Sankce ve
zdravotním
pojištění
1. Neodvedení pojistného z nadlimitní náhrady cestovních výdajů
2. Neprovedení úhrady doplatku pojistného po podání Přehledu OSVČ
3. Nesplnění povinností zaměstnavatelem při dodatečně zúčtovaném příjmu u dohody
4. Neplacení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů po přerušení samostatné činnosti
5. Nedostatečné dokladování pojištění po návratu z dlouhodobého pobytu v cizině
6. Neplnění podmínek splátkového kalendáře zaměstnavatelem
7. Neprovedení odvodu pojistného z příjmu zúčtovaného zaměstnanci při skončení pracovního poměru
8. Nepřihlášení svědka jako zaměstnance
1. Neodvedení pojistného z nadlimitní náhrady cestovních výdajů
Z praxe
Zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci cestovní výdaje nad rámec stanovený zákoníkem práce a nadlimitní část této náhrady nezahrnul do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.
Právní stav
Podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou například náhrady cestovních výdajů, poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné v příslušných ustanoveních zákoníku práce (například v části sedmé hlavě třetí). Do vyměřovacího základu zaměstnance se ve zdravotním pojištění zahrnuje pouze ta část cestovních náhrad, která je předmětem daně. To znamená, že zdanitelná část cestovních náhrad podléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. Obdobný postup platí i v případě hodnoty osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, poskytovaných podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrne ani náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, poskytovaných zaměstnanci podle zákoníku práce.
! Pokuty a sankce
Neodvedené pojistné podléhá penalizaci, zdravotní pojišťovna je ze zákona povinna plošně uplatňovat evidované dlužné pojistné a penále.
2. Neprovedení úhrady doplatku pojistného po podání Přehledu OSVČ
Z praxe
Podnikatel podal Přehled za rok 2013 v měsíci dubnu 2014. Na základě dosažených výsledků podnikatelské činnosti vznikl za rok 2013 doplatek pojistného ve výši 12 650 Kč, který však OSVČ opomněla uhradit, třebaže nově vypočtené zálohy platila od dubna ve správné výši.
Právní stav
Pokud je OSVČ na základě úhrnu zaplacených záloh a dosažených výsledků podnikatelské činnosti povinna provést ještě doplatek pojistného, pak úhradu doplatku za rok 2013 provede v roce 2014 nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled za rok 2013, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.
! Pokuty a sankce
I když OSVČ řádně platí v roce 2014 zálohy na pojistné, eviduje zdravotní pojišťovna dluh (pohledávku) z titulu neprovedené úhrady doplatku pojistného v částce 12 650 Kč, ze kterého se odvíjí penále. Při sazbě penále 0,05 % z dlužné částky pojistného tak penále denně narůstá o 6,325 Kč.
3. Nesplnění povinností zaměstnavatelem při dodatečně zúčtovaném příjmu u dohody
Z praxe
Zaměstnanec byl zaměstnán na dohodu o provedení práce, přičemž v žádném z měsíců nedošlo výší dosaženého příjmu k překročení částky 10 000 Kč. V měsíci únoru 2014 jako v posledním měsíci trvání dohody bylo dosaženo příjmu 8 000 Kč a do měsíce března byla na základě této dohody ještě zúčtována odměna ve výši 4 000 Kč. Zaměstnavatel správně sečetl příjem v posledním měsíci trvání dohody s vyplacenou odměnou a za měsíc březen odvedl pojistné z vyměřovacího základu 12 000 Kč v částce 1 620 Kč. Žádné další úkony však v dané souvislosti již neprovedl.
Právní stav
Nastala situace, kdy osoba činná na základě dohody o provedení práce nedosáhla v žádném měsíci příjmu vyššího než 10 000 Kč, což znamená, že z pohledu zdravotního pojištění nevzniklo zaměstnání, přičemž z titulu této dohody byla zaměstnanci dodatečně vyplacena odměna. Na základě dodatečně zúčtovaného příjmu je zpětně posuzován vznik zaměstnání v posledním kalendářním měsíci, kdy byla činnost na základě dohody o provedení práce vykonávána. Za příjmy posledního kalendářního měsíce výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce se pro účely posouzení dosažení výše započitatelného příjmu považují i příjmy zúčtované po skončení zaměstnání.
V této souvislosti měl zaměstnavatel dodatečně předložit zdravotní pojišťovně formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele za měsíc únor 2014, na kterém měl oznámit vznik zaměstnání k datu 1. 2. a zánik zaměstnání (buď k datu 28. 2. nebo k jinému datu, pokud byla dohoda ukončena v průběhu února). Vzhledem k tomu, že takovým oznámením by došlo ke změně v počtu zaměstnanců za měsíc únor, měl zaměstnavatel současně předložit za tento měsíc i opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém měl navýšit počet zaměstnanců.
! Pokuty a sankce
Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli sankci ve formě pokuty až do výše 200 000 Kč.
4. Neplacení pojistného osobou bez zdanitelných příjmů po přerušení samostatné výdělečné činnosti
Z praxe
Rozhodnutím živnostenského úřadu byl pojištěnci v květnu 2013 přerušen výkon jeho podnikatelské činnosti jako jediného zdroje příjmů. Pojištěnec tuto skutečnost neoznámil zdravotní pojišťovně, protože to podle zákona není jeho povinností, zálohy přestal platit a v dalším období svůj pojistný vztah ve zdravotním pojištění neřešil. Protože však zdravotní pojišťovně nebyla tato okolnost (přerušení podnikání) známa, zaslala pojištěnci vyúčtování, ze kterého vyplynuly dluhy na pojistném OSVČ a penále.
Právní stav
Pokud OSVČ přeruší svoji podnikatelskou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, i když to není její zákonnou povinností. Přerušení samostatné výdělečné činnosti má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o podnikatelskou činnost, která je hlavním zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud nastane situace, že OSVČ ukončí (přeruší) svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc tedy ještě zaplatí zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah vyřešen po dobu celého tohoto měsíce. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období, tedy od následujícího kalendářního měsíce, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:
1. zaměstnání podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
2. registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát,
3. placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů,
4. odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění, například z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci Evropské unie podle koordinačních nařízení EU nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.
Není-li pojištěnec veden u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba, za kterou platí pojistné stát, a ani není vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění, stává se ve zdravotním pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. Za takovou osobu se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem, nebo osobou samostatně výdělečně činnou nebo osobou, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. V takovém případě je povinností pojištěnce přihlásit se u zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě k placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů s měsíčním placením pojistného. Z uvedeného vyplývá, že jako osoba bez zdanitelných příjmů může být pojištěnec registrován pouze po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce.
Protože pojištěnec přerušil svoji podnikatelskou činnost v květnu 2013, měl z pohledu zdravotního pojištění vyřešen ještě tento měsíc jako OSVČ. Ovšem od měsíce června se měl zaregistrovat na zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit pojistné 1 080 Kč, od srpna 2013 pak 1 148 Kč.
! Pokuty a sankce
Za každý měsíc existence dluhu na pojistném narůstá penále. Nepřihlášením do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů porušil pojištěnec oznamovací povinnost, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 10 000 Kč.
5. Nedostatečné dokladování pojištění po návratu z dlouhodobého pobytu v cizině
Z praxe
Pojištěnec si vyřídil na zdravotní pojišťovně dlouhodobý pobyt v cizině, nicméně po návratu předložil zdravotní pojišťovně doklad o zdravotním pojištění v cizině, který nepokrýval celé období, na které byl u zdravotní pojišťovny odhlášen.
Právní stav
Pokud si pojištěnec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, musí být splněny tyto tři podmínky:
1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než šest měsíců,
2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
3. písemné prohlášení o ukončení platby pojistného bylo doručeno zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného.
Osoba, splňující uvedené podmínky, vyplní před odjezdem u zdravotní pojišťovny formulář Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, čímž je vyňata ze zdravotního pojištění v České republice a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny. Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí. Současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na úhradu hrazených služeb, případně poskytnutých českým systémem veřejného zdravotního pojištění.
V souvislosti s ukončením účasti ve veřejném zdravotním pojištění zaniká povinnost platit pojistné dnem uvedeným v písemném prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně. Naopak povinnost opětovného placení pojistného v podstatě vzniká dnem návratu ze zahraničí, z hlediska placení pojistného pak s přihlédnutím k tomu, do kterého data byl občan v zahraničí pojištěn. Povinností navrátivší se osoby je dodatečně vydokladovat zdravotní pojišťovně uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, případně předloží doklad pokrývající pojištění v zahraničí pouze po část příslušného období, což je popisovaná situace, je povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné za každý celý kalendářní měsíc, který není pojištěním v zahraničí doložen.
! Pokuty a sankce
