Sazba DPH u bytové výstavby – změna
Novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. (dále jen „zákon o DPH“), která je součástí vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, s navrhovanou účinností od 1. 1. 2024, je navrhováno sjednocení snížených sazeb daně ze dvou na jednu ve výši 12 %.
Základní sazba daně bude
zachována ve výši 21 %
Uvedená změna se prakticky dotkne jak sazeb daně u služeb a zboží, u kterých se v současné době uplatňuje první nebo druhá snížená sazba daně, tak i sazeb daně u bytové výstavby stanovených v § 48 a § 49 zákona o DPH. Od tohoto data nabyde účinnosti také zákon č. 284/2021 Sb., jehož součástí je i novela zákona o DPH, kterou budou provedeny v návaznosti na nový stavební zákon dílčí změny také v § 48 zákona o DPH.
V článku jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro uplatnění první snížené sazby daně 15 % podle § 48 a 49 zákona o DPH s upozorněním na změny vyplývající z výše uvedených novelizací zákona o DPH, které nabydou účinnosti od 1. 1. 2024. Vysvětleny jsou také praktické dopady změny sazby daně, a to zejména při vyúčtování záloh přijatých do konce roku 2023, které se budou vztahovat ke zdanitelnému plnění, které se uskuteční od 1. 1. 2024.
Sazby daně u stavebních
a montážních prací
Podle současného znění § 48 zákona o DPH se u stavebních a montážních prací prováděných na dokončené stavbě pro bydlení nebo na dokončené stavbě pro sociální bydlení uplatní první snížená sazba daně 15 %. Jedná se tedy prakticky zejména o stavební a montážní práce prováděné na dokončených stavebních objektech, které jsou pro účely DPH jako stavby pro bydlení nebo stavby pro sociální vymezeny v 48 odst. 2 až 6 zákona o DPH.
Vymezení staveb pro bydlení vyplývá z § 48 odst. 2 až odst. 4 zákona o DPH. Podle aktuálně platného znění § 48 zákona o DPH se stavbou pro bydlení pro účely DPH rozumí zejména stavba bytového či rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, tj. prakticky podle zákona č. 256/2013 Sb. Sb., o katastru nemovitostí a navazující prováděcí vyhlášky č. 357/2013 Sb. Sb. Stavbou bytového domu se prakticky rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Stavbou rodinného domu se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví.
Vymezení těchto pojmů bude novelou zákona o DPH, která nabyde účinnosti od 1. 1. 2024, upřesněno ve vazbě na nový stavební zákon. Vymezení stavby bytového domu a stavby rodinného domu bude nově navázáno přímo na stavební zákon, který definice bytového domu a rodinného domu nově obsahuje. Věcnou změnou související s přijetím nového stavebního zákona je změna ve vymezení rodinného domu, ke které dojde v návaznosti na zaváděnou definici rodinného domu v novém stavebním zákoně. Podle důvodové zprávy k novému stavebnímu zákonu jsou „bytový dům“ a „rodinný dům“ nadále definovány jako stavby pro bydlení, v nichž více než polovina podlahové plochy musí sloužit k bydlení. Zatímco definice bytového domu se novým stavebním zákonem nemění, dochází k úpravě pojmu rodinný dům. Rodinný dům může mít nadále nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Nově je doplněno, že rodinný dům může mít místo podkroví další, maximálně třetí nadzemní podlaží, které musí být ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry. V tomto smyslu bude třeba po účinnosti novely, tj. od 1. 1. 2024 chápat i stavbu rodinného domu pro účely zákona o DPH.
Stavbou pro bydlení bude nadále také stavba, která slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového domu nebo rodinného domu, tj. v dřívější terminologii se jedná prakticky o tzv. příslušenství bytového či rodinného domu. Takovou stavbou může být např. oplocení, studna, garáž, bazén, kůlna, zahradní altán apod.
Pozemkem, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, se pro účely DPH rozumí pozemek, který slouží k provozu stavby pevně spojené se zemí nebo plní její funkce nebo který je využíván spolu s takovou stavbou. Pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, plní zároveň roli tzv. přiléhajícího pozemku, tj. jedná se o zastavěný pozemek, přiléhající ke stavbě, u něhož se uplatní stejná sazba daně jako u stavby, se kterou tento pozemek tvoří funkční celek. Touto stavbou však není inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku. Prakticky to tedy znamená, že jako stavba pro bydlení nemůže být chápána inženýrská síť, která je ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku, protože netvoří funkční celek se stavbou.
Stavba pro bydlení je také obytný prostor, kterým se podle dosavadní právní úpravy rozumí byt nebo jiný soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, která svým stavebnětechnickým uspořádáním a vybavením odpovídají požadavkům na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny. Pro posouzení skutečnosti, zda se o obytný prostor jedná, tedy není fakticky rozhodující způsob využívání, ale k čemu je podle katastru nemovitostí určen.
Novelou zákona
s účinností od 1. 1. 2024
dochází k úpravě ve vymezení pojmu obytný prostor, a to tak, aby zahrnoval také materiální vymezení bytu podle nového stavebního zákona. Bytem se podle nového stavebního zákona rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na bydlení. Obytnou místností se rozumí část bytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu nejméně 8 m2. Kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochu nejméně 12 m2. Tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí být její podlahová plocha nejméně 16 m2.
Vymezení staveb pro sociální bydlení vyplývá z § 48 odst. 5 a 6 zákona o DPH. Podle současného znění § 48 zákona o DPH je stavbou pro sociální bydlení stavba bytového domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, v němž není obytný prostor s podlahovou plochou přesahující 120 m2. Prakticky to znamená, že všechny obytné prostory v bytovém domě musí být do výměry 120 m2 podlahové plochy, aby byl bytový dům stavbou pro sociální bydlení. Stavbou pro sociální bydlení je podle současného znění § 48 zákona o DPH stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m2. Při vymezení těchto pojmů se bude po novelizaci zákona o DPH, která nabyde účinnosti od 1. 1. 2024, bude také odkazováno na nový stavební zákon.
Stavbou pro sociální bydlení
je nadále obytný prostor pro sociální bydlení,
kterým se rozumí obytný prostor, jehož podlahová plocha nepřesahuje 120 m2, a dále také místnost užívaná spolu s obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí. Pro účely výpočtu podlahové plochy je byt definován jako prostorově ohraničená část domu, který je ohraničen vnitřními povrchy obvodových stěn této prostorově ohraničené části domu, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících byt, obdobně to platí pro ohraničení místností, které jsou jako součást bytu umístěné mimo hlavní obytný prostor. Do podlahové plochy bytu se započítává i podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu. Do výměry 120 m2 se však nezahrne podlahová plocha místnosti, která je užívána s obytným prostorem a nachází se ve stejné stavbě, jako tento obytný prostor, např. podlahová plocha sklepa či komory.
Stavbami pro sociální bydlení jsou nadále také stavby vymezené v písmenech d) až l) § 48 odst. 5 zákona o DPH. Stavbou pro sociální bydlení nadále ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů nebo pro ubytování státních zaměstnanců. Stavbou pro sociální bydlení jsou také stavby určené pro použití zařízeními sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, dětské domovy pro děti do 3 let věku a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Stavbou pro sociální bydlení je i zařízení hospicového typu a také domovy péče o válečné veterány.
Stavbou pro sociální bydlení je nadále také jiná stavba, která slouží k využití staveb pro sociální bydlení s výjimkou obytného prostoru pro sociální bydlení, která je zřízena na pozemku, který tvoří se stavbami pro sociální bydlení funkční celek. Jedná se prakticky o obdobu dřívějšího „příslušenství“ stavby pro sociální bydlení.
První snížená sazba 15 % se tedy podle současného znění zákona o DPH prakticky uplatní zejména u stavebních a montážních prací prováděných při stavebních opravách, údržbě, modernizacích a rekonstrukcích staveb pro bydlení nebo staveb pro sociální bydlení.
Příklad 1
Sazba daně u stavební opravy bytu
Stavební firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, provede rekonstrukci bytového jádra a dalších prostor obytného prostoru (bytu). U stavebních a montážních prací spojených s touto rekonstrukci uplatní stavební firma sazbu 15 %, a to bez ohledu na to, zda uvedený obytný prostor je stavbou pro sociální bydlení či nikoliv.
Pro uplatnění sazby daně ve výši 15 % je totiž určující, že obytný prostor splňuje definici stavby pro bydlení.
První snížená sazba daně ve výši 15 % se v současné době uplatní také u přístaveb či nástaveb nebo jiných změn dokončených staveb pro bydlení, jak je ilustrováno na dalším příkladu.
Příklad 2
Sazba daně u nástavby bytového domu
Stavební firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, provede nástavbu bytového domu. U stavebních a montážních prací spojených s touto nástavbou uplatní stavební firma podle § 48 zákona o DPH sazbu 15 %, a to bez ohledu na to, zda uvedený bytový dům je stavbou pro sociální bydlení či nikoliv.
Pro uplatnění sazby daně ve výši 15 % je totiž určující, že se jedná o bytový dům jako stavbu pro bydlení.
První snížená sazba daně ve výši 15 % se aktuálně uplatní také u oprav a rekonstrukcí rodinných domů jako dokončených staveb pro bydlení, jak je vysvětleno v dalším příkladu.
Příklad 3
Sazba daně u opravy rodinného domu
Pokrývačská firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, provede opravu střechy rodinného domu. U stavebních a montážních prací spojených s touto opravou uplatní firma sazbu 15 %, a to bez ohledu na to, zda uvedený rodinný dům je stavbou pro sociální bydlení či nikoliv.
Pro uplatnění sazby daně ve výši 15 % je určující, že rodinný dům je stavbou pro bydlení.
Vzhledem k tomu, že stavbou pro bydlení je pro účely DPH také stavba, která slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového domu nebo rodinného domu, tj. v dřívější terminologii se jedná prakticky o tzv. příslušenství bytového či rodinného domu, uplatní se podle současného znění zákona o DPH sazba 15 % také u oprav a rekonstrukcí těchto staveb, jak je vysvětleno v dalším příkladu.
Příklad 4
Sazba daně u rekonstrukce oplocení kolem rodinného domu
Stavební firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, provede rekonstrukci oplocení kolem rodinného domu. U stavebních a montážních prací spojených s touto rekonstrukci uplatní stavební firma sazbu 15 %, protože oplocení je ve smyslu § 48 odst. 2 písm. c) zákona o DPH stavbou pro bydlení, protože slouží k využití stavby rodinného domu a je zřízeno na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou.
Od 1. 1. 2024 se bude nadále u většiny stavebních a montážních prací jako specifických služeb uplatňovat podle novelizovaného znění § 47 odst. 4 zákona o DPH uplatňovat základní sazba 21 %, s výjimkou stavebních a montážních prací uvedených v § 48 zákona o DPH, u nichž se bude uplatňovat snížená sazba 12 %. Toto snížení sazby daně o 3 procentní body tedy zakládá prostor pro snížení cen stavebních a montážních prací prováděných na dokončených stavbách pro bydlení a dokončených stavbách pro sociální bydlení.
Sazby daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení
Podle aktuálně platného znění zákona o DPH se první snížená sazba daně ve výši 15 % uplatní podle § 49 zákona o DPH při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální bydlení, tak jak ji vymezuje předchozí § 48 zákona o DPH.
Příklad 5
Sazba daně u výstavby stavby pro sociální bydlení
Stavební firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, provádí stavební a montážní práce při výstavbě bytového domu. U těchto prací uplatní sazbu 15 %, pokud je uvedený bytový dům stavbou pro sociální bydlení, tj. pokud jsou v něm všechny obytné prostory do výměry podlahové plochy 120 m2. Pokud by uvedený bytový dům stavbou pro sociální bydlení nebyl, uplatnila by se při jeho výstavbě základní sazba daně ve výši 21 %.
Podle § 49 odst. 2 zákona o DPH se sazba 15 % uplatní také u při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení, tj. např. při přestavbě administrativní budovy, kterou se tato budova změní na bytový dům, který bude stavbou pro sociální bydlení.
První snížená sazba daně ve výši 15 % se uplatní podle § 49 odst. 3 písm. a) zákona o DPH také u dodání stavby pro sociální bydlení.
Příklad 6
Dodání obytného prostoru
Developerská společnost, která je plátcem, prodá kupujícímu byt, jehož podlahová plocha je 90 m2. Jedná se tedy o dodání stavby pro sociální bydlení, u které se neuplatní osvobození od daně podle § 56 odst. 3 zákona o DPH. Developerská společnost uplatní při tomto prodeji sazbu 15 %.
Podle § 49 odst. 3 písm. b) zákona o DPH se sazba 15 % uplatní u dodání pozemku, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení.
Příklad 7
Dodání pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou
Developerská společnost prodá pozemek, jehož součástí je rodinný dům jako stavba pro sociální bydlení, na nějž se nevztahuje osvobození od daně podle § 56 odst. 3 zákona o DPH, uplatní při tomto prodeji sazbu 15 %.
Podle § 49 odst. 3 písm. c) a d) zákona o DPH se sazba 15 % uplatní také u dodání práva stavby, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení, nebo jednotky, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení.
Základní sazba daně ve výši 21 %
se však uplatní u stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby, která nesplňuje stavby pro bydlení nebo stavby pro sociální bydlení, tj. např. u opravy administrativní budovy. Základní sazba daně se uplatní také u stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která není stavbou pro sociální bydlení, např. při výstavbě bytového nebo rodinného domu, který není stavbou pro sociální bydlení nebo při poskytnutí stavebních a montážních prací prováděných na stavbách pro rodinnou rekreaci, které nejsou stavbou pro bydlení, i v případě, kdy jsou užívány k trvalému bydlení.
Základní sazba daně se uplatní i u stavebních a montážních prací, kterými se půdní prostor změní na obytný prostor, který není stavbou pro sociální bydlení nebo na nebytový prostor a dále také u stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která slouží k využití stavby rodinného domu, který není stavbou pro sociální bydlení, a která je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou rodinného domu, tj. např. při výstavbě bazénu u rodinného domu, který není stavbou pro sociální bydlení. Základní sazba daně se nadále uplatní u služeb, které jsou nezbytné k přípravě a realizaci stavebních děl a zajištění přípravné fáze výstavby, jako jsou průzkumné a projektové práce, geologické, geodetické a kartografické práce včetně inženýrských prací (např. revize), pokud jsou samostatným zdanitelným plněním a které nejsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu DPH.
Od 1. 1. 2024 se bude u stavebních a montážních prací při výstavbě nebo dodání staveb pro sociální bydlení uplatňovat podle novelizovaného znění § 49 snížená sazba daně ve výši 12 %. Tato snížená sazba bude podle § 49 zákona o DPH také pro dodání staveb pro sociální bydlení.
Toto snížení sazby daně o 3 procentní body tedy zakládá prostor pro snížení cen stavebních a montážních prací prováděných při výstavbě staveb pro sociální bydlení a také pro snížení ceny dodávaných staveb pro sociální bydlení (např. bytů), nevztahuje-li se na ně osvobození od daně podle § 56 odst. 3 zákona o DPH.
Navazující dopady změn sazeb daně v oblasti bytové výstavby
Změna sazeb daně od 1. 1. 2024 bude mít praktické dopady na aplikaci některých ustanovení zákona, i když se tato ustanovení novelou zákona měnit nebudou. Tyto dopady budou souviset i se změnou sazby daně z 15 % na 12 % u stavebních a montážních prací v oblasti bytové výstavby a při dodání staveb pro sociální bydlení. V souvislosti se změnou sazeb daně je třeba správně postupovat zejména a v případě, kdy plátce přijme do konce roku 2023 zálohu na zdanitelné plnění, které se uskuteční až od 1. 1. 2024 a u daného zdanitelného plnění dojde od 1. 1. 2024 ke změně sazby daně. V tomto případě je třeba správně aplikovat ustanovení § 20a, § 47 odst. 1 a § 37a zákona o DPH. V souladu s pravidly, která vyplývají z § 42 zákona o DPH je třeba postupovat také při opravě základu daně podle § 42 zákona o DPH v případě, že oprava je prováděna od 1. 1. 2024 a týká se zdanitelného plnění uskutečněného do konce roku 2023, u něhož dojde od 1. 1. 2024 ke změně sazby daně.
Vyúčtování záloh
Povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká podle § 20a zákona o DPH obecně ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, který je vymezen v navazujícím § 21 zákona o DPH. Je-li však před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata (záloha), vzniká povinnost přiznat daň z takto přijaté částky ke dni jejího přijetí. Podle § 47 odst. 2 zákona o DPH se u zdanitelného plnění uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. Toto pravidlo platí i pro přijatou úplatu za zdanitelné plnění, u níž se uplatní sazba daně platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty. Toto ustanovení má praktický význam zejména v případě, že dochází ke změně sazby daně a před touto změnou sazby daně je přijata záloha na zdanitelné plnění, které se uskuteční až po datu účinnosti změny sazby daně.
Podle navazujícího § 37a zákona o DPH je základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 zákona o DPH a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 zákona o DPH, tj. prakticky rozdíl mezi celkovou úplatou bez daně a souhrnem obdržených záloh snížených o daň. Z § 37a odst. 2 zákona o DPH vyplývá uplatnění sazeb daně ve vazbě na to, zda je rozdíl podle odstavce 1 kladný či záporný. Je-li tento rozdíl kladný, tj. z doplatku se uplatní při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Je-li tento rozdíl naopak záporný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění.
Příklad 8
Vyúčtování zálohy na stavební práce v bytové výstavbě
Přijme-li v prosinci 2023 plátce od osoby nepovinné k dani zálohu na stavební práce, pro které platí do konce roku 2023 sazba 15 %, přizná plátce z této zálohy daň v daňovém přiznání za prosinec 2023 se sazbou 15 %.
Dojde-li k uskutečnění zdanitelného plnění (předání převzetí stavebních prací), k němuž se tato záloha vztahuje v dubnu 2024, kdy už bude pro tyto stavební práce platit sazba 12 %, základem daně, z něhož bude přiznána daň v sazbě 12 %, bude pouze doplatek nad rámec zálohy, která již byla zdaněna v prosinci 2023 v sazbě 15 %.
Oprava základu daně
Podle § 42 zákona o DPH plátce provede opravu základu daně, dojde-li ke zrušení nebo vrácení zdanitelného plnění nebo jeho části, nebo nastanou-li další skutečnosti, na jejichž základě dojde, ke změně výše základu daně po dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Tato povinnost tedy plátci prakticky vzniká např. při vrácení zboží, poskytnutí skonta či bonusu, má-li fakticky za následek snížení základu daně u dříve uskutečněného plnění. Oprava základu daně se chápe jako samostatné zdanitelné plnění, které se považuje za uskutečněné dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, tj. kdy se plátce např. rozhodl poskytnout zákazníkovi slevu z ceny nebo kdy byl podepsán reklamační protokol, na jehož základě dojde k vrácení zboží.
Oprava základu daně podle § 42 zákona o DPH se neprovádí v dodatečném daňovém přiznání, za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, ale promítne se obecně do řádného daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tato oprava považuje za uskutečněnou. Je-li opravou snižován základ daně a plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, oprava základu daně se promítne do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce ve smyslu vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se opravný daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění. Prakticky to znamená, že není po plátci požadováno, aby prokazoval doručení daňového dokladu a vázal provedení opravy základu daně na okamžik, kdy ho obdržel příjemce původního zdanitelného plnění.
Z § 42 odst. 7 zákona o DPH přitom vyplývá, že při opravě základu daně plátce opraví výši daně s použitím sazby daně platné ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění, tj. prakticky použije sazbu daně platnou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění či ke dni přijetí úplaty, z níž mu vznikla povinnost přiznat daň. Tuto skutečnost je důležité respektovat zejména v případě, kdy v období od uskutečnění zdanitelného plnění či přijetí úplaty do provedení opravy základu daně došlo ke změně sazby daně.
Příklad 9
Navýšení základu daně u stavebních prací
Pokud plátce uskuteční v roce 2023 pro osobu nepovinnou k dani stavební práce v sazbě 15 %, přizná z nich daň v sazbě daně platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. v sazbě 15 %.
Poskytne-li zákazníkovi v lednu 2024 slevu z důvodu nedodržení kvality provedených prací, bude v lednu 2024 provedena oprava základu daně, které se promítne do daňového přiznání za leden 2024. Přestože v lednu 2024 už bude pro tyto stavební práce platit sazba 12 %, při opravě základu daně se použije sazba 15 %, tj. sazba daně platná v prosinci 2023, kdy vznikla povinnost přiznat daň z původního zdanitelného plnění.
Ing. Václav Benda
ZÁKON
č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty
§ 49
Sazba
daně u výstavby nebo
dodání stavby pro sociální bydlení
(1) První snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální bydlení.
(2) První snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení.
(3) První snížená sazba daně se uplatní u dodání
a) stavby pro sociální bydlení,
b) pozemku, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení,
c) práva stavby, jehož součástí není jiná stavba než stavba pro sociální bydlení, nebo
d) jednotky, která nezahrnuje jiný prostor než obytný prostor pro sociální bydlení.
§ 56
Dodání nemovité věci
(1) Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který
a) netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a
b) není stavebním pozemkem.
(2) Stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí pozemek, na kterém
a) má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a
1. který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo
2. v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo
b) může být na základě povolení podle stavebního zákona umístěna stavba pevně spojená se zemí.
(3) Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let
a) od vydání
1. prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo
2. kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené vybrané nemovité věci, nebo
b) v případě, že se pro vybranou nemovitou věc nevydává kolaudační rozhodnutí, ode dne, kdy bylo započato
1. první užívání vybrané nemovité věci, nebo ...







