Sjednaná dohoda se zaměstnancem

Jakým způsobem se stanovily pro rok 2025 rozhodné částky příjmu u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Kdy se ve zdravotním pojištění sčítají příjmy z více dohod? Může být OSVČ současně evidována na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání?

Průměrná mzda je ve zdravotním pojištění důležitým parametrem,

neboť určuje částku příjmu, která u vybraných skupin osob jako zaměstnanců zakládá účast na zdravotním pojištění.

Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle Nařízení vlády č. 282/2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. S odkazem na ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. se z jedné desetiny této hodnoty, zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů, odvíjí i rozhodná částka příjmu 4 500 Kč, platná od 1. ledna 2025. Tato částka byla podpůrně potvrzena Sdělením MPSV č. 308/2024 Sb. ze dne 17. 10. 2024.

Institut průměrné mzdy ovlivňuje posouzení osoby jako zaměstnance u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p. Činí-li u těchto zaměstnanců dosažený příjem v roce 2025 alespoň 4 500 Kč, pak povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká:

•    u osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,

•    u členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb.,

•    u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

U tří výše uvedených skupin osob jako zaměstnanců vzniká účast na zdravotním pojištění již při dosažení příjmu 4 500 Kč. 

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele) jsou účastni zdravotního pojištění, jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem alespoň ve výši 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [(46 557 x 0,25) = 11 639,25], a to po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů, tj. 11 500 Kč. Tento postup vyplývá pro zdravotní pojištění z aplikace ustanovení § 5 písm. a) bodu 3. zákona č. 48/1997 Sb.

U zaměstnanců činných na základě dohody (dohod) o provedení práce vzniká účast na zdravotním pojištění již při dosažení příjmu 11 500 Kč. Současně lze konstatovat, že k datu 31. 12. 2024 tak skončila u dohod o provedení práce podmínka příjmu pro účast na zdravotním pojištění „více než 10 000 Kč“.

V této souvislosti lze konstatovat, že v těchto případech přetrvává od roku 2008 (v podstatě jako jediná) určitá návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění, ovšem pouze co se týká výše příjmu neboli rozhodné částky tzv. započitatelného příjmu, při jejímž dosažení se osoba stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

Zaměstnavatelé představují pro systém veřejného zdravotního pojištění rozhodující skupinu plátců. Podívejme se v této souvislosti blíže na podmínky a postupy při řešení určitých situací z pozice zaměstnavatele s důrazem na sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Podmínky platné
pro zaměstnavatele

Pro vznik zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance rozhoduje ve zdravotním pojištění u dohod výhradně výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.

Pokud v roce 2025 příjem na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) činí alespoň 4500 Kč anebo u dohody o provedení práce (DPP) alespoň 11 500 Kč, pak:

•    vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba je zaměstnancem),

•    zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. – viz dále

•    se odvádí pojistné takto:

-   ze zúčtovaného příjmu (nižšího než povinné minimum) u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., tedy když zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ,

-   s provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance u DPČ při příjmu alespoň 4500 Kč nebo u DPP s příjmem alespoň 11 500 Kč a u každé z dohod zároveň nižším než 20 800 Kč tehdy, když příslušná dohoda trvá celý kalendářní měsíc,

-   s provedením dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

•    při trvající DPČ nebo DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 4 500 Kč, resp. na částku nižší než 11 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena,

•    je-li dosaženo příjmu potřebného pro vznik zaměstnání, tj. s odvodem pojistného zaměstnavatelem, pak taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání,

•    ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více DPČ nebo z více DPP u jednoho zaměstnavatele.

Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření DPČ nebo DPP začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.

Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou DPČ nebo pouze formou DPP, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 zákona č. 48/1997 Sb.

     Dohoda jako jediný zdroj příjmů pojištěnce:

Pokud je při zaměstnání na DPČ nebo na DPP dosaženo částky podléhající odvodu pojistného zaměstnavatelem (viz výše), má pojištěnec touto dohodou vyřešené zdravotní pojištění, veškeré zákonné povinnosti plní zaměstnavatel. Zaměstnanec pouze oznamuje zaměstnavateli případnou změnu zdravotní pojišťovny a také počátek a konec povinnosti státu platit pojistné, například přiznání nebo odejmutí některého z důchodů.

Jestliže však příjem zaměstnance nedosáhne alespoň 4 500 Kč, resp. alespoň 11 500 Kč, pak si osoba sama musí řešit svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny. K takové situaci může dojít buď při sjednávání příslušné dohody, nebo poklesem příjmu v průběhu jejího trvání. Nemá-li v takovém případě pojištěnec jiné zaměstnání (zakládající účast na zdravotním pojištění) nebo není OSVČ, anebo nepatří mezi osoby, za které hradí pojistné stát, bude si platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů ve výši 2 808 Kč za každý kalendářní měsíc evidence v této kategorii.

     Dohoda jako vedlejší zdroj příjmů u téhož zaměstnavatele

Je-li pro zaměstnance zaměstnání na základě pracovní smlouvy „hlavním“ zdrojem příjmů a souběžné zaměstnání u téhož zaměstnavatele formou některé z dohod zdrojem příjmů „vedlejších“, pak platí v souvislosti se stanovením vyměřovacího základu zaměstnance následující:

•    oba příjmy automaticky nesčítáme z toho důvodu, že každý pracovněprávní vztah (tedy pracovní smlouva i dohoda) se z hlediska stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného posuzuje samostatně,

•    jestliže příjem ze souběžně běžící DPČ činí alespoň 4 500 Kč nebo u DPP nejméně 11 500 Kč, pak se do vyměřovacího základu zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc započítá každý příjem podléhající odvodu pojistného, tedy i příjem z dohody,

•    pokud není u příslušné dohody dosaženo částky příjmu zakládající povinnost odvodu pojistného zaměstnavatelem, je vyměřovacím základem příjem zúčtovaný na základě pracovní smlouvy, dle situace i přihlédnutím k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ.

     Dohoda jako další zdroj příjmů u jiného zaměstnavatele

Pro tohoto dalšího zaměstnavatele je primárně důležitá výše příjmu na základě sjednané DPČ nebo DPP.

Pokud je tento příjem alespoň na úrovni minimálního vyměřovacího základu (tj. minimální mzdy 20 800 Kč), pak tento zaměstnavatel odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Avšak pokud příjem na dohodu nedosahuje minimální mzdy, mohou nastat tyto nejčastější varianty:

1)  v jiném („hlavním“) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minima 20 800 Kč. V takovém případě tento „hlavní“ zaměstnavatel vystaví „vedlejšímu“ zaměstnavateli potvrzení o tom, že za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu a „vedlejší“ zaměstnavatel odvádí na základě dohody pojistné z dosaženého příjmu, tedy i z nižšího než 20 800 Kč.

2)  může nastat situace, kdy:

•    příjem u žádného zaměstnavatele nedosahuje minimální mzdy, ale v úhrnu příjmů je v daném kalendářním měsíci minimální vyměřovací základ dodržen. V takovém případě si zaměstnavatelé (zpravidla každý měsíc) navzájem dokladují výši příjmu a každý odvádí pojistné z dosaženého příjmu

•    příjem u žádného zaměstnavatele nedosahuje minimální mzdy a ani úhrnem příjmů není minimální vyměřovací základ dodržen. V této situaci pověřuje zaměstnanec zvoleného zaměstnavatele provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Podmínkou pro použití postupu v bodech 1) a 2) je příjem na DPČ alespoň 4 500 Kč a na DPP alespoň 11 500 Kč. Podotýkáme, že minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby jako zaměstnance vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Nekolidující zaměstnání v podmínkách zdravotního pojištění

Na první pohled se může zdát nepochopitelným, že uchazeč o zaměstnání může současně pracovat a mít tak příjem ze zaměstnání, nicméně právní úprava tuto variantu nevylučuje.

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění p.p., je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. v roce 2025 částku 10 400 Kč (tzv. nekolidující zaměstnání).

Pro případ (třeba přechodného) zajištění různých činností využívají zaměstnavatelé v rámci této možnosti i uchazeče o zaměstnání, registrované na úřadě práce, typicky formou zkráceného pracovního úvazku na základě pracovní smlouvy nebo prostřednictvím dohody o pracovní činnosti. Základní podmínkou pro relevantní použití tohoto postupu je příjem zaměstnance v roce 2025 maximálně 10 400 Kč. 

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ zdravotní pojišťovně (kódem „P“) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této kategorie se pak používá kód „J“.

V této souvislosti dodáváme, že výkonem činnosti na základě nekolidujícího pracovněprávního vztahu si nelze „přivydělat“ k podpoře v nezaměstnanosti, to znamená, že není možný souběh pobírání příjmu z takového vztahu a podpory v nezaměstnanosti. Po dobu trvání nekolidujícího zaměstnání tedy nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby, a její běh se de facto přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Nekolidující zaměstnání je vhodné zejména pro ty uchazeče o zaměstnání, kterým buď nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim již uplynula podpůrčí doba pro její poskytování.

Ve zdravotním pojištění nelze akceptovat souběh evidence uchazeče o zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti.