Slevy na dani z příjmů FO

Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl v rámci optimalizačních úvah při sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob vždy postupovat tak, aby mohl uplatnit veškeré nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP), veškeré položky odčitatelné od základu daně (§ 34 ZDP) a veškeré v úvahu přicházející slevy na dani (§ 35 až § 35bc ZDP).

Přehled ročních slev na dani u fyzické osoby

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob nevytvoří podmínky ve stanovení výše základu daně a následně vypočtené daně, které by umožnily uplatnit výše uvedené slevy na dani, neuplatněná sleva (v plné nebo částečné výši) v daňovém přiznání (resp. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění) propadá a nelze ji převést do následujícího zdaňovacího období.

Základní sleva na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP a sleva za umístění dítěte dle § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP je roční slevou na dani. Slevu na manžela dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, slevy na dani na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) až písm. e) a dále slevu na studenta dle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.

Podnikatel s příjmy dle § 7 ZDP může zaměstnávat zaměstnance, takže si připomeňme, že při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů u zaměstnance, který učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží zaměstnavatel vypočtenou měsíční zálohu na daň ze závislé činnosti nejprve o částku odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) (měsíční základní sleva na poplatníka, sleva na invaliditu a sleva na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Ke slevě na dani na manžela a ke slevě za umístění dítěte přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.

U zaměstnance, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, se při výpočtu měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP na příslušné zdaňovací období, odečte plátce daně (zaměstnavatel) od daně vypočtené roční sazbou nejdříve slevy na dani podle § 35ba (základní slevu na poplatníka, na manželku, na invaliditu, na studenta, za umístění dítěte) a to maximálně do nulové daňové povinnosti poplatníka (sleva nemůže jít do mínusu). V případě, že vypočtená daň snížená o slevu na dani podle § 35ba je nižší, než částka příslušejícího daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, má poplatník nárok na uplatnění daňového bonusu.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je ze zákona povinen podat po skončení zdaňovacího období (kalendářní rok) daňové přiznání, uplatní si všechny slevy uvedené v § 35ba ZDP v rámci daňového přiznání, přičemž musí být splněny veškeré zákonem stanovené podmínky pro přiznání těchto slev na dani.

Sleva na dani při zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může si uplatnit podle § 35 ZDP slevu na dani z příjmů. Uplatnění této slevy se vztahuje jak na zaměstnavatele – právnické osoby, tak na fyzické osoby, které při svém podnikání zaměstnávají osoby se zdravotním postižením.

Vymezení osob se zdravotním postižením nalezneme v § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (dále ZoZ). Podle tohoto ustanovení se za fyzické osoby se zdravotním postižením považují fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

a)  invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),

b)  invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo

c)  zdravotně znevýhodněnými.

Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle písm. a) nebo b). Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

V § 67 odst. 5 ZoZ se uvádí, že skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba:

a)  posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených v § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) ZoZ;

b)  potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v § 67 odst. 2 písm. c) ZoZ.

Za osoby se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Podle § 35 odst. 1 písm. a) a písm. b) ZDP se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o:

a)  částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo;

b)  částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.

U poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Podmínky pro výpočet slevy na dani jsou stanoveny v § 35 odst. 2 ZDP

Pro výpočet slevy na dani z příjmů je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, přičemž výpočet se provádí samostatně za každou skupinu zaměstnanců se zdravotním postižením.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá jako podíl:

•    celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání,

•    a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou dle zákoníku práce.

Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Do celkového počtu hodin u zaměstnance se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku:

•    neomluvené nepřítomnosti v práci,

•    nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby,

•    dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo nemocenské z nemocenského pojištění.

Do trvání pracovního poměru se nezapočítává:

•    mateřská nebo rodičovská dovolená,

•    služba v ozbrojených silách,

•    výkon civilní služby a

•    dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

V případě uplatnění hospodářského roku platí postup pro uplatnění slevy uvedený v § 35 odst. 3 ZDP. Slevu na dani nelze uplatnit na daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4 ZDP.

Základní sleva na dani na poplatníka v roce 2023

ve výši 30 840 Kč (stejná částka jako v roce 2022) přísluší každé fyzické osobě, která podléhá zdanění daní z příjmů. Výše slevy je stejná bez ohledu na to, kolik měsíců ve zdaňovacím období (kalendářním roce) poplatník pobíral zdanitelný příjem. Poplatník, který podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, uplatní si tuto slevu na dani v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) po vypočtení daně ze základu daně.

U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP na příslušné zdaňovací období, sníží plátce daně (zaměstnavatel) vypočtenou měsíční zálohu na daň o prokázanou měsíční základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba v roce 2023 ve výši 2 570 Kč. Při ročním zúčtování daně provede poslední plátce odečet roční základní slevy na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč, což se promítne pozitivně jako přeplatek daně u zaměstnanců, kteří byli v průběhu zdaňovacího období delší dobu nemocni a nepobírali zdanitelnou mzdu, a tudíž jim nemohla být odečtena poměrná měsíční část základní slevy na poplatníka. Pozitivně se uplatnění roční základní slevy na poplatníka promítne rovněž u studentů, kteří byli na prázdninové brigádě a požádají posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně.

Pokud například uchazeč o zaměstnání, který pobírá podporu v nezaměstnanosti, v průběhu kalendářního roku 2023 zahájí podnikání, může si poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2023 uplatnit plnou výši roční základní slevy na poplatníka 30 840 Kč bez ohledu na to, kdy v průběhu roku došlo k zahájení podnikatelské činnosti (i v případě, že k zahájení podnikání dojde až v průběhu prosince 2023).

Obdobně student, který po ukončení střední nebo vysoké školy nastoupí do pracovního poměru, a učiní prohlášení k dani u zaměstnavatele, může v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele uplatnit plnou výši roční základní slevy na poplatníka 30 840 Kč.

Základní slevu na dani na poplatníka může uplatnit i výdělečně činný starobní důchodce, který má souběžně se starobním důchodem nebo penzí příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP a případně další příjmy zdaňované dle § 8 až § 10 ZDP. Tato základní sleva na dani na poplatníka je u starobního důchodce uplatněna buď v rámci příjmů ze závislé činnosti (měsíční zálohy na daň a roční zúčtování záloh) anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Sleva na dani na manžela
(manželku)

je vymezena v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a činí 24 840 Kč ročně. Manželem se rozumí jak manželka, tak manžel. Dle znění § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů rozumí manželem také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Partnerem je osoba, která uzavřela partnerství. Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V následujícím textu budeme uvádět namísto označení „manžel (manželka)“ zjednodušeně „manželka“.

Slevu na dani na manželku lze uplatnit při současném splnění dvou základních podmínek:

•    manželka žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a

•    manželka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

V § 21e odst. 4 ZDP je definována společně hospodařící domácnost, kterou se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pokud je vlastní příjem manželky za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku nelze druhým manželem v žádném případě uplatnit. Sleva na dani na manželku je slevou, kterou lze uplatnit u poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti, až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo obecně až při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Nárok na poskytnutí této slevy na dani při stanovení daně prokazuje poplatník plátci daně (svému zaměstnavateli) podle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP dokladem prokazujícím totožnost manželky. Podle znění § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.

Sleva na manželku se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je manželce přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Ve smyslu znění § 38l odst. 2 písm. a) ZDP je poplatníkovi dána možnost tento nárok prokazovat průkazem ZTP/P, pokud je manželka jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P na základě § 35 zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení k dani, provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění s přihlédnutím ke slevě na dani na manželku, učiní-li poplatník prokazatelně do 15. února za toto období písemné prohlášení podle § 38k odst. 5 písm. c) ZDP, že manželka žijící ve společně hospodařící domácnosti, na kterou uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč.

Pro posouzení nepřekročení hranice vlastních příjmů manželky ve výši 68 000 Kč a z toho vyplývající možnost uplatnění slevy na dani na manželku, je stěžejní znát vlastní příjmy manželky, které se pro účely přiznání této slevy zahrnují nebo nezahrnují do jejích vlastních příjmů.

Ze znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP vyplývá, že do vlastního příjmu manželky se nezahrnují:

•    dávky státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře,

•    dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

•    dávky osobám se zdravotním postižením,

•    dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,

•    příspěvek na péči,

•    sociální služby,

•    státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,

•    státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,

•    stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

•    příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je osvobozen od daně podle § 4 ZDP.

Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona:

a)  dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,

b)  ostatní dávky – rodičovský příspěvek, pohřebné.

Zatímco rodičovský příspěvek (poskytovaný v rámci rodičovské dovolené) a porodné se do výčtu vlastních příjmů manželky nezahrnují, tak naopak peněžitá pomoc v mateřství vyplácená v podpůrčí době (doba poskytování dávek), podpora v nezaměstnanosti a vyplacené nemocenské dávky a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se pro účely uplatnění slevy na dani na manželku do vlastního příjmu manželky započítávají.

V pokynu GFŘ č. D-59 se k § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uvádí, že vlastními příjmy manželky se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona.

Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují nejen veškeré vlastní příjmy dosažené v rámci závislé činnosti včetně příjmů podléhajících srážkové dani, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, ale rovněž příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Např. půjde o příjem z prodeje rodinného domu nebo jednotky, příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje hmotné movité věci nebo příjem z úplatného převodu cenných papírů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, dále půjde o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které jsou dle § 10 odst. 3 ZDP od daně z příjmů osvobozeny. Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují rovněž veškeré důchody poskytované podle zákona č. 155/­1995 Sb., o důchodovém pojištění.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje:

•    příjem, který plyne druhému z manželů – např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložena do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela dle § 7 ZDP;

•    příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů – např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich dle § 9 odst. 2 ZDP;

•    nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich dle § 10 ZDP.

V pokynu D-59 se ke slevě na dani na manželku dále uvádí:

-   Do vlastního příjmu manželky se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.

-   U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

Příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, vyplacené zaměstnanci za prosinec 2022 až v lednu 2023, se zahrnují do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2022, tudíž se nezahrnou do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na dani na manželku v roce 2023.

•    V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz § 910 a násl. občanského zákoníku). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají. Do vlastního příjmu manželky se nezapočítává ani náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě.

Všechny podpory poskytnuté manželce v souvislosti s mimořádnými opatřeními související s epidemií COVID-19 se započítávají jako příjem manželky. Jedná se o podpory, které můžeme rozdělit do dvou skupin:

•    příjmy z finančních podpor, které jsou od daně z příjmů osvobozeny a do přiznání manželky k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí;

•    příjmy z finančních podpor, které jsou zdanitelným příjmem a do přiznání manželky k dani z příjmů fyzických osob se uvádí (veškeré dotace v souvislosti s COVID-19).

Uplatněním slevy na dani na manželku se v poslední době zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 3. 2022 sp.zn. 3 Afs 184/2020-37. Předmětem sporu bylo posouzení oprávnění žalobce k uplatnění slevy na dani na manželku v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 20X1, jestliže manželka získala nárok na výplatu částky, která v součtu s ostatními příjmy za daný rok přesáhla zákonný limit pro uplatněnou slevu, již v předcházejícím roce 20X0, avšak fakticky jí tato částka byla zaplacena v lednu 20X1. Správce daně dospěl k závěru, že dávku podpory v nezaměstnanosti, která jí byla vyplacena v lednu 20X1, je nutno zahrnout do příjmů manželky za zdaňovací období roku 20X1, nikoli za zdaňovací období roku 20X0. Je totiž rozhodné, kdy byla dávka podpory skutečně vyplacena, a ne kdy vznikl pouhý nárok na tuto dávku. Správce daně ve svém rozhodování postupoval v souladu s výkladem řešené otázky v Pokynu GFŘ D-22. NSS uvádí, že rozhodující pro určení celkové výše příjmu manželky v rozhodném zdaňovacím období je právě okamžik skutečného přijetí peněžního plnění (zde dávky podpory v nezaměstnanosti) či jiného příjmu, a naopak není relevantní, v jakém období nárok na takové plnění vznikl. Podstatné je, kdy manželka fakticky nabyla peněžní prostředky a mohla tedy s nimi dále nakládat. Teprve v takové situaci se bude jednat o prokazatelný příjem v daném zdaňovacím období. NSS zde uzavřel, že krajský soud nesprávně vyložil § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, pokud se domníval, že v posuzované věci je rozhodujícím okamžikem pro posouzení uplatnění daňové slevy na manželku již vznik jejího nároku na dávku podpory v nezaměstnanosti v prosinci 20X0.

Ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se poskytuje fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, příspěvek pro solidární domácnost. Podmínkou pro poskytování příspěvku je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení a ubytování bylo poskytnuto nepřetržitě po dobu, jejíž minimální délku stanoví vláda nařízením. V rámci poskytnutého ubytování musí být ubytované osobě zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě. Příspěvek pro solidární domácnost se poskytuje na žádost, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Náležitosti žádosti o poskytnutí příspěvku jsou vymezeny v § 8 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce.

Zákon č. 366/2022 Sb. v části osmé obsahuje změnu zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a je zde vložen nový § 3a zákona týkající se opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Uvádí se zde, že do vlastního příjmu manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se od zdaňovacího období roku 2022 nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost podle zákona upravujícího opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Ing. Ivan Macháček