů zpravidla zakládá možnost uplatnění sankčního postihu, proto se musejí dané subjekty seznámit s legislativou státu, které budou podléhat.

I když je osoba z členského státu zaměstnaná ve dvou státech, může být podle výše uvedených nařízení EU pojištěna pouze v jednom státě (tzv. princip jednoho pojištění). V případě souběhu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti ve dvou státech je příslušnost k pojištění určena na žádost osoby pověřenou institucí státu bydliště, kdy v České republice je touto institucí Česká správa sociálního zabezpečení, resp. její organizační složky.

Za výdělečnou činnost se považuje ta činnost, která je za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost považována předpisy o sociálním zabezpečení státu pojištění, resp. státu, ve kterém je tato činnost vykonávána. V případě výkonu výdělečné činnosti ve dvou členských státech se na osobu vztahují právní předpisy státu bydliště za předpokladu, že vykonává v tomto státě tzv. podstatnou část své činnosti. Podmínka podstatné části činnosti se považuje za splněnou tehdy, jedná-li se alespoň o 25 % z hlediska:

–   pracovní doby nebo mzdy zaměstnance

–   obratu, pracovní doby, množství poskytovaných služeb a příjmu u OSVČ

přičemž je brán v úvahu i očekávaný vývoj v příštích 12 měsících. Pro daný účel postačí splnění alespoň jednoho ze stanovených kritérií.

V těchto situacích lze stroze konstatovat, že český zaměstnavatel bude čekat, zda mu v případě souběhu zaměstnání ve dvou státech bude nebo nebude doručen z členského státu formulář A1, dokladující pojištění neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení státu, který formulář A1 vystavil. Do té doby, než je tento formulář doručen (anebo není vůbec doručen), plní zaměstnavatelé veškeré povinnosti vůči české zdravotní pojišťovně. Avšak doručení tohoto formuláře celou situaci zcela zásadním způsobem změní.

Zjednodušeně řečeno, zaměstnává-li český zaměstnavatel občana Rakouska s trvalým pobytem na území Rakouska a tento zaměstnanec předloží českému zaměstnavateli formulář A1, vystavený rakouskou stranou, podléhá rakouský zaměstnanec na základě této skutečnosti zdravotnímu pojištění v Rakousku. Český zaměstnavatel tak postupuje podle právní úpravy platné v tamním systému zdravotního pojištění.

Pro styk se zahraniční zdravotní pojišťovnou, resp. institucí provádějící zdravotní pojištění, bude český zaměstnavatel pracovat s formuláři používanými v systému veřejného zdravotního pojištění v daném státě. Pokud dojde k takové situaci, musí zaměstnavatel na základě dodaného formuláře A1 z členského státu promptně:

–   přihlásit se jako plátce pojistného do registru příslušné zdravotní pojišťovny (instituce provádějící zdravotní pojištění) v členském státě a přihlásit zde zaměstnance

–   neprodleně přesměrovat platby pojistného zdravotní pojišťovně zaměstnance ve státě pojištění

–   doplatit této zdravotní pojišťovně dlužné pojistné za příslušné (uplynulé) kalendářní měsíce

–   plnit další zákonné povinnosti, stanovené právním úpravou daného státu v oblasti zdravotního pojištění

–   požádat českou zdravotní pojišťovnou o vrácení případně vzniklého přeplatku na pojistném.

Přeplatek vrátí zdravotní pojišťovna (povětšinou na základě provedené kontroly, anebo také bez kontroly) v zákonné měsíční lhůtě za předpokladu, že vůči plátci neeviduje splatný závazek. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že osoba předloží českému zaměstnavateli potvrzený formulář A1, vystavený příslušnou zahraniční institucí.

     Poznámka závěrem

Protože bylo dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedochází od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám.

Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020.

Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou upraveny stejným způsobem, jakoby Spojené království z EU nevystoupilo. Nadále je tak možné používat ve vztahu ke Spojenému království Evropské průkazy zdravotního pojištění pro čerpání příslušného rozsahu (tj. nezbytné) zdravotní péče. Evropské průkazy, vystavené britskými institucemi do konce roku 2020, zůstávají v platnosti, a to do data uvedeného na průkazu. I v dalším období bude možné poskytovat plnou péči pacientům, kteří mají žluté karty pojištěnce.

K určení aplikovatelné legislativy tak bude nadále používán formulář A1 a na základě formuláře S1 je možné čerpat plnou péči v situaci, kdy osoba bydlí mimo stát pojištění.

Ing. Antonín Daněk

2021

Poradce č. 9 - Daně a účetnictví

Vyprodáno

Tištěná + e-verze

152,00 Kč

Elektronická verze

Nepřihlášen

Id

Heslo

Automaticky přihlásit

REGISTRACE

Zapomněl jsem přihlašovací údaje

---

E-SHOP

---

E-mailové noviny

Ukázky zdarma

O Poradci

---

Úplné znění zákonů

Daňové výdaje

Vzory smluv a podání

Vydané publikace

---

Předplatné

---

Zákony 2026

---

Novinky

Aktuální nabídka

---

Kurzy

Měnová kalkulačka

---

Kontakty

Obchodní podmínky

Připomínky