Školní stravování

Školský zákon obsahuje pouze jediné ustanovení zabývající se školním stravováním, a to ještě velice obecně. Podle něj platí pouze, že v zařízeních školního stravování se uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, ve školském zařízení s celodenní výchovou a při zotavovacích pobytech dětí a žáků a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.

Školní jídelny z pohledu školského zákona

Podle ustanovení § 7 zákona č. 561/­2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona) platí, že vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení. Školská zařízení se pak druhově člení na školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Školní jídelna je tedy ve smyslu tohoto členění školským zařízením. Tudíž se na ředitele školní jídelny vztahuje povinnost vydat vnitřní řád, v kterém mimo jiné stanoví podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů při školním stravování.

Vyhláška č. 107/­2005 Sb., o školním stravování

obsahuje podrobnosti o školním stravování. Vyhláška rozlišuje provozovatele školního stravování - zařízení školního stravování a jinou osobu poskytující stravovací služby. Zásadně platí, že školní stravování je zabezpečováno jinou osobou poskytující stravovací služby pouze ve výjimečných případech, kdy tyto služby není možné zajistit v zařízeních školního stravování. Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení má povinnost zajistit pro své strávníky podle místních podmínek ekonomicky a organizačně nejvhodnější způsob školního stravování a podmínky jeho poskytování vymezit ve školním nebo vnitřním řádu. Provozovatel stravovacích služeb stanoví podle povahy poskytovaných služeb výši finančních normativů na nákup potravin a další podmínky poskytování školního stravování, zejména podmínky přihlašování a odhlašování strávníků a jídel, organizaci výdeje jídel a způsob hrazení úplaty za školní stravování.

Podle vyhlášky se rozlišují tři typy zařízení školského stravování a to

•    školní jídelna,

•    školní jídelna - vývařovna,

•    školní jídelna - výdejna.

Obecně platí, že zařízení školního stravování provádí svou činnost v provozovnách. Provozovnou se rozumí každý samostatný soubor místností a prostor, v němž jsou uskutečňovány stravovací služby, během nichž nedochází k rozvozu nebo přepravě jídel. Školní jídelna v rámci školního stravování vydává jídla, která sama připravuje, a může připravovat jídla, která vydává výdejna. Vývařovna v rámci školního stravování připravuje jídla, která vydává výdejna. Výdejna v rámci školního stravování vydává jídla, která připravuje jiný provozovatel stravovacích služeb. Pro jednu provozovnu daného typu zařízení školního stravování připravuje jídla vždy jeden provozovatel stravovacích služeb. Na základě dohody s provozovatelem stravovacích služeb, který jídla připravuje, může výdejna v rámci školního stravování připravovat doplňková jídla. Stravovací služby poskytované strávníkům musí odpovídat zásadám zdravé výživy a prodávaný sortiment nesmí obsahovat alkoholické nápoje a tabákové výrobky. Výdej jídel v rámci jiných stravovacích služeb, s výjimkou podávání stejných jídel zaměstnancům právnických osob, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, může zařízení školního stravování uskutečňovat pouze časově, nebo prostorově odděleně od školního stravování.

Vyhláška dále rozlišuje hlavní jídla, kterými se rozumí oběd a večeře a doplňková jídla, kterými se rozumí snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře. Každé z těchto jídel může být strávníkům poskytováno nejvýše jednou denně.

Dítě v mateřské škole má právo denně odebrat:

•    oběd, jedno předcházející a jedno navazující doplňkové jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s celodenním provozem,

•    oběd a jedno předcházející doplňkové jídlo, nebo oběd a jedno navazující doplňkové jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s polodenním provozem,

•    hlavní a doplňková jídla s výjimkou druhé večeře, je-li vzděláváno ve třídě s internátním provozem,

včetně tekutin v rámci dodržení pitného režimu.

Žák základní školy a nezletilý žák střední školy a konzervatoře má právo denně odebrat oběd. Zletilému žákovi střední školy, konzervatoře a studentovi vyšší odborné školy lze poskytovat školní stravování ve stejném rozsahu jako u žáků základní školy a u nezletilých žáků střední školy, tedy denně jeden oběd, nemá však na něj právo.

Nezletilý žák ubytovaný ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, osoba v plném přímém zaopatření, nebo osoba, které je poskytována preventivně výchovná péče formou celodenních nebo internátních služeb, má právo denně odebrat:

•    hlavní a doplňková jídla s výjimkou druhých večeří, jde-li o nezletilého žáka nebo osobu mladší 15 let, nebo

•    hlavní a doplňková jídla, jde-li o nezletilého žáka nebo osobu od dovršení 15 let.

Zletilému žákovi a studentovi vyšší odborné školy ubytovanému ve školském výchovném a ubytovacím zařízení lze poskytovat školní stravování ve stejném rozsahu jako v případě, jde-li o nezletilého žáka nebo osobu od dovršení 15 let, tedy hlavní a doplňková jídla, nicméně nemá však na ně právo.

Vyhláška také stanoví důležitou zásadu pro děti, žáky, studenty i jejich rodiče a to, že první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole nebo školském zařízení se pro účely této vyhlášky považuje za pobyt ve škole nebo školském zařízení. Dítě, žák nebo student tedy může např. ještě v první den své nemoci odebrat jídlo ze školní jídelny.

Úplata za školní stravování je určena výší finančního normativu. Výše finančního normativu se určí v rámci rozpětí finančních limitů stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce podle cen potravin v místě obvyklých. V příloze č. 1 k vyhlášce jsou pak stanoveny výživové normy pro školní stravování.

Školské předpisy se tedy podmínkami ochrany zdraví na pracovištích školních jídelen vůbec nezabývají a ponechávají je obecné právní úpravě ochrany zdraví při práci a ochrany veřejného zdraví.

PODMÍNKY ČINNOSTI ZAŘÍZENÍ ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ - Předem je třeba připomenout, že školní stravování, stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby jsou zakotveny jako poskytované služby ve zřizovací listině (případně zakladatelské listině nebo smlouvě) dané právnické osoby. Zařízení školního stravování je zapsáno do rejstříku škol a školských zařízení.

Podmínky vlastního poskytování školního stravování jsou spojeny zejména s tím:

-    komu je školní stravování poskytováno,

-    v jaké době,

-    v jakém rozsahu,

-    jaké výživové normy (spotřební koš) musí být dodržovány,

-    jaká je organizace konzumace jídel,

-    jaká je úplata za poskytnuté školní stravování.

Stravování zaměstnanců škol a školských zařízení většinou zajišťují zařízení školního stravování, která jsou příspěvkovými organizacemi. Podmínky poskytování tzv. závodního stravování upravuje zákon č. 250/­2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a vyhláška č. 84/­2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

Podle školského zákona je školní stravování poskytováno dětem, žákům a studentům:

-    v době jejich pobytu ve škole,

-    v době jejich pobytu v domově mládeže, internátě a škole v přírodě (tj. ve školských zařízeních),

-    v době jejich pobytu ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.

Skupina osob, které je školní stravování poskytováno, je podrobněji rozvedena a dále diferencována přímo školským zákonem. Děti, žáci a studenti se dělí na ty, které:

-    mají nárok na poskytování školního stravování,

-    mají právo (nikoliv nárok) na poskytování školního stravování.

Nárok na poskytování školního stravování mají:

-    děti v mateřských školách,

-    děti v přípravných třídách základní školy,

-    děti v přípravném stupni základní školy speciální,

-    žáci základních škol, nezletilí žáci středních škol (i konzervatoře).

Uvedeným dětem a žákům musí školská právnická osoba zřízená státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí školní stravování poskytnout.

Právo na poskytování školního stravování mají:

-    zletilí žáci střední školy (i konzervatoře),

-    studenti vyšší odborné školy.

Ostatním osobám (např. žákům jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky) se školní stravování neposkytuje. To neznamená, že by se např. žáci jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky nemohli v zřízení školního stravování stravovat. Jestliže se ale v zařízení školního stavování stravují, nejedná se o školní stravování podle školského zákona.

Důležité je také, že většina cizinců, kteří nejsou občany Evropské unie, mají přístup ke školnímu stravování za stejných podmínek jako občané Evropské unie tedy i občané České republiky. Školský zákon v této souvislosti rozlišuje:

-    žáky základní školy, žáky odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře,

-    jiné osoby (např. děti v mateřské škole, žáky těch ročníků střední školy, které neodpovídají ročníku základní školy).

Žáci základní školy, odpovídajícího ročníku střední školy nebo odpovídajícího ročníku konzervatoře, kteří nejsou občany Evropské unie, mají přístup ke školnímu stravování za stejných podmínek jako občané Evropské unie. Další podmínky školský zákon nestanoví.

V případě jiných osob (např. děti v mateřské škole, žáky těch ročníků střední školy, které neodpovídají ročníku základní školy) platí, že mají přístup ke školským službám (tedy i školnímu stravování) za stejných podmínek jako občané Evropské unie, pokud:

-    jsou azylanty,

-    jsou osobami požívajícími doplňkové ochrany,

-    jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo

-    jsou osobami požívajícími dočasné ochrany.

Další podmínky poskytování školního stravování

Jak bylo výše uvedeno, školní stravování je poskytováno dětem, žákům a studentům v době jejich pobytu ve škole nebo školském zařízení. Ve Výkladu MŠMT ke školnímu stravování a ubytování žáků v době, kdy konají maturitní zkoušku nebo se připravují na její konání ze dne 29. dubna 2011 je ministerstvem vysvětleno, co se chápe pobytem ve škole „Pobytem ve škole se rozumí faktická přítomnost žáka ve škole v souladu s organizací vzdělávání. Za důvod přítomnosti žáka ve škole lze považovat nejen vyučování, ale také jiné aktivity školy, jako např. předmaturitní seminář nebo konzultace, jichž se žáci účastní.“ Pravidlo faktického pobytu dotvrzuje nepřímo i sama vyhláška, když stanoví pro svoji potřebu fikci pobytu ve škole pouze pro první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole.

Z uvedeného je zřejmé, že pobyt ve škole je nutné chápat jako faktickou účast žáka na vzdělávání v souladu s organizací vzděláván (např. i účast na exkurzi, která probíhá mimo budovu školy) nebo jako faktickou přítomnost žáka ve školském zařízení, ve kterém je mu poskytována určitá školská služba.

Jako upřesnění MŠMT uvádí situaci žáka střední školy, který není ubytován v domově mládeže a připravuje se na maturitní zkoušku:

-    pokud by škola organizovala vzdělávací aktivity i v průběhu „svatého týdne“, může být žákovi poskytnuto v těchto dnech školní stravování,

-    naopak u žáka připravujícího se během „svatého týdne“ doma na maturitní zkoušku není podmínka pobytu ve škole splněna a příspěvková organizace vykonávající činnost zařízení školního stravování bude oprávněna poskytovat takovému žákovi stravování pouze v rámci doplňkové činnosti.

Pokud se týká poskytování školního stravování v době školních prázdnin, tak sám školský zákon stanoví podmínky, za kterých zařízení školního stravování mohou zajišťovat školní stravování i v době školních prázdnin. V době školních prázdnin obvykle žáci nepobývají ve škole, v domově mládeže, internátě nebo ve škole v přírodě. Proto nelze vyvodit jejich nárok na poskytnutí školního stravování ze skutečnosti pobytu ve škole nebo školském zařízení.

Zda je stravování poskytované žákům v době školních prázdnin školním stravováním rozhodne ředitel školy (resp. ředitel školského zařízení). Jestliže v době školních prázdnin zařízení školního stravování nebude na základě rozhodnutí ředitele poskytovat školní stravování, pak žákům nelze poskytnout „dotovaný“ oběd a do úplaty za stravování budou zahrnuty také věcné osobní, případně další režijní náklady. V případě rozhodnutí ředitele školy, na základě kterého v době školních prázdnin bude zřízení školního stravování poskytovat školní stravování, bude žákům poskytován „dotovaný oběd“.

Vyhláška stanoví v příloze č. 1 jako základní výživovou normu tzv. spotřební koš, tj. průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka a den. Tato průměrná měsíční spotřeba vybraných druhů potravin je v příloze vyjádřena na strávníka a den v gramech a vychází z doporučených výživových dávek v České republice. Spotřební koš nadále počítá s možností alternativní stravy a se zvýšeným nárokem na spotřebu potravin v případě sportovní zátěže.

V příloze č. 2 pak určuje vyhláška rozpětí finančních limitů na nákup potravin. Pro stanovení finančních limitů na nákup potravin ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí bylo na rozdíl od předchozí právní úpravy zvoleno pouze kritérium věku strávníka bez ohledu na to jaký stupeň a typ školy nebo školského zařízení strávník navštěvuje.

Změny ve vyhlášce o školním o stravování

Vyhláška o školním stravování prošla za svůj „život“ celkem šesti novelami.

Novela vyhlášky o školním stravování v r. 2015, přinesla změnu v podobě možnosti přípravy dietních jídel ve školní jídelně. MŠMT tak reagovalo n zvyšující se počet dětí s dietou. Jednalo se především o rodiče dětí s celiakií (nesnášenlivost lepku), diabetem I. typu, rekonvalescencí po hepatitidě. Základní podmínkou pro poskytování dietního stravování je potvrzení od lékaře, které specifikuje onemocnění a dietní režim, který se k němu vztahuje, u konkrétního dítěte pro konkrétní školní jídelnu. Toto opatření má za cíl předejít snahám některých rodičů, kteří vyžadovali pro své děti individuální stravování, aniž by to vyžadoval jejich zdravotní stav.

Novela vyhlášky provedená vyhláškou č. 210/­2017 Sb. zpřesnila ustanovení o organizaci školního stravování o taxativní výčet osob (lékařů), kteří mohou schvalovat receptury dietního stravování.

Vzhledem k tomu, že forma smluvního vztahu mezi školou a provozovatelem školního stravování v případě zajištění služeb u jiné osoby není stanovena, uvádí vyhláška následující parametry:

•    vymezení rozsahu poskytovaných služeb,

•    výše finančních normativů,

•    organizace rozvozu nebo přepravy jídel,

•    způsob zabezpečení dohledu nad nezletilými strávníky.

Poskytuje-li provozovatel stravovacích služeb více druhů jídel na výběr, musí být zachováno plnění výživových norem. To neplatí pro poskytování dietního stravování.

Novela vyhlášky č. 272/­2021 Sb. reagovala zejména na požadavky praxe a na novelu školského zákona provedenou zákonem č. 284/­2020 Sb., která zavedla nový typ zařízení školního stravování, a to sice výdejnu lesní mateřské školy. V návaznosti na tuto novelu bylo třeba provést úpravu i ve vyhlášce.

Dále novela řešila úplatu za školní stravování. Úplata za školní stravování je v zařízeních školního stravování zřízených státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí určena výší finančního normativu stanoveného v rámci rozpětí finančních limitů v příloze č. 2 vyhlášky o školním stravování, podle cen potravin v místě obvyklých.

Poslední novela vyhlášky vyhláška č. 13/­2023 Sb. nabyla účinnosti 1. února 2023. Důvodem této novely bylo významné navýšení cen vstupních surovin, na základě kterého bylo nezbytné upravit rozpětí finančních limitů stanovených v příloze č. 2 vyhlášky. Horní hranice finančního rozpětí byla u hlavních jídel povýšena o 20 % (a zaokrouhlena na celé koruny nahoru) z důvodu dynamiky navyšování cen potravin. U doplňkových jídel u všech věkových kategorií byla hranice navýšena o 30 %. U doplňkových jídel je dle průzkumu MŠMT situace horší, než-li u jídel hlavních, a týká se zejména hmotného zabezpečení u mateřských škol a školských ubytovacích služeb (provozy s celodenním ubytováním internátního typu ubytování na domovech mládeže se zákonnou povinností zabezpečit celodenní školní stravování v rozsahu stanoveném vyhláškou o školním stravování). Dolní hranice finančního rozpětí zůstala nezměněna.

Ve školství se tradičně právní předpisy mění s účinností od nového školního roku, tedy od 1. září či v jeho polovině, tj. 1. února. Jakékoliv změny činěné jindy v průběhu školního roku sebou mohou nést nežádoucí změny pravidel v průběhu vzdělávání, které lze jen těžko aplikovat v rámci běžícího školního roku. Z tohoto důvodu musela tato novela vyhlášky nabýt účinnosti od 1. února 2023.

Podle vyhlášky o školním stravování platí, že hlavními jídly se rozumí oběd a večeře, doplňkovými jídly se rozumí snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře, obědem se rozumí polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce) a večeří hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce). Každé z výše uvedených jídel je strávníkům poskytováno nejvýše jednou denně.

Dále platí, že dítě v mateřské škole má právo denně odebrat:

•    oběd, jedno předcházející a jedno navazující doplňkové jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s celodenním provozem,

•    oběd a jedno předcházející doplňkové jídlo, nebo oběd a jedno navazující doplňkové jídlo, je-li vzděláváno ve třídě s polodenním provozem,

•    hlavní a doplňková jídla s výjimkou druhé večeře, je-li vzděláváno ve třídě s internátním provozem,

včetně tekutin v rámci dodržení pitného režimu.

Žák základní školy a nezletilý žák střední školy a konzervatoře má právo denně odebrat oběd.

Zletilému žákovi střední školy, konzervatoře a studentovi vyšší odborné školy lze poskytovat školní stravování v rozsahu stejném jako žáku základní školy

Nezletilý žák ubytovaný ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, osoba v plném přímém zaopatření, nebo osoba, které je poskytována preventivně výchovná péče formou celodenních nebo internátních služeb, má právo denně odebrat:

•    hlavní a doplňková jídla podle odstavce 1 s výjimkou druhých večeří, jde-li o nezletilého žáka nebo osobu mladší 15 let, nebo

•    hlavní a doplňková jídla, jde-li o nezletilého žáka nebo osobu od dovršení 15 let.

Zletilému žákovi a studentovi vyšší odborné školy ubytovanému ve školském výchovném a ubytovacím zařízení lze poskytovat školní stravování v rozsahu hlavního a doplňkového jídla.

Souhlasí-li nadpoloviční většina zletilých strávníků a zákonných zástupců nezletilých strávníků, mohou taxativně vyjmenovaní strávníci denně odebrat pouze snídani a hlavní jídla, a to v hodnotě nákladů na potraviny ve výši součtu finančních normativů určených pro všechna jim náležející jídla.

Pro praxi je důležitá zásada, že první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole nebo školském zařízení se pro účely této vyhlášky považuje za pobyt ve škole nebo školském zařízení.

Obecně platí, že úplata za školní stravování je určena výší finančního normativu a že výše finančního normativu se určí v rámci rozpětí finančních limitů stanovených v příloze č. 2 k vyhlášce podle cen potravin v místě obvyklých.

JUDr. Eva Dandová