Školský zákon – novela

Zákon č. 239/­2025 Sb. novelizuje zákon č. 561/­2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/­2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl přijat na základě poslaneckého návrhu skupiny poslanců. Zákon má dělenou účinnost. Část zákona nabývá účinnosti 1. září 2025, část 1. září 2026, jeden bod 1. září 2027 a další body dokonce až 1. září 2029. Jaké jsou změny týkající se odkladu povinné školní docházky a známkování?

Důvod nové právní úpravy

Školský zákon v § 37 stanovuje možnost odložení začátku povinné školní docházky ředitelem základní školy o jeden školní rok, pokud je žádost zákonného zástupce doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Ustanovení umožňuje odklad školní docházky pouze v případě, není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provedlo výzkum ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání. Bylo zjištěno, že zákonní zástupci uváděli jako nejčastější důvody k odkladu školní docházky dvě kategorie – důvody týkající se stavu a potřeb dítěte a dále také důvody ve vztahu k rodinné situaci a potřebám rodičů. Zároveň je při doporučení odkladu školní docházky ze strany školských poradenských zařízení zohledňována řada faktorů, které nesouvisejí se zralostí dítěte. Podle analýzy skoro 30 % poradenských pracovníků při rozhodování o školní zralosti přihlíží, kromě výsledků vyšetření, na přání rodičů získat odklad školní docházky, přitom berou ohled na rodinnou situaci jako je rozvod rodičů nebo střídavá péče.

MŠMT také zjistilo, že např. v roce 2023 byl celkový počet dětí zapisovaných do první třídy 162 487 a z toho 25 642 dětí (15,78 %) žádalo o odklad školní docházky. Dne 1. září 2023 nastoupilo do první třídy 117 168 žáků a z toho bylo 28 147 žáků (24,02 %) starších sedmi let.

Navíc MŠMT zjistilo na základě šetření a doporučení České školní inspekce, že školská poradenská zařízení postupují při vydání doporučení k odkladu školní docházky velmi nejednotně, a to nejen v rámci krajů, ale i v rámci jednotlivých subjektů.

Podle § 37 odst. 3 ŠZ může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok. MŠMT v této souvislosti také zjistilo obrovské rozdíly v počtech dodatečných odkladů školní docházky v jednotlivých krajích, přičemž např. v Ústeckém kraji bylo ve školním roce 2022/­2023 udělováno bezmála 18 % ze všech dodatečných odkladů školní docházky. Dodatečný odklad školní docházky ale představuje velkou zátěž především pro dítě a měl by se využívat pouze ve výjimečných případech.

Druhým problémem výše uvedené novely školského zákona je otázka přípravných tříd. V porovnání se vzděláváním v dopoledním bloku v mateřské škole je v přípravné třídě zhruba o 20 % častější výskyt frontálního vzdělávání, které je v přípravných třídách využíváno častěji i než na prvním stupni základních škol. Naopak kvalitnější organizační formy se vyskytují v přípravné třídě s nižší frekvencí, a to opět vzhledem k jejich výskytu v mateřských školách, ale i vzhledem k jejich využití na prvním stupni základních škol. Ve vzdělávání v přípravných třídách je častěji nedostatečný prostor pro spontánní činnosti dětí (cca o 40 %). S organizací souvisí i nižší výskyt spolupráce dětí mezi sebou (cca o 15 %).

Třetím problémem výše uvedené novely školského zákona je problematika známkování v základních školách. Celosvětový trend potvrzuje odklon od známkování v nejnižších ročnících. Česká republika je jednou z mála evropských zemí, které ještě stále dovolují v nejnižších ročnících základního vzdělávání známkování, resp. pouze známkování. V průzkumu z roku 2022 MŠMT získalo data z 19 států EU. Podle tohoto šetření se ve 12 zemích neznámkuje vůbec, ve čtyřech včetně ČR se známkovat může a nemusí (dle rozhodnutí školy) a pouze ve třech se povinně známkuje (Rakousko, Švédsko, Francie), ale z toho ve dvou zemích je známka vždy povinně doprovázena ještě slovním hodnocením. Kromě toho má MŠMT povědomí o mnoha dalších státech v rámci OECD, které rovněž známkování v nejnižších ročnících zrušily (např. Japonsko, Kanada aj.). Počet ročníků, ve kterých se neznámkuje, se v jednotlivých státech liší. Nejradikálnější je v tomto směru Norsko, kde se začíná známkovat až v 8. ročníku.

HLAVNÍ ZMĚNY, KTERÉ PŘINÁŠÍ NOVELA – První velkou změnou je úprava § 37 ŠZ a zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.

Podle nové úpravy bude doporučující posouzení k odkladu školní docházky ze strany školského poradenského zařízení možné pouze dětem s dlouhodobým závažným zdravotním znevýhodněním (popř. s náhlou závažnou změnou zdravotního stavu), přičemž toto zdravotní znevýhodnění neumožňuje dítěti každodenní prezenční účast na vzdělávání. Zdravotní stav musí být doložen vyjádřením odborného lékaře-specialisty či klinického psychologa. Nebude umožněno posouzení zdravotního stavu lékařem v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie.

Odklad školní docházky může být udělen např. dítěti se závažným chronickým onemocněním, onkologickým onemocněním, imunologickým onemocněním, středním, těžkým a hlubokým mentálním postižením, po úrazu vyžadujícím dlouhodobou rehabilitaci, tedy v případech, kdy je dítě vždy v péči odborného lékaře-specialisty či klinického psychologa, který je kompetentní posoudit závažnost zdravotního stavu u specifických onemocnění.

Pokud dítě onemocní po přijetí k základnímu vzdělávání či v průběhu 1. ročníku, může být při jeho vzdělávání využit § 50 ŠZ, případně nastavena podpůrná opatření. Možnost zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální zůstává beze změny. Přípravný stupeň umožňuje nezbytnou přípravu na vzdělávání dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, postižením více vadami a autismem, u nichž je zpomaleno zrání centrální nervové soustavy.

Z důvodu nejednotnosti v udělování a zároveň nadužívání dodatečných odkladů školní docházky se zamezuje využití institutu tzv. dodatečného odkladu, kdy ředitel základní školy měl možnost dodatečně odložit povinnou školní docházku během prvního roku plnění povinné školní docházky.

Druhu změnou je zavedení povinnosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v případě odkladu školní docházky. Dítěti, které má doporučující posouzení k odkladu školní docházky a nevzdělává se v přípravném stupni základní školy speciální, musí být v dalším roce předškolního vzdělávání zpracován individuální vzdělávací plán. Pokud by nebyla v době odkladu školní docházky dítěti zajištěna systematická a zacílená vzdělávací podpora, byl by takový krok bez dalšího zbytný.

Z tohoto důvodu se zavádí povinnost školského poradenského zařízení spolu s doporučujícím posouzením k odkladu školní docházky také vydat doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu.

Třetí změna se týká asistentů pedagogů v 1. ročnících. Nárok na 20 hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga bude v každé běžné třídě 1. ročníku základní školy s počtem žáků 15 a více. U malotřídních škol bude fungovat stejný princip – nárok na parametrizovaného asistenta pedagoga vznikne, pokud bude ve třídě složené z více ročníků alespoň 15 žáků prvního ročníku. Zároveň, pokud již žák bude mít doporučeného asistenta pedagoga jako podpůrné opatření, bude možné zajistit toto podpůrné opatření pomocí parametrizovaného asistenta pedagoga.

Druhého asistenta pedagoga jako podpůrné opatření bude možné doporučit na základě posouzení situace konkrétní třídy a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, v situaci, kdy jeden asistent pedagoga (v případě 1. ročníků parametrizovaný asistent pedagoga) nepostačuje, a to zejména za následujících okolností:

·   ve třídě jsou více než tři žáci s přiznaným podpůrným opatřením 3. až 5. stupně;

·   ve třídě jsou alespoň tři žáci s přiznaným podpůrným opatřením 3. až 5. stupně, z nichž alespoň jeden má diagnostikované závažné poruchy chování, autismus či kombinaci závažné poruchy chování s dalším zdravotním znevýhodněním.

Tento princip již funguje od 1. 1. 2020 na běžných základních školách na úrovni Metodického doporučení, nyní zakotven přímo v zákoně.

Další změnou je posun termínu zápisu do 1. ročníku základní školy. Podle zjištění MŠMT posun termínu zápisů do základního vzdělávání nepřinesl očekávané snížení počtu odkladů školní docházky, ba naopak se ředitelům škol výrazně snížil časový prostor na přípravu organizace vzdělávání 1. ročníků (stanovení počtu tříd a rozdělení dětí do nich, personální zajištění, zabezpečení nastavených podpůrných opatření až po komunikaci a spolupráci se zákonnými zástupci, společná setkání s dětmi ještě před koncem školního roku). Z toho důvodu zápisy budou probíhat v termínu 15. ledna – 15. února. Zákon také nově stanoví povinnost při zápisu uvádět informaci o tom, jakým způsobem dítě plnilo povinnou předškolní docházku (mateřská škola, přípravná třída/­přípravný stupeň, zahraničí, zahraniční škola na území ČR).

Další otázkou, kterou řeší uvedená novela č. 239/­2025 Sb. je otázka povinnosti předávání výsledků pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření z mateřské školy do nástupní základní školy. Bude platit, že ředitelé základních škol, kteří dítě přijali, budou žádat příslušnou školu, v níž dítě plnilo povinnou předškolní docházku o předání výsledků pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření.

Formulář se specifikací, jaké informace ředitel školy do nástupnické základní školy předává, bude součástí vyhlášky č. 14/­2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Obsah formuláře bude vystihovat to, co učiteli základní školy na začátku školního roku pomůže při mapování potřeb a možností dětí, aby mohl individualizaci vzdělávání konkrétně zacílit i na sociální kompetence, pracovní dovednosti apod., nikoliv pouze na plnění výstupů vzdělávání. Jeho rozsah bude nezatěžující, aby se zbytečně nenavyšovala administrativní zátěž základním i mateřským školám. Bude-li se jednat o předávání informací v rámci totožného subjektu, upraví vyhláška zjednodušený postup při předávání informací.

Zásadní změnou bude v budoucnu (konkrétně k 1. září 2029) zrušení přípravných tříd. S ohledem na snížení počtu dětí s odkladem školní docházky a další opatření k zajištění podpory dětí, které by jinak byly vzdělávány v přípravných třídách, dojde s účinností od 1. 9. 2029 ke zrušení přípravných tříd. Podle zjištění MŠMT nejsou přípravné třídy zřizovány plošně dle počtu dětí z odlišného kulturního prostředí či počtu dětí s odkladem školní docházky v daném regionu. Nerovnoměrně jsou zřizovány při školách běžných i zřízených podle § 16 odst. 9 ŠZ, při školách zřizovaných státem, církví i soukromými zřizovateli a dokonce částečně jsou jimi nahrazovány nedostačující kapacity mateřských škol. MŠMT se bude dále zabývat tématem umožňování plynulého přechodu z předškolního do základního vzdělávání.

Další významnou změnou, kterou přináší novela č. 239/­2025 Sb., je omezení opakování 1. ročníku a zrušení klasifikace známkou v 1. a 2. ročníku základní školy. Nová právní úprava klade velký důraz na plynulý přechod z předškolního do základního vzdělávání. Rozvolnění učiva nejnižších ročníků základní školy a důsledná individualizace výuky dle možností a úrovně jednotlivých žáků s sebou logicky nese změnu v hodnocení výsledků vzdělávání. Z toho důvodu tedy dochází ke zrušení možnosti opakování 1. ročníku základního vzdělávání i zrušení klasifikace známkou v 1. a 2. ročníku základní školy.

Opakování ročníku bude za normálních okolností umožněno nejdříve žákům po skončení 2. ročníku, pokud to pomůže vyrovnat případný deficit žáka ve zvládnutí trivia. Zároveň je stanovena výjimka pro žáka, jehož zákonný zástupce podá žádost o opakování prvního ročníku, pokud je tato žádost doložena doporučujícím posouzením lékaře či klinického psychologa a školského poradenského zařízení a doporučením podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání žáka podle individuálního vzdělávacího plánu. Dojde ke změně hodnocení žáků v 1. a 2. ročníku, a to ke zrušení klasifikace a její nahrazení slovním nebo kriteriálním hodnocením. Tyto typy hodnocení lépe podporují individuální přístup k žákům a zohlednění jejich specifických potřeb. Na rozdíl od známek přirozeně umožňují formativní zpětnou vazbu podporující další rozvoj žáků a poskytují konstruktivní informace o pokroku žáků, čímž zvyšují jejich vnitřní motivaci a zájem o učení. Zároveň oslabují stres a tlak na výkon, který je jednou z hlavních příčin nadměrného počtu odkladů školní docházky v ČR.

V neposlední řadě dochází k postupnému omezování odkladů školní docházky. Účinnost omezení odkladů školní docházky předpokládá postupný náběh rozložený do tří let, a to podle data narození dětí. Toto řešení je nastaveno z důvodu kapacitních možností základních škol i s ohledem na získávání zkušeností učitelů elementaristů s výukou heterogenních třídních kolektivů.

Změny ve školském zákoně k 1. září 2029

Jak jsme uvedli úvodem, zákon má dělenou účinnost a k datu 1. září 2025 dojde pouze k pěti změnám. Další čtyři změny nabudou účinnosti 1. září 2026, jedna 1. září 2027 a 11 změn nastane až 1. září 2029. Pro nás jsou důležité změny, které nastanou letos.

Podle stávajícího znění § 34 odst. 2 ŠZ se zápis k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku se koná v období od 2. května do 16. května s tím, že termín a místo zápisu stanoví ředitel mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. Nová právní úprava posouvá termín zápisu na období od 15. března do 15. dubna. To souvisí se zrušením přípravných tříd základní školy.

Do ustanovení § 34b odst. 3 ŠZ se doplňuje poslední věta, která ukládá povinnost mateřské škole sepsat zápis o ověření osvojování očekávaných výstupů při vzdělávání. Mateřská škola bude mít tedy nově povinnost vyhotovit zápis o ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech vycházejících z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, a to u dítěte, které se vzdělává individuálně. Toto doplnění úzce souvisí s nově zaváděnou povinností předávání informací při zahájení povinné školní docházky a zajištění písemného podkladu pro mateřskou školu, který bude předávat řediteli nástupnické základní školy.

Formulace ustanovení § 36 odst. 4 ŠZ se zcela mění. Předně dochází k posunu zápisu do 1. ročníku základní školy na období od 15. ledna do 15. února. Dále se pak stanoví nová povinnost pro zákonného zástupce uvádět při zápisu informaci o tom, na jaké škole dítě plnilo povinnou předškolní docházku, tj. uvést mateřskou školu, přípravnou třídu základní školy, přípravný stupeň základní školy speciální, zahraniční školu na území ČR nebo zda se dítě vzdělávalo v zahraničí. Nová právní úprava má za cíl zejména zvýšení připravenosti základní školy na přijetí a vzdělávání dítěte.

Dále se za ustanovení § 36 ŠZ vkládá nový paragraf § 36a ŠZ s názvem „Předávání informací při zahájení povinné školní docházky“. Z ustanovení vyplývá, že ředitel základní školy, který v rámci zápisu k povinné školní docházce rozhodl o přijetí dítěte, požádá do 31. března nebo do 14 dnů od vydání rozhodnutí o přijetí dítěte (v případě, kdy o přijetí dítěte rozhodl ředitel školy po 31. březnu), školu, z níž dítě přichází (§ 36 odst. 4 ŠZ), o předání výsledků pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření. Ředitel školy podle § 36 odst. 4 ŠZ předává údaje řediteli základní školy do 30 dnů od doručení žádosti, v případě individuálně vzdělávaného dítěte formou zápisu z ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů (viz doplněný § 34b odst. 3 ŠZ). Formulář se specifikací, jaké informace ředitel mateřské školy nástupnické základní škole předává, bude součástí vyhlášky č. 14/­2005 Sb., o předškolním vzdělávání.

Poslední změnou, která nastane s účinností k 1. září 2025 je nové znění ustanovení § 37 ŠZ nazvaného „Odklad povinné školní docházky“. Podle tohoto ustanovení budou odklady školní docházky nově umožněny na žádost zákonného zástupce pouze v případech, kdy zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování a tato skutečnost je doložena doporučujícím posouzením lékaře (s výjimkou pediatra) nebo klinického psychologa a školského poradenského zařízení. Zároveň bude povinností školského poradenského zařízení spolu s doporučujícím posouzením vydat doporučení podpůrného opatření ke vzdělávání dítěte s odloženou povinnou školní docházkou (kromě dítěte vzdělávaného v přípravném stupni základní školy speciální) podle individuálního vzdělávacího plánu. Tato úprava vzdělávání umožní zajištění systematické podpory dítěti. Nová úprava současně neumožňuje využít institutu dodatečného odkladu. O odklad lze tedy požádat pouze v době zápisu dítěte k povinné školní docházce. Pozdějším žádostem nelze vyhovět. Vyhláška č. 27/­2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných stanoví náležitosti doporučujícího posouzení.

Přechodná ustanovení

Pro praxi jsou důležitá přechodná ustanovení. Podle nich bude platit:

·   u odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2026 se u dětí narozených nejdříve dne 1. dubna 2020 postupuje podle zákona č. 561/­2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025,

·   u odkladu povinné školní docházky na základě žádosti zákonného zástupce dítěte podané v době zápisu dítěte k povinné školní docházce v roce 2027 se u dětí narozených nejdříve dne 1. července 2021 postupuje podle zákona č. 561/­2004 Sb., ve znění účinném do dne 31. srpna 2025.

Z uvedeného vyplývá, že se předpokládá postupný náběh (rozloženo do 3 let podle data narození dětí) účinnosti omezení odkladů školní docházky a souběžná implementace souvisejících opatření, která zmírní nároky na základní školy v prvních letech po zavedení. Toto řešení je nastaveno z důvodu kapacitních možností základních škol i s ohledem na získávání zkušeností učitelů elementaristů s výukou heterogenních třídních kolektivů. Rozsah měsíců narození byl nastaven tak, aby byla každoročně vyrovnaná skupina dětí, v rámci níž bude omezeno udělování odkladů školní docházky.

JUDr. Eva Dandová