Sebeklamy a lenost

nesmiřitelnými protivníky

Lidé se rádi myšlenkově uklidňují v názorech, že vina není na jejich straně, že jim okolnosti nejsou příznivě nakloněny, a tak prý objektivně nemohou dosáhnout toho, co chtěli. Pamatujte, že ať se kolem vás děje cokoli, vždy jste strůjci svého osobního štěstí, a pokud něčeho nemáte dosáhnout, pak je to snad i dobře, neboť by vám to v budoucnu mohlo ublížit. Vždy zkrátka platí rčení, že „to je život“, se všemi jeho radostmi i strastmi, s úspěchy i porážkami, každopádně však s neustálým bojem jako hybnou silou pokroku. 

Modla sebeklamu

Oklamat můžete druhé, ale nikoli sami sebe. Lidé s určitou odevzdaností osudu například říkají, že za nemoc člověk nemůže. Spíše si chtějí vsugerovat, aby to byla pravda. Ve skutečnosti však mnohdy zakrývají něco, co si svým chováním sami zavinili. Lidová moudrost ani v tomto případě neklame, když hlásá, že nemoc nepřijde, pokud si ji sami nepřivoláte. Zdravotní stav bez jakýchkoli pochybností ovlivňuje životní styl, způsob stravování, postoj k životu jako takovému, vztah ke druhým – vše podle nastaveného směru. Jistě, jsou výjimky, které však – jako vždy – potvrzují pravidlo.

Všeobecně rozšířeným názorem je tvrzení, že jedinec ani větší či menší skupina nemohou změnit celospolečenské poměry a prostředí, ve kterém se pohybují. Budiž. Avšak můžete, a jste dokonce povinni, měnit v čase sebe a okolí, bezprostředně vás obklopující. Nástroje máte sami v sobě, jsou to vaše schopnosti, kterými působíte. Plané kritizování stávajících poměrů, jakkoli pomyslně oprávněné, je ztrátou drahocenného času. Bezduché žvanění nikdy neobohacuje.

Lenosti a pohodlnost jsou

velkými nepřáteli lidstva. Má-li být lidský život celku prospěšný, musí být naplněn stálou tvořivou prací v tom, k čemu jsou jedinci dány schopnosti působit v určeném čase a místě. Jinak se člověk nemůže stát pravou osobností a parazituje na práci druhých. Na první pohled se jeví lákavou představa nechat za sebe myslet a konat (míněno pracovat) druhé. Lenost je však projevem slábnoucí (nebo už slabé) vnitřní síly či nedostatečné vůle. Takový člověk se vlastním chtěním stává závislým, nezřídka manipulovatelným, ztrácí vzácný dar osobní svobody. Ustrne ve svém vývoji a každá strnulost je předzvěstí úpadku. Jedině rozšiřování vědění obohacuje.

Pouze svobodné (ničím nespoutané) přesvědčení, je živé, a proto jedině jako takové může něco vytvořit. Probudit jej k životu však můžete jen přísným zkoumáním spojeným s vnitřním prociťováním. Máte-li pochybnosti, pátrejte, protože opravdové vědění nemá mezer. A co nemůžete zastávat z přesvědčení, to ponechejte stranou, v konečném důsledku byste mohli klamat sebe i své okolí.

Chorobné namlouvání si

Touto chorobou trpí mnozí. Vyléčíte se z ní jedině tehdy, pokud se budete vnitřně harmonizovat, nesmíte však sami sobě lhát. Výmluvy jsou jen pro slabochy. Pokud se chcete srovnávat, tak jen s těmi, kteří jsou lepší. Vždy však zůstávejte sami sebou, to je vaše velká devíza. Neomlouvejte své slabosti. Vystříhejte se pomíjivosti a považujte si děl a pojmů trvalé hodnoty. S pokornou houževnatostí a vytrvalostí lze dosáhnout úspěchu. Nebojte se porážek a neúspěchů, patří k životu, a proto ukazují směr a posouvají.

Povahové protiklady

Obecně vážnosti nikdy nepožívá člověk povrchní či prázdný, bezpáteřní, povahově nevyrovnaný, patlající se v titěrnostech, nebo trapně ješitný.

Naopak, nejen u vedoucích pracovníků se cení hloubka úvah, obzor poznání, moudrost a cit, důvtip a originalita, nebo zkrátka jen nekompromisní tah na branku v tom nejlepším slova smyslu. Je-li tohle vše navíc podpořeno vyznáváním určitých morálních a mravních hodnot, můžeme se pomalu přibližovat ideálu. Ostatně, proč ne?

Pozor na manipulaci

Manipulujete jinými tehdy, pokud se je snažíte ovládnout za účelem získání osobního prospěchu. Naopak, protikladem manipulace je nezištné dávání. Vedoucí pracovník by nikdy neměl cíleně manipulovat a dáváním (předáváním) by měl ve všeobsáhlosti pozvedávat úroveň svých podřízených tak, aby se mohli po všech stránkách zlepšovat a tím lépe plnit pracovní povinnosti. Vedoucí tak přímo pomáhá i sám sobě, protože pokud si lidi „vytvaruje“ k obrazu svému, může se pak na ně dostatečně spolehnout a ušetří si spoustu času. Současně však platí, že člověk musí být neustále bdělý proto, aby jím nemohl manipulovat někdo jiný. 

Krůčky k sebezdokonalování

Nikdo není dokonalý, ale proč nedokonalým zůstávat? Usilování k vyššímu by mělo být trvalou součástí vaší životní filosofie. Vše však musí probíhat v rámci přirozenosti. Vyhlašte soukromou osobní válku pohodlnosti a sebeklamům. Již brzy s radostí poznáte, že všestranně „rostete“ tím, že hodně starého necháváte za sebou. Špatná minulost nemůže být nikdy součástí dobré budoucnosti.

Ing. Antonín Daněk