Sleva na dani a zaměstnávání
osob se zdravotním postižením

Kde najdeme vymezení osob se zdravotním postižením a jaké má povinnosti zaměstnavatel v souvislosti se zaměstnáváním těchto osob? Může si rovněž podnikatel (fyzická osoba) zaměstnávající osoby se zdravotním postižením uplatnit slevu na dani a jak se tato sleva vypočte?

Vymezení osob se zdravotním postižením

nalezneme v § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen zákon). Podle tohoto ustanovení se za fyzické osoby se zdravotním postižením považují fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

a)  invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením);

b)  invalidními v prvním nebo druhém stupni [za tyto osoby se dle § 67 odst. 2 písm. b) zákona považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení];

c)  zdravotně znevýhodněnými osobami.

Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnost být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat, jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba:

a)  posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených v § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona,

b)  potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v § 67 odst. 2 písm. c) zákona.

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ ZAMĚSTNÁVAT OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM - Z ustanovení § 81 odst. 1 zákona vyplývá, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele, přičemž povinný podíl činí 4 %.

Tuto svou povinnost mohou dle § 81 odst. 2 zákona plnit zaměstnavatelé třemi způsoby:

a)  zaměstnáváním v pracovním poměru;

b)  odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dle § 78 zákona), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c)  odvodem do státního rozpočtu

     nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Dle § 81 odst. 3 zákona mohou zaměstnavatelé a OSVČ uvedení v odstavci 2 písm. b) pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84 zákona.

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Dle § 81 odst. 6 zákona způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Konkrétně jde o vyhlášku č. 518/2004 Sb.

Na základě znění § 82 zákona činí výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Pro stanovení výše odvodu za rok 2021 se vychází ze sdělení MPSV č. 495/2021 Sb, ve kterém byla vyhlášena průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2021 ve výši 37 047 Kč.

UPLATNĚNÍ SLEVY NA DANI Z PŘÍJMŮ ZA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM - Podle znění § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP) se poplatníkům daně z příjmů fyzických a právnických osob snižuje daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání o:

a)  částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo;

b)  částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.

U poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za v.o.s. nebo za komanditní společnost.

Pro výpočet slevy na dani z příjmů je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, přičemž výpočet se provádí samostatně za každou skupinu zaměstnanců se zdravotním postižením.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá dle § 35 odst. 2 ZDP jako podíl:

-    celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání

-    a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou dle zákoníku práce.

Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Pokud by zaměstnavatel zaměstnával osoby se zdravotním postižením na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, nemohl by si příslušnou slevu na dani dle § 35 ZDP uplatnit. Práce na dohody jsou ve smyslu § 3 a § 74 zákoníku práce činnosti konané mimo pracovní poměr, zatímco pro výpočet slevy na dani za zaměstnance se zdravotním postižením je v § 35 odst. 2 ZDP stanovena podmínka pro stanovení průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením, že jde o trvání pracovního poměru.

Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku:

-    neomluvené nepřítomnosti v práci,

-    nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby,

-    dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo nemocenské z nemocenského pojištění.

Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

Při 8 hodinové pracovní době činí v roce 2022 celkový roční fond pracovní doby 2016 hodin (obdobně tomu bylo v roce 2021).

Příklad 1

Zemědělská farma, spol. s r.o. ve zdaňovacím období 2021 zaměstnala v letním a podzimním období při sběru zeleniny a ovoce čtyři zaměstnance se zdravotním postižením (invalidita 1. stupně) a to na zkrácený úvazek 25 hodin týdně. Zaměstnanec A odpracoval za červenec až říjen 400 hodin, zaměstnanec B odpracoval za červen až říjen 500 hodin, zaměstnanec C odpracoval za srpen a září 156 hodin a zaměstnanec D odpracoval za září a říjen 200 hodin. Roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 2 016 hodin.

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením:

•    celkový počet hodin odpracovaných hodin zaměstnanci činí 1 256 hodin

•    výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců:1 256 : 2 016 = 0,62

•    výpočet slevy na dani: 18 000 Kč × 0,62 = 11 160 Kč

Společnost si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 11 160 Kč.

Příklad 2

Fyzická osoba podniká jako OSVČ ve stavební výrobě a ve zdaňovacím období 2022 zaměstnává dva zaměstnance se zdravotním postižením, z toho jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením (zaměstnanec B). Roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 2 016 hodin. Zaměstnanec A má sjednánu 40hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnanec B má sjednánu 25hodinovou týdenní pracovní dobu. U zaměstnanců nedochází ke krácení doby z důvodů vymezených v § 35 ZDP.

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením:

•    celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem A činí 2 016 hodin,

•    výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců: 2 016 : 2 016 = 1,0,

•    výše slevy na dani činí 18 000 Kč × 1,0 = 18 000 Kč.

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občana s těžším zdravotním postižením:

•    celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem B činí 1 260 hodin,

•    výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců: 1 260 : 2 016 = 0,62,

•    výše slevy na dani činí 60 000 Kč × 0,62 = 37 200 Kč.

Podnikatel si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 55 200 Kč.

Ing. Ivan Macháček

§ 35 zákona č. 586/1992 Sb.

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

(3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.

(4) Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021...