Slevy na dani

uplatněné podnikatelem

Každá fyzická osoba, tedy jak zaměstnanec, tak poplatník s příjmy ze samostatné činnosti či poplatník s příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nebo poplatník, který má pouze ostatní příjmy podléhající zdanění dle § 10 ZDP, může uplatnit za zdaňovací období slevy na dani vymezené v § 35ba odst. 1 ZDP. My se zaměříme na uplatnění těchto slev na dani u poplatníka s příjmy zdaňovanými dle § 7 ZDP.

Základní sleva na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP je roční slevou na dani. Slevu na manžela dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a slevy na dani na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) až písm. e) ZDP lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na uplatnění této slevy.

Poplatník daně z příjmů FO, který je ze zákona povinen podat po skončení zdaňovacího období (kalendářní rok) daňové přiznání, uplatní si všechny slevy uvedené v § 35ba ZDP v rámci daňového přiznání, přičemž musí být splněny veškeré zákonem stanovené podmínky pro přiznání těchto slev na dani.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob nevytvoří podmínky při stanovení základu daně a následně vypočtené daně, které by umožnily uplatnit výše uvedené slevy na dani, neuplatněná sleva (v plné nebo částečné výši) v daňovém přiznání (resp. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění) propadá a nelze ji převést do následujícího zdaňovacího období.

Základní sleva na dani
na poplatníka

ve výši 30 840 Kč ročně přísluší každé fyzické osobě, která podléhá zdanění daní z příjmů. Výše slevy je stejná bez ohledu na to, kolik měsíců ve zdaňovacím období (kalendářním roce) poplatník pobíral zdanitelný příjem. Poplatník, který podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, uplatní si tuto slevu na dani v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) po vypočtení daně ze základu daně.

Pokud například uchazeč o zaměstnání, který pobírá podporu v nezaměstnanosti, v průběhu kalendářního roku 2025zahájí podnikání, může si poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2025 uplatnit plnou výši roční základní slevy na poplatníka 30 840 Kč bez ohledu na to, kdy v průběhu roku došlo k zahájení podnikatelské činnosti (i v případě, že k zahájení podnikání dojde až v průběhu prosince 2025). Obdobně student, který po ukončení střední nebo vysoké školy nastoupí do pracovního poměru, a učiní prohlášení k dani u zaměstnavatele, může v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele uplatnit plnou výši roční základní slevy na poplatníka 30 840 Kč. Základní slevu na dani na poplatníka může uplatnit i výdělečně činný starobní důchodce, který má souběžně se starobním důchodem nebo penzí příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP a případně další příjmy zdaňované dle § 8 až § 10 ZDP.

Příklad 1

Starobní důchodce zahájil počínaje měsícem září 2025 pronájem několika bytů v bytovém domě, který zdědil po svém otci. Za čtyři měsíce pronájmu obdržel příjmy ve výši 291 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 30 %. Žádné jiné zdanitelné příjmy nemá. S ohledem na výši starobního důchodu je tento osvobozen od daně z příjmů.

Poplatník po skončení zdaňovacího období podá daňové přiznání, ve kterém vyčíslí základ daně 203 700 Kč a daň 30 555 Kč. Přestože příjmy z pronájmu zdaňované dle§ 9 ZDP získal jen za 4 měsíce, může si v daňovém přiznání uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, takže jeho daňová povinnost je nulová.

Sleva na dani na manžela

Zatímco v zákonu o daních z příjmů ve znění účinném do 31. 12. 2023 byly veškeré podmínky pro uplatnění slevy na dani na manžela vymezeny v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, s účinností od 1. 1. 2024 na základě zákona č. 349/2023 Sb. se v tomto ustanovení pouze uvádí, že jde o slevu na manžela a veškeré podmínky pro uplatnění této slevy na dani jsou specifikovány v ustanovení „§ 35bb – Sleva na manžela“. Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč, a tato se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Manželem se rozumí jak manželka, tak manžel. Dle znění § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů rozumí manželem také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Podmínky pro uplatnění slevy na manžela jsou vymezeny v § 35bb odst. 2 ZDP. Pro rok 2023 platily dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023 pro uplatnění slevy na manžela dvě základní podmínky, které musely být současně splněny:

a)  manžel žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a

b)  manžel nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Pro rok 2024 se uvádí v ustanovení § 35bb odst. 2 ZDP pro uplatnění slevy zpřísněné dvě základní podmínky, které musí být současně splněny. Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud

a)  poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a

b)  manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Tyto podmínky pro uplatnění slevy na manžela jsou závazné i v roce 2025.

S účinností od 1. 1. 2024 tak došlo k výraznému omezení možnosti uplatnění slevy na dani na manžela ve vazbě na věk dítěte, které žije s poplatníkem a manželem ve společně hospodařící domácnosti. Zatímco do konce roku 2023 se první podmínka pro uplatnění slevy na manžela váže pouze na to, aby manžel žil s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pak s účinností od 1. 1. 2024 musí pro uplatnění slevy na manžela žít poplatník ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, ale navíc s vyživovaným dítětem ve věku do 3 let.

Společně hospodařící domácností se dle § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pro účely slevy na manžela se dle § 35bb odst. 3 ZDP za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

V § 35bb odst. 4 ZDP je obsaženo vymezení výčtu příjmů, které se nezahrnují do vlastního příjmu manžela pro účely uplatnění slevy na manžela. Těmito příjmy se rozumí:

a)  dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

b)  příspěvky na péči a na sociální služby,

c)  státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

d)  stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

e)  příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,

f)  příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a 

g)  příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona:

a)  dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,

b)  ostatní dávky – rodičovský příspěvek, pohřebné

Zatímco rodičovský příspěvek (poskytovaný v rámci rodičovské dovolené) a porodné se do výčtu vlastních příjmů manželky nezahrnují, tak naopak peněžitá pomoc v mateřství vyplácená v podpůrčí době (doba poskytování dávek), podpora v nezaměstnanosti, vyplacené nemocenské dávky a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se pro účely uplatnění slevy na dani na manželku do vlastního příjmu manželky započítávají.

V pokynu D-59 se k § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uvádí, že vlastními příjmy manželky se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona (nově § 35bb odst. 4).

Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují nejen veškeré vlastní příjmy dosažené v rámci závislé činnosti včetně příjmů podléhajících srážkové dani, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, ale rovněž příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Např. půjde o příjem z prodeje rodinného domu nebo jednotky, příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje hmotné movité věci nebo příjem z úplatného převodu cenných papírů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, dále půjde o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které jsou dle § 10 odst. 3 ZDP od daně z příjmů osvobozeny. Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují rovněž veškeré důchody poskytované podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

V pokynu D-59 se ke slevě na dani na manželku dále uvádí:

•    Do vlastního příjmu manželky se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.

•    U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. To znamená, že příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, vyplacené zaměstnanci za prosinec 2025 až v lednu 2026, se zahrnují do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2025, tudíž se nezahrnou do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na dani na manželku v roce 2026.

V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz § 910 a násl. občanského zákoníku). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají. Do vlastního příjmu manželky se nezapočítává ani náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě.

Příklad 2

Manželka podnikatele je v domácnosti a pečuje o dvě děti ve věku 4 a 5 let. V průběhu roku 2025 uzavře manželka se svým zaměstnavatelem postupně několik krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdrží hrubou odměnu 10 000 až 11 400 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazí srážkovou daň 15 %, protože pracovnice neučinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Souhrnná výše hrubé odměny z těchto dohod za kalendářní rok 2025 činí 67 000 Kč.

V daném případě manžel nemůže v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 uplatnit slevu na dani na manželku, protože poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem poplatníka, které již dovršilo věku 3 let.

Příklad 3

Manžel je podnikatelem a současně s manželkou pronajímají za nájemné ve výši 16 500 Kč/měsíc po celý rok 2025 byt, který je součástí jejich společného jmění manželů. Manželka pobírá po celý rok rodičovský příspěvek, v domácnosti žije jedno dítě, které v roce 2025 nedovrší věku do 3 let.

Ve smyslu znění § 9 odst. 2 ZDP příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují jen u jednoho z nich. Pokud bude získané příjmy z nájmu bytu v našem případě zdaňovat manžel, zahrne dílčí základ dle § 9 spolu s dílčím základem dle § 7 ZDP do svého daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2025 a v něm může rovněž uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč.

Pokud by však šlo o nájem bytu, který není součástí společného jmění manželů, a tento pronajímaný byt manželka zdědila, nebo jej získala darem, popřípadě jej vlastnila před uzavřením manželství, pak by musela zdaňovat příjmy z nájmu dle § 9 ZDP manželka. V tomto případě by manželka v podaném daňovém přiznání za rok 2025 mohla uplatnit základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč. Manžel nemůže v tomto případě uplatnit slevu na dani na manželku.

Příklad 4

Podnikatel žije se svou přítelkyní ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě narozené v březnu 2024. Přítelkyně pobírá v roce 2025 rodičovský příspěvek a nemá žádné zdanitelné příjmy. Dne 20. prosince 2025 dojde mezi oběma osobami k uzavření manželství.

Poplatník nemůže uplatnit slevu na dani na manželku v rámci daňového přiznání za rok 2025, protože v případě sňatku může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani (viz § 35ba odst. 3 ZDP). Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti. Slevu na dani na manželku může manžel uplatnit až od 1. 1. 2026, přičemž po celý rok 2026 splňuje podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku – poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let. Rodičovský příspěvek se nezapočítává do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku.

Příklad 5

Podnikatel – živnostník uplatňuje paušální výdaje. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti, obě ve věku do tří let, a hodlá uplatnit slevu na dani na manželku. Manželka v průběhu roku 2025 nemá žádný zdanitelný příjem a pečuje o domácnost, získala však v roce 2025 příjem ve výši 4 500 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci (dvojpokojový byt), přičemž byly splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

V souladu se zněním pokynu D-59 se do vlastních příjmů manželky pro posouzení přiznání slevy na dani na manželku zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. Proto v daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2025 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje bytu nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025.

Příklad 6

Manželství je v daném případě uzavřeno 25. září 2025, přičemž jejich společné dítě se narodilo již v roce 2023. Manžel hodlá uplatnit slevu na manželku.

Při splnění podmínek výše vlastních příjmů manželky dle § 35bb ZDP může manžel uplatnit za rok 2025 slevu na manželku ve výši 3/12 z roční výše slevy 24 840 Kč, tedy částku 6 210 Kč. Důvodem je skutečnost, že ve společně hospodařící domácnosti manželů žije vyživované dítě ve věku do 3 let od 25. září 2025, přičemž dle znění § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manžela ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.

Příklad 7

Manželé žijí ve společně hospodařící domácnosti s jedním vyživovaným dítětem, které dne 3. července 2025 dovrší věku tří let. Manžel je podnikatelem a podniká v rámci volné živnosti.

Při splnění podmínek výše vlastních příjmů manželky dle § 35bb ZDP může manžel uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 slevu na manželku ve výši 7/12 z roční výše slevy 24 840 Kč, tedy částku 14 490 Kč. Důvodem je skutečnost, že k 1. srpnu 2025 již není splněna podmínka, že manželé mají ve společně hospodařící domácnosti vyživované dítě ve věku do 3 let, tato podmínka je ve smyslu § 35ba odst. 3 ZDP splněna naposledy v měsíci červenci 2025.

V ustanovení § 3a zákona č. 128/ 2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, které se týká opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, se uvádí:

Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela podle zákona o daních z příjmů se od zdaňovacího období roku 2022 nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost podle zákona upravujícího opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Sleva na dani na invaliditu

Základní slevu na dani na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně uplatní dle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP poplatník:

•    je-li mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo

•    zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

Rozšířenou slevu na dani na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně uplatní dle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP poplatník:

•    je-li mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,

•    zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu, nebo

•    poplatník je invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

Sleva na dani držitele průkazu ZTP/P činí 16 140 Kč ročně, je-li dle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Uplatnění základní slevy na invaliditu nebo rozšířené slevy na invaliditu slevy lze uplatnit z titulu přiznání invalidního důchodu. Poplatník pobírající invalidní důchod může při dosažení důchodového věku požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud je mu přiznán starobní důchod při splnění potřebné doby pojištění pro přiznání starobního důchodu ve smyslu § 29 zákona o důchodovém pojištění, pak zaniká nárok na výplatu invalidního důchodu. Ze znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP vyplývá, že zanikne-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu invalidního důchodu a starobního důchodu, poplatník může i při pobírání starobního důchodu uplatnit kromě základní slevy na dani poplatníka i slevu na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP.

Sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením
a za zastavenou exekuci

Uvedeme si ještě možnost poplatníka daně z příjmů fyzických a právnických osob uplatnit si dle § 35 ZDP slevu na dani z důvodu zaměstnání osob se zdravotním postižením. Daň se snižuje podle § 35 odst. 1 ZDP o

a)  částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo

b)  částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.

Daň se snižuje o vypočtenou slevu za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání.

Vymezení osob
se zdravotním postižením

nalezneme v § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Podle tohoto ustanovení se za fyzické osoby se zdravotním postižením, kterým se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce, považují fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány

a)  invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),

b)  invalidními v prvním nebo druhém stupni nebo

c)  zdravotně znevýhodněnými osobami

Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba dle § 67 odst. 5 ZoZ posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených v § 67 odst. 2 písm. a) nebo písm. b) ZoZ, potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v § 67 odst. 2 písm. c) ZoZ. Za osoby se zdravotním postižením se podle odst. 2 písm. b) považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Pro výpočet slevy na dani z příjmů je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, přičemž výpočet se provádí samostatně za každou skupinu zaměstnanců se zdravotním postižením.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá dle § 35 odst. 2 ZDP jako podíl:

•    celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání

•    a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou dle zákoníku práce.

Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Pokud by zaměstnavatel zaměstnával osoby se zdravotním postižením na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, nemohl by si příslušnou slevu na dani dle § 35 odst. 1 ZDP uplatnit. Práce na dohody jsou ve smyslu § 3 a § 74 ZP práce konané mimo pracovní poměr, zatímco pro výpočet slevy na dani za zaměstnance se zdravotním postižením je v § 35 odst. 2 ZDP stanovena podmínka pro stanovení průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením, že jde o trvání pracovního poměru.

Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku:

•    neomluvené nepřítomnosti v práci,

•    nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby,

•    dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo nemocenské z nemocenského pojištění.

Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

Dle znění § 35 odst. 4 ZDP lze uplatnit slevu na dani za zastavenou exekuci. Uvádí se zde, že daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2022.

Ing. Ivan Macháček