Školní matrika

Školský zákon i další zákony ukládají řediteli školy řadu povinností. Jaké povinnosti má ředitel školy při evidenci a ukládání dokumentů? Není to malá zodpovědnost a je třeba k těmto povinnostem přistupovat uvážlivě.

Školský zákon předepisuje řediteli školy,

o čem rozhoduje, za co zodpovídá, co má vytvářet a co zajišťuje. Rozhodně toho není málo. Vymezení práv a povinností ředitele školy v ustanovení § 164 a § 165 školského zákona se však nekryje s celým obsahem úkolů nutných k naplnění všech funkcí školy a tak podrobně, jak by to umožňovala pracovní náplň (popis funkčních míst), která chybí a je pochopitelné, že ředitelé škol si pracovní náplň sami sobě sestavovat nebudou. Již od 80. let minulého století, tedy prakticky po celou dobu účinnosti dnes již zrušeného zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se školství pokoušelo o zpracování pracovní náplně ředitele školy, ale vždy zůstalo jen při teoretických diskusích a při návrzích.

Z pohledu zákoníku práce je ředitel školy zaměstnavatelem. Dvojjediné postavení ředitele školy vyplývá z jeho pracovněprávního postavení. Je současně zaměstnancem školy a zároveň pro všechny zaměstnance školy působí v roli statutárního orgánu zaměstnavatele. Je tedy vlastně sám sobě zaměstnancem i zaměstnavatelem. Role zaměstnavatele je rolí nezáviděníhodnou, neboť z ní vyplývá obrovská šíře jednání v souladu s pracovněprávními předpisy, které nezahrnují jen vlastní klasické pracovní právo (vznik a skončení pracovního poměru se zaměstnanci školy, řešení jejich překážek v práci či dovolených apod.), ale je to především bezpečnost a ochrana zdraví při práci, která se nedotýká jen zaměstnanců školy, ale především dětí, žáků a studentů. Zdá se logické, že ředitel školy musí rozdělit pracovní činnosti mezi své zástupce. V hrubých rysech je platformou pro dělbu práce mezi členy vedení školy organizační řád školy a pracovní náplně jednotlivých pedagogů.

Řediteli školy je také svěřována zřizovatelem péče o majetek školy a to není malá odpovědnost. V roli zaměstnavatele a správce majetku školy se ředitel školy neliší od nejvyšších představitelů jiných organizací (např. ředitele státního podniku nebo předsedy představenstva společnosti).

LEGISLATIVNÍ RÁMEC - Školy a školská zařízení vedou podle citovaného ustanovení § 28 ŠZ tuto dokumentaci:

•    rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v § 147,

•    evidenci dětí, žáků nebo studentů („školní matrika“),

•    doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování,

•    vzdělávací programy podle § 4 až 6,

•    výroční zprávy o činnosti školy,

•    třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu,

•    školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin,

•    záznamy z pedagogických rad,

•    knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky,

•    protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy,

•    personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy.

Rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku

jsou základním dokumentem školy nebo školského zařízení (dále jen „školy“). Ve smyslu ustanovení § 147 ŠZ musí škola mít zápis školy do školského rejstříku a veškeré doklady s ním související. Tento doklad o zřízení školy musí obsahovat další náležitosti stanovené zákonem, jejich výčet a rozbor by však byl nad rámec tohoto článku. Jedná se o základní dokumentaci školy týkající se právní existence samotné školy jakožto právnické osoby, dále dokumenty týkající se jejího zřizovatele a statutárního orgánu a v neposlední řadě o dokumenty týkající se vzdělávání a služeb školou poskytovaných (vlastní zápis do školského rejstříku). Vzhledem k tomu, že se jedná o doklady potvrzující vlastní existenci školy, musí je mít ředitel školy stále k disposici pro případ kontroly. Je pochopitelné, že nemusí jít o kontrolu prováděnou Českou školní inspekcí, která si jednoduše ověří zápis školy do školského rejstříku, ale že může jít o další kontroly – BOZP, hygienické a další -  a tam již předložení dokladů bude vyžadováno v plném rozsahu citovaného ustanovení § 147 ŠZ. Pro případ kontroly prováděné orgány ochrany veřejného zdraví se např. vyžaduje jako součást dokumentů o zřízení školy stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu, ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel, včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské služby.

DOKUMENTY TÝKAJÍCÍ SE EVIDENCE - Dalším povinným dokumentem školy jsou dokumenty týkající se evidence dětí, žáků nebo studentů neboli školní matrika. Školský zákon zavedl v návaznosti na předchozí praxi i legislativu ve školství opětovně pojem „školní matrika“. Zákon tento pojem blíže vymezuje v ustanovení § 28 odst. 2 a 3 ŠZ.

Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:

•    jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,

•    údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,

•    obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu,

•    datum zahájení vzdělávání ve škole,

•    údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,

•    údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem či studentem poskytnut,

•    údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

•    datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno,

•    jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.

Obdobný výčet povinných náležitostí obsahuje zákon jako náležitosti školní matriky školského zařízení. Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provedou neprodleně po rozhodné události. Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem (např. v trestním řízení apod.).

Doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů

ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování jsou dalším povinným dokumentem školy, který musí mít ředitel školy při každé příležitosti, zejména při každé kontrole k disposici. Tyto dokumenty se netýkají jen žáků a studentů studujících na dané škole, ale i např. uchazečů, kteří si podávali přihlášku ke studiu na škole a následně nebyli přijati.

Na první pohled se zdá, že jde o údaje identické s údaji zapisovanými do školní matriky, ale je třeba, aby tyto dokumenty byly vedeny odděleně od školní matriky. Mezi tyto dokumenty patří zejména žádosti o přijetí ke studiu, rozhodnutí ředitele školy o přijetí a doklady s tím související, dále např. posudky školského poradenská střediska týkající se zdravotního postižení žáka nebo lékařské posudky o zdravotním znevýhodnění žáka. Školský zákon ani žádný další předpis výslovně nepředepisuje formu těchto dokumentů, v praxi se však bezpochyby osvědčuje písemná forma.

Dále je třeba mezi tuto dokumentaci zahrnout všechny žádosti a rozhodnutí ředitele školy vyjmenované v ustanovení § 165 odst. 2 ŠZ. Konkrétně se jedná o zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu, zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku, přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání a ukončení předškolního vzdělávání, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy, zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky, převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy, přijetí k základnímu vzdělávání, přestupu žáka, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle, přijetí ke vzdělávání ve střední škole a následujících, vyšší odborné škole a následujících a v konzervatoři, zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku, zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání, podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání a povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka.

Na tato rozhodování ředitelů škol se musí aplikovat v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého „tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy“, proto je také nezbytné u těchto dokumentů vyžadovat písemnou (listinnou) formu. To také proto, že vzato do důsledku je tímto ustanovením svěřena řediteli školy pravomoc rozhodovat o důležitých právech a povinnostech uchazečů o vzdělávání a účastníků vzdělávání týkajících se ústavně zaručeného práva každého na vzdělání (článek 33 Listiny základních práv a svobod). V tom případě však, pokud stát přenese na jiný subjekt rozhodování o právech a povinnostech týkajících se ústavně zaručeného práva na vzdělání, musí zároveň zákonem garantovat, že při tomto rozhodování bude každému zaručeno právo na spravedlivý proces (článek 36 Listiny základních práv a svobod). Z toho důvodu je tato dokumentace pro školu a pro ředitele tak důležitá a musí jí mít k disposici při každé příležitosti, zejména při každé kontrole. Novelou školského zákona provedenou letos zákonem č. 82/2015 Sb. došlo v ustanovení § 165 odst. 2 ŠZ ke změně. Tato změna se týká návětí odstavce 2, které bylo dáno formulačně v soulad s aktuální judikaturou Nevyššího správního soudu, která neuznává neodůvodněné rozdíly mezi veřejnými, soukromými a církevními škola. Rozhodovací pravomoci ředitele školy jsou dnes stejné pro všechny ředitele bez ohledu na typ školy.

ŠKOLNÍ MATRIKA - Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení) je prováděcím předpisem k ustanovení § 28 školského zákona.

Dokumentace škol byla v právních předpisech účinných do konce roku 2004 zakotvena pouze v obecné rovině v ustanovení § 38a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V té době MŠMT v souladu s citovaným ustanovením schvalovalo bez speciální právní úpravy vzory dokumentace a zveřejňovalo je ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Sběr údajů pro statistická sledování a další úkoly se opíraly o právní předpisy ČSÚ vydávané podle zmocnění zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška sama o sobě vycházela z předpokladu, že nedojde k náhlým rozsáhlým změnám ve struktuře a vedení dosavadní dokumentace škol a školských zařízení. Pojetí školní matriky - tak jak vyplývá ze školského zákona a vyhlášky - umožňuje postupný vývoj z dosavadních forem evidence dětí v mateřských školách, katalogových listů žáků základních a středních škol, třídních výkazů ZŠ, katalogů SŠ, a další obdobné dokumentace, který vyústí do forem formulářů použitelných v prostředcích ICT.

Podle vyhlášky školní matrika obsahuje podle povahy činnosti školy údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, konkrétně:

•    označení rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání dítěte nebo žáka, popřípadě označení akreditovaného vzdělávacího programu, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání studenta,

•    označení pravidel hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů, platných v době, kdy je žákovi nebo studentovi v příslušné škole poskytováno vzdělávání,

•    označení třídy, oddělení nebo studijní skupiny, do níž je dítě, žák nebo student zařazen, a jméno a příjmení třídního učitele, vedoucího oddělení nebo vedoucího učitele studijní skupiny; jedná-li se o třídu, oddělení nebo studijní skupinu s upraveným vzdělávacím programem nebo s rozšířenou výukou některých předmětů nebo skupin předmětů nebo třídu se sportovním zaměřením, uvede se také tato skutečnost,

•    názvy příslušných povinných, nepovinných, povinně volitelných nebo volitelných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, popřípadě zájmových útvarů, jména a příjmení jejich vyučujících nebo vedoucích a údaje o hodnocení výsledků vzdělávání žáka nebo studenta v těchto předmětech, jiných ucelených částech učiva a zájmových útvarech,

•    výchovná opatření a hodnocení chování žáka, pokud se chování hodnotí,

•    počet splněných let povinné školní docházky a způsob jejího plnění, pokud žák plní ve škole povinnou školní docházku,

•    údaje o docházce do školy, přehled zameškaných vyučovacích hodin a neomluvených zameškaných vyučovacích hodin,

•    údaje o případném přestupu žáka nebo studenta mezi školami nebo přeřazení do jiné třídy nebo studijní skupiny školy a 

•    údaje o vydání vysvědčení, výučního listu nebo diplomu o absolutoriu.

•    Individuální údaje ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení se předávají elektronicky v zabezpečené podobě.

Školy předávají z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik:

•    údaje týkající se jednotlivých dětí, žáků, studentů a uchazečů o přijetí ke vzdělávání (tzv. „individuální údaje“) v rozsahu uvedeném v příloze č. 1 k vyhlášce,

•    údaje vzniklé agregací individuálních údajů a další údaje týkající se škol nebo školských zařízení (tzv. „agregované údaje“) v rozsahu uvedeném v příloze č. 2 k vyhlášce.

Individuální údaje ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení se předávají elektronicky v zabezpečené podobě. Údaje jsou předávány do databáze:

•    do 15. dubna k rozhodnému datu 31. března téhož školního roku, kromě údajů o uchazečích o přijetí ke vzdělávání; předávané údaje zahrnují také změny obsahu školní matriky a dokumentace školy nebo školského zařízení, k nimž došlo od 1. září předcházejícího kalendářního roku, a 

•    do 15. října k rozhodnému datu 30. září téhož školního roku.

Škola na základě individuálních údajů, které předala, obdrží z databáze elektronickou formou výpis statistických informací z předaných údajů a zjistí-li ve výpisu nedostatky, zajistí jejich opravu. Poté bez zbytečného odkladu potvrdí ředitel školy výpis statistických informací svým podpisem a následně jej zašle na vědomí ministerstvu, je-li škola zřizována ministerstvem, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, je-li škola zřizovaná obcí nebo svazkem obcí.

Agregované údaje ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení se předávají příslušnému správnímu úřadu na výkazech elektronicky. Agregované údaje ze školních matrik a dokumentace škol se předávají v termínech stanovených v příloze č. 2 vyhlášky.

SPISOVÁ SLUŽBA - Jak známo, školy jsou veřejnými institucemi, ve kterých vznikají dokumenty, které jsou veřejným majetkem a dokládají důležitá práva a nároky občanů (např. vysvědčení), proto je třeba o ně pečovat. Dále pak školské dokumenty dokládají stav a úroveň vzdělanosti v České republice, jsou tedy součástí tzv. kulturního bohatství. Nakonec obsahují data o občanech, která podléhají ochraně podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů a je třeba s nimi nakládat tak, aby nebyla zneužita.

Z těch všech důvodů se na školy vztahuje zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě (dále jen „zákon o archivnictví“) a vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby. Vyhláška č. 259/2012 Sb. byla s účinností od 1. ledna 2015 novelizována (vyhláškou č. 283/2014 Sb.).

Hlavním cílem zákona o archivnictví je postupná elektronizace veřejné správy s využitím nových informačních komunikačních technologií, která přináší zefektivnění komunikace mezi orgány veřejné správy, právnickými a fyzickými osobami. Změny jsou součástí širokého komplexu legislativních nástrojů a mají vést k odstranění zbytečného „papírování“, ulehčení styku občana s veřejnou správou, ale také ke zlepšení komunikace uvnitř veřejné správy.

Vzhledem k tomu, že přechod z evidence dokumentů v listinné podobě na evidenci dokumentů v elektronické podobě působil školám řadu potíží, jedna z novel zákona o archivnictví dala školám možnost výběru způsobu vedení spisové služby buď v listinné, nebo elektronické podobě.

Zákon o archivnictví blíže nedefinuje pojem spisová služba, ale z obsahu jeho hlavy III. vyplývá, že je to soubor činností a technických a věcných prostředků vedoucí k zajištění odborné správy dokumentů, mezi které patří každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové (listinné) či digitální, a jsou vzešlé z činnosti organizace (případně z činnosti jejich předchůdců) nebo do organizace došlé. Jejich správa probíhá po celou dobu životního cyklu dokumentu od jeho vzniku či doručení až o jeho trvalé uložení v archivu nebo vyřazení a následnou skartaci.

Úvodem je třeba také zdůraznit, že podle zákona o archivnictví mají povinnost uchovávat dokumenty a vést spisovou službu buď v listinné, nebo elektronické podobě všechny školy s výjimkou mateřských škol, výchovných a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování.

Dokumenty ve škole

Podle § 2 písm. d) zákona o archivnictví je dokumentem každá písemná, obrazová nebo zvuková nebo jinak zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem nebo byla původci doručena. Podle písm. c) téhož ustanovení je původcem každý, z jehož činnosti dokument vznikl, s tím, že za dokument vzniklý z činnosti původce se považuje rovněž dokument, který byl původci doručen nebo jinak předán.

Vzhledem k tomu, že sám zákon o archivnictví je směřován do veřejné správy, vymezuje zákon v § 3 odst. 1 i pojem veřejnoprávní původci a v odst. 2 pojem soukromoprávní původci. Veřejnoprávními původci jsou organizační složky státu, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, státní příspěvkové organizace, státní podniky, územní samosprávné celky, organizační složky územních samosprávných celků, vytvářejí-li dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu, právnické osoby založené územními samosprávnými celky, vytvářejí-li dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu, vysoké školy, školy a školská zařízení s výjimkou mateřských škol, výchovných a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování („školy“), zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce a právnické osoby zřízené zákonem.

Soukromoprávními původci jsou obchodní společnosti a družstva s výjimkou bytových družstev, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, politické strany, politická hnutí, spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti, profesní komory, nadace, nadační fondy, ústavy, obecně prospěšné společnosti a notáři, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Dokumenty dělíme na dokumenty vlastní a dokumenty doručené. Vlastní dokument je každý dokument, který vznikl z činnosti organizace, nebo dokument, který vznikl jako nový dokument úpravou doručeného dokumentu.

Doručené dokumenty jsou dokumenty, které byly organizaci doručeny některým z těchto způsobů:

•    elektronicky (datovou schránou, elektronickou poštou, elektronickou podatelnou, nebo na elektronickém médiu),

•    poštovní zásilkou prostřednictvím držitele poštovní licence, nebo zásilkovou službou, nebo kurýrem,

•    osobním předáním, nebo doručením na místě.

Zákon o archivnictví dále rozlišuje formy dokumentů, ty jsou dvě – digitální a analogová. Digitální dokument je dokument, jehož nosičem je datový soubor, nebo datová zpráva nesoucí posloupnost obvykle binárních dat tvořících jeden informační celek, který lze reprodukovat jako jednu informaci. Digitální dokument je v daném formátu a lze jej takto i reprodukovat a zpracovat. Analogový dokument je dokument, jehož nosičem je fyzické médium, nejčastěji papír, ovšem za analogový dokument lze považovat i nelistinný předmět nebo 3D objekt.

Ve škole se setkáváme s těmito dokumenty:

•    povinná dokumentace (viz část I. Dokumentace školy),

•    úřední korespondence,

•    ostatní dokumenty (pozvánky, letáky apod.), které nepodléhají evidenci.

Pro ředitele škol je nejdůležitější povinná dokumentace a dále úřední korespondence, protože i tu je třeba pečlivě evidovat. V praxi je důležití odlišit dokumenty úřední povahy, které se musí evidovat od těch ostatních.

Zákon o archivnictví pojednává především o výběru archiválií a jejich evidenci. Archiválií pak označuje takový dokument, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat do evidence archiválií. Archiváliemi jsou i pečetidla, razítka a jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní sbírkou, které byly vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrány a vzaty do archivace.

JUDr. Eva Dandová

§ 28 zákona č. 561/2004 Sb.
Citace na straně 64

(1) Školy a školská zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci:

a) rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v § 147,

b) evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen "školní matrika"),

c) doklady o přijímání dětí, žáků, studentů a uchazečů ke vzdělávání, o průběhu vzdělávání a jeho ukončování,

d) vzdělávací programy podle § 4 až 6,

e) výroční zprávy o činnosti školy,

f)  třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a jeho průběhu,

g) školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin,

h) záznamy z pedagogických rad,

i)  knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské posudky,

j)  protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy,

k) personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy.

(2) Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:

a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,

b) údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,

c) obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu,

d) datum zahájení vzdělávání ve škole,

e) údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací...