Sdílené pracovní místo

šance pro ukrajinské matky s dětmi

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce upravuje sdílené pracovní místo ve svém ustanovení § 317a). Tato flexibilní forma práce může pomoci rodičům s malými dětmi v návratu do práce po rodičovské dovolené nebo k udržení kontaktu se zaměstnavatelem během ní. Umožní zůstat v pracovním procesu také seniorům, kteří chtějí pracovat, ale již ne na plný pracovní úvazek nebo osobám, které pečují o své blízké, popř. absolventům škol.

V praxi zavedení sdíleného pracovního místa znamená, že se zaměstnavatel může dohodnout, že se o jednu pracovní pozici mohou podělit dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a stejnou pracovní náplní. Ti si sami budou moci rozvrhnout pracovní dobu, jak jim to bude nejvíce vyhovovat. Mohou si vzájemně pomáhat, vycházet si vstříc a zaměstnavatel má jistotu, že práce bude vždy vykonávána.

Podpora forem flexibilního zaměstnávání

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce, aby zaměstnavatelé byli motivováni ke zřizování těchto částečných pracovních úvazků dotacemi na to, aby se jim pokryly náklady související se zřizováním sdílených pracovních míst. Proto již od loňského roku se začal realizovat projekt s názvem „Podpora forem flexibilního zaměstnávání“ tzv. FLEXI, který poběží až do 30. června 2023, který spolufinancuje Evropský sociální fond prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a počítá s příspěvkem i pro zaměstnavatele, kteří taková pracovní místa vytvoří. Cílem projektu je pomoci např. osobám pečujícím o dítě ve věku do 10 let s návratem nebo vstupem na pracovní trh a především v případě rodičů malých dětí umožnit sladění rodinného a profesního života. Úřad práce tak vychází vstříc všem, kteří nemohou z nejrůznějších důvodů například rodinných pracovat na plný úvazek. Projektem se tudíž podporuje moderní a flexibilní formy zaměstnávání.

Podstatou projektu je nejen poskytnutí poradenství, možnost rekvalifikace, úhrada cestovních nákladů nebo třeba příspěvek na hlídání dětí, ale především podpora zaměstnání v podobě sdílených pracovních míst prostřednictvím příspěvků v rámci společensky účelných pracovních míst – vyhrazených. Na zkrácený pracovní úvazek v délce minimálně 25 % týdenní pracovní doby tak mohou pracovat například rodiče malých dětí, zkrátka ti, kteří nemohou být z objektivních důvodů zaměstnání na plný úvazek, ale zároveň chtějí nebo potřebují pracovat. Sdílené zaměstnání je proto zajímavé zejména pro manžele, kde oba pracují a jeden z nich se takto může více věnovat rodině, ale využívají ho především ženy.

Zájemci o vstup do projektu se mohou obracet na nejbližší kontaktní pracoviště ÚP ČR, případně psát na e-mailflexi@uradprace.cz.

Nový právní institut – sdílené pracovní místo

Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby, to však neplatí v případě zastupování nepřítomného zaměstnance.

Nový právní institut má zaměstnancům umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života. Nejméně dva zaměstnanci si mohou sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb. Za sdílení pracovního místa se považuje situace, kdy dva nebo více zaměstnanců sdílí jedno pracovní místo s tím, že se v rozsahu svého pracovního úvazku to zn. v rozsahu sjednané kratší pracovní doby střídají při výkonu práce tak, aby pracovní místo bylo v pracovní době obsazeno jedním z nich, resp. situace, kdy se o jednu pracovní pozici s konkrétní pracovní náplní a o na tuto pozici navázanou práci dělí dva či více zaměstnanců. Podmínkou je, aby se jednalo o zaměstnance v pracovním poměru se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou, přičemž souhrn sjednané kratší pracovní doby všech zaměstnanců nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu podle § 79 zákoníku práce. To však neplatí v případě, kdy zaměstnanec zastupuje druhého zaměstnance, v tomto případě totiž rozsah jeho pracovní doby bude samozřejmě větší, než bylo původně sjednáno s jeho zaměstnavatelem. Zároveň se stanovuje, že společný rozvrh pracovní doby může být určen nejdéle na 4týdenní vyrovnávací období.

Dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci

Podmínkou pro zavedení institutu sdíleného pracovního místa je individuální dohoda mezi zaměstnavatelem a každým dotyčným zaměstnancem. Dohody musí být písemně uzavřeny s každým zaměstnancem a musí obsahovat bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby. Nicméně nedostatek formy není spojen s nicotnosti právního jednání. Tyto dohody je možno uzavřít jako samostatné dohody nebo rovněž mohou být součástí pracovní smlouvy, přičemž v obou případech budou vypověditelné.

V dohodě je nutné vyřešit způsob rozvrhování pracovní doby, a to zejména stanovení časových úseků, ve kterých si mohou zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu tak, aby byla zajištěna požadovaná činnost zaměstnavatele. Zaměstnavatel dále může řešit způsob předávání si úkolů mezi jednotlivými zaměstnanci, aby byly plněny úkoly včas a řádně. Zaměstnavatel může například stanovit, že zaměstnanci si musí pracovní dobu rozvrhnout takovým způsobem, aby po určitou dobu pracovali společně. Součástí dohody též může být sjednaná doba trvání tohoto institutu, přičemž při absenci tohoto ujednání se bude jednat o dohodu na dobu neurčitou. Dohoda je v obou případech vypověditelná.

Společný písemný rozvrh pracovní doby

Zaměstnancům se stanoví povinnost předložit zaměstnavateli společný rozvrh pracovní doby v písemné formě. Tento rozvrh budou zaměstnanci povinni předložit zaměstnavateli nejdéle jeden týden před začátkem vyrovnávacího období, které může být maximálně 4týdenní. Případné změny již takto rozvržené pracovní doby budou zaměstnanci ve vzájemné spolupráci moci učinit nejdéle dva dny před konkrétní směnou, které se uvedená změna týká. Zákon zároveň umožňuje, aby si zaměstnanci se zaměstnavatelem mohli odlišně sjednat tuto lhůtu seznámení se změnou tj. zkrátit ji, či naopak prodloužit. Toto ujednání může být paušální a součástí dohody nebo je též možné dohodnout se vždy pro každý konkrétní případ změny rozvrhu. Zákon v dané souvislosti pamatuje i na situaci, kdy se zaměstnanci na společném rozvrhu nedohodnou anebo nepředloží společný rozvrh pracovní doby zaměstnavateli včas, tj. alespoň 7 dní před začátkem vyrovnávacího období. Zaměstnavatel za této situace vypracuje písemný rozvrh na toto období sám, přičemž je povinen zaměstnance s tímto rozvrhem seznámit bez zbytečného odkladu.

Zastupování nepřítomného zaměstnance

Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě nebo pro konkrétní případ souhlas. Zaměstnanec tudíž nemá obecnou povinnost zastoupit druhého zaměstnance, který nemůže odpracovat předem rozvrženou směnu. Nová právní úprava však umožňuje, aby zaměstnanec dal v dohodě o sdíleném pracovním místu souhlas se zastupováním druhého zaměstnance, případně dával souhlas ad hoc pro každý konkrétní případ zastoupení.

Závazek z dohody lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem

ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Závazek z dohody o sdíleném pracovním místě mohou zaměstnanec se zaměstnavatelem rozvázat dohodou, případně jej může zaměstnanec či zaměstnavatel jednostranně vypovědět, a to z jakéhokoliv důvodu nebo též bez uvedení důvodu. V kombinaci s 15denní výpovědní dobou je možné se z tohoto institutu poměrně flexibilně vyvázat, a to například za situace, že u jednoho ze zaměstnanců nastane dlouhodobější překážka, či z důvodu, že některé ze stran nebude již nadále vyhovovat zvolená forma spolupráce. Rozvázání závazku z dohody přitom nemá žádný vliv na trvání pracovního poměru zaměstnance. Nedostatek písemnosti není spojen s nicotností, jako je tomu například u výpovědi z pracovního poměru, ale zakládá pouze neplatnost.

Zánik závazku z dohody o sdíleném pracovním místě

Zanikne-li závazek z dohody alespoň jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období.

Zanikne-li závazek z dohody o sdíleném pracovním místě, tj. například jeden ze zaměstnanců dá výpověď z tohoto institutu a závazek tak uplynutím 15denní výpovědní doby zanikne, režim sdíleného pracovního místa se ve vztahu k zbývajícím zaměstnancům na témže sdíleném pracovním místě bude uplatňovat do konce probíhajícího vyrovnávacího období, tj. bude se vůči nim nadále postupovat podle společného rozvrhu, a to i v případě, že zůstane zaměstnanec jediný. Po uplynutí probíhajícího vyrovnávacího období se pak pracovní režim sdíleného pracovního místa neužije, tj. rozvrh pracovní doby následně určuje ve smyslu § 81 zákoníku práce jednostranně zaměstnavatel, a to do té doby, než uzavře dohodu s novým zaměstnancem namísto prvního zaměstnance, aby se mohl režim sdíleného pracovního místa znovu začít realizovat. Dochází zde tedy k substituci jednoho ze zaměstnanců a zaměstnanci opět mohou ve vzájemné spolupráci rozvrhnout pracovní dobu na nadcházející vyrovnávací období.

Závěr

Od 1. dubna 2022 je pro občany nově jednodušší dokládání podkladů Úřadu práce. Od 1. dubna 2022 už občané, kteří chtějí požádat o zprostředkování zaměstnání a nemají potřebné dokumenty od svého zaměstnavatele, nemusí tyto podklady složitě shánět. Úřad práce si je v rámci podpory proklientského přístupu zajistí sám od České správy sociálního zabezpečení, a to na základě údajů, které ji předávají zaměstnavatelé. Pokud tedy občan ztratí práci nebo se například po ukončení rodičovské dovolené chystá práci hledat, může požádat Úřad práce o zprostředkování zaměstnání. Kromě platného občanského průkazu či jiného dokladu, jimž žadatel prokáže svoji totožnost a místo trvalého pobytu, jsou k zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nutné i další podklady. Patří mezi ně doklad o ukončení pracovního poměru či o ukončení výkonu jiné výdělečné činnosti. U osoby samostatně výdělečné činné je také třeba doložit potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu. Pokud občan žádá o zprostředkování zaměstnání např. po návratu z mateřské dovolené, pak je třeba doložit potvrzení o ukončení náhradní doby. Ve většině případů občané tyto podklady mají. Může se ale stát, že jim zaměstnavatel např. odmítne vydat potvrzení o výdělku a tím se celý proces pak zbytečně protahuje. V rámci podpory proklientského přístupu nabízí Úřad práce pomocnou ruku tím, že občan nebude tyto podklady dodávat sám, ale zajistí si je Úřad práce od České správy sociálního zabezpečení. Stačí tedy nahlásit tuto skutečnost na příslušném kontaktním pracovišti úřadu práce, kde občan bude žádost podávat.

Mgr. Olga Bičáková

Zákoník práce

§ 317a

Citace na str. 76

Sdílené pracovní místo

(1) Zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby; to však neplatí v případě zastupování zaměstnance podle odstavce 4.

(2) Dohody podle odstavce 1 musí být písemně uzavřeny s každým zaměstnancem a musí obsahovat bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby.

(3) Zaměstnanci jsou povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě, a to nejméně 1 týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Nepředloží-li zaměstnanci společný rozvrh pracovní doby, určí bez zbytečného odkladu rozvržení pracovní doby do směn zaměstnavatel. S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni zaměstnavatele písemně seznámit nejméně 2 dny předem, nedohodnou-li se se zaměstnavatelem na jiné době seznámení.

(4) Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě podle odstavce 1 nebo pro konkrétní případ souhlas.

(5) Závazek z dohody podle odstavce 1 lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

(6) Zanikne-li závazek z dohody podle odstavce 1 alespoň jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období ...