12.07.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Slevy na dani v daňovém přiznání

fyzických osob za rok 2015

Jak v praxi uplatnit slevu na dani u poplatníka daně z příjmů fyzických osob dle § 35 a § 35ba zákona o daních z příjmů v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015? Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob nedosáhne příslušného základu daně a daně z příjmů za rok 2015, a v daňovém přiznání tak nebude moci uplatnit příslušné slevy v zákonem příslušející výši, tyto neuplatněné slevy propadají.

 

 

Sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením

Vymezení osob se zdravotním postižením nalezneme v § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pokud podnikatel zaměstnává v rámci své podnikatelské činnosti zaměstnance se zdravotním postižením, může podle § 35 ZDP uplatnit slevu na dani ve výši:

   18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,

   60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.

 

Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Tento se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců jako podíl:

-    celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání,

-    a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou v zákoníku práce.

Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

 

Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny:

-    v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci,

-    v důsledku nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby,

-    a v důsledku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo nemocenské z nemocenského pojištění, s výjimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, kdy náhrada mzdy nebo platu nepřísluší zaměstnanci podle § 192 odst. 1 věty druhé za středníkem zákoníku práce.

 

Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

 

Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

Každý poplatník daně z příjmů fyzických osob může uplatnit za zdaňovací období roku 2015 slevy na dani, specifikované v § 35ba odst. 1 ZDP, v následující výši:

 

Slevy na dani dle

§ 35ba odst. 1 ZDP

Sleva na dani

v Kč

 v roce 2015

základní sleva na poplatníka (písm. a)

sleva na manžela (písm. b)

základní sleva na invaliditu (písm. c)

rozšířená sleva na invaliditu (písm. d)

sleva na držitele průkazu ZTP/P (písm. e)

sleva na studenta (písm. f)

sleva za umístění dítěte (písm. g)

 24 840

 24 840

 2 520

 5 040

 

16 140

 4 020

 maximálně

 9 200

 

 

Tyto slevy na dani může uplatnit jak poplatník s příjmy ze závislé činnosti, tak poplatník s příjmy ze samostatné činnosti či poplatník pouze s příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nebo poplatník, který má pouze ostatní příjmy podléhající zdanění dle § 10 ZDP. Sleva na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a) a písm. g) je roční slevou na dani, slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.

Pokud jde o poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který podepsal u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží zaměstnavatel vypočtenou měsíční zálohu na daň vypočtenou ze superhrubé mzdy nejprve o částku odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Ke slevě na dani na manželku (manžela) podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a ke slevě za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.

 

U poplatníka, který nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, se při výpočtu měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je ze zákona povinen podat po skončení zdaňovacího období (kalendářní rok) daňové přiznání, uplatní si všechny slevy uvedené v § 35ba ZDP v rámci daňového přiznání.

 

Základní sleva na dani na poplatníka

ve výši 24 840 Kč ročně přísluší každé fyzické osobě, která podléhá zdanění daní z příjmů. Výše této slevy je stejná bez ohledu na to, kolik měsíců ve zdaňovacím období (kalendářním roce) poplatník pobíral zdanitelný příjem. Poplatník, který podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, uplatní si tuto slevu na dani v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) po vypočtení daně ze základu daně. U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP na příslušné zdaňovací období, sníží plátce daně (zaměstnavatel) vypočtenou měsíční zálohu na daň o prokázanou měsíční základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba ve výši 2 070 Kč. Při ročním zúčtování daně provede poslední plátce odečet roční základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč, což se promítne jako přeplatek daně u zaměstnanců, kteří byli v průběhu zdaňovacího období delší dobu nemocni a nepobírali zdanitelnou mzdu, a tudíž jim nemohla být odečtena poměrná měsíční část základní slevy na poplatníka. Pozitivně se uplatnění roční základní slevy na poplatníka promítne rovněž u studentů, kteří byli na prázdninové brigádě a požádají posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně.

 

Příklad

Starobní důchodce s měsíčním důchodem 11 500 Kč zahájil v prosinci 2015 podnikatelskou činnost a dosáhl z titulu podnikání za jeden měsíc roku 2015 základ daně z příjmů 110 500 Kč.

V daňovém přiznání za rok 2015 uvede podnikatel vypočtenou daň z příjmů 16 575 Kč. Přestože poplatník podniká za zdaňovací období roku 2015 pouze jeden měsíc, může si uplatnit plnou výši roční základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč, takže jeho daňová povinnost bude nulová.

 

Příklad

Absolvent vysoké školy nastoupil dne 1. 10. 2015 do svého prvního zaměstnání. U zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani.

 

Při výpočtu měsíční zálohy na daň odečte zaměstnavatel od vypočtené daně částku 2 070 Kč jako měsíční slevu na dani na poplatníka. Při ročním zúčtování daně odečte zaměstnavatel od vypočtené daně za rok 2015 (za měsíce říjen – prosinec) plnou výši základní slevy na dani na poplatníka, tedy částku 24 840 Kč. Vzniklý přeplatek na dani bude zaměstnanci vrácen.

 

Příklad

Poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti byl v průběhu roku 2015 dlouhodobé nemocen, takže pobíral mzdu jen po 2 měsíce. Při stanovení zálohy na daň za tyto dva měsíce byla zaměstnavatelem zohledněna vždy měsíční sleva na dani na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Po ukončení roku zaměstnanec požádal zaměstnavatele o roční zúčtování daně, protože kromě mzdy jiné příjmy nemá.

V rámci ročního zúčtování záloh na daň a daně zaměstnavatel odečte od vypočtené daně ze závislé činnosti plnou výši roční základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč, přestože v průběhu roku byla odečtena v rámci záloh na daň částka 2 x 2 070 Kč = 4 140 Kč. Zaměstnanci tak vznikne přeplatek na dani, který bude zaměstnavatelem vrácen nejpozději při zúčtování mzdy za březen 2016 dle § 38ch odst. 5 ZDP.

 

Slevu na dani na manželku (manžela)

žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti ve výši 24 840 Kč může poplatník uplatnit pouze tehdy, pokud manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Jedná se o slevu, která je uplatněna u zaměstnance až v rámci ročního zúčtování daně anebo obecně až při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

 

Vlastními příjmy manželky se podle pokynu GFŘ č. D-22 rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a k příjmům uvedeným v § 35ba odst, 1 písm. b) ZDP, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:

   dávky státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře,

   dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

   dávky osobám se zdravotním postižením,

   dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,

   příspěvek na péči,

   sociální služby,

   státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,

   státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,

   stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

   příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je osvobozen od daně podle § 4 ZDP.

 

Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona:

a)  dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,

b)  ostatní dávky – rodičovský příspěvek, pohřebné.

 

V pokynu D-22 se dále uvádí, že do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky (manžela) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 zákona, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

S účinností od 1. 1. 2014 se dle ustanovení § 21e odst. 3 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství. Sleva na manželku, vymezená v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se tedy vztahuje i na partnera. Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů a zdaňuje se jen u jednoho z nich (např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů zdaňované dle § 9 odst. 2 zákona u jednoho z manželů, nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje dle § 10 odst. 2 ZDP jen u jednoho z manželů).

 

S účinností od zdaňovacího období roku 2013 platí omezení pro uplatnění slevy na dani na manželku u poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje. Z ustanovení § 35ca ZDP vyplývá, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník snížit vypočtenou daň o slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

 

Příklad

Dne 15. srpna 2015 se poplatník oženil se svou přítelkyní, se kterou žil ve společně hospodařící domácnosti od dubna 2010. Poplatník má příjmy z podnikání a vede daňovou evidenci. Manželka pobírá rodičovský příspěvek.

Poplatník může uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 slevu na dani na manželku počínaje měsícem září 2015, tedy částku 24 840 Kč: 12 měsíců x 4 měsíce = 8 280 Kč. V případě sňatku totiž může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani. Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit. Pro účely uplatnění slevy na dani na manželku se rodičovský příspěvek nezahrnuje do vlastního příjmu manželky.

 

Příklad

Poplatník je zaměstnán a současně má příjmy ze živnostenského podnikání, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Za rok 2015 dosáhne dle potvrzení zaměstnavatele dílčí základ daně ze závislé činnosti 336 000 Kč a dílčí základ daně ze samostatné činnosti 337 000 Kč. Manželka nemá zdanitelné příjmy.

Celkový základ daně poplatníka činí za rok 2015:

336 000 Kč + 337 000 Kč = 673 000 Kč.

Podíl základu daně z příjmů ze samostatné činnosti činí 50,07 % celkového základu daně, proto poplatník nemůže v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit slevu na dani na manželku dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

 

Příklad

Dvě ženy spolu žijí ve společně hospodařící domácnosti. V září 2015 spolu uzavřou registrované partnerství. Jedna partnerka má příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP a druhá partnerka se stará o domácnost a zahradu a je bez zdanitelných příjmů.

V návaznosti na znění § 21e odst. 3 ZDP si může poplatník v roce 2015 uplatnit na druhého partnera bez zdanitelných příjmů slevu na manželku dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. V našem případě lze slevu na manželku (partnerku) uplatnit počínaje měsícem říjen 2015, tedy částku:

24 840 Kč: 12 měsíců x 3 měsíce = 6 210 Kč

 

Uplatnění slevy na dani na invaliditu

Zákon o daních z příjmů rozlišuje tak zvanou základní slevu na dani na invaliditu, rozšířenou slevu na dani na invaliditu a slevu na dani na držitele průkazu ZTP/P.

 

Základní slevu na dani na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně uplatní poplatník, který:

a)  pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo

b)  zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

 

Rozšířenou slevu na dani na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně uplatní poplatník, který:

a)  pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,

b)  zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu,

c)  poplatník je invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

 

Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P činí 16 140 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P.

 

Sleva na dani na studenta

ve výši 4 020 Kč ročně náleží poplatníkovi po dobu:

   po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

   maximálně do dovršení věku 26 let,

   maximálně do dovršení věku 28 let poplatníka, jde-li o prezenční formu studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání

 

Sleva na dani v poměrné výši 1/12 ročního slevy náleží pouze za kalendářní měsíc, na jehož počátku je splněna podmínka, že poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba vymezená tímto zákonem. V § 12 tohoto zákona se uvádí, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách. U studenta vysoké školy není přitom pro uplatnění slevy rozhodující, jakou formou studium probíhá, zda jde o formu prezenční, distanční nebo o kombinaci obou forem studia. Výdělečná činnost vymezená v § 10 zákona o státní sociální podpoře není rozhodující u vysokoškolského studia, neboť podle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2 tohoto zákona toto omezení výdělečné činnosti pro uznání soustavné přípravy pro budoucí povolání platí pouze pro střední školy.

 

Příklad

Student právnické fakulty provozuje v průběhu studia podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění.

Po skončení kalendářního roku 2015 podá student daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém si může uplatnit:

-    základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč a

-    slevu na studenta ve výši 4 020 Kč z titulu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem po celý kalendářní rok 2015.

 

Sleva na dani z příjmů fyzických osob za umístění dítěte

se v roce 2015 vztahuje na poplatníka, který za účelem poskytnutí péče o děti předškolního věku (max. do sedmi let) využije služeb mateřské školy podle školského zákona nebo zařízení péče o děti předškolního věku, a to včetně dětské skupiny (ve smyslu znění zákona č. 247/2014 Sb.).

Tuto slevu na dani lze uplatnit pouze tehdy, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze tehdy, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Těmito výdaji je v mateřské škole tzv. školkovné, nikoliv však výdaje na dopravu dítěte či výdaje vynaložené rodičem na stravování dítěte v tomto zařízení.

Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, ve zdaňovacím období roku 2015 se jedná o maximální výši slevy na dani za každé vyživované dítě ve výši 9 200 Kč.

 

Přitom sleva na dani se uplatní jen do výše výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení. Pokud budou tyto výdaje za zdaňovací období vyšší, než je minimální mzda, sleva na dani bude poskytnuta ve výši minimální mzdy. Pokud jsou tyto výdaje nižší, než je minimální mzda, uplatní se sleva za umístění dítěte ve výši prokazatelně vynaložených výdajů poplatníkem za umístění dítěte v předškolním zařízení.

Pro uplatnění této slevy za umístění dítěte není podstatné, zda dítě navštěvuje předškolní zařízení po celý kalendářní rok nebo jen po určitou část roku. Rozhodující je výše nákladů na umístění dítěte v předškolním zařízení. Sleva za umístění dítěte se uplatní jen do výše daňové povinnosti poplatníka. Pokud daňová povinnost poplatníka bude nulová, nelze uplatnit tuto slevu za umístění dítěte – u této slevy neexistuje tzv. daňový bonus, jako je tomu u daňového zvýhodnění na dítě.

 

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Pokud však vyživují rodiče ve společně hospodařící domácnosti například dvě děti, které navštěvují předškolní zařízení, bude záležet na dohodě rodičů, kdo si uplatní slevu na dítě, zda matka nebo otec za obě děti, anebo matka a otec každý za jedno dítě.

Slevu na dani za umístění dítěte nelze uplatnit v průběhu kalendářního roku. Jedná se o roční slevu na dani a tato sleva se odečítá z vypočtené roční daně poplatníka. Slevu za umístění dítěte lze uplatnit buď v daňovém přiznání, které podává poplatník daně z příjmů fyzických osob dle § 38g ZDP anebo v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období, které provádí zaměstnavatel.

 

Podle znění § 38k odst. 5 písm. j) ZDP je obsahem písemného prohlášení poplatníka pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění rovněž údaj o tom, jakou částku vynaložil poplatník za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. Podle znění § 38l odst. 2 písm. f) ZDP prokáže poplatník nárok na poskytnutí této slevy na dani potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních; potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte poplatníka a celkovou částku výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník uhradil.

V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob podává daňové přiznání, výše uvedené potvrzení zařízení péče o děti předškolního věku o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte v tomto zařízení doloží poplatník jako přílohu k daňovému přiznání.

Vzhledem k tomu, že zákonem č. 247/2014 Sb. nedošlo ke změně ustanovení § 35ca ZDP, vztahující se k omezení uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na vyživované dítě při uplatnění paušálních výdajů poplatníkem, může slevu na dani za umístění dítěte uplatnit i poplatník, který ke svým příjmům uplatňuje paušální výdaje.

 

Příklad

Dítě, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, začalo navštěvovat soukromou mateřskou školu od května 2015. Měsíčně poplatník hradí poplatek ve výši 900 Kč. Poplatník má pouze příjmy ze živnostenského podnikání zdaňované dle § 7 ZDP, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Manželka je v domácnosti a nemá zdanitelné příjmy.

Poplatník si v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 nemůže uplatnit slevu na dani na manželku, ani daňové zvýhodnění na dítě, protože uplatňuje paušální výdaje k příjmům z podnikání. Poplatník si však může uplatnit v daňovém přiznání slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení ve výši 900 Kč x 8 měsíců = 7 200 Kč. Poplatník prokáže nárok na poskytnutí této slevy na dani potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku (mateřské školy) o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v mateřské škole.

 

Příklad

Ve společně hospodařící domácnosti žijí dvě nezletilé děti, přičemž obě navštěvují mateřskou školu. Jeden rodič je zaměstnán a u svého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani, druhý rodič podniká jako OSVČ.

Znění zákona neumožňuje rozdělit slevu za umístění jednoho dítěte v předškolním zařízení v průběhu kalendářního roku mezi otce a matku, zákon však nezakazuje rozdělit v případě více dětí navštěvujících předškolní zařízení slevu na dani za umístění dětí v tomto zařízení mezi oba rodiče. Na základě dohody obou rodičů tak může slevu na dani za umístění jednoho dítěte v předškolním zařízení uplatnit matka a u druhého dítěte jeho otec. Pokud rodič žádá u svého zaměstnavatele provedení ročního zúčtování záloh a daně, slevu uplatní rodič v rámci tohoto ročního zúčtování. Poplatník prokáže nárok na poskytnutí této slevy na dani potvrzením mateřské školy o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v tomto předškolním zařízení. Druhý podnikající rodič uplatní slevu na dani za umístění dítěte v mateřské škole v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob rovněž na základě potvrzení mateřské školy o výši vynaložených výdajů za umístění dítěte v mateřské škole.

 

Příklad

Dítě bylo svěřeno po rozvodu manželů matce a žije s ní ve společně hospodařící domácnosti. Pravidelně 3x týdně se stará o dítě jeho otec, který je rovněž vodí do mateřské školy.

V daném případě žije vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti s matkou, proto pouze matka si může uplatnit buď v rámci ročního zúčtování záloh a daně u svého zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení dle § 35bb ZDP.

 

U daňových nerezidentů ČR – fyzických osob se sníží daň

za zdaňovací období o slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) a písm. f), tj. základní sleva na dani na poplatníka a sleva na dani na studenta bez ohledu na výši příjmů ze zdrojů na území ČR. Další slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a písm. g) (sleva na dani na manželku, na invaliditu a za umístění dítěte) lze uplatnit, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud úhrn příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny nebo je z nich vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Zahraničním zaměstnancům, kteří jsou v ČR daňovými nerezidenty, a podepíší prohlášení k dani, lze při stanovení měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti odečíst měsíční základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. a) a písm. f). Nelze však podle znění § 38h odst. 13 ZDP při stanovení měsíčních záloh na daň u těchto poplatníků přihlédnout ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a písm. g) ZDP ani k daňovému zvýhodnění na vyživované dítě. Tyto slevy rovněž nelze uplatnit v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele, ale lze je uplatnit daňovým nerezidentem až při podání daňového přiznání.

 

Slevy na dani u daňového

nerezidenta ČR

Uplatnění u zaměstnavatele

Uplatnění v daňovém přiznání

Slevy na dani podle

§ 35ba ZDP:

-  na poplatníka

-  na manželku

-  na invaliditu

-  na studenta

-  za umístění dítěte

 

 

 ANO

 NE

 NE

 ANO

 NE

 

 

 ANO

 ANO

 ANO

 ANO

 ANO

 

Ing. Ivan Macháček

 

K rubrice Aktuálně jsme publikovali:

 

•  Daňový řád (zák. č. 280/2009 Sb.), zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.) – Zákony I/2016

•  Zákon o zaměstnanosti (zák. č. 435/2004 Sb.), zákoník práce (zák. č. 262/2006 Sb.), zákon o státní sociální podpoře (zák. č. 117/1995 Sb.) – Zákony III/2016

 

•  Daňová přiznání k daním z příjmů za rok 2015, str. 2 – monotematika

•   Roční zúčtování příjmů, str. 2 – monotematika

•  Optimalizace v daňovém přiznání FO za rok 2015, str. 2 – DÚVaP 1/2016

•  Zálohy a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2015 – roční zúčtování, str. 3 – PaM 1/2016

•  Daňová přiznání k dani z příjmů FO, str. 36 – 1000 řešení 1/2016

 

 

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz,

e-mailem: abo@i-poradce.cz,

telefonicky 558 731 125, 732 708 627,

732 479 069, faxem: 558 731 128

(Po – Pá od 9,00 do 15,00 hod.).

 

§ 35ba zákona č. 586/1992 Sb.

Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o

a) základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka,

b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,

c)  základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu,

d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů...