Sleva na pojistném zaměstnance
– poživatele starobního důchodu

Důchodová reforma přinesla s účinností od 1. 1. 2025 celou řadu legislativních změn. Jednou z těchto dalších významných změn je zavedení slevy na pojistném pro poživatele starobního důchodu. Poprvé bylo možné tuto slevu uplatnit již za měsíc leden 2025, tj. při splatnosti pojistného za uvedený měsíc, které bylo do 20. února 2025. Obdobně je možné tuto slevu uplatňovat i v roce 2026.

UPLATNĚNÍ SLEVY sice není povinné, avšak pokud starobní důchodce tuto slevu využije, nebude mít nárok na dodatečné zvýšení důchodu z důvodu pokračování ve výdělečné činnosti i v době, když již je poživatelem starobního důchodu. Je tedy věcí jeho rozhodnutí, jakou variantu zvolí. Sleva na pojistném nahradila dosavadní zvyšování procentní výměry starobního důchodu o 4 promile výpočtového základu za každých 360 kalendářních dní výdělečné činnosti, což v praxi představovalo spíše jen symbolickou částku. Ekonomicky se tedy jeví sleva na pojistném jako výrazně výhodnější varianta.

Po stránce legislativní je tato nová sleva na pojistném popsána v ustanoveních § 7d a § 7e zákona č. 589/1992 Sb. Oproti slevě, kterou může využít zaměstnavatel za zaměstnance pracující na kratší pracovní úvazek (nebo mladší 21 let) se v případě slevy pro starobní důchodce jedná o slevu poskytovanou přímo zaměstnanci. Zvyšuje tak jeho čistý výdělek, neboť snižuje vyměřovací základ na pojistné za zaměstnance.

Kdo má nárok na slevu (§ 7d)

Nárok na slevu má zaměstnanec při splnění následujících podmínek:

-    jedná se o poživatele starobního důchodu, který dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění,

-    pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec uplatňuje slevu na pojistném.

Při přiznání starobního důchodu se posoudí stav k 1. dni dotyčného kalendářního měsíce. Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec pobírající starobní důchod v daném kalendářním měsíci zemřel, pak se podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc považuje rovněž za splněnou do dne jeho úmrtí, pokud starobní důchod pobíral od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřel.

Lze doplnit, že nárok na slevu má i starobní důchodce, pokud zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném za zaměstnance uvedené v § 7a [například pokud se jedná o zaměstnance, který dosáhl důchodový věk, pak zřejmě splňuje i podmínku podle § 7a, že dosáhl alespoň věk 55 let)].

Více zaměstnání u jednoho zaměstnavatele

V případě, pokud starobní důchodce vykonává u téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání, uplatňuje zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu jen jednou pro všechna zaměstnání. Například pokud má uzavřený pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti.

Více zaměstnavatelů

V případě, pokud starobní důchodce je zaměstnán u několika zaměstnavatelů, může požádat o slevu na pojistném každého z těchto zaměstnavatelů. Například pokud u jednoho zaměstnavatele je zaměstnán v pracovním poměru a u druhého má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti.

Rozdíly oproti slevě na pojistném poskytované zaměstnavateli podle § 7c

jsou následující:

-    Na rozdíl od slevy na pojistném podle § 7a, která je poskytována zaměstnavateli, není v případě slevy pro starobní důchodce dle § 7c  stanovena omezující podmínka, že jde o zaměstnance v pracovním poměru. Slevu tedy lze uplatnit i v případě dohody o pracovní činnosti, eventuálně i v případě dohody o provedení práce, pokud odměna z této dohody dosáhla v roce 2026 alespoň částky 12 000 Kč (výše slevy na pojistném by pak činila 780 Kč = 6,5 % x 12 000 Kč).

-    Není stanoveno omezení, pokud jde o výši vyměřovacího základu starobního důchodce, pokud chce uplatnit slevu na pojistném podle § 7d.

-    Sleva na pojistném pro starobního důchodce nemá vliv na výši pojistného placeného zaměstnavatelem (vyměřovací základ zaměstnavatele i sazba pojistného u zaměstnavatele zůstává stejná).

Kdo nemá nárok na slevu

Nárok na slevu nemá:

-    Z výše uvedeného vyplývá, že nárok na tuto slevu nemají poživatelé invalidních důchodů.

-    Nárok na slevu rovněž nemá starobní důchodce, kterému byla na základě jeho žádosti pozastavena výplata starobního důchodu nebo pobírá starobní důchod v poloviční výši.

-    Nárok na slevu nemá starobní důchodce, pokud starobní důchod nepobíral po celý kalendářní měsíc.

-    Nárok na slevu nemá fyzická osoba, která odešla do předčasného starobního důchodu, která nedosáhla řádného důchodového věku. Lidé, kteří pobírají předčasný starobní důchod, nesmí až do data dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost, která zakládá účast na (důchodovém) pojištění (§ 37 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.). Pokud se ČSSZ o takové skutečnosti dozví, zastaví pobírání předčasného starobního důchodu této fyzické osobě.

-    Nárok na slevu nemá fyzická osoba, která pobírá tzv. „předdůchod“. Není totiž poživatelem starobního důchodu ve smyslu zákona č. 155/1995 Sb.

-    Nárok na slevu nenáleží v případě, pokud zaměstnanci náleží sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny (§ 7f, § 7g, § 23o).

Příklad 1

Zaměstnanec dosáhl důchodového věku, pracuje však dále tzv. „na procenta“. To znamená, že si zvolil variantu zvýšení procentní výměry starobního důchodu o příslušné procento výpočtového základu podle § 34 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění. Jedná se konkrétně o zvýšení výpočtového základu o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti.

Tento zaměstnanec nemá nárok na slevu na pojistném. Nesplňuje podmínku, že mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu. Obdobně by to platilo v případě, pokud by zaměstnanec zvolil variantu podle § 34 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. V takovém případě výpočtový základ zvyšuje o 1,5 % za každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Zaměstnanec v takovém případě pobírá starobní důchod v poloviční výši, avšak nemůže požádat zaměstnavatele o slevu na pojistném, protože nesplňuje podmínku, že pobírá starobní důchod v plné výši.

Zahraniční starobní důchod (§ 23m):

Sleva na pojistném náleží zaměstnanci i v případě, pokud byl starobní důchod přiznán:

-    orgánem sociálního zabezpečení státu, který postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nebo

-    podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, kterou je ČR vázána.

Ukončení zaměstnání

V případě, pokud po skončení zaměstnání bezprostředně navazuje u téhož zaměstnavatele další zaměstnání, platí uplatnění nároku na slevu na pojistném v předchozím zaměstnání i pro toto navazující zaměstnání.

Dále sleva na pojistném rovněž náleží z příjmů zúčtovaných za kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, pokud se tyto příjmy zahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance a v kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, byly splněny podmínky uvedené pro slevu na pojistném uvedené v § 7d, tj. zaměstnanec byl poživatelem starobního důchodu a měl nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši a tyto podmínky byly splněny po celý kalendářní měsíc.

VÝŠE SLEVY NA POJISTNÉM - Samozřejmě je důležité vědět, kolik zaměstnanec může ušetřit, pokud uplatní slevu na pojistném. Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, činí za kalendářní měsíc 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance.

Příklad 2

Pokud měl uvedený zaměstnanec vyměřovací základ:

-    ve výši 25 000 Kč, pak sleva na pojistném činí 1 625 Kč.

-    ve výši 45 000 Kč, pak sleva na pojistném činí 2 925 Kč.

-    ve výši 65 000 Kč, pak sleva na pojistném činí 4 225 Kč.

-    ve výši 85 000 Kč, pak sleva na pojistném činí 5 525 Kč.

Příklad 3

Starobní důchodce má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti. Odměna z dohody za příslušný kalendářní měsíc činila 30 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané Prohlášení k dani.

Výpočet:

(*  Bez slevy na pojistné by činilo 7,1 % ze 30 000 Kč = 2 130 Kč a čistá mzda by pak činila o 1 950 Kč méně, tj. 24 590 Kč.

Postup a podmínky uplatnění slevy na pojistném

Základní podmínkou je to, že zaměstnanec musí zaměstnavatele o poskytnutí slevy na pojistném požádat. Ovšem pozor - nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně.  Sleva na pojistném je zaměstnanci poskytnuta nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném. V následujících měsících bude sleva zaměstnanci rovněž poskytnuta.

Doklady prokazující splnění podmínek

Samozřejmě toto platí za podmínky, že zaměstnanec prokázal zaměstnavateli, že splňuje podmínky pro uplatnění nároku na slevu, a to následujícími doklady:

-    doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo

-    potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.

Den, ve kterém zaměstnanec předloží výše uvedené doklady, se považuje za den uplatnění nároku na slevu na pojistném.

Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu a uplatnil nárok na slevu na pojistném, má povinnost oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy dotyčná skutečnost nastala.

Postup v případě vzniku přeplatku na pojistném

V případě, pokud zaměstnanec splnil podmínky pro uplatnění slevy na pojistném, avšak nemůže uplatnit tento nárok u zaměstnavatele zpětně za příslušné kalendářní měsíce, o uvedenou slevu na pojistném nepřijde. Musí si však podat zpětně „Žádost o vrácení přeplatku na pojistném“. Pojistné, které zaměstnanec zaplatil za kalendářní měsíce, ve kterých splnil podmínky pro nárok na slevu na pojistném, avšak neuplatnil tuto slevu u zaměstnavatele, se ve výši slevy na pojistném považuje za přeplatek na pojistném. Tuto žádost zaměstnanec podává příslušné územní správě sociálního zabezpečení. K této žádosti připojí potvrzení zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů zaměstnance, ze kterých bylo pojistné zaměstnance odvedeno, případně zda byla uplatněna sleva na pojistném, a to za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti uvedl.

O přeplatek na pojistném se však nejedná v případě, pokud příslušná doba byla zhodnocena jako doba důchodového pojištění pro účely českého důchodového pojištění.

Povinnost zaměstnavatele v případě slevy na pojistném (§ 9, § 23k)

V případě, pokud o slevu na pojistném požádá zaměstnavatele alespoň jeden zaměstnanec, vznikala zaměstnavateli povinnost na příslušném formuláři „Přehled o výši vyměřovacího základu a o výši pojistného“ (PVPOJ) uvést následující údaje:

-    počet zaměstnanců, kteří mají v kalendářním měsíci nárok na slevu na pojistném,

-    úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců,

-    částku slevy na pojistném těchto zaměstnanců

-    úhrn pojistného po snížení o slevy na pojistném těchto zaměstnanců,

-    údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje (jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození).

Od roku 2026 však dochází k významné změně. Zaměstnavatel již nepodává formulář PVPOJ „Přehled o výši vyměřovacího základu“, nýbrž tuto oznamovací povinnost plní prostřednictvím „Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele“ (JMHZ). Poprvé plní tuto povinnost za měsíc duben 2026. Za měsíce leden, únor a březen 2026 uvedený formulář PVPOJ o výši vyměřovacího základu zaměstnavatel již nebude podávat. V termínu do 30. června 2026 zaměstnavatel příslušné údaje sdělí zpětně prostřednictvím JMHZ podaného jednotlivě za měsíce leden, únor a březen 2026.

Další povinností zaměstnavatele uvedenou v § 23k zákona č. 589/1992 Sb. je mít ve své evidenci o zaměstnancích, kteří uplatňují nárok na slevu na pojistném, následující údaje a doklady:

-    jméno a příjmení zaměstnance,

-    rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo

-    potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží,

-    písemné prohlášení zaměstnance, kterým se nároku na slevu na pojistném vzdal (pokud tato skutečnost nastala),

-    rozhodnutí nebo potvrzení vydané orgánem sociálního zabezpečení cizího státu, pokud byl starobní důchod přiznaný orgánem sociálního zabezpečení cizího státu, a v tomto případě též čestné prohlášení o pobírání tohoto starobního důchodu.

V případě, pokud zaměstnanec o to požádal, potvrdit zaměstnanci výši vyměřovacích základů, ze kterých bylo pojistné zaměstnance odvedeno, případně zda byla uplatněna sleva na pojistném, a to za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti uvedl. Tuto potvrzení zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci do 8 dnů ode dne obdržení takové žádosti (§ 15a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb.).

PŘESTUPKY A SANKCE

Zaměstnavatel se mimo jiné dopustí přestupku v následujících případech:

-    nesdělí prostřednictvím JMHZ výše zmíněné údaje dle § 9 odst. 2, 3, 4, vyžadované v případě, pokud zaměstnanec uplatnil slevu na pojistném,

-    nepotvrdí zaměstnanci výši vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní měsíce,

-    nevede ve své evidenci údaje a doklady pro uplatnění slevy na pojistném,

-    pokud neposkytne zaměstnanci slevu na pojistném, i když se jedná o zaměstnance, který splňuje podmínky pro slevu na pojistném a tento nárok na slevu na pojistném u zaměstnavatele uplatnil.

Za uvedené přestupky může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Dluhy a přeplatky na pojistném u zaměstnavatele:

-    V případě, pokud bude z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném, nebo bude odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh zaměstnavatele na pojistném.

-    V případě, pokud bude z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem nižší sleva na pojistném, než jaká měla být odečtena z důvodu slevy na pojistném, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vrátit tento přeplatek nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl tento přeplatek zjištěn.

Ing. Luděk Pelcl

§ 9 zákona č. 323/2025 Sb.

Formát a struktura podání

(1) Zaměstnavatel je povinen učinit podání podle tohoto zákona ve stanoveném formátu a struktuře.

(2) Strukturou podání se pro účely tohoto zákona rozumí

a) obsahová struktura podání, ze které vyplývají podrobnosti a uspořádání údajů a dalších náležitostí podání požadovaných tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

b) datová struktura podání, která odpovídá stanovenému formátu a stanovené obsahové struktuře podání podle tohoto zákona.

(3) Česká správa sociálního zabezpečení určí a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup datovou strukturu podání podle tohoto zákona.

(4) Vláda nařízením stanoví formát a obsahovou strukturu podání podle tohoto zákona.

§ 15a zákona č. 586/1992 Sb.

Maximální vyměřovací základy

(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

(4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).

(5) Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.

(6) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně...