Slevy na dani z příjmů FO (2.)

Slevy na dani z titulu invalidity patří mezi slevy, které zaměstnavatel uplatní při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti v poměrné výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku jsou podmínky pro uplatnění slevy splněny. Kdy a za jakých podmínek se uplatní základní sleva na invaliditu?

Základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně uplatní dle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP poplatník v případech:

a)  je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo

b)  zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

Rozšířenou slevu na dani na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně uplatní dle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP poplatník v případech:

a)  je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,

b)  zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu,

c)  poplatník je invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P činí dle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP 16 140 Kč ročně, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Uplatnění základní nebo rozšířené slevy na invaliditu

lze uplatnit z titulu přiznání invalidního důchodu. Poplatník pobírající invalidní důchod může při dosažení důchodového věku požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud je mu přiznán starobní důchod při splnění potřebné doby pojištění pro přiznání starobního důchodu ve smyslu § 29 zákona o důchodovém pojištění, pak zaniká nárok na výplatu invalidního důchodu.

Ze znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP vyplývá, že zanikne-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu invalidního důchodu a starobního důchodu, poplatník může i při pobírání starobního důchodu uplatnit kromě základní slevy na dani poplatníka i slevu na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP.

Sleva na dani na studenta ve výši 4 020 Kč ročně 

ve smyslu § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP poplatníkovi po dobu:

•    po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

•    maximálně do dovršení věku 26 let,

•    maximálně do dovršení věku 28 let poplatníka, jde-li o prezenční formu studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání.

Sleva na dani v poměrné výši 1/12 ročního slevy náleží pouze za kalendářní měsíc, na jehož počátku je splněna podmínka, že poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V § 12 tohoto zákona se uvádí, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách. U studenta vysoké školy není přitom pro uplatnění slevy rozhodující, jakou formou studium probíhá, zda jde o formu prezenční, distanční nebo o kombinaci obou forem studia. 

Výdělečná činnost vymezená v § 10 zákona o státní sociální podpoře není rozhodující u vysokoškolského studia, neboť podle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2 tohoto zákona toto omezení výdělečné činnosti pro uznání soustavné přípravy pro budoucí povolání platí pouze pro střední školy.

Sleva na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení

vyplývá z § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP, přičemž podmínky pro uplatnění této slevy jsou stanoveny v § 35bb ZDP a pro její prokazování v § 38l odst. 2 písm. f) ZDP. Touto slevou rozumíme slevu na dani související s umístěním vyživovaného dítěte v předškolním zařízení.

Službou péče o dítě v dětské skupině se podle znění § 2 zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, ve znění zákona č. 329/2021 Sb., rozumí nevýdělečná činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od 6 měsíců věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte ve skupině dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, jeho výchovu a rozvoj schopností, kulturních, hygienických a sociálních návyků dítěte.

Službu péče o dítě v dětské skupině může poskytovat pouze osoba, která má oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Poskytovatel poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině rodiči, jehož je zaměstnavatelem. Za rodiče se považuje též jiná osoba, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů.

Poskytovatel nemusí být zaměstnavatelem rodiče, pokud je

a)  ústavem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho zakládací listinou,

b)  právnickou osobou registrovanou nebo evidovanou podle zákona o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jejím předmětem činnosti,

c)  územním samosprávným celkem nebo jím založenou nebo zřízenou právnickou osobou,

d)  obecně prospěšnou společností, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s její zakládací listinou nebo zakládací smlouvou,

e)  nadací nebo nadačním fondem,

f)  vysokou školou,

g)  spolkem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho stanovami,

h)  veřejnou výzkumnou institucí, nebo

i) pečující osobou poskytující službu péče o dítě v dětské skupině o kapacitě nejvýše 4 dětí.

Poskytovatel může poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině rodiči též na základě dohody se zaměstnavatelem tohoto rodiče a za podmínek, za kterých poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině ostatním rodičům. Služba péče o dítě v dětské skupině je poskytována bez úhrady nákladů nebo s částečnou nebo plnou úhradou nákladů.

Výše slevy za umístění dítěte se stanoví dle § 35bb odst. 1 ZDP a odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Těmito výdaji je v mateřské škole tzv. školkovné, nikoliv však výdaje na dopravu dítěte či výdaje vynaložené rodičem na stravování dítěte v tomto zařízení, resp. výdaje za úhradu zájmových aktivit dítěte. Slevu na dani za umístění dítěte může uplatnit i poplatník, který ke svým příjmům zdaňovaným dle § 7 nebo § 9 ZDP uplatňuje paušální výdaje.

Pro uplatnění slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení je tedy rozhodující vynaložení výdajů (školkovné), které se vztahují k faktickému umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku v daném zdaňovacím období (v kalendářním roce), a nikoliv okamžik jejich samotné úhrady. Poplatník tedy může uplatnit výdaje, které byly skutečně během daného zdaňovacího období vynaloženy za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, i když například jejich část za poslední měsíce v kalendářním roku byly uhrazeny až počátkem následujícího roku.

Slevu na dani za umístění dítěte lze uplatnit pouze v případě, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze tehdy, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Předškolním zařízením se pro účely uplatnění slevy na dani dle § 35bb odst. 6 ZDP rozumí:

a)  mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,

b)  zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a

c)  zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo mateřskou školou podle školského zákona.

Lesní mateřská škola je určitou alternativou ke klasickému předškolnímu vzdělávání, kdy se klade důraz na vzdělávání mimo učebny, přímo v prostředí přírody, nejčastěji lesa. Podle § 34 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v aktuálním znění se za lesní mateřskou školu považuje mateřská škola, ve které probíhá vzdělávání především ve venkovních prostorách, mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu, přičemž zázemí lesní mateřské školy nesmí být stavbou. Lesním mateřským školkám je umožněn zápis do školského rejstříku (§ 144 a § 147 školského zákona). Pokud je lesní mateřská škola zapsána do školského rejstříku podle školského zákona, může být uplatněna sleva na dani dle § 35bb ZDP za umístění dítěte v této lesní mateřské škole.

Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy. Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g odst. 1 ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. Ve zdaňovacím období roku 2023 se jedná o maximální výši slevy na dani 17 300 Kč (za rok 2022 jde o částku 16 200 Kč).

Přitom sleva na dani se uplatní jen do výše výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období. Pokud budou tyto výdaje vynaložené na dané zdaňovací období vyšší, než je minimální mzda, sleva na dani bude poskytnuta ve výši minimální mzdy. Pokud jsou tyto výdaje nižší, než je minimální mzda, uplatní se sleva za umístění dítěte ve výši prokazatelně vynaložených výdajů poplatníkem za umístění dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období.

Pro uplatnění této slevy za umístění dítěte není podstatné, zda dítě navštěvuje předškolní zařízení po celý kalendářní rok nebo jen po určitou část roku. Rozhodující je výše nákladů na umístění dítěte v předškolním zařízení. Sleva za umístění dítěte se uplatní jen do výše daňové povinnosti poplatníka.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Pokud však vyživují rodiče ve společně hospodařící domácnosti například dvě děti, které navštěvují předškolní zařízení, bude záležet na dohodě rodičů, kdo si uplatní slevu na dítě, zda matka nebo otec za obě děti, anebo matka a otec každý za jedno dítě.

Slevu za umístění dítěte lze uplatnit buď v daňovém přiznání, které podává poplatník daně z příjmů fyzických osob dle § 38g ZDP anebo v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období, které provádí zaměstnavatel (v případě, že poplatník učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP).

Podle znění § 38k odst. 5 písm. j) ZDP je obsahem písemného prohlášení poplatníka pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění rovněž údaj o tom, jakou částku vynaložil poplatník za umístění dítěte v předškolním zařízení. Při prokazování nároku na poskytnutí slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení dle § 38l odst. 2 písm. f) ZDP tento nárok prokazuje poplatník plátci daně potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních, přičemž potvrzení musí obsahovat:

•    jméno vyživovaného dítěte poplatníka,

•    celkovou částku výdajů, kterou za něj za dané zdaňovací období poplatník vynaložil a

•    datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.

V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob podává daňové přiznání, výše uvedené potvrzení předškolního zařízení obsahující údaje dle § 38l odst. 2 písm. f) ZDP doloží poplatník jako přílohu k daňovému přiznání.

Slevy na dani u nerezidentů

Daňový nerezident ČR je vymezen v § 2 odst. 3 ZDP. U těchto fyzických osob se sníží daň za zdaňovací období o slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) a písm. f), tj. základní sleva na dani na poplatníka a sleva na dani na studenta bez ohledu na výši příjmů ze zdrojů na území ČR. Další slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a písm. g) lze uplatnit, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a úhrn příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny nebo je z nich vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Ing. Ivan Macháček

ZÁKON č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů

§ 9

Příjmy z nájmu

(1) Příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou

a)  příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,

b)  příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjem z nájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.

(6) Poplatníci mající příjmy z nájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob. 20 ...