Sezónní práce
a zaměstnávání cizinců
Dne 21. března 2022 byly ve Sbírce zákonů publikovány tři zákony, kterým odborná i laická veřejnost dala název „lex Ukrajina“. Jedná se o tyto tři zákony
• zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace,
• zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace,
• zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Společným principem právní úpravy je stanovení zvláštních postupů spojených s legalizací pobytu osob přicházejících na území ČR
v důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. Jedná se o speciální právní úpravu k zákonu č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců s tím, že odchylně se upravuje především řízení o udělení dočasné ochrany. Tento zákon ČR musela povinně přijmout před vstupem do EU a jeho prostřednictvím transponovat do našeho právního řádu směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2021 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.
Dočasná ochrana je výjimečným institutem, jehož primárním smyslem je umožnit vypořádat se s důsledky hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu, zejména v případě, že by azylový systém nebyl schopen se s tímto přílivem vypořádat bez negativních dopadů na svou činnost.
V souvislosti s ozbrojeným konfliktem, který se od 24. února 2022 odehrává na územní Ukrajiny v důsledku invaze vojsk Ruské federace, byla dočasná ochrana vyhlášena rozhodnutím Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (tzv. „rozhodnutí Rady (EU) o vyhlášení dočasné ochrany“).
Tímto rozhodnutím Rady EU byl institut dočasné ochrany uveden v život na celém území Společenství a u nás se mohlo postupovat podle zákona č. 221/2003 Sb. To ovšem pro potřebu praxe nestačí a musely být přijaty výše uvedené zákony.
Vzhledem k tomu, že ozbrojený konflikt vypukl již 24. února 2022 a Rada EU vyhlásila dočasnou ochranu v rámci EU až 4. března 2022, postupovaly v té době české úřady podle § 33 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů a uprchlíkům vydávaly tzv. víza strpění. Zákon č. 65/2022 Sb. musel proto výslovně stanovit, že i cizinci původem z Ukrajiny, kteří již na území České republiky po vypuknutí ozbrojeného konfliktu dne 24. února 2022 přišli a bylo jim uděleno vízum za účelem strpění (vízum má speciální označení D/VS/U), se považují za osoby, na něž se vztahují ustanovení tohoto zákona, tedy cizinci požívající výhody dočasné ochrany.
K obsahu zákonů
Stěžejním principem zákona č. 65/2022 Sb. je stanovení zvláštních postupů spojených s legalizací pobytu osob přicházejících na území ČR v důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. Jedná se o speciální právní úpravu k zákonu č. 221/2003 Sb. s tím, že odchylně se upravuje především řízení o udělení dočasné ochrany, nicméně některá ustanovení zákona č. 221/2003 Sb. budou nadále aplikovatelná.
Výslovně se tímto zákonem upravuje také poskytování zdravotních služeb uprchlíkům na našem území. Za tím účelem se stanoví, že osoba, které bylo vízum za účelem strpění vydáno, je považována za pojištěnou i v období předcházejícím udělení daného víza, a to po dobu 30 dní. Pokud by v této době byly cizinci poskytnuty zdravotní služby, byly by na základě této právní úpravy hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Právní úprava rovněž řeší otázku zdravotního pojištění dětí, které se v České republice narodí se cizinkám, které již mají příslušné pobytové oprávnění. Jelikož čerstvě narozené dítě nemá samo o sobě žádný pobytový status (a tedy např. o vízum za účelem strpění na území za něj rodiče teprve budou žádat), upravuje se v zákoně účast těchto dětí v systému veřejného zdravotního pojištění okamžikem narození, a to do 60 dnů věku.
Zákon č. 66/2022 Sb. upravuje postavení uprchlíků na trhu práce a některé zásadní otázky sociálního zabezpečení. Stanoví se výjimka pro poskytovatele služby péče o dítě v dětské skupině, který je zaměstnavatelem, a to v tom smyslu, že může poskytovat i péči rodiči dítěte, který není jeho zaměstnancem, a to pokud je toto dítě cizincem s dočasnou ochranou.
Zákon umožňuje vznik nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu v situaci, kdy není splněna podmínka podle § 20a odst. 2 zákona č. 247/2014 sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině spočívající v obsazení kapacitního místa dítětem, dítětem s dočasnou ochranou.
Dále tento zákon stanoví, že na základě čl. 18 dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (č. 123/2002 Sb. m. s.) platí, že veřejné listiny, které vydal nebo ověřil příslušný orgán jedné smluvní strany, a které jsou opatřeny podpisem odpovědné osoby a otiskem úředního razítka, se použijí na území druhé smluvní strany bez dalšího ověření.
V neposlední řadě se přiznává uprchlíkům tzv. humanitární dávka. Humanitární dávka je určená osobám, které opustily území Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu, které se nacházejí na území ČR, a které na něm získaly pobyt po 24. únoru 2022.
Zákon č. 67/2022 Sb. stanoví, že na žáky přijíždějící z Ukrajiny se obecně vztahuje povinná školní docházka a povinné předškolní vzdělávání podle § 34a a § 36 ŠZ. Předpokládá se, že nejprve si však tyto osoby musí vyřešit jiné životní potřeby, zabezpečit bydlení, zajistit si zdravotní péči, komunikovat s úřady atd. Až následně je možné řešit docházku ke vzdělávání.
Dítě, nebo žák může žádat o přijetí ke vzdělávání již bezprostředně po příjezdu. Zpravidla bude zákonný zástupce žádat o přijetí ve spádové škole podle místa pobytu v ČR. Spádová škola je školským zákonem obecně primárně „povolána“, aby zajišťovala vzdělávání dětí v jejím obvodu.
Postavení cizinců na trhu práce
Zákon č. 66/2022 Sb. stručně stanoví, že cizinec s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území ČR.
Touto právní úpravou se přiznávají stejná práva a povinnosti pro účely zaměstnanosti, jakými disponují cizinci s povoleným trvalým pobytem podle zákona č. 326/1999 Sb. Jedná se především o tzv. volný vstup na trh práce podle ustanovení § 98 ZZ, na jehož základě může být cizinec přijat do zaměstnání a zaměstnáván, aniž by mu byla vydána zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, modrá karta nebo povolení k zaměstnání. Držitelé speciálního víza za účelem strpění tak budou moci za účelem zajištění vlastní obživy vstupovat do základních pracovněprávních vztahů bez nutnosti žádat o příslušné povolení.
Na základě této fikce budou moci tyto osoby využít všech služeb zaměstnanosti za účelem zvýšení možnosti jejich uplatnění na trhu práce.
Uprchlíci se budou tedy moci stát zájemci o zaměstnání, popřípadě také uchazeči o zaměstnání, čímž mohou být v případě potřeby podpořeni i v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, jakými jsou např. rekvalifikace, některé z příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti. Tato má umožnit Úřadu práce ČR aktivně napomáhat začleňování těchto osob na tuzemský trh práce.
V případě zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání budou tyto osoby oprávněny požádat o podporu v nezaměstnanosti. Pokud splní ZZ stanovené podmínky, bude jim podpora v nezaměstnanosti přiznána a poskytována po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, nad 55 let věku 11 měsíců. Zároveň se při posouzení splnění podmínek pro vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti uplatní úprava obsažená ve Smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení z roku 2001. Ve většině případů jim bude podpora v nezaměstnanosti stanovena podle ustanovení § 51 ZZ za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.
V roce 2022 se jedná o částky za první 2 měsíce podpůrčí doby 5 528 Kč, za další 2 měsíce podpůrčí doby 4 446 Kč a po zbývající část podpůrčí doby 4 076 Kč.
Pracovněprávní vztah cizince
Zákon č. 65/2022 Sb. přiznává cizincům s dočasnou ochranou s navrhovanou právní úpravou stejná práva a povinnosti pro účely ZZ, jakými disponují cizinci s povoleným trvalým pobytem podle zákona č. 326/1999 Sb. Jak jsme uvedli výše, jedná se především o tzv. volný vstup na trh práce podle § 98 ZZ, na jehož základě může být cizinec přijat do zaměstnání a zaměstnáván, aniž by mu byla vydána zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, modrá karta nebo povolení k zaměstnání. Držitelé speciálního víza tak mohou za účelem zajištění vlastní obživy vstupovat do základních pracovněprávních vztahů bez nutnosti žádat o příslušné povolení. Volný přístup cizinců s dočasnou ochranou na trh práce, stejně jako možnost vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, zákona č. 65/2022 Sb. neřeší, neboť plyne pro tyto osoby již z § 32 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.
Pro účely zákona ZZ je cizinec s dočasnou ochranou považován za cizince, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání a pro zaměstnavatele vyplývá z toho pouze jediná povinnost, a to – dle § 87 ZZ – nejpozději v den nástupu takové osoby do práce, nahlásit tuto skutečnost písemně místně příslušné pobočce Úřadu práce.
Český zaměstnavatel může s cizincem uzavřít jakýkoliv pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr i některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnost).
Za flexibilní formy práce bývají označovány
takové pracovněprávní vztahy, které umožňují na straně zaměstnavatele pružně (myšleno v čase) reagovat na výkyvy výroby a odbytu a v souladu s tím je mu dána možnost „disponovat“ svými zaměstnanci v rámci pracovněprávního vztahu. Zaměstnanci pak flexibilní formy práce umožňují reagovat na jeho osobní potřeby, zejména pokud jde o povinnosti k rodině.
Všechny flexibilní formy práce v praxi většinou znamenají pouze malou změnou pracovní smlouvy, někdy pokud se týká místa výkonu práce, v některých případech pokud se týká pracovní doby. Je třeba mít na paměti, že jde o ujednání zaměstnavatele a zaměstnance, ujednání vyjadřující jejich společnou vůli.
Vzhledem k tomu, že cizinci z Ukrajiny jsou převážně matky s dětmi, hodí se pro ně ze všech možností flexibilních pracovněprávních vztahů našich zkušeností nejlépe pracovní poměr na dobu určitou, pracovní poměr na kratší pracovní úvazek a dohoda o pracovní činnosti.
Sjednává-li se pracovní poměr na dobu určitou, pak může být doba jeho trvání sjednána pevným datem, nebo vymezena dobou trvání určitých pracích (např. kampaň, sezóna apod.) či jinou skutečností (v daném případě např. dnem 31. března 2023, kdy končí platnost zákona č. 65/2022 Sb.).
Institut kratší pracovní doby svou podstatou respektuje vzájemnou dohodu zaměstnance a zaměstnavatele o jiné délce týdenní pracovní doby, než jak stanoví zákoník práce. V praxi se nejčastěji vyskytují případy těchto žádostí o kratší pracovní dobu v souvislosti s povinnostmi zaměstnance k dětem nebo ze zdravotních důvodů zaměstnance či jeho osob blízkých. V případě cizinek z Ukrajiny se bude jednat o první důvod, povinnosti k dětem. Zaměstnavatelé však v této souvislosti musí brát v úvahu skutečnost, že zaměstnancům s kratší pracovní dobou nemohou nařizovat práci přesčas. Kratší pracovní doba nemusí být ani rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou však náleží mzda odpovídající délce jejich týdenní pracovní doby.
Pokud se týká dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce i dohoda o pracovní činnosti), tak obecně platí, že to jsou pracovněprávními vztahy, které jsou ovládány největší možnou flexibilitou a smluvní volností. Pro cizinky z Ukrajiny bude určitě výhodné uzavírat dohody o pracovní činnosti s pracovním úvazkem max. 20 hodin týdně, což jim pomůže zajistit péči o děti. Dohody o provedení práce pro ně asi vhodné nebudou, neboť jsou omezeny limitem 300 hodin v roce. První zásadní „výhodou“ obou dohod z pohledu flexibility je, že zaměstnavatel nemá povinnost rozvrhnout takovému zaměstnanci pracovní dobu. Proto např. zaměstnankyně může provádět úklid dle svých časových možností v závislosti na zajištění péče o děti. Druhou významnou „flexibilní“ výhodou dohod je jejich výpovědní doba (patnáctidenní), která umožňuje především zaměstnancům ukončit dohodu o pracovní činnosti poměrně rychle.
Pojem „sezónní práce“
je v praxi používán v souvislosti s výkonem práce pouze v období určité sezóny – po dobu letní sezóny např. plavčíci na koupalištích, průvodci na hradech nebo naopak po dobu zimní sezóny obsluha lyžařských vleků, půjčovna lyží apod. V personální praxi se také tyto práce nazývají brigádami. Ani pojem sezónní práce, ani pojem brigády však není pojem právní.
Na sezónní práce se uzavírají buď pracovní poměry na dobu určitou, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. I to je možné v případě těchto cizinců uplatnit.
JUDr. Eva Dandová
