Škoda – živelní pohroma

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů stanoví, že výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn nebo posudkem soudního znalce. Jak je to u živelní pohromy?

Živelní pohroma

Podle § 24 odst. 10 ZDP se za živelní pohromu považují:

•    nezaviněný požár a výbuch,

•    blesk,

•    vichřice s rychlostí větru nad 75 km/­hod.,

•    povodeň,

•    záplava,

•    krupobití,

•    sesouvání půdy,

•    sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem,

•    sesouvání nebo zřícení lavin a 

•    zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.

Došlo-li při povodni ke zničení zásob, výši škody má podnikatel doloženou posudkem pojišťovny nebo posudkem soudního znalce, je možno hodnotu zničených zásob zahrnout do daňových výdajů, a to stejným způsobem jako při jejich odcizení neznámým pachatelem, tj. při zaplacení.

Příklad 1

Podnikateli vedoucímu daňovou evidenci, záplava zničila prodejnu potravin. Od obce obdržel koncem loňského roku dotaci na její opravu ve výši 80 000 Kč. V letošním roce prodejnu opravil s tím, že za opravu zaplatil 120 000 Kč. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů osvobozeny mimo jiné dotace z veřejných zdrojů na odstranění následků živelní pohromy.

Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že dotace z rozpočtu obce na opravu budovy poškozené záplavou, je na straně podnikatele od daňové povinnosti osvobozena. Do daňových výdajů může podnikatel zahrnout částku 120 000 – 80 000 = 40 000 Kč, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů. Citované ustanovení stanoví mimo jiné, že daňovým výdajem nejsou výdaje vynaložené na příjmy od daně osvobozené.

Příklad 2

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci nakoupil zboží za 1000 Kč, tuto částku zahrnul do daňových výdajů. Zboží bylo zničeno záplavou, posudek soudního znalce zní na škodu ve výši 900 Kč. Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

V případě posudku znalce, který škodu ocenil na 900 Kč, může podnikatel v daňových výdajích ponechat částku za zničené zboží pouze ve výši 900 Kč. To znamená, že podnikatel zvýší základ daně o 100 Kč.

Příklad 3

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci obdržel od pojišťovny náhradu za majetek zničený záplavou. Tuto náhradu obdržel až koncem roku, opravy majetku bude platit až v roce následujícím. Otázkou je, zda musí zdanit přijatou náhradu škody od pojišťovny v roce, kdy ji obdržel nebo až v roce kdy opravy poškozeného majetku provede.

V případě náhrady škody od pojišťovny za majetek poškozený záplavou, který sloužil k podnikatelské činnosti, se jedná o zdanitelný příjem podnikatele, který vede daňovou evidenci, v okamžiku, kdy příslušný příjem od pojišťovny obdrží.

Příklad 4

Podnikatel vedoucí účetnictví obdržel od pojišťovny náhradu za majetek zničený záplavou. Tuto náhradu obdržel až koncem roku, opravy majetku bude platit až v roce následujícím. Otázkou je, zda příjem od pojišťovny může časově rozlišit na dobu, kdy bude mít výdaje za opravy poškozeného majetku, a to odhadem jejich výše k předpokládané výši výdajů za opravy poškozeného majetku.

Pro účtování o nákladech a výnosech obecně platí ustanovení zákona o účetnictví o věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů. Náhrada škody – pojistné plnění od pojišťovny, je poskytována pojišťovnou jako náhrada za utrpěnou škodu, v daném případě škodu způsobenou záplavou, nikoliv jako prostředky poskytnuté na opravu poškozeného majetku. Podnikateli by pojistné plnění pojišťovna vyplatila i v případě, kdy by se rozhodl poškozený majetek již neopravovat. Výnos tedy souvisí s poškozením majetku.

O skutečnosti, že vznikla pojistná událost a pojišťovna bude na základě pojistné smlouvy plnit, musí podnikatel vedoucí účetnictví účtovat v účetním období, kdy škoda – pojistná událost, vznikla. Pokud podnikatel nezná přesnou výši plnění od pojišťovny v účetním období, kdy pojistná událost vznikla, účtuje příslušný výnos ve výši předpokládaného plnění od pojišťovny, nikoli ve výši předpokládané výše oprav.

Příklad 5

Podnikatel provozuje výrobní halu, u které se v zimě vinou vysoké vrstvy sněhu zřítila střecha. Oprava stála 500 000 Kč, pojišťovna uhradila pouze 400 000 Kč. V hale byly umístěné zásoby v ceně 80 000 Kč a stroj se zůstatkovou cenou 110 000 Kč, které byly zcela zničeny. Zásoby ani stroj pojištěny nebyly. Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Jedná-li se o zničenou střechu, která byla následně opravena, nejedná se z hlediska daně z příjmů o škodu, výrobní hala nebyla vyřazena. Výdaje spojené s opravou střechy jsou výdaji daňovými v souladu s § 24 odst. 1 zákona. Náhrada škody od pojišťovny je zdanitelným příjmem podnikatele.

Jde-li o vyřazení zásob a stroje, jde z hlediska daně z příjmů na straně podnikatele o škodu v souladu s § 25 odst. 2 zákona. V daném případě však škoda způsobená tíhou sněhu není škodou způsobenou živelní pohromou. Z tohoto důvodu hodnotu zásob ani zůstatkovou cenu stroje nelze v souladu s § 25 odst. 1 písm. n) zákona uplatnit do výdajů daňových (zásoby ani stroj pojištěny nebyly, poplatník náhradu škody nedostal).

Škody způsobené živelnou
pohromou a neznámým pachatelem v účetnictví

Příklad 6

Účtování manka a škody na dlouhodobém majetku odpisovaném:

DV je zůstatková cena (tj. daňová zůstatková cena, nikoliv účetní) v plné výši, pokud dochází k vyřazení dlouhodobého majetku v důsledku škody způsobené živelní pohromou nebo neznámým pachatelem (nutno doložit příslušnými posudky znalce či pojišťovny v případě škody způsobené živelní pohromou, resp. potvrzením policie při škodě způsobené neznámým pachatelem).

DV je zůstatková cena (tj. daňová zůstatková cena, nikoliv účetní) jen do výše náhrad, pokud k vyřazení majetku dochází v důsledku škody v ostatních případech [dle zákona o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. c) ].

Příklad 7

Účtování chybějících cenných papírů (nutno zahájit umořovací řízení):

Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat pouze tehdy, jedná-li se o manka a přebytky zásob, které vznikly:

•    ve stejném inventarizačním období a

•    prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob.

Převyšuje-li po tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, je třeba rozdíl posuzovat jako výsledné manko (NV); převyšuje-li částka přebytků částku mank, posuzuje se rozdíl jako výsledný přebytek.

Příklad 8

Účtování manka u zásob vlastní výroby:

Normy přirozených úbytků a ztrát je nutné stanovit vnitřním předpisem. Výše těchto norem není žádnými obecně závaznými předpisy upravena a její stanovení je tak plně v kompetenci konkrétní firmy. Volnost ve stanovení výše norem však není absolutní. Vždy je nutno vycházet z charakteru vlastní činnosti a podmínek firmy a prokázat ekonomickou důvodnost normy. Právo posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti firmy, jakož i obvyklé výši norem jiných firem se shodnou nebo obdobnou činností, má správce daně.

V případě zjištění rozdílů je správce daně oprávněn základ daně poplatníka adekvátně upravit.

NV jsou manka nad normu [dle zákona o daních z příjmů § 25 odst. 1 písm. n)].

DV jsou manka nad normu v případě náhrady; DV jsou pouze do výše náhrad.

DV jsou manka do normy, která nejsou faktickým mankem a jsou vykazována jako spotřeba příslušných zásob.

Ing. Eva Sedláková