Sleva na manželku a zrušení slev

V rámci novely zákona o daních z příjmů, která je součástí zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, jsou obsaženy i změny, omezující uplatnění slevy na dani na manžela. K jakým změnám v uplatnění této slevy v roce 2024 dochází a jaká další omezení slev na dani a odpočtů od základu daně od ledna 2024 novela ZDP obsahuje?

Vymezení slevy na dani na manžela v ZDP a pokynu GFŘ č. D-59

Dle znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP (a dle znění § 35bb odst. 1 ZDP ve znění od 1. 1. 2024) činí sleva na dani na manžela 24 840 Kč ročně. Tato sleva se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, přičemž dle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP poplatník nárok na zvýšenou slevu prokazuje buď průkazem ZTP/P, pokud je manžel jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P na základě § 35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Manželem se rozumí jak manželka, tak manžel. Dle znění § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů rozumí manželem také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Pokud je vlastní příjem manželky za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku nelze druhým manželem uplatnit. Sleva na dani na manželku je slevou, kterou lze uplatnit u poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a učinil prohlášení k dani, až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a u poplatníka, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v rámci tohoto daňového přiznání. Podle znění § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani.

Pro posouzení nepřekročení hranice vlastních příjmů manželky ve výši 68 000 Kč a z toho vyplývající možnost uplatnění slevy na dani na manželku, je stěžejní znát vlastní příjmy, které se pro účely přiznání této slevy zahrnují nebo nezahrnují do jejích vlastních příjmů. Pro rok 2023 je výčet těchto příjmů, které se nezahrnují do vlastního příjmu manželky, předmětem znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Pro rok 2024 je tento výčet těchto příjmů obsahem § 35bb odst. 4 ZDP.

V pokynu GFŘ č. D-59 se k § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uvádí:

•    Vlastními příjmy manžela (manželky) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem), včetně příjmů, které podléhají srážkové dani, nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a k příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

•    Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.

•    U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

•    U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložena do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela dle § 7 ZDP); příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů – např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich dle § 9 odst. 2 ZDP, nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich dle § 10 ZDP.

UPLATNĚNÍ SLEVY NA DANI NA MANŽELA V ROCE 2024 - V novele ZDP účinné od 1. 1. 2024 se v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP nově pouze uvádí, že jde o slevu na manžela. Veškeré podmínky pro uplatnění této slevy se přesouvají do nového znění ustanovení „§ 35bb - Sleva na manžela“.

Pro rok 2023 platí dle znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP pro uplatnění slevy na manžela dvě základní podmínky, které musí být současně splněny:

•    manžel žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a

•    manžel nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Společně hospodařící domácností se dle § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pro rok 2024 se uvádí v novém ustanovení § 35bb odst. 2 ZDP pro uplatnění slevy zpřísněné dvě základní podmínky, které musí být současně splněny. Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud:

a)  poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a

b)  manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Novelou ZDP tak od 1. 1. 2024 dochází k výraznému omezení možnosti uplatnění slevy na dani na manžela ve vazbě na věk dítěte, které žije s poplatníkem a manželem ve společně hospodařící domácnosti. Zatímco do konce roku 2023 se první podmínka pro uplatnění slevy na manžela váže pouze na to, aby manžel žil s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pak nově od 1. 1. 2024 musí pro uplatnění slevy na manžela žít poplatník ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, ale navíc s vyživovaným dítětem ve věku do 3 let. Druhá podmínka pro uplatnění slevy na manžela týkající se vlastních příjmů manžela zůstává stejná i v roce 2024.

Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

V § 35bb odst. 4 ZDP je obsaženo zpřesnění výčtu příjmů, které se nezahrnují do vlastního příjmu manžela pro účely uplatnění slevy na manžela:

a)  dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

b)  příspěvky na péči a na sociální služby,

c)  státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

d)  stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

e)  příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,

f)  příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a 

g)  příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona:

a)  dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,

b)  ostatní dávky – rodičovský příspěvek, pohřebné.

Zatímco rodičovský příspěvek (poskytovaný v rámci rodičovské dovolené) a porodné se do výčtu vlastních příjmů manželky nezahrnují, tak naopak peněžitá pomoc v mateřství vyplácená v podpůrčí době (doba poskytování dávek), podpora v nezaměstnanosti, vyplacené nemocenské dávky a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se pro účely uplatnění slevy na dani na manželku do vlastního příjmu manželky započítávají.

Nárok na poskytnutí této slevy na dani při stanovení daně nebo záloh prokazuje poplatník plátci daně (svému zaměstnavateli) podle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP dokladem prokazujícím totožnost manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka a průkazem ZTP/P, pokud je manžel jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu.

Příklad 1

Poplatník má příjmy ze závislé činnosti a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jeho manželka je v domácnosti a pečuje o dvě děti ve stáří 5 a 8 let. V průběhu roku 2024 uzavře se svým zaměstnavatelem postupně několik krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdrží hrubou odměnu 7 000 až 8000Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazí srážkovou daň 15%, protože pracovnice neučinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Souhrnná výše hrubé odměny z těchto dohod za kalendářní rok 2024 činí 47 000 Kč.

V daném případě manžel nemůže v roce 2024 uplatnit slevu na dani na manželku, protože poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem poplatníka, které již dovršilo věku 3 let.

Příklad 2

Poplatník má příjmy ze živnostenského podnikání. Žije se svou přítelkyní ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě narozené v květnu 2022. Přítelkyně pobírá v roce 2023 rodičovský příspěvek a nemá žádné zdanitelné příjmy. Dne 20. prosince 2023 došlo mezi oběma k uzavření manželství.

Poplatník nemůže uplatnit slevu na dani na manželku v rámci daňového přiznání za rok 2023, protože v případě sňatku může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani. Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti.

Slevu na dani na manželku může manžel uplatnit až od 1.1.2024, přičemž v roce 2024 splňuje nové podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku – poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let. Rodičovský příspěvek se nezapočítává do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku.

Příklad 3

Poplatník má příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP. Jeho manželka je v domácnosti a pečuje o dvě děti, které navštěvují po celý kalendářní rok 2023 mateřskou školu. Věk obou dětí přesahuje 3 roky. Školkovné na každé dítě činí 800 Kč měsíčně a poplatník je hradí vždy v průběhu daného měsíce.

Za kalendářní rok 2023 může poplatník ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit jednak slevu na dani na manželku ve výši 24 840 Kč a jednak slevu za umístění obou dětí v předškolním zařízení ve výši 19 200 Kč, tedy celková „rodinná sleva“ činí 44 040 Kč. Se slevou na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč může poplatník uplatnit celkovou výši slevy 74 880 Kč, pokud jeho daňový základ činí alespoň 499 200 Kč (v tomto případě je daňová povinnost poplatníka nulová). Pokud je jeho základ daně nižší než tato částka, může si uplatnit souhrn výše uvedených slev pouze do výše výsledné daňové povinnosti.

Pokud dojde ke stejné situaci v roce 2024, mohl by si poplatník uplatnit pouze základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč, ale slevu na manželku a slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení již nemůže uplatnit, protože poplatník nemá na slevu na dani na manželku nárok (věk obou dětí přesahuje 3 roky) a sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení je novelou ZDP zrušena. V dané situaci by při daňovém základu poplatníka 499 200 Kč činila za rok 2024 daňová povinnost poplatníka 44 040 Kč, což je o 44 040 Kč více než v roce 2023 (součet neuplatněné slevy na dani na manželku a slevy za umístění obou dětí v předškolním zařízení).

Příklad 4

Podnikatel – živnostník uplatňuje paušální výdaje a za rok 2024 uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti ve věku do 3 let a hodlá uplatnit rovněž slevu na dani na manželku. Manželka v průběhu roku 2024 nemá žádný zdanitelný příjem a pečuje o domácnost. Získala však v roce 2024 příjem ve výši 680 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci (chaty na Šumavě), přičemž byly splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

Ve smyslu znění pokynu D-59 se do vlastních příjmů manželky pro posouzení přiznání slevy na dani na manželku zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. Proto v daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2024 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje chaty nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024.

Příklad 5

Podnikatel hodlá za rok 2024 uplatnit slevu na dani na manželku, která v roce 2024 pobírá rodičovský příspěvek a od října nastoupila do zaměstnání s měsíční hrubou mzdou ve výši 20 500 Kč, přičemž mzdu za prosinec obdrží 9.1.2025. Manželka jako zaměstnanec obdržela za období říjen až prosinec od zaměstnavatele peněžitý příspěvek na stravování ve výši 80 Kč za každou odpracovanou směnu, celkem se jedná o 55 směn × 80 Kč = 4 400 Kč. Jiné příjmy manželka nemá. V domácnosti žije jedno nezletilé dítě ve věku do 3 let.

Rodičovský příspěvek pobíraný po dobu rodičovské dovolené je dávkou státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. a proto se nezahrnuje do vlastního příjmu manželky pro účely posouzení uplatnění slevy na dani na manželku. Vzhledem k tomu, že obdržená výše mzdy za měsíce říjen až prosinec včetně peněžitého příspěvku na stravování nepřevýší částku 68 000 Kč, může manžel v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč.

Příklad 6

Manžel je podnikatelem a současně s manželkou pronajímají za částku nájmu 16 500 Kč/měsíc po celý rok 2024 byt, který je součástí jejich společného jmění manželů. Manželka pobírá po celý rok rodičovský příspěvek, v domácnosti žije jedno dítě ve věku do 3 let.

Ve smyslu znění § 9 odst. 2 ZDP příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich. Pokud bude získané příjmy z nájmu bytu v našem případě zdaňovat manžel, zahrne dílčí základ dle § 9 spolu s dílčím základem dle § 7 ZDP do svého daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2024 a v něm může rovněž uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč.

Pokud by však šlo o nájem bytu, který není součástí společného jmění manželů, a tento pronajímaný byt manželka zdědila, nebo jej získala darem, popřípadě jej vlastnila před uzavřením manželství, pak by musela zdaňovat příjmy z nájmu dle § 9 ZDP manželka. V tomto případě by manželka v podaném daňovém přiznání za rok 2024 mohla uplatnit základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč. Manžel nemůže v tomto případě uplatnit slevu na dani na manželku.

Zrušení slevy na dani na studenta v roce 2024

Novela zákona o daních z příjmů dále obsahuje zrušení slevy na dani na studenta, obsaženou dosud v § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP. Uvedeme si níže podmínky pro uplatnění této slevy na dani, kterou lze uplatnit naposledy ještě v kalendářním roce 2023.

Sleva na dani na studenta ve výši 4 020 Kč ročně náleží poplatníkovi po dobu:

•    po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

•    maximálně do dovršení věku 26 let,

•    maximálně do dovršení věku 28 let poplatníka, jde-li o prezenční formu studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání.

Sleva na dani v poměrné výši 1/12 roční slevy náleží pouze za kalendářní měsíc, na jehož počátku je splněna podmínka, že poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba vymezená zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V § 12 zákona č. 117/1995 Sb. se uvádí, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách. U studenta vysoké školy není přitom pro uplatnění slevy rozhodující, jakou formou studium probíhá, zda jde o formu prezenční, distanční nebo o kombinaci obou forem studia. Výdělečná činnost vymezená v § 10 zákona o státní sociální podpoře není rozhodující u vysokoškolského studia, neboť podle bodu 2 ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) tohoto zákona toto omezení výdělečné činnosti pro uznání soustavné přípravy pro budoucí povolání platí pouze pro střední školy.

Příklad 7

Student ČVUT v Praze ve věku 22 let si během vysokoškolského studia přivydělává jako soukromý podnikatel na základě živnostenského oprávnění.

Po skončení kalendářního roku 2023 podá student daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023, ve kterém si může uplatnit slevy na dani z příjmů:

•    základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč a

•    slevu na studenta ve výši 4 020 Kč z titulu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem.

V roce 2024 již tuto slevu na dani nelze uplatnit.

Zrušení slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení v roce 2024

Novela zákona o daních z příjmů zcela ruší slevu na dani za umístění dítěte, obsaženou v dosavadním § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP, přičemž podmínky pro uplatnění této slevy jsou stanoveny ve stávajícím znění § 35bb ZDP a pro její prokazování v § 38l odst. 2 písm. f) ZDP. Touto slevou rozumíme slevu na dani související s umístěním vyživovaného dítěte v předškolním zařízení.

Ukážeme si následně základní podmínky pro uplatnění této slevy na dani ještě naposled v kalendářním roce 2023. Pro uplatnění slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení je rozhodující vynaložení výdajů (školkovné), které se vztahují k faktickému umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku v daném zdaňovacím období (v kalendářním roce), a nikoliv okamžik jejich samotné úhrady.

Slevu na dani za umístění dítěte lze uplatnit pouze v případě, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze tehdy, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Slevu na dani za umístění dítěte může uplatnit i poplatník, který ke svým příjmům ze samostatné činnosti nebo k příjmům z nájmu uplatňuje paušální výdaje. Tuto slevu však nemůže uplatnit poplatník, který je v paušálním režimu a platí paušální zálohy.

Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, ve zdaňovacím období roku 2023 se jedná o maximální výši slevy na dani 17 300 Kč.

Přitom sleva na dani se uplatní jen do výše výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období. Pro uplatnění této slevy za umístění dítěte není podstatné, zda dítě navštěvuje předškolní zařízení po celý kalendářní rok nebo jen po určitou část roku. Rozhodující je výše nákladů na umístění dítěte v předškolním zařízení. Sleva za umístění dítěte se uplatní jen do výše daňové povinnosti poplatníka.

Příklad 8

Ve společně hospodařící domácnosti žijí dvě nezletilé děti, přičemž obě navštěvují mateřskou školu. Jeden rodič je zaměstnán a u svého zaměstnavatele učinil prohlášení k dani, druhý rodič podniká jako OSVČ. Slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení uplatňuje otec obou dětí v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Výše školkovného činí za rok 2023 pro každé dítě 900 Kč měsíčně.

Za kalendářní rok 2023 může otec v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uplatnit slevu na dani za umístění obou dětí v předškolním zařízení u svého zaměstnavatele ve výši 2 × 900 Kč / měsíc × 12 měsíců = 21 600 Kč. Pokud budou v roce 2024 děti pokračovat v návštěvě předškolního zařízení za stejných finančních podmínek, pak si bohužel otec nebude moci žádnou slevu na dani již uplatnit.

Zrušení odpočtu zaplacených členských příspěvků od základu daně v roce 2024

Novelou zákona o daních z příjmů dochází ke zrušení ustanovení § 15 odst. 7 ZDP. Podle stávajícího znění § 15 odst. 7 ZDP lze ještě v roce 2023 uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů fyzických osob odpočet zaplacených členských příspěvků člena odborové organizace. Pro uplatnění této nezdanitelné částky u fyzické osoby platí následující podmínky:

•    jedná se o zaplacené členské příspěvky ve zdaňovacím období,

•    jedná se o příspěvky člena odborové organizace této organizaci, přičemž ustanovení zákona nevyžaduje, aby zaměstnanec byl členem odborové organizace, která působí u jeho zaměstnavatele,

•    odborová organizace podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem (§ 286 ad. zákoníku práce),

•    lze odečíst částku do výše 1,5% zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně,

•    maximálně lze odečíst částku 3 000 Kč za zdaňovací období.

Příklad 9

Fyzická osoba pobírá pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele. Je členem odborové organizace působící u jeho zaměstnavatele a to po celý kalendářní rok 2023. Příjem ze závislé činnosti za kalendářní rok činí 310 000 Kč. Zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani a doloží zaměstnavateli potvrzení odborové organizace o výši zaplacených příspěvků jako člena odborové organizace v částce 3 800 Kč.

Zaměstnavatel bude v rámci ročního zúčtování daně za rok 2023 porovnávat pro uplatnění nezdanitelné částky zaměstnance tři částky:

-    zaplacené členské příspěvky 3 800 Kč

-    1,5% zdanitelných příjmů 310 000 Kč × 0,015 = 4 650 Kč

-    maximální limit odpočtu 3 000 Kč

V daném případě zohlední zaměstnavatel u zaměstnance v rámci ročního zúčtování daně za rok 2023 odpočet od základu daně z příjmů ve výši 3 000 Kč.

V roce 2024 již tento odpočet od základu daně zaměstnance nelze uplatnit.

Zrušení odpočtu úhrady za zkoušky od základu daně v roce 2024

Novelou zákona o daních z příjmů dochází ke zrušení ustanovení § 15 odst. 8 ZDP. Dle ustanovení § 15 odst. 8 ZDP bylo možno od základu daně z příjmů fyzických osob odečíst ve zdaňovacím období úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako daňový výdaj poplatníkem s příjmy dle § 7 ZDP.

Zákon o daních z příjmů stanovil limitní částky tohoto odpočtu:

•    nejvýše lze odečíst ve zdaňovacím období 10 000 Kč,

•    u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč,

•    u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 15 000 Kč.

Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP může postupovat v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 dvěma způsoby:

•    částku za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání si uplatní jako odpočet od základu daně ve smyslu § 15 odst. 8 ZDP,

•    výdaje na zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání, které souvisí s jeho samostatnou činností, uplatní jako daňový výdaj dle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP (i tato možnost je novelou ZDP od ledna 2024 zrušena). Podle tohoto ustanovení jsou daňově uznatelnými výdaje (náklady) vynaložené poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP na uhrazení úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, které souvisí s jeho činností, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Ing. Ivan Macháček