Silniční daň

Termín pro podání daňového přiznání k silniční dani za rok 2023 je nejpozději do 31. ledna 2024. Kdo bude za rok 2023 přiznání podávat? Co je předmětem daně a jaká jsou osvobození od daně, jaké jsou slevy a sazby daně?

Od roku 2022 nastaly v rámci
silniční daně zásadní změny

Zákonem č. 142/2022 Sb., který novelizoval kromě jiného zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční (dále jen „novela ZDS“), byly provedeny úpravy ve zdaňování vozidel. Novela ZDS nabyla účinnosti od 1. 7. 2022 a z jeho znění se vycházelo pro celé zdaňovací období 2022, to zn. jeho účinnost nabyla platnosti zpětně od samého začátku roku 2022.

V roce 2023 se bude v podstatě postupovat stejně jako v roce předchozím, ve kterém nabyla účinnosti novela ZDS. Ta podstatně zúžila kromě předmětu daně i okruh poplatníků, kterých se silniční daň týkala. Proto také bude stejně jako minulý rok daleko méně poplatníků podávat daňová přiznání k silniční dani. Důvodem výrazné redukce silniční daně, byla skutečnost, že subjektům působícím v dopravě vznikaly zvýšené náklady na dopravu, a to v důsledku mimořádné události související s vojenským konfliktem na Ukrajině, a proto byla snaha kompenzovat růst těchto nákladů a zejména růst cen pohonných hmot, aby se nepromítly do zvýšení cen služeb a zboží. Novou úpravou ZDS došlo k věcným i parametrickým změnám fungování předchozí legislativní úpravy silniční daně. Efektivně jsou nastavením ročních sazeb zdaňovány až vozidla s vyšší povolenou hmotností. Novela ZDS zavádí pravidla, že k efektivnímu zdanění silniční daní dochází u vozidla určitého počtu náprav až od určité stanovené tonáže jeho největší povolené hmotnosti (např. u samostatných vozidel se dvěma nápravami až od 12 tun, u vozidel se třemi nápravami až od 15 tun apod.). Této skutečnosti je dosahováno jak výběrem kategorií vozidel v předmětu daně silniční, tak nastavením výše této daně strukturovaně podle parametrů zdanitelného vozidla. Více o dané problematice níže.

Předmět daně

S účinností od 1. 1. 2022 nastaly zásadní změny v ZDS. Předmětem daně jsou tzv. zdanitelná vozidla. Zdanitelným vozidlem se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2, N3a jejich přípojná vozidla (kategorie O3, O4), pokud jsou registrována v registru silničních vozidel v ČR.

Zdanitelným vozidlem a tudíž ani předmětem silniční daně není silniční vozidlo

a)  s přidělenou zvláštní registrační značkou podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,

b)  kategorie N podkategorie

1. vozidlo zvláštního určení nebo

2. terénní vozidlo zvláštního určení nebo

c)  kategorie O s kódem druhu karoserie DA.

Kategorie vozidel N zahrnuje motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro přepravu zboží a dělí se na:

•    Kategorii N1 – motorová vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 tuny,

•    Kategorii N2 – motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny,

ale nepřevyšující 12 tun,

•    Kategorii N3 – motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 12 tun.

Kategorie vozidel O zahrnuje přípojná vozidla a dělí se na:

•    Kategorii O1 – přípojná vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 tuny,

•    Kategorii O2 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 0,75 tuny, ale nepřevyšující 3,5 tuny,

•    Kategorii O3 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 10 tun,

•    Kategorii O4 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 10 tun.

Vozidlo kategorie O s kódem druhu karosérie DA je návěs, který není předmětem daně silniční.

Pro účely daně silniční se kategorií zdanitelného vozidla, podkategorií zdanitelného vozidla nebo jeho kódem druhu karoserie rozumí kategorie, podkategorie nebo kód druhu karoserie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel.

Předmětem daně jsou nákladní automobily (včetně skříňových automobilů a tahačů) kategorie N2, N3 s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny (kategorie O3, O4). Výše daně pro zdanitelná vozidla je ale stanovena až pro vymezená nákladní vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více. 

Daň silniční se platí až za vybraná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více. Novela ZDS zavedla, že nově není potřeba platit silniční daň za užívání osobních automobilů, autobusů a nákladních aut (do 12 tun) za účelem podnikání. Jedná se o velkou změnu, která se poprvé promítla do daňového přiznání silniční daně podávaného k 31. lednu 2023.

Příklad 1

Společnost s.r.o. má v majetku v roce 2023 čtyři vozidla. Osobní automobil kategorie M1, jako druhé vozidlo má nákladní automobil kategorie N1, dále autojeřáb (vozidlo zvláštního určení) kategorie N3. Jako poslední má nákladní automobil kategorie N3. Všechna vozidla používá k ekonomické činnosti. Které vozidla jsou předmětem daně?

Platí, že není předmětem daně:

-   osobní automobil kategorie M1,

-   nákladní automobil kategorie N1,

-   vozidlo zvláštního určení (autojeřáb) kategorie N3.

Platí, že předmětem daně je:

-   nákladní automobil kategorie N3.

Od daně se osvobozují některá
zdanitelná vozidla,

a to v tom kalendářním měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro osvobození – viz ustanovení § 3 ZDS ve všech dnech, kdy byly u tohoto zdanitelného vozidla naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně. Tzn., že zdanitelné vozidlo lze osvobodit pouze v případě, že je pro daný účel využíváno po celý kalendářní měsíc.

Příklad 2

Fyzická osoba provozující nákladní dopravu má v majetku v roce 2023čtyři vozidla. Dva nákladní silniční tahače:

-   první tahač s kódem druhu karoserie BC a s největší povolenou hmotností jízdní soupravy   35 tun,

-   druhý tahač s kódem druhu karoserie BD a s největší povolenou hmotností jízdní soupravy 38 tun

a dále dva nákladní přívěsy:

-   první přívěs – vozidlo kategorie O4 s největší povolenou hmotností vozidla   15 tun,

-   druhý přívěs – vozidlo kategorie O4 s největší povolenou hmotností vozidla 18 tun.

Oba nákladní přívěsy byly v průběhu zdaňovacího období zapojovány za uvedené silniční tahače. Za která uvedená vozidla se bude platit silniční daň a která vozidla se uvedou do daňového přiznání?

Oba silniční tahači budou podléhat dani a poplatník je uvede do daňového přiznání k silniční dani. Dále platí, že obě výše uvedená přípojná vozidla budou osvobozena od silniční daně [§ 3 odst. 1 písm. c) ZDS], a to proto, že poplatník byl ve zdaňovacím období 2023 zároveň poplatníkem dílčí daně za silniční tahače. Daň se za přívěsná vozidla platit nebude, ale přívěsy se budou uvádět v daňovém přiznání.

Poplatníkem silniční daně

je zejména ten, kdo:

•    je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu vozidla,

•    užívá zdanitelné vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena.

Novela ZDS zrušila možnost, tak jak tomu bylo dříve, že poplatníkem daně byl rovněž zaměstnavatel, pokud vyplácel cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, a to za podmínky, že daňová povinnost nevznikla již samotnému provozovateli vozidla. Plyne to ze skutečnosti, že osobní automobily už nejsou předmětem daně silniční.

Novela ZDS zavedla možnost
uplatnit slevy na silniční dani

v souvislosti s tzv. kombinovanou přepravou (jedná se o kombinaci silniční dopravy s železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravou) – viz § 12 ZDS.

Slevu na dani mohou uplatnit ti poplatníci, kteří využívali vozidlo výlučně k přepravě v počátečním nebo konečném úseku kombinované dopravy, a to ve výši 100 % výše daně pro toto vozidlo.

V případě, že je zdanitelné vozidlo používáno k různým účelům, odvíjí se výše slevy od počtu uskutečněných jízd v režimu kombinované dopravy za zdaňovací období. Aby mohla být uplatněna nějaká sleva, musí zdanitelné vozidlo uskutečnit alespoň 31 jízd.

V případě, že je v rámci vzdálenosti na území ČR ujeto více než 250 km, započítává se tato jízda jako dvě jízdy pro účely výpočtu nároku na slevu. Sleva na dani se uplatňuje v rámci daňového přiznání.

Výše daně silniční
za zdanitelná vozidla

je uvedena v příloze k ZDS. Plyne to ze znění § 5 ZDS. Výpočet daně je řešen v ustanovení § 12a ZDS, které uvádí, že daň silniční se vypočte jako součet dílčích daní za jednotlivá zdanitelná vozidla. Dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo se vypočte jako rozdíl

a)  výše daně pro toto zdanitelné vozidlo, případně snížená o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo není předmětem daně nebo je od této daně osvobozeno, a

b)  uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.

V souladu s výše uvedenými tabulkami platí, že vybraná vozidla jsou sice předmětem daně, avšak není pro ně určena sazba daně. Z takových vozidel se daň neplatí a neuvádějí se do daňového přiznání.

Kategorie vozidla a další parametry rozhodné pro daň se zjišťují primárně z technického průkazu, a to:

•    k prvnímu dni zdaňovacího období nebo

•    ke dni první registrace tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v ČR, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období.

Správa daně silniční se řídí
zákonem o dani silniční

a podpůrně zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“). Správcem daně silniční jsou orgány Finanční správy České republiky. Ty jsou tvořeny v prvním stupni finančními úřady.

Mimo jiné platí, že registrační povinnost vzniklá před nabytím účinnosti novely ZDS zanikla dnem 1. ledna 2022 ze zákona. Proto poplatník nemusel za účelem zrušení registrace činit žádné úkony. Rozhodnutí o zrušení registrace se v takovém případě nevydávalo.

Zálohy silniční daně se standardně platí čtyřikrát ročně. Za každý kalendářní měsíc, ve kterém vznikla, trvala nebo zanikla daňová povinnost, se platí jedna dvanáctina roční sazby daně (příp. upravené o příslušné zvýšení nebo snížení roční sazby daně) za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo v rozhodném období podléhalo dani silniční. V odůvodněných případech může správce daně stanovit zálohy na daň silniční nižší, popř. povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období (§ 174 DŘ).

Zálohy se platí za čtvrtletí (resp. poslední dva kalendářní měsíce) předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadá splatnost zálohy, a to:

•    15. dubna za I. čtvrtletí
(leden, únor, březen)

•    15. července za II. čtvrtletí
(duben, květen, červen)

•    15. října za III. čtvrtletí
(červenec, srpen, září)

•    15. prosince za předcházející dva měsíce (říjen, listopad).

Daňové přiznání k dani silniční

v případě, že má poplatník povinnost ho podat, se podává nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období (platí to i v případech, jde-li o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce). Povinnost podat daňové přiznání má poplatník, pokud v něm uvádí alespoň jedno zdanitelné vozidlo.

Daňové přiznání může být ale podáváno i za část zdaňovacího období, a to pokud dojde k tzv. přechodu daňové povinnosti poplatníka (např. při úmrtí poplatníka, zrušení právnické osoby bez likvidace či s likvidací nebo při insolvenčním řízení). V takovém případě se může podávat daňové přiznání za část zdaňovacího období roku 2023 i dříve než k 31. 1. 2024 (postupuje se podle § 239 až § 245 DŘ).

Zdaňovacím obdobím daně silniční je kalendářní rok. Daň silniční je splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, přičemž částky zaplacené na zálohách na daň se započítávají na úhradu daně.

Daňové přiznání nemají povinnost podat ti poplatníci, kteří jsou provozovateli vozidla se sníženou sazbou o 100 %, avšak pouze za podmínky, že dani nepodléhají další vozidla těchto poplatníků.

V roce 2023 platný formulář (číslo tiskopisu 25 5407) k přiznání k silniční dani za zdaňovací období (kalendářní rok) od r. 2022 nebo jeho část lze najít na webu finanční správy v sekci daňových formulářů nebo jej lze nalézt ve vyhlášce č. 312/2022 ze dne 24. října 2022, kterou se mění některé vyhlášky o formulářových podáních při správě daní pro rok 2023. Na portálu finanční správy je tiskopis EPO pro elektronické podání.

Příklad 3

OSVČ – fyzická osoba má v obchodním majetku pouze osobní automobily, které používá k podnikatelské činnosti. Nákladní automobily nemá. Má povinnost podat v roce 2023 přiznání k silniční dani?

Už od roku 2022 nejsou tato vozidla (vozidla kategorie M1) předmětem silniční daně a poplatník tudíž nebude podávat daňové přiznání, protože nevlastní ani není provozovatelem jiných vozidel podléhajících dani.

Příklad 4

Která vozidla poplatník neuvádí do daňového přiznání k dani silniční za rok 2023?

Poplatník je povinen podat řádné daňové přiznání k dani silniční, pokud se v něm uvádí alespoň jedno zdanitelné vozidlo, a to nejpozději do 31. 1. 2024. V daňovém přiznání se uvádí pouze zdanitelné vozidlo

-   za které je dílčí daň (tj. daň za vozidlo) vyšší než 0 Kč,

-   za které se uplatňuje sleva na dani nebo

-   které je osvobozeno, pokud by jinak dílčí daň za něj byla vyšší než 0 Kč. 

V daňovém přiznání se však neuvádí zdanitelné vozidlo osvobozené podle § 3 odst. 1 písm. d) bodu 1. ZDS, tj. pokud je poplatníkem diplomatická mise nebo konzulární úřad, je-li zaručena vzájemnost.

Příklad 5

Právnická osoba vlastní dva osobní automobily, které používá za účelem zajištění příjmů, dále je vlastníkem nákladního automobilu o hmotnosti 4 tuny a nákladního automobilu o hmotnosti 16 tun, který používá výlučně k zabezpečení sjízdnosti pozemní komunikace na základě pověření jejího vlastníka. Má povinnost podat do 31. 1. 2024 daňové přiznání k dani silniční? Pokud ano, která vozidla v něm uvede?

Ve smyslu § 15 ZDS má právnická osoba povinnost podat daňové přiznání a uvést v něm nákladní automobil o hmotnosti 16 tun, a to i přesto, že je od daně osvobozen podle § 3 odst. 1 písm. d) bodu 4 ZDS a daň bude nulová, neboť bez zohlednění osvobození by u něho byla dílčí daň vyšší než 0 Kč.

Strana 2 formuláře (číslo tiskopisu 25 5407) k přiznání k silniční dani za zdaňovací období (kalendářní rok) od r. 2022 nebo jeho část:

Přeplatky na dani

Novela ZDS zrušila zálohy u všech poplatníků daně silniční, kteří budou podávat přiznání k této dani za zdaňovací období roku 2023 nebo jeho část. Došlo k významné redukci předmětu daně, tedy i osob, které jsou povinny tuto daň hradit. Jak upozorňuje Finanční správa ČR na svých webových stránkách, je dobré si zkontrolovat ze strany daňového poplatníka, zda nemá na dani vykázaný přeplatek. Finanční správa opakovaně (naposledy 23. 10. 2023) upozorňuje poplatníky daně silniční a zejména bývalé poplatníky, kteří mají přeplatek na dani silniční, aby si požádali o jeho vrácení. Přeplatky vznikly zejména úhradou záloh na daň silniční u osobních vozidel po 1. 1. 2022, ačkoliv tato povinnost byla již v tomto období zrušena. Finanční správa uvádí, že v současné době finanční úřady evidují přeplatky v celkové výši přibližně 635 mil. Kč, přičemž značná část přeplatků vznikla z výše uvedeného důvodu.

Přeplatky na dani silniční mohou být vráceny pouze na základě žádosti o vrácení přeplatku podané u místně příslušného finančního úřadu. Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti činí 30 dní. Finanční správa upozorňuje, že pokud si poplatník o přeplatek sám nepožádá, popř. finanční úřad jej nepoužije na úhradu nedoplatku na jiné dani, stává se přeplatek po 6 letech od konce roku, ve kterém vznikl, příjmem státu.

Informaci o existenci přeplatku je možné zjistit přihlášením do Online finančního úřadu (https://www.mojedane.cz), např. prostřednictvím bankovní identity nebo datové schránky, popřípadě u místně příslušného finančního úřadu. Pokud takový přeplatek poplatníkovi vznikl, doporučuje Finanční správa požádat místně příslušný finanční úřad o jeho použití na úhradu jiné daně nebo o jeho vrácení. Žádost o vrácení přeplatku lze jednoduše vytvořit ve webové aplikaci Finanční správy (https://ouc.financnisprava.cz/vratka/form/danovySubjekt).

Podání je možné učinit také písemně, a to v listinné podobě, elektronicky, anebo ústně do protokolu.

Elektronicky lze podání odeslat pouze datovou zprávou:

•    podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,

•    s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,

•    s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo

•    prostřednictvím daňové informační schránky plus.

Ing. Pavel Novák

Zákon č. 16/1993 Sb.

Zákon o dani silniční

§ 3

Osvobození od daně

Citace na str. 31

(1) Od daně silniční se osvobozuje zdanitelné vozidlo

a)  vybavené zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy nebo modré a červené barvy zapsaným v technickém průkazu vozidla,

b)  určené jako státní hmotná rezerva, pokud není používáno k podnikání,

c)  kategorie O, pokud je poplatníkem dílčí daně za něj poplatník dílčí daně za zdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BD, nebo

d)  poplatníka dílčí daně za toto vozidlo, pokud je tímto poplatníkem

1. diplomatická mise nebo konzulární úřad, je-li zaručena vzájemnost,

2. poskytovatel zdravotních služeb, báňská záchranná služba nebo horská záchranná služba, je-li v technickém průkazu vozidla označeno jako sanitní nebo záchranářské,

3. Český červený kříž, a to v rozsahu osvobození podle zákona upravujícího Český červený kříž, nebo

4. vlastník pozemní komunikace, správce pozemní komunikace nebo jimi pověřená osoba, je-li používáno výlučně k zabezpečení sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace.

(2) Zdanitelné vozidlo je od daně silniční osvobozeno v kalendářním měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro osvobození od daně ve všech dnech, kdy byly u tohoto zdanitelného vozidla naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně.

§ 12

Sleva na dani

Citace na str. 31

(1) Kombinovanou dopravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo v nákladním automobilu, přívěsu, návěsu s tahačem i bez tahače, při které se využije též železniční nebo vnitrozemská vodní doprava, pokud úsek po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě přesahuje vzdálenost 100 kilometrů vzdušnou čarou a pokud její počáteční nebo konečný úsek tvoří přeprava po pozemní komunikaci

a)  mezi místem nakládky nebo vykládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce nebo překladištěm ...