v kontextu zákoníku
práce a právní úpravy zdravotního pojištění
1. Odstupné
2. Náhrada mzdy za nevyčerpanou
dovolenou
3. Potvrzení o zaměstnání
4. Podpora v nezaměstnanosti
5. Peněžitá
pomoc v mateřství
6. Konkurenční
doložka
7. Dohody
o pracích konaných mimo pracovní poměr
Zaměstnanci
platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele. Na
rozdíl od zbývajících skupin plátců (osoby samostatně výdělečně činné, osoby
bez zdanitelných příjmů) se zaměstnanci nemusejí starat o placení
pojistného, neboť příslušnou částku jimi placenou, tj. jednu třetinu
z celkové platby hrazené zaměstnavatelem, odvádí zaměstnavatel – hromadný
plátce pojistného a k jejímu sražení nepotřebuje souhlas zaměstnance.
Vyměřovacím
základem je u zaměstnance v pracovním poměru
úhrn příjmů ze závislé činnosti, zdaňovaných ve smyslu ustanovení § 6
odst. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen ZDP), s výjimkou nezapočitatelných příjmů.
Mělo by být
v osobním zájmu každého zaměstnance, aby v případě rozvázání
pracovního poměru obdržel od svého zaměstnavatele všechny potřebné materiály
dokladující (nejenom pro účely zdravotního pojištění) dobu trvání zaměstnání.
Jedná se zejména o zápočtový list, případně dohodu o ukončení
pracovního poměru či výpověď aj. Jestliže totiž zaměstnavatel například řádně
nesplní oznamovací povinnost a nepřihlásí zaměstnance u jeho
zdravotní pojišťovny, vznikne pojištěnci takto „mezera“, neboli časové období
z hlediska zdravotního pojištění nekryté. V takovém případě pak musí
pojištěnec předložit průkazný doklad o době trvání zaměstnání. Obdobně
musí zaměstnavatel zaměstnance při skončení pracovněprávního vztahu řádně
odhlásit.
V otázce trvání
a skončení pracovního poměru hrají důležitou
roli jak zákoník práce (dále jen ZP), tak podmínky specifikované v zákoně č. 89/2012
Sb. V této souvislosti je zdůrazněna nutnost písemné formy například
u výpovědi z pracovního poměru, odstoupení od pracovní smlouvy,
okamžitého zrušení pracovního poměru nebo u jeho zrušení ve zkušební době,
jinak se k takovému právnímu jednání nepřihlíží.
Zaměstnavatel může dát
výpověď pouze z důvodů, které výslovně (taxativně) stanoví § 52 ZP.
V písemné výpovědi musí zaměstnavatel uvést důvod výpovědi, prostý odkaz
na ustanovení ZP nepostačuje. Výpověď daná zaměstnavatelem, která se opírá
o jakýkoli jiný důvod, než stanoví ZP, nebo není vůbec odůvodněna, je
neplatná a v případě soudního sporu je zaměstnavatel prakticky bez
šance na úspěch. Také není možné u jedné a téže výpovědi dodatečně měnit
výpovědní důvod.
Pro
platnost výpovědi je – kromě písemné formy – velmi důležité i její doručení,
což je s účinností od 30. července 2020 nově specifikováno
v ustanovení § 334 odst. 2 a v následujících ustanoveních
ZP. Výpověď doručuje zaměstnavatel přednostně zaměstnanci do vlastních rukou na
pracovišti nebo kdekoliv bude zastižen.
Nároky
související se skončením zaměstnání
V přímé
návaznosti na skončení zaměstnání (resp.
v situaci, kdy zaměstnanec přestane z určitého důvodu pracovat) jsou
ze strany zaměstnance i zaměstnavatele řešeny především tyto finanční či
jiné nároky:
– odstupné,
– náhrada mzdy za nevyčerpanou
dovolenou,
– potvrzení o zaměstnání,
– podpora v nezaměstnanosti,
– peněžitá pomoc
v mateřství,
– plnění z titulu
konkurenční doložky.
Jaké postupy uplatňuje
v této souvislosti zaměstnavatel a jak se jednotlivé skutečnosti
projevují v oblasti zdravotního pojištění u zaměstnavatele, případně
u pojištěnce?
1. Odstupné
Odstupné jako forma
kompenzace za rozvázání pracovního poměru přísluší ze zákona zaměstnanci pouze
v případech rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí
z organizačních důvodů [§ 52
písm. a) až c) ZP] nebo ze zdravotních důvodů [§ 52
písm. d) ZP]. Odstupné má pomoci zaměstnanci překlenout období od skončení
pracovního poměru do doby, než si bude moci zajistit další zdroj příjmů.
Odstupné
se zaměstnanci obvykle vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení
pracovního poměru, pokud se strany nedohodnou jinak.
Důsledkem vyplacení odstupného je také odsunutí (nikoli zkrácení) podpůrčí
doby, po kterou je zaměstnanci poskytována podpora v nezaměstnanosti.
Zákonný
nárok na výši odstupného je kodifikován v ustanovení § 67 ZP,
a to ve vazbě na délku trvání zaměstnání. Zaměstnanci, u něhož
dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem
z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou
z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
v návaznosti na délku trvání pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku. V těchto případech se
jedná o situace, kdy se zaměstnavatel ruší či přemísťuje anebo se zaměstnanec
stal nadbytečným.
Je-li obdobným způsobem
ukončen pracovní poměr podle § 52 písm. d) ZP (pracovník nesmí konat
práci z důvodu pracovního úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání), přísluší
zaměstnanci odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Ve
zdravotním pojištění
V takových
případech se jedná o odstupné, na které vznikl nárok podle ZP, proto se
pojistné na zdravotní pojištění neodvede, a to bez ohledu na počet násobků
průměrného výdělku [viz ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992
Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Kdyby zaměstnavatel například zúčtoval zaměstnanci
při rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost dle § 52 písm. c)
zákoníku práce odstupné třeba ve výši osminásobku průměrného výdělku, nepodléhá
celá zúčtovaná částka odstupného odvodu pojistného na zdravotní pojištění.
Naopak, pokud by zaměstnavatel
zúčtoval zaměstnanci plnění jako „odstupné“ podle § 52 písm. e) ZP
(zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost
vykonávat dosavadní práci), nejedná se o odstupné, na které vznikl nárok
podle ZP, a jeho výše podléhá povinnosti placení pojistného.
2. Náhrada mzdy za nevyčerpanou
dovolenou
Pokud nebylo zaměstnavatelem
nařízeno čerpání zbylé dovolené, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního
poměru náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Tato náhrada mzdy musí být zaměstnanci
vyplacena nejpozději v den splatnosti poslední mzdy, vyplácené zaměstnanci
zaměstnavatelem.
Ve
zdravotním pojištění
Zúčtovaná náhrada mzdy
každopádně představuje příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, proto se zahrne do
vyměřovacího základu zaměstnance.
Poznámka
Pokud by byl zaměstnanci zúčtován příjem po skončení
zaměstnání, platí pro zaměstnavatele následující:
– podle § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992
Sb. platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány
příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. To
znamená, že z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď
odvede (jedná-li s příjmy podle § 3 odstavce 1) nebo neodvede
(pokud se jedná o příjmy podle § 3 odstavce 2).
– pojistné se nedopočítává do minimálního vyměřovacího
základu – osoba již není zaměstnancem,
– tuto osobu zaměstnavatel nezapočítává v měsíci,
do kterého byla odměna zúčtována, do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu
o platbě pojistného zaměstnavatele (již není zaměstnancem),
– pozor
na případnou změnu zdravotní pojišťovny (standardně k 1. 1. nebo
k 1. 7. kalendářního roku) – pojistné se odvádí ve prospěch té
zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do
kterého je příjem zúčtován.
Speciální
situace vzniká v případě přečerpané dovolené. Právní úprava zdravotního
pojištění o způsobu řešení a postupu zaměstnavatele při přečerpané
dovolené nehovoří, proto je zapotřebí vycházet z výkladového stanoviska.
V této souvislosti je důležité, že z pohledu zdravotního pojištění se
pro stanovení vyměřovacího základu včetně výpočtu výše pojistného za rozhodné
období kalendářního měsíce posuzují dny přečerpané dovolené jako dny
neplaceného volna.
? Příklad
1
Zaměstnanec
končí po dohodě pracovní poměr k 30. 6. 2020, přičemž přečerpal
zákonný nárok na dovolenou o deset dnů, za které byla zúčtována náhrada
mzdy ve výši 9 200 Kč. Hrubý příjem za červen činí
24 000 Kč.
Dny přečerpané
dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1.
2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za měsíc červen zaměstnavatel tak
odúčtuje náhradu mzdy 9 200 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího
základu 14 800 Kč.
Hrubá
mzda 24 000 Kč
Náhrada
mzdy za 10 dnů přečerpané
dovolené – 9 200 Kč
Rozdíl 14 800 Kč
Kdyby byl výsledný
příjem nižší než 14 600 Kč (minimální mzda jako minimální vyměřovací
základ zaměstnance v roce 2020), provedl by zaměstnavatel za červen dopočet
a doplatek pojistného do minima 14 600 Kč.
3. Potvrzení o zaměstnání
Zaměstnanec má při skončení
pracovního poměru nárok na vydání potvrzení o zaměstnání, a to
i za situace, když o vydání této písemnosti nepožádá. Jedná se
o dokument se základními údaji o zaměstnání za účelem jejich využití
při dalším zaměstnání. V potvrzení se uvádějí údaje o zaměstnání,
druhu práce, dosažené kvalifikaci a další skutečnosti podle § 313 ZP.
Zaměstnavatel není oprávněn uvádět do tohoto potvrzení nejrůznější varování pro
budoucího zaměstnavatele.
Ve
zdravotním pojištění
Pojištěnci, kteří
v důsledku ukončení zaměstnání přestali být (v tomto případě konkrétně
z hlediska zdravotního pojištění) zaměstnanci, mají podle právních předpisů
platných ve zdravotním pojištění bezproblémově řešen svůj pojistný vztah ještě
v tom měsíci, ve kterém došlo k rozvázání pracovního poměru (zániku účasti
na zdravotním pojištění). Jestliže byl pracovněprávní vztah ukončen například
k datu 12. 6., má pojištěnec za této situace ve zdravotním pojištění
„vyřešen“ měsíc červen, za období 13. 6. – 30. 6. není povinen
platit žádné pojistné ani oznamovat vzniklou skutečnost zdravotní pojišťovně.
Nicméně od 1. 7. se již musí začít zajímat o to, aby byl
v rámci měsíce července (a samozřejmě i měsíců následujících) registrován
u zdravotní pojišťovny alespoň jeden kalendářní den v některé
z těchto tří kategorií:
- zaměstnanec
v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění ve smyslu
ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů,
- osoba
samostatně výdělečně činná,
- osoba,
za kterou platí pojistné stát.
Pokud pojištěnec
v průběhu měsíce července nenastoupí do zaměstnání nebo nezačne podnikat
jako osoba samostatně výdělečně činná, může být veden u zdravotní pojišťovny
jako „státní pojištěnec“ (například uchazeč o zaměstnání). Jestliže by
však nebyl v rámci celého kalendářního měsíce července ani jeden den
evidován u zdravotní pojišťovny v některé ze tří výše uvedených
kategorií, musel by se (v zákonné osmidenní lhůtě) přihlásit
k placení pojistného jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a platit
pojistné, což je v roce 2020 částka 1 971 Kč měsíčně.
Další možností řešení
pojistného vztahu je vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění,
nejčastěji buď:
a) výkonem výdělečné činnosti
v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu,
v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku, případně ve Velké Británii
a v Severním Irsku ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího Nařízení č. 987/2009
nebo
b) z titulu
dlouhodobého pobytu v cizině, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt
delší šesti měsíců
Po návratu však musí
pojištěnec průkazně dokladovat zdravotní pojišťovně dobu pojištění, zaměstnání
nebo bydlení v cizině tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení
pohledávek za dobu pojištěním v zahraničí nepokrytou.
4. Podpora v nezaměstnanosti
Doba poskytování podpory
v nezaměstnanosti se odvíjí od věku jejího příjemce. Lidé do 50 let mohou
dostávat podporu pět měsíců, lidé od 50 do 55 let ji mohou pobírat osm měsíců
a lidé nad 55 let pak nejvýše jedenáct měsíců. Maximální výše podpory
je omezená a v roce 2020 činí 19 389 Kč měsíčně. Nárok
na podporu vznikne jen uchazeči, který pracoval alespoň 12 měsíců během
posledních dvou let. Do konce roku 2010 si mohl uchazeč o zaměstnání
výkonem činnosti na základě nekolidujícího pracovněprávního vztahu „přivydělat“
k podpoře v nezaměstnanosti, to znamená, že byl možný souběh pobírání
příjmu z takového vztahu a podpory v nezaměstnanosti. Od 1. ledna
2011 však byla možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti
v tzv. nekolidujícím zaměstnání zrušena. Podle ustanovení § 39
odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který
ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou
z činností podle § 25 odst. 3 cit. zákona.
Po dobu trvání
nekolidujícího zaměstnání tedy nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora
v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává
nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora
v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby, a její běh se de
facto přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči
o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.
Ve
zdravotním pojištění
Registrace na Úřadě práce
je jednou z možností pojištěnce, jak vyřešit touto „státní kategorií“ jeho
pojistný vztah.
Od počátku fungování
systému veřejného zdravotního pojištění nepřicházelo v úvahu, aby mohly
tyto osoby současně vykonávat výdělečnou činnost. Vpravdě průlomovou změnu však
v této souvislosti přinesl ve sféře placení pojistného na zdravotní pojištění
zákon č. 435/2004 Sb. Podle aktuálně platného ustanovení § 25
odst. 3 tohoto zákona je od 1. 10. 2004 u pojištěnce ve
zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí
pojistné stát – uchazeč o zaměstnání.
Ve
smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení
v evidenci uchazečů o zaměstnání:
a) výkon
činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek
nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b) výkon
činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo
odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne
polovinu minimální mzdy.
V případě výkonu
více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční
výdělky (odměny) sčítají.
V rámci tzv.
nekolidujícího zaměstnání, tedy s příjmem do poloviny minimální mzdy, již
nelze sjednávat dohody o provedení práce.
Pokud zaměstnavatel přijímá
do zaměstnání osobou evidovanou na Úřadě práce, oznamuje na formuláři Hromadné
oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P“), že se přihlašuje
k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje
zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za
tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této
kategorie osob, za které platí pojistné stá, se pak používá kód „J“.
5. Peněžitá pomoc v mateřství
Základní podmínkou nároku
na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou) je trvání zaměstnání v době
nástupu na mateřskou. Nástupem se rozumí den, jenž si zaměstnankyně sama určí
v období od počátku 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu, případně
den porodu, ke kterému došlo před nástupem na mateřskou. Jestliže si zaměstnankyně
tento den v tomto období neurčí, rozumí se dnem nástupu na mateřskou počátek
6. týdne před očekávaným dnem porodu.
Nárok na dávku má
i žena, která nastoupí na mateřskou po skončení zaměstnání v ochranné
lhůtě 180 kalendářních dnů. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, činí ochranná
lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů zaměstnání trvalo.
Další
podmínkou nároku na mateřskou je také zaměstnání alespoň po dobu 270 kalendářních
dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou.
Ve
zdravotním pojištění
K nástupu zaměstnankyně
na mateřskou dovolenou slouží ve zdravotním pojištění kód „M“, kdy zaměstnavatel
v zákonné osmidenní lhůtě oznamuje zdravotní pojišťovně její nárok na
platbu pojistného státem za tuto osobu. Kód „O“ by se použil pouze tehdy, kdyby
s nástupem na mateřskou zároveň došlo k rozvázání pracovního poměru.
6. Konkurenční doložka
Institut konkurenční
doložky slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele za podmínek
definovaných v § 310 zákoníku práce. Sjednáním konkurenční doložky
se tak zaměstnavatel snaží chránit své know-how před jeho možným zneužitím ze
strany potenciální konkurence, které mu může vzniknout prostřednictvím jeho
bývalých zaměstnanců. Konkurenční doložku lze uzavřít, jestliže je možné od
zaměstnance spravedlivě požadovat, aby se zdržel výkonu výdělečné činnosti,
která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli nebo by byla shodná s předmětem
jeho činnosti, nebo kdyby využití poznatků zaměstnance konkurencí mohlo
závažným způsobem ztížit zaměstnavateli jeho činnost.
Byla-li
sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou
dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu
výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele
nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je
závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání,
nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc
plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud
se smluvní strany nedohodnou na jiné době splatnosti. Dohodnout lze například
i úhradu všech peněžitých vyrovnání za všechny měsíce najednou.
Konkurenční doložku lze
dojednat již při vzniku nebo ještě před vznikem pracovního poměru. Konkurenční
doložka může být sjednána současně se zkušební dobou nebo ve zkušební době. Musí
být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Ujednání o konkurenční doložce se
může stát součástí pracovní smlouvy, ale lze ji sjednat
i v samostatné smlouvě.
S pedagogickými
pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož
předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a pedagogickými
pracovníky v zařízeních sociálních služeb, jakož i s úředníky
územních samosprávných celků nelze konkurenční doložku sjednat.
Ve
zdravotním pojištění
Po dobu trvání pracovněprávního
vztahu je pojistné na zdravotní pojištění odváděno za zaměstnance
v souladu s platnou právní úpravou. V dané souvislosti lze
konstatovat, že problematika konkurenční doložky se často týká zaměstnanců
s vyššími příjmy. Proto připomínám, že od kalendářního roku 2013 je
maximální vyměřovací základ zcela zrušen jak pro zaměstnavatele (a zaměstnance),
tak pro OSVČ. To znamená, že nadále není ve zdravotním pojištění stanovena pro
odvod pojistného horní hranice.
Při
sjednání konkurenční doložky platí pro zaměstnavatele tyto podmínky:
– toto plnění má povahu
příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle
§ 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na
zdravotní pojištění odvádí
– protože se jedná
o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele),
nezapočítává se do celkového počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu
o platbě pojistného zaměstnavatele, nicméně částky vyměřovacího základu
a pojistného na Přehled patří
– na základě této skutečnosti
nemá osoba v příslušném měsíci řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že
musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny
(třeba i jen jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ –
s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou
je plátcem pojistného stát. Není-li využita některá z těchto
možností, stává se příjemce plnění z titulu konkurenční doložky na příslušný
kalendářní měsíc/měsíce osobou bez zdanitelných příjmů s povinností platit
v roce 2020 měsíční pojistné v částce 1 971 Kč.
7. Dohody o pracích
konaných mimo pracovní poměr
Základní podmínkou pro
povinnost zaměstnavatele plnit ve zdravotním pojištění stanovené zákonné
povinnosti je dosažení příjmu potřebného pro vznik zaměstnání, tedy
u dohody o pracovní činnosti alespoň 3 000 Kč
a u dohody provedení práce více než 10 000 Kč. Jestliže
však při trvající dohodě příjem poklesne pod příslušnou rozhodnou částku, musí
být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena, resp. dochází
k ukončení účasti na veřejném zdravotním pojištění z titulu
nedosažení potřebné částky příjmu.
Doplňuji, že ve
zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci
rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti
nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji,
že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se
sčítají všechny příjmy.
