Školní úrazy od A do Z

Velkým problémem všech škol jsou úrazy dětí, žáků a studentů. S ohledem na věk dětí a žáků přinášejí s sebou neodčinitelné následky z hlediska psychiky dětí, rodičů a samozřejmě i učitelů školy. Jaká pravidla platí při BOZ ve školách?

Základem právní úpravy BOZ dětí a žáků ve školách

je § 29 ŠZ, toto ustanovení je pro praktické použití značně obecné. Jedna z posledních novel zákona do něj vložila zmocnění pro MŠMT, že stanoví vyhláškou opatření k zajištění BOZ dětí, žáků a studentů. Vyhláška však vydána nebyla. Školský zákon stanoví, že školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ustanovení obsahuje také zmocnění pro MŠMT, aby stanovilo vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá. Tou je známá vyhláška č. 64/ 2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/ 2010 Sb. a vyhlášky č. 150/ 2025 Sb.

Podle § 30 ŠZ má ředitel školy povinnost vydat školní řád a ředitel školského zařízení vnitřní řád. Ve školním řádu pak musí ředitel školy upravit zejména provoz a vnitřní režim školy a podmínky zajištění BOZ dětí. Pokud je třeba upravit další podrobnosti, je možno k tomu účelu vydat ještě ve vnitřní směrnici školy. V praxi by ale dobrý školní řád měl stačit.

Z pohledu základních a mateřských škol jsou ještě důležité tři předpisy:

-   Pro mateřské školy je prvořadá vyhláška č. 14/ 2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška upravuje některá specifika pro mateřské školy a mimo jiné obsahuje zvláštní úpravu dohledu nad dětmi v mateřské škole.

-   Pro základní školy je základem zase vyhláška č. 48/ 2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

-   Dalším předpisem – již společným mateřským i základním školám – je vyhláška č. 263/ 2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Tato vyhláška upravuje v § 6 zásady dohledu nad žáky a je nesporné, že toto ustanovení je základem pro případnou odpovědnost učitelů.

-   Třetí předpis je také všem typům škol společný. Jedná se o Metodický pokyn k zajištění BOZ dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT ze dne 22. prosince 2005 č. j. 37 014/ 2005-25. Tento předpis není obecně závazný. Je závazný pouze pro školy a školská zařízení přímo zřízená MŠMT. Ostatní školy a školská zařízení jej mohou používat pouze podpůrně při zpracování svých školních řádů nebo vnitřních řádů. Doporučuje se, aby ředitelé škol nepřebírali Metodický pokyn do svých školních řádů automaticky a aby mechanicky nestanovili, že pro jejich školy též platí, ale aby zvážili, která konkrétní ustanovení se pro jejich školu hodí a která by měly upravit podle místních podmínek školy. V tom je smysl podpůrného použití Metodického pokynu BOZ pro ostatní samostatné školské právnické osoby. Metodický pokyn BOZ bude platit samozřejmě pouze do vydání vyhlášky o BOZ dětí, žáků a studentů. Zatím je však třeba s ním pracovat a při zpracování školního řádu na něj odkazovat.

DEFINICE POJMU ŠKOLNÍ ÚRAZ - Ihned úvodem je možno konstatovat, že žádný obecně závazný právní předpis neobsahuje definici pojmu „školní úraz“. Podle ustanovení § 29 odst. 3 ŠZ pouze platí, že školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá. K provedení tohoto ustanovení byla vydána vyhláška č. 64/ 2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Ani tato vyhláška však neobsahuje definici pojmu „školní úraz“. Vyhláška pouze uvádí, že záznam o úrazu se vyhotovuje u úrazu, jehož důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení.

Tento nedostatek do jisté míry napravuje Metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/ 2005-25, když v článku 21 stanoví, že „Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách. Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu.“

I zde však musíme nejprve připomenout, že Metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů není obecně závazný právní předpis. Je závazný pouze pro školy a školská zařízení přímo zřízená MŠMT. Ostatní školy a školská zařízení jej mohou používat pouze podpůrně při zpracování svých školních řádů nebo vnitřních řádu podle ustanovení § 30 ŠZ.

Tato definice pojmu školní úraz nemůže nahradit legislativní nedostatek, když školské předpisy, zejména školský zákon ani vyhláška č. 64/ 2005 Sb. neobsahují definici pojmu školní úraz. Podle ustanovení § 29 ŠZ platí, že školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při zde uvedených činnostech, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

Můžeme tedy konstatovat, že tím je každý úraz, který se stal žáku při výchovné a vzdělávací činnosti školy od vstupu žáka do prostor školy, po dobu jeho pobytu v nich až po odchod z nich a každá činnost vyplývající z přímé souvislosti s vyučováním a výchovnou činností konanými ve škole. Je třeba si uvědomit, že výklad pojmu „při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb“ uvedený v druhé větě článku 21 Metodického pokynu je pouze příkladný (viz použité slůvko „zejména“). Proto můžeme konstatovat, že pod pojmem úraz žáků rozumíme výkon povinností vyplývajících z výchovně vzdělávacího procesu, dále pak jinou činnost konanou na příkaz pedagogického pracovníka, činnost konaná pro školu z vlastní iniciativy nebo z podnětu spolužáků, pokud k ní žák nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu školy. V některých případech může přicházet v úvahu i činnost, která je předmětem cesty, na níž je žák vyslán v souvislosti s výchovně vzdělávací činností školy.

Okruh povinností vyplývajících z výchovně vzdělávací práce školy

je dán jednak učebními plány a osnovami, ale vyplývá také ze školního řádu školy, eventuálně z dalších bezpečnostních předpisů školy, zejména poplachového a evakuačního plánu, jakož i z plánu požární ochrany. Žák je kromě toho povinen konat i jiné druhy činnosti podle pokynů pedagogického pracovníka např. i bez svého souhlasu. Znamená to, že utrpí-li žák při nařízené činnosti úraz, má nárok na náhradu škody, neboť se jedná o úraz školní.

Nakonec do této kategorie spadají i všechny druhy úrazů, které utrpí žáci při nezodpovědném jednání spolužáků (pád z lavice, klopýtnutí o nastavenou nohu při cestě k tabuli, úrazy při potyčkách ve třídě, šikanování slabších žáků silnějšími, zranění při chaotickém odchodu ze tříd např. při evakuaci v důsledku ohlášení bombového útoku apod.). Patří sem také úrazy při uklouznutí, klopýtnutí, mytí tabule, úrazy při hodinách tělesné výchovy nikým nezpůsobené, nebo úrazy při hodinách tělesné výchovy, kdy učitel trval na provedení cviku, pro nějž žák nebyl způsobilý, nebo se bál (např. při plavání apod.).

Za činnost v přímé souvislosti s výchovnou a vzdělávací prací školy je třeba považovat všechny úkony potřebné nebo nutné před zahájením vyučování, běžné v jeho průběhu nebo po jeho skončení. Jedná se například o cestu do šatny, do třídy, do kabinetu, pohyb žáků o přestávkách na chodbě, cesta na WC, cesta do školní jídelny, cesta do tělocvičny, pobyt žáků na hřišti při povinné tělesné nebo dopravní výchově, ale i cesta a jejich práce ve školní dílně, na školním pozemku, v laboratořích a při předepsaném praktickém výcviku ve škole i mimo školu, účast žáků na vycházkách, výletech zájezdech, putováních, při koupání, lyžařském výcviku, účast na školách v přírodě a všechny s tím spojené aktivity, účast na exkurzích, tematických zájezdech apod. Nakonec je třeba v přímé souvislosti s výchovnou a vyučovací prací školy považovat i účast žáka na nepovinných předmětech v areálu školy, které slouží ke zvyšování odborných znalostí žáků. Obdobně jako v pracovněprávních předpisech – je třeba vykládat, že za přímou souvislost s plněním výchovné a vzdělávací činnosti školy je třeba považovat úraz žáka pro plnění učebních povinností, což jsou případy, kdy např. žák nahlásí učiteli, že jeho spolužák byl zraněn a uvede, kým byl zraněn a dotyčný pak druhý den způsobí úraz i jemu.

Z obsahu pojmu úraz žáků je výslovně vyloučen pouze úraz, ke kterému došlo na cestě do školy a ze školy. Zde je zřejmá paralela školských a pracovněprávních předpisů, která přežívá z minulých dob. Pro vlastní odškodnění školních úrazů je velice důležité jejich řádné prošetření, zjištění příčin a okolností úrazu. Následně pak musí být každý úraz zaznamenán do knihy úrazů. Záznam o úrazu škola vyhotovuje pouze, jde-li o úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, nebo jde-li o smrtelný úraz.

Je třeba zdůraznit, že pro školy má obrovský význam evidence školních úrazů formou záznamu o úraze nebo zápisu v knize úrazů. V tom je rozdíl i oproti pracovněprávním předpisům. Podle zákoníku práce a nařízení vlády č. 322/ 2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech má záznam o úraze nebo zápis o úrazu do knihy úrazů především význam statistický. Orgány inspekce práce evidují počty záznamů o úrazech a předávají statistická zjištění do evropské statistiky úrazu. Záznam o úraze nemá sílu právního dokumentu, je to pouze důkazní prostředek (i když pojišťovny také při odškodňování pracovních úrazů jeho význam často zveličují).

To ovšem v případě školních úrazů neplatí tak zcela. Tam je záznam o úrazu nebo zápis úrazu v knize úrazů jednak hlavním dokladem pro odškodnění žáka a dále pak podkladem pro evidenci školních úrazů vedenou Českou školní inspekcí. O to větší pozornost musí být věnována jejich sepisování.

Zjišťování příčin školních úrazů

I v případě zjišťování příčin úrazů dětí je třeba konstatovat, že žádný obecně závazný předpis nedává ředitelům škol návod, jak mají v praxi postupovat. Bližší podrobnosti ohledně vlastního zjišťování příčin úrazů nestanoví ani sama vyhláška č. 64/ 2005 Sb. Proto si musíme zdůraznit, že prvořadou povinností ředitele každé školy je zajistit, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny všechny příčiny úrazu. Při zjišťování příčin školního úrazu je třeba postupovat obdobně jako při zjišťování a objasňování příčin pracovního úrazu zaměstnance. To především znamená, že se musí odhalit všechny zjevné i skryté příčiny a další okolnosti, jež vedly k jeho vzniku, aby se všichni – učitelé a především žáci – z této mnohdy i tragické situace poučili, aby ze stejné příčiny nedošlo k dalšímu úrazu. V tomto směru odkazujeme na metody vyšetřování pracovních úrazů, protože jsou pro praxi ředitelů škol běžné a známé a pro náš účel využitelné.

Každá škola je povinna ihned po ohlášení školního úrazu a po zajištění první pomoci a lékařského ošetření žáka zahájit odpovědné a spolehlivé zjišťování příčin úrazu. Příčina se musí objasnit přímo na místě, a to proto, že se podmínky mohou rychle změnit, ať již povětrnostními, nebo jinými vlivy, nebo nakonec i úmyslným zásahem osoby, která úraz zavinila. Pokud je toho postižené dítě (žák) schopno, musí být vyslechnuto. V každém případě však musí být vyslechnuti svědci úrazu, eventuálně další děti (žáci), které mohou podat řadu informací.

Je třeba zjistit:

•   co bylo na místě úrazu v nesprávném a nebezpečném stavu,

•   co zraněné dítě (žák) dělalo nesprávným a nebezpečným způsobem a který bezpečnostní předpis nebo pokyn svým jednáním porušilo,

•   který předpis byl porušen školou či školským zařízením,

•   zda byl úraz způsoben nebo ovlivněn jiným dítětem (žákem) nebo jinou osobou,

•   zda vznikl následkem spolupůsobení přírodních živlů nebo zvířat,

•   jakou škodu zraněné dítě (žák) utrpělo na věcech.

Stejně tak je možno, až po zvážení všech těchto zjištěných skutečností rozhodnout o tom, která opatření mohou riziko úrazu omezit a jaký kontrolní systém bude nad jejich plněním zaveden. Určí se jaká výchovná, organizační, eventuelně technická opatření budou přijata. Opatření musí být konkrétní a snadno kontrolovatelná.

EVIDENCE ŠKOLNÍCH ÚRAZŮ - Podkladem pro evidování školních úrazů dětí mateřských škol je kniha úrazů a záznam o úrazu. Podrobnosti ohledně sepisování knihy úrazů a záznamu o úrazu obsahuje vyhláška č. 64/ 2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/ 2010 Sb. a vyhlášky č. 150/ 2025 Sb. Dalšími podklady může být potvrzení ošetřujícího lékaře o ošetření dítěte či žáka; lékař na tiskopise „Potvrzení o ošetření zraněného dítěte – žáka – studenta pro školní úraz“ uvede označení úrazu a předpokládanou délku školní absence zraněného, ostatní údaje vyplní škola nebo při méně závažných úrazech žáka nevyžadujících nezbytně lékařské ošetření a způsobujících absenci kratšího trvání, potvrzení rodičů (zákonných zástupců) o tom, že se žák pro následky úrazu nemohl účastnit školní činnosti (na omluvném listu, v žákovské knížce).

Kniha školních úrazů

Podle ustanovení § 1 vyhlášky č. 64/ 2005 Sb. platí, že v knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů, ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 ŠZ, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví.

Vyhláška č. 64/ 2005 Sb. v taxativním výčtu stanoví povinné údaje, které se musí v knize školních úrazů uvést.

Je třeba zdůraznit, že zápisy obsažené v knize úrazů se nehlásí školní inspekci, nebudou mít tedy vliv na údaje ve statistice školních úrazů. Mají však dva hlavní úkoly. Jednak zaevidovanou prvotní informaci o každém – byť sebemenším – školním úrazu, která bude dostatečným podkladem pro odškodnění o úrazu, zejména v takových situacích, kdy z na první pohled zanedbatelného úrazu (např. krvácení dítěte z nosu) se časem vyvine dlouhodobá nepřítomnost ve škole. Druhým úkolem knihy školních úrazů je pak objektivní informace pro ředitele školy, k jakým úrazům ve škole dochází, jak často, co je jejich příčinou a v čem je tedy hlavní rizikovost, aby v souladu s nimi mohla škola přijímat opatření k prevenci rizik.

Vyhláška č. 64/ 2005 Sb. nestanoví ani, zda má mít škola pouze jednu knihu školních úrazů nebo více. I to je věc, kterou si musí posoudit ředitel školy sám zejména s ohledem na velikost školy a počet jejich tříd. Vyhláška nestanoví ani, jestli má být kniha školních úrazů vedena v papírové podobě nebo zda je možno ji vést elektronicky. I to je věc, kterou si musí posoudit ředitel školy sám. Je běžné, že v případech, kdy děti nebo žáci školy jedou na školu v přírodě, má vedoucí učitelka zájezdu s sebou knihu školních úrazů v papírové podobě. To znamená, že nyní je třeba evidovat všechny úrazy dětí, žáků a studentů bez ohledu na to, jak dlouhou absenci dítěte nebo žáka na vyučování způsobily nebo zdali způsobily vůbec nějakou absenci. Upozorňujeme tedy – každý úraz dítěte nebo žáka školy je třeba minimálně evidovat v knize úrazů.

Záznam o školním úrazu

je také velice důležitým dokladem, protože se jím prokazuje vznik úrazu a okolnosti, za kterých k němu došlo. Slouží pro stanovení nápravných a preventivních opatření a pro jejich kontrolu. Je podkladem pro evidenci, statistiku a rozbory školní úrazovosti i pro preventivní opatření širšího rozsahu. Je rovněž závažným vodítkem pro posouzení míry odpovědnosti za vzniklou škodu ze strany dítěte nebo žáka. Z jeho obsahu se vychází i při projednávání trestní odpovědnosti v případech zanedbání náležitého dohledu, zejména tam, kde školní úraz zanechá trvalé následky na zdravotním stavu dítěte nebo žáka. Proto je též jedním z důležitých důkazů pro učitele nebo příslušného pedagogického pracovníka, pověřeného dohledem nad žáky v době úrazu. Podle záznamů o úrazech je možno posoudit, do jaké míry mohla učitelka nebo dohled vykonávající pedagog nebezpečné situaci čelit. S ohledem na tyto okolnosti má být záznam o úrazu sepsán po řádném a objektivním vyšetření příčin, pokud možno bezprostředně po úrazu.

Ustanovení § 2 vyhlášky č. 64/ 2005 Sb. stanoví ohledně záznamu o úrazu především, že záznam o úrazu vyhotovuje škola nebo školské zařízení v těchto případech:

•   jde o úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, nebo

•   jde o smrtelný úraz,

•   kdy se sice nejedná o výše uvedený úraz, ale vyhotovení si vyžádal zákonný zástupce dítěte nebo žáka, zletilý žák nebo orgán, kterému se záznamy podle § 4 vyhlášky zasílají,

•   v případech, kdy se sice nejedná o výše uvedený úraz, ale je pravděpodobné, že dítěti, žáku nebo studentu bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.

Novinkou právní úpravy je, že záznam o úrazu se sepisuje i u úrazů, kde nedošlo k nepřítomnosti žáka ve škole, ale je pravděpodobné, že žák nebo jeho zákonní zástupci budou požadovat náhradu za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, nebo na žádost zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka i při sebemenším drobném úrazu. Z toho je tedy patrno, že záznam o školním úrazu ve škole se musí vyhotovit zpravidla vždy.

Školská právní úprava je zde přísnější pracovněprávní úpravy, když podle zákoníku práce platí, že záznam o úrazu se vyhotovuje až u pracovních úrazů, kdy pracovní neschopnost poškozeného zaměstnance trvala 3 a více kalendářních dnů. Zákonodárce tak učinil proto, aby školy a školská zařízení více chránil a aby eliminoval možné spory zejména mezi zákonnými zástupci nezletilých dětí a žáků a školou ohledně příčin a okolností úrazu.

Platí zásada, že jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci. Záznam o školním úrazu musí být řádně vyplněn. Všechny údaje, případně odpovědi musí být čitelné ve všech vyhotoveních a musí odpovídat předtištěnému textu příslušné rubriky.

Pro praxi je důležité, že škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu:

•   pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo

•   v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu.

Tato změna byla provedena na základě poznatků z praxe. Je zřejmé, že skutečnosti, které ovlivňují povahu úrazu z hlediska evidence úrazů a záznamů o úrazech, často nastávají až s určitým časovým odstupem po úrazu a po odeslání záznamu o úrazu. V takovém případě musí být záznam o úrazu doplněn, to však z původního znění nevyplývalo a praxe se spokojila s pouhým prvotním sepsáním záznamu o úrazu. Z toho důvodu byla do vyhlášky novelou zapracována i povinnost ve výše uvedených případech aktualizace záznamů o úrazu.

RADA!

Důležité – V loňském roce byla vyhláška č. 64/ 2025 Sb. novelizována vyhláškou č. 150/ 2025 Sb. Pro praxi je důležité, že se zavádí nový vzor záznamu o školním úrazu, který se bude od 1. září 2026 předávat prostřednictvím informačního systému České školní inspekci výhradně elektronicky. Záznam o úrazu, který byl však vyhotoven přede dnem 1. září 2026, bude zpracován podle původního vzoru formuláře záznamu o úrazu dítěte, žáka a studenta podle vyhlášky č. 64/ 2005 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. září 2026.

JUDr. Eva Dandová

§ 29 zákona č. 561/2004 Sb.
CItace na straně 69

(1) Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

(2) Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.

(3) Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.

(4) Žáci mohou při vzdělávání a poskytování školských služeb ve školách a školských zařízeních a s ním přímo souvisejících činnostech

a) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

b) nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi neuvedenými v písmenu a) nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu nebo biologickým činitelům, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem odpovědné osoby, která vykonává pedagogickou činnost a splňuje požadavky stanovené...