Sleva na dani z příjmů na manžela

Počínaje r. 2024 § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů stanoví, že daň se poplatníkům fyzickým osobám snižuje o slevu na manžela s tím, že vymezení podmínek pro uplatnění slevy na manžela je v samostatném § 35bb.

Výše uvedený § 35bb stanoví, že výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Podmínkou pro uplatnění slevy na manžela

je skutečnost, že

a)  poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a

b)  manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Novou podmínkou pro uplatnění slevy na manžela žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 68 000 Kč je od r. 2024 to, že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti také s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku (tj. do okamžiku dovršení věku 3 let). Za vyživované dítě poplatníka se pro účely slevy na manžela nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

Dále zákon stanoví, že do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují

a)  dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

b)  příspěvky na péči a na sociální služby,

c)  státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

e)  příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,

f)  příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a

g)  příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

Nad rámec vymezení příjmů, které se nezahrnují do limitu vlastních příjmů manžela, jsou od r. 2024 doplněny příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně. Jedná se o příjmy, jejichž osvobození je vázáno na splnění určitých podmínek, které následně nebyly splněny, nebo příjmy, které by nepodléhaly dani z příjmů (resp. podléhaly by dani z příjmů v nižší výši), kdyby podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně byly splněny. K tomu dochází často například při nesplnění podmínek pro osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí v návaznosti na využití příslušných příjmů z tohoto prodeje na bytovou potřebu, nebo při následném nesplnění zákonných podmínek pro uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu penzijního, případně soukromého životního pojištění s tím, že takový příjem je dodatečně zdaněn. Vzhledem k tomu, že tyto příjmy jsou důsledkem dodatečného zdanění dříve poskytnutých daňových výhod, u kterých následně došlo ke ztrátě možnosti jejich využití, tj. nejedná se o vznik nového příjmu, jsou tyto příjmy zahrnuty do výčtu příjmů, které se pro účely slevy na dani na manžela nezahrnují do vlastního příjmu tohoto manžela.

Pokyn Generálního finančního ředitelství

Podle pokynu G F Ř D – 59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů k § 35ba odst. 1 písm. b) se vlastními příjmy manžela (manželky) rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:

dávky státní sociální podpory (viz zákon o státní sociální podpoře), tj.

a)  dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

1. přídavek na dítě,

2. příspěvek na bydlení,

3. porodné,

b)  ostatní dávky

1. rodičovský příspěvek,

2. pohřebné,

dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění p.p., tj.

a)  příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

b)  příspěvek při převzetí dítěte,

c)  příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,

d)  příspěvek při pěstounské péči,

dávky osobám se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb.,o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění p.p. (dále jen „zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“),

dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, tj.

1. příspěvek na živobytí,

2. doplatek na bydlení,

3. mimořádná okamžitá pomoc,

příspěvek na péči a sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění p.p. (dále jen „zákon o sociálních službách“),

státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění p.p.,

státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,

státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření (viz zákon č. 96/1993 Sb.),

stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře),

příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona.

Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů uvedených v tomto ustanovení zákona. Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti, či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manžela (manželky) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti (§ 6 zákona) se postupuje podle § 5 odst. 4 zákona, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

Z výše uvedeného stanoviska GFŘ plyne, že do vlastního příjmu manžela (manželky) v r. 2024 se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024, přitom

u příjmů ze zaměstnání dle § 6 zákona o daních z příjmů platí pravidlo, že příjmy vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení roku, za který byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto roce. To znamená, že příjmy ze zaměstnání vyplacené za prosinec 2024 až v lednu 2025 se zahrnují do vlastního příjmu manžela (manželky) roku 2024,

u vyplácených dávek jako je např. mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti však platí pravidlo, že dávky vyplacené v lednu 2025 se již započítávají do vlastního příjmu manžela (manželky) roku 2025.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manžela (manželky) pro účely slevy podle tohoto písmene nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela, který má nemovitou věc vloženou do obchodního majetku – viz § 7 zákona); příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů), se zdaňuje jen u jednoho z nich (viz § 9 odst. 2 zákona nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich – viz § 10 zákona).
Oproti výše uvedeným nezahrnovaným příjmům manžela (manželky) uvedených v pokynu GFŘ D– 59, příjmy zahrnované do příjmů druhého z manželů jsou mimo jiné dávky podle zákona č. 187/2006 o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, veškeré důchody, včetně důchodů podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění p.p., ze kterého se poskytují důchody starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a sirotčí.

Do příjmů druhého z manželů se zahrnují veškeré příjmy „v hrubém“ od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu, z kapitálového majetku, příjmy od daně osvobozené (např. příjmy z prodeje nemovité věci, automobilu, cenných papírů) apod.

Příklad 1

Manžel žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a s vyživovaným dítětem ve věku 2 let. Manželce byla v lednu 2025 vyplacena peněžitá pomoc v mateřství a dále mzda za prosinec 2024. Otázkou je, které příjmy se zahrnují do příjmu manželky pro uplatnění slevy za r. 2024.

Podle § 16a zákona o daních z příjmů je zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob kalendářní rok. To znamená, že do příjmů manželky pro uplatnění slevy podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona se započítávají příjmy vyplacené v daném kalendářním roce. Výjimku tvoří příjmy ze závislé činnosti, neboť podle § 5 odst. 4 zákona se příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

To znamená, že peněžitá pomoc v mateřství vyplacená v lednu 2025, se započítává do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období 2025. Proti tomu mzda za prosinec 2024 vyplacená (resp. obdržená, přijatá) v lednu 2025 se podle § 5 odst. 4 zákona zahrnuje do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2024.

Příklad 2

Manžel žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a s vyživovaným dítětem ve věku 2,5 let. Manželka absolvovala během evidence na úřadu práce rekvalifikační kurz v ceně 43 000 Kč. Otázkou je, zda se kurzovné, které za ni úřad práce příslušnému rekvalifikačnímu zařízení zaplatil, zahrnuje do vlastních příjmů manželky, pro uplatnění slevy na manželku.

Kurzovné za rekvalifikační kurz, které úřad práce za manželku zaplatil, je na straně manželky nepeněžním příjmem. Tento příjem není ve výčtu příjmů nezahrnovaných do vlastního příjmu manželky uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona. Z toho důvodu se do zákonného limitu pro uplatnění slevy zahrnuje.

Příklad 3

Manžel žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a s vyživovaným dítětem ve věku 2 let. Manželka pečuje o dceru z prvního manželství, která pobírá sirotčí důchod, který je zasílán na účet manželky, jakožto zákonnému zástupci. Otázkou je, zda je sirotčí důchod dcery příjmem manželky, který se jí započítává do příjmu pro uplatnění slevy na dani na manželku.

Sirotčí důchod je dávkou podle zákona o důchodovém pojištění, představuje formu dávek, která náleží při splnění zákonných podmínek dítěti. I když tuto dávku pobírá rodič, který dítě vychovává, do vlastního příjmu manželky (manžela), se pro účely uplatnění slevy podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona nezahrnuje.

Sleva na dítě, které má manžela

Pro úplnost je třeba doplnit postup v případě uplatnění slevy na dítě, které má manžela. Počínaje r. 2024 zákon v § 35c odst. 8 stanoví, že uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění.

Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Vzhledem ke skutečnosti, že zákon pro uplatnění slevy na manžela stanoví podmínku žití vyživovaného dítěte, které uzavřelo manželství, s manželem a rovněž tak s vyživovaným dítětem do věku 3 let ve společně hospodařící domácnosti, dochází počínaje r. 2024 ke změně práva na daňovou úlevu z manžela na rodiče vyživovaného dítěte za předpokladu, že toto vyživované dítě žije ve společně hospodařící domácnosti též s vyživovaným dítětem do věku 3 let. Pouze za této situace může manželovi vzniknout nárok na slevu na manžela, který je nevyhnutelným předpokladem pro uplatnění slevy na straně rodiče podle § 35c odst. 8 zákona.

Ing. Eva Sedláková

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 35ba

Citace na str. 16

Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o

a)  základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka,

b)  slevu na manžela,

c)  základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění 43) nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,

d)  rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění 43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni,

e)  slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

(2) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o výši slev uvedených v odstavci 1 písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

(3) Poplatník může uplatnit slevu na dani podle odstavce 1 písm. b) až e) o částku ...