Školy v přírodě, výlety
Škola v přírodě zajišťuje dětem mateřských škol a žákům plnícím povinnou školní docházku, zotavovací pobyt a povinnou školní docházku bez přerušení vzdělávání ve zdravotně příznivém prostředí. Jaké bezpečnostní a hygienické předpisy je nutno dodržet? Jak postupovat při přípravě výjezdu na školu v přírodě? Jaké povinnosti mají pedagogičtí pracovníci?
Školy v přírodě z pohledu školských předpisů
Úvodem jsme si uvedli, že školský zákon o tom, že by školy organizovaly pro děti pobyty ve školách v přírodě apod., zcela mlčí. Školský zákon totiž vychází ze základního členění, podle kterého vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení. Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Školská zařízení poskytují služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči. Druhy školských zařízení jsou školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.
Vlastní pojem „škola v přírodě“ se pak objevuje až ve vyhlášce č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. Podle této vyhlášky totiž typy školských výchovných a ubytovacích zařízení jsou:
- domov mládeže,
- internát,
- škola v přírodě.
Vrátíme-li se tedy zpět ke školskému zákonu, musíme konstatovat, že sice pojem „škola v přírodě“ výslovně neužívá, ale školy v přírodě řadí pod obecný pojem školské zařízení a tento pojem se v zákoně užívá vedle pojmu škola.
Pokud se týká problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů tak je školský zákon v tomto směru velice stručný. Nicméně ze samotného ustanovení § 29 ŠZ, které pojednává o bezpečnosti a ochraně zdraví dětí, žáků a studentů lze vyčíst, že zákonodárce směřuje právní úpravu dále než pouze k samotnému vyučování. V ustanovení § 29 odst. 1 a 2 ŠZ se totiž stanoví, že školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů a že školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
Z našeho pohledu je zde proto důležitá zmínka o „školských zařízeních“ a o „činnostech přímo souvisejících se vzděláváním“. Je zajisté možno dovodit, že pod těmito pojmy má zákonodárce na mysli mimo jiné i pobyt dětí ve školách v přírodě. Proto i toto ustanovení je třeba z hlediska legislativního brát za základ právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví dětí při jejich pobytu ve školách v přírodě.
Toto ustanovení je ale pouze základním nepodkročitelným zákonným minimem. Školský zákon obecně vychází ze zásady, že za vnitřní chod školy – jak z hlediska pedagogického, organizačního a nakonec i z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů – odpovídá výhradně ředitel školy nebo školského zařízení.
Jak jsme si uvedli výše, jediným předpisem z oblasti školských předpisů, který pojednává o školách v přírodě je vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. Podle jejího ustanovení § 10 škola v přírodě zajišťuje zotavovací pobyt ve zdravotně příznivém prostředí dětem mateřských škol a žákům plnícím povinnou školní docházku, popřípadě pobyt vybraných skupin dětí mateřských škol a žáků plnících povinnou školní docházku bez přerušení vzdělávání. Zde se tedy pod pojmem „škola v přírodě“ rozumí ono školské zařízení, které zajišťuje pobyt dětí nebo žáků z měst např. na horách a dále se zde onen pobyt dětí nebo žáků, který je běžně označován za „školu v přírodě“ neprobírá. Toto ustanovení je tedy v podstatě pouhou definicí pojmu, o vlastní organizaci školy v přírodě nebo o umísťování dětí a žáků do školy v přírodě se v této vyhlášce nedozvíme žádné další podrobnosti.
Shrneme-li výše uvedené, můžeme konstatovat, že školské předpisy vychází ze zásady, že škola v přírodě zajišťuje dětem mateřských škol a žákům plnícím povinnou školní docházku, zotavovací pobyt a povinnou školní docházku bez přerušení vzdělávání ve zdravotně příznivém prostředí. Vzhledem k tomu, že tato doba je považována za součást plnění povinné školní docházky, nestanoví také školské předpisy žádné zvláštní výjimky pro tuto dobu.
Ponechávají pak pouze na řediteli školy, který posílá děti nebo žáky do školy v přírodě, aby si sami podle svých podmínek zajistili vše potřebné z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví.
To znamená, že ředitel musí vybrat učitele, kteří budou děti doprovázet, tyto náležitě proškolit (zejména s ohledem na to zda-li škola v přírodě se bude konat v zimě na horách nebo v jarních či letních měsících s možností koupání apod.), pak musí vybrat zdravotníky, kteří budou děti či žáky doprovázet a zajistit i jejich proškolení (viz dále) a nakonec musí zajistit, aby byli rodiče, resp. zákonní zástupci dětí a žáků náležitě seznámeni s průběhem školy v přírodě a aby jim bylo vysvětleno, že mají povinnost sdělit škole, zda-li dítě nebo žák nepřišlo do styku s infekčním onemocněním, nakaženou osobou nebo mu není nařízeno karanténní opatření. Nakonec samozřejmě není možno podcenit ani vlastní poučení dětí a žáků, zejména pokud se jedná např. o děti mateřský škol.
O vlastním pobytu dětí a žáků na „škole v přírodě“ nalezneme bezesporu více v hygienických předpisech.
ŠKOLY V PŘÍRODĚ Z POHLEDU HYGIENICKÝCH PŘEDPISŮ – Základ právní úpravy pobytu dětí a žáků ve školách v přírodě z hlediska ochrany zdraví je obsažen v dílu 2 hlavy II části první zákona o ochraně veřejného zdraví (zákona č. 258/2000 Sb.) nazvaném Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí, tj. v ustanoveních § 7 – § 14 zákona.
V ustanovení § 7 zákona č. 258/2000 Sb. je stanovena obecná povinnost, že školy a školská zařízení zapsaná do školského rejstříku, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem a že k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.
To jsou obecné zásady, které se vztahují, jak na školy, tak na školská zařízení a jak jsme si vysvětlili výše, školský zákon zařazuje školy v přírodě pod školská výchovná a ubytovací zařízení, takže toto ustanovení plně dopadá i na školy v přírodě, kde se zajišťuje dětem mateřských škol a žákům plnícím povinnou školní docházku, zotavovací pobyt a povinná školní docházka bez přerušení vzdělávání ve zdravotně příznivém prostředí.
Prováděcím předpisem k tomuto ustanovení je – úvodem citovaná – vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Tato vyhláška stanoví hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských zařízení (tedy včetně škol v přírodě) zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Pro školy v přírodě jsou ve vyhlášce stanoveny dvě výjimky, a to v ustanovení § 8 pokud se týká prostorových podmínek a v ustanovení § 10 výjimka týkající se ubytování.
Podle ustanovení § 8 platí, že ve školách v přírodě se výuka zajišťuje v místnosti odpovídající požadavkům na učebny v parametrech osvětlení a v mikroklimatických podmínkách podle této vyhlášky s plochou minimálně 1,5 m2 podlahové plochy na 1 žáka. Pokud se volný čas tráví ve vnitřních prostorách, musí tyto odpovídat zejména charakteru jídelny nebo denní místnosti s plochou minimálně 1,5 m2 na 1 žáka nebo minimálně 3 m2 na 1 dítě předškolního věku. Parametry osvětlení jsou stanoveny v § § 12 až 16 vyhlášky a parametry mikroklimatických podmínek v ustanoveních § § 17 až 19 vyhlášky. Pro ubytování platí podle § 10 této vyhlášky, že ve škole v přírodě lze v 1 pokoji ubytovat zpravidla 6 žáků nebo 6 dětí předškolního věku, přičemž minimální podlahová plocha musí být 3 m2 na 1 osobu. Vyhláška samozřejmě stanoví další podrobnosti jako je zásobování vodou, úklid a výměna lůžkovin apod.
Druhým prováděcím předpisem k těmto ustanovením zákona o ochraně veřejného zdraví je vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška je starší a upravuje také hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky, ubytování, osvětlení, vybavení a úklid, zásobování vodou, odstraňování odpadků a splaškových vod, stravování a režim dne zotavovacích akcí. Dále tato vyhláška upravuje v příloze č. 1 skupiny potravin, které nelze na zotavovacích akcích pro děti podávat ani používat k přípravě pokrmů, a podmínky pro použití některých potravin, v příloze č. 2 náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě, v příloze č. 3 vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě a v příloze č. 4 minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě.
V podstatě se dá konstatovat, že se obsahově podobá vyhlášce č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Stejně jako ona upravuje hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky, ubytování, osvětlení, vybavení a úklid, zásobování vodou, ale především pro zotavovací akce, tedy pro letní tábory, včetně táborů stanových.
Pro pobyt dětí a žáků ve školách v přírodě z ní jsou použitelné přílohy – příloha č. 2 náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě, příloha č. 3 vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě a příloha č. 4 minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě.
POSTUP PŘI PŘÍPRAVĚ VÝJEZDU NA ŠKOLU V PŘÍRODĚ musí být důkladný. Je všeobecně známo, že při zahájení školního roku je nutno děti a žáky seznámit s vnitřním pořádkem školy. Jak jsme si uvedli výše, podle ustanovení § 30 ŠZ má ředitel školy povinnost vydat školní řád a ředitel školského zařízení vnitřní řád. V podstatě jde o totožné dokumenty, které upravují především podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky, podrobnosti o provozu a vnitřním režimu školy nebo školského zařízení, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí a podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů. Žáci by tedy měli být seznámeni s tím, co je zapotřebí dodržovat z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při pobytu ve třídě, na chodbách, schodech, při pobytu ve školní jídelně.
Před odjezdem na školu v přírodě by toto poučení dětí a žáků mělo být provedeno opětovně, se zvláštním zaměřením na specifické podmínky pobytu na škole v přírodě. Děti a žáci by měli být upozorněni na bezpečnost při přecházení komunikací a na požární bezpečnost. Dále by měli být poučeni o škodlivosti kouření, požívání alkoholu a seznámeni i s ostatními škodlivými vlivy, včetně nebezpečí seznamování se s neznámými osobami. Nakonec by měli být poučeni, jak si počínat při nálezu odložených předmětů. Je třeba vzít v úvahu, že pobyt na škole v přírodě mimo dohled rodičů často zejména starší žáky svádí třeba i k pokušení tzv. „vyzkoušet“ jak chutná cigareta nebo alkohol.
Zásadně platí, že pobytu na škole v přírodě se účastní děti a žáci se souhlasem zákonného zástupce, resp. rodiče. Zákonný zástupce žáka nebo studenta předloží před odjezdem řediteli školy prohlášení, že žák nebo student je zdravý a že mu nebylo nařízeno karanténní opatření a ani jim není nic známo o jeho eventuálním styku s nakažlivou chorobou. V neposlední řadě je třeba požadovat, aby každý žák nebo student měl u sebe na škole v přírodě pro případ ošetření ve zdravotnickém zařízení průkaz své zdravotní pojišťovny, u žáků základní školy se vyžaduje znalost rodného čísla.
Dále je třeba vhodným způsobem informovat zákonné zástupce a rodiče žáků o potřebné a vhodné výbavě dětí na školu v přírodě, tj. o vhodném oblečení, a aby bylo zajištěno, že žáci budou mít vhodnou a odpovídající obuv. Zde pak záleží především na zaměření školy v přírodě, některé jsou pořádány v horském prostředí, takže děti a žáci budou absolvovat turistické výlety, jiné např. v prostředí s možností koupání. Tomu pak musí odpovídat i vhodné vybavení dětí a žáků.
POVINNOSTI PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ vyplývají především z § 881 OZ. Toto ustanovení stanoví zásadu, že péči o dítě a jeho ochranu, výkon jeho výchovy, popřípadě některých jejích stránek, nebo dohled nad dítětem mohou rodiče svěřit jiné osobě. Z uvedeného vyplývá, že nad nezletilými osobami je třeba vykonávat „náležitý dohled“. Tuto povinnost mají kromě rodičů i ti, kterým byli s jejich souhlasem nezletilí přechodně svěřeni. Tento náležitý dohled vykonává po přechodnou dobu samozřejmě i škola, školní družina či jiné školské zařízení (družina, klub apod.).
O náležitém dohledu nad žáky se zmiňuje i v ustanovení § 6 vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, tedy nový pracovní řád pro zaměstnance škol. Podle něj dohled k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb se vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí
O zajištění náležitého dohledu rozhoduje ředitel školy. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům. Ředitel školy pověří dohledem zaměstnance, stanoví rozvrh dohledu nad žáky a vyvěsí ho na takovém místě, aby bylo možno při kontrolní činnosti snadno rozpoznat, který zaměstnanec dohled koná. Dohled nad žáky může kromě pedagogického pracovníka vykonávat i jiná osoba v pracovněprávním vztahu ke škole, pokud to s ní bylo dohodnuto.
Na škole v přírodě pak platí tato povinnost dvojnásob, neboť nebezpečí úrazu či jiného poškození zdraví je zde zvýšené. Ředitel školy proto musí před odjezdem žáků na školu v přírodě stanovit pravidla pro střídání pedagogů vykonávajících nad žáky náležitý dohled stejně, jako musí stanovit počet žáků připadajících na jednoho učitele/učitelku.
Podle výše uvedeného Metodického pokynu platí, že družstvo (jak v případě školy v přírodě – lyžařského výcviku tak školy v přírodě – sportovně turistického kurzu) má nejvýše 15 členů. Za personální zajištění výcviku kvalifikovanými pracovníky samozřejmě zodpovídá ředitel školy, který také určí vedoucího zájezdu, zpravidla zkušeného učitele tělesné výchovy. Ředitel školy si podle místních podmínek školy zorganizuje průběh školy v přírodě a provede jeho náležité organizační zajištění včetně zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a náležitého dohledu nad nimi.
Platí, že vedoucí zájezdu odpovídá za řádnou organizační přípravu zájezdu, personální zajištění, vhodný objekt, a dopravu dětí a žáků. Zpracovává program školy v přírodě včetně její kulturně výchovné části, odborných přednášek, plánu výcviku, diferencovaného podle stáří žáků. Program školy v přírodě schvaluje ředitel školy.
Poučení dětí a žáků
V praxi je nezbytné, aby škola zajistila, aby děti a žáci byli poučeny o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vzdělávání nebo v přímé souvislosti s ním.
Děti a žáky školy je třeba zároveň seznámit s konkrétními pokyny, právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a se zásadami bezpečného chování, s možnými riziky a odpovídajícími následnými opatřeními, se kterými se mohou setkat ve škole, jejím okolí a při činnostech mimo školu (například nebezpečí od neznámých lidí, nebezpečí násilí a šikany, nálezy nebezpečných předmětů apod.).
Dále je třeba děti seznámit s ustanoveními předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, pokud se vztahují na příslušnou činnost, akci nebo pracoviště a průběžně také s ustanoveními školního řádu, sportovních zařízení, tělocvičen a hřišť a jiných pracovišť a s dalšími opatřeními školy, jež mohou mít bezpečnostně preventivní význam. Poučení dětí mateřské školy a žáků prvního stupně základní školy provádí škola přiměřeně k věku dítěte nebo žáka. Dokladem o provedeném poučení je záznam poučení (např.: v přehledu výchovné práce nebo v třídní knize), přílohou je osnova poučení. Žáci a děti, kteří nebyli v době poučení přítomni, je třeba v nejbližším vhodném termínu poučit.
Touto činností se sleduje jediný cíl – zajistit prevenci před školními úrazy dětí. Je známé, že k úrazům dětí a žáků dochází často pro jejich roztěkanost, lehkomyslné a riskantní jednání, který dotyčný bez zlého úmyslu z neznalosti rizika a nebezpečí prostředí, v němž se nachází, např. při cestě do školy, při hrách, tělovýchovné, sportovní a jiné zájmové činnosti, může ohrozit nejen život svůj, ale i zdraví svých spolužáků. Děti si musí od prvého vstupu do mateřské nebo základní školy být vědomy toho, že existují nějaká hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a že ono stále nemohou být jen objektem péče druhých, ale že je v jeho vlastním zájmu, aby se na této péči aktivně podílely.
Z toho důvodu je třeba, aby při zahájení školního roku nebo při nástupu do mateřské školy byly děti seznámeny se školním řádem, případně směrnicí o bezpečnosti a ochraně zdraví a instrukcemi ředitelky nebo ředitele školy k dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví ve škole. Měli by být seznámeni s tím, co je zapotřebí dodržovat z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při pobytu ve třídě, na chodbách, schodech a při pobytu ve školní jídelně.
Měl by jím být zdůrazněn zákaz nošení nevhodných, nebezpečných a jiných předmětů do školy. Děti by měly být kontrolovány minimálně při příchodu do školy. Zároveň by měly být upozorněny na bezpečnost při přecházení komunikací a seznámeni s minimálními protipožárními zásadami.
Veškeré toto poučení je dvojnásob důležité před odjezdem školy na školu v přírodě. Nedostatečné poučení dětí vede v praxi ke vzniku úrazů.
JUDr. Eva Dandová
