Slevy na dani
z příjmů FO

Každá fyzická osoba, tedy jak zaměstnanec, tak poplatník s příjmy ze samostatné činnosti či poplatník s příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nebo poplatník, který má pouze ostatní příjmy podléhající zdanění dle § 10 ZDP, může uplatnit za příslušné zdaňovací období slevy na dani specifikované v § 35ba odst. 1 ZDP. Obsah a výše těchto slev v jednotlivých zdaňovacích obdobích je následující:

Přehled ročních slev na dani u fyzické osoby

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob nevytvoří podmínky ve stanovení výše základu daně a následně vypočtené daně, které by umožnily uplatnit výše uvedené slevy na dani, neuplatněná sleva (v plné nebo částečné výši) v daňovém přiznání (resp. v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění) propadá a nelze ji převést do následujícího zdaňovacího období.

Základní sleva na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP je roční slevou na dani. Slevu na manžela dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, slevy na dani na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) až písm. e) se uplatní ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na uplatnění této slevy.

Podnikatel s příjmy dle § 7 ZDP může zaměstnávat zaměstnance, takže si připomeňme, že při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů u zaměstnance, který učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží zaměstnavatel vypočtenou měsíční zálohu na daň ze závislé činnosti nejprve o částku odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e), (měsíční základní sleva na poplatníka, sleva na invaliditu) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Ke slevě na dani na manžela přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. U zaměstnance, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, se při výpočtu měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP na příslušné zdaňovací období, odečte plátce daně (zaměstnavatel) od daně vypočtené roční sazbou nejdříve slevy na dani podle § 35ba (základní slevu na poplatníka, na manželku, na invaliditu) a to maximálně do nulové daňové povinnosti poplatníka (sleva nemůže jít do mínusu). V případě, že vypočtená daň snížená o slevu na dani podle § 35ba je nižší, než částka příslušejícího daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, má poplatník nárok na uplatnění daňového bonusu.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je ze zákona povinen podat po skončení zdaňovacího období (kalendářní rok) daňové přiznání, uplatní si všechny slevy uvedené v § 35ba ZDP v rámci daňového přiznání, přičemž musí být splněny veškeré zákonem stanovené podmínky pro přiznání těchto slev na dani.

Dle § 35ba odst. 4 ZDP v daňovém přiznání ke společným příjmům a výdajům ve společenství jmění (vymezené v § 1236 až § 1239 ObčZ) poplatník může uplatnit slevu na dani za období trvání společenství jmění, s výjimkou společenství jmění dědiců, na kterou měl nárok a která nebyla uplatněna.

Ing. Ivan Macháček

2.1 Uplatnění slevy na dani na manželku

Manželství je v daném případě uzavřeno 15. srpna 2026, přičemž jejich společné dítě se narodilo již v roce 2024. Manžel hodlá uplatnit slevu na dani na manželku.

Jako má manžel postupovat?

Při splnění podmínek výše vlastních příjmů manželky dle § 35bb ZDP může manžel uplatnit za rok 2026 slevu na manželku ve výši 4/12 z roční výše slevy 24 840 Kč, tedy částku 8 280 Kč.

Důvodem je skutečnost, že ve společně hospodařící domácnosti manželů žije vyživované dítě ve věku do 3 let od 15. srpna 2026, přičemž dle znění § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manžela ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.

2.2 Měsíční záloha na daň

Po absolvování vysoké školy nastoupí absolvent od 1. září 2026 do zaměstnání. U zaměstnavatele učiní prohlášení k dani a po skončení kalendářního roku požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně.

Jak postupovat v daném případě?

Při výpočtu měsíční zálohy na daň odečte zaměstnavatel od vypočtené daně částku 2 570 Kč jako měsíční základní slevu na dani na poplatníka, protože poplatník učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.

Při ročním zúčtování daně odečte zaměstnavatel od vypočtené daně (za měsíce září – prosinec) plnou výši základní slevy na poplatníka, tedy částku 30 840 Kč. Případně vzniklý přeplatek na dani bude zaměstnanci vrácen.

2.3 Příjem z pronájmů bytu

Starobní důchodce zahájil v září 2026 pronájem 4 bytů v bytovém domě, který zdědil po zemřelém otci. Za čtyři měsíce pronájmu obdržel v roce 2026 příjmy ve výši 336 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje včetně odpisů ve výši 125 000 Kč. Žádné jiné zdanitelné příjmy nemá. S ohledem na výši starobního důchodu je tento osvobozen od daně z příjmů.

Jaké je správné řešení?

Poplatník po skončení zdaňovacího období podá daňové přiznání, ve kterém vyčíslí základ daně 211 000 Kč a daň 31 650 Kč.

Přestože příjmy z pronájmu zdaňované dle § 9 ZDP získal jen za 4 měsíce, může si v daňovém přiznání uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč.

2.4 Rodičovský příspěvek

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti chce uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2026 u svého zaměstnavatele slevu na dani na manželku. Manželka byla od prosince 2025 do konce března 2026 dočasně práce neschopná a pobírala nemocenské dávky, od 1. 4. 2026 nastoupila na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení pokračuje v rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Jiné zdanitelné příjmy manželka nemá. Ve společně hospodařící domácnosti žije první dítě narozené v roce 2024 a druhé dítě se narodilo v červnu 2026.

Jak postupovat v daném případě?

Pro možnost uplatnění slevy na dani na manželku je rozhodující součet výše nemocenských dávek a dávek peněžité pomoci v mateřství. Pokud součet nemocenských dávek a dávek peněžité pomoci v mateřství nepřesáhne u manželky za rok 2026 limitní výši 68 000 Kč, může manžel uplatnit u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování daně za rok 2026 slevu na dani na manželku.

Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku nezapočítává. Děti žijící v roce 2026 s manžely nedovršují věku 3 let.

2.5 Příjmy z nájmu bytu

Manžel je podnikatelem a současně s manželkou pronajímají za částku nájmu 19 500 Kč/měsíc po celý rok 2026 byt, který je součástí jejich společného jmění manželů. Manželka pobírá po celý rok rodičovský příspěvek, v domácnosti žije jedno dítě ve věku do 3 let.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Ve smyslu znění § 9 odst. 2 ZDP příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich. Pokud bude získané příjmy z nájmu bytu v našem případě zdaňovat manžel, zahrne dílčí základ dle § 9 spolu s dílčím základem dle § 7 ZDP do svého daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2026 a v něm může rovněž uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč.

Pokud by však šlo o nájem bytu, který není součástí společného jmění manželů, a tento pronajímaný byt manželka zdědila, nebo jej získala darem, popřípadě jej vlastnila před uzavřením manželství, pak by musela zdaňovat příjmy z nájmu dle § 9 ZDP manželka.

V daném případě by manželka v podaném daňovém přiznání za rok 2024 mohla uplatnit základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč. Manžel nemůže v tomto případě uplatnit slevu na dani na manželku v návaznosti na nesplnění podmínky výše dosažených příjmů za kalendářní rok (limitní výše 68 000 Kč).

2.6 Daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti

Podnikatel – živnostník uplatňuje paušální výdaje. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026 uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti ve věku do tří let a hodlá uplatnit slevu na dani na manželku. Manželka v průběhu roku 2026 nemá žádný zdanitelný příjem a pečuje o domácnost. Získala však příjem ve výši 2 540 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci (dvoupokojový byt), přičemž byly u manželky splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

Jako má poplatník postupovat?

V souladu se zněním pokynu D-59 se do vlastních příjmů manželky pro posouzení přiznání slevy na dani na manželku zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů.

Proto v daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2024 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje bytu nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026.

2.7 Pracovník se zdravotním postižením

Podnikatel zaměstnává v roce 2026 dva pracovníky se zdravotním postižením a to v rámci uzavřené dohody o pracovní činnosti. Hodlá uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP.

Jako má zaměstnavatel postupovat?

V daném případě nemůže podnikatel slevu za zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením na základě dohody o pracovní činnosti uplatnit. V ustanovení § 35 odst. 2 ZDP se totiž uvádí, že průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením se vypočítává jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňového přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

Jak vyplývá z § 3 zákoníku práce, jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tedy pokud jde o dohodu o pracovní činnosti resp. dohodu o provedení práce, tyto dohody se podle zákoníku práce posuzují jako práce konané mimo pracovní poměr, a proto při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením v rámci dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nelze uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP.

2.8 Zaměstnání občanů se zdravotním postižením

OSVČ ve zdaňovacím období 2026 zaměstnává čtyři zaměstnance se zdravotním postižením, a to tři zaměstnance se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení po dobu celého roku (zaměstnanec A, B, C) a dále od 1. 7. 2026 jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením (zaměstnanec D). Zaměstnanci A, B a C mají sjednánu 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnanec D má sjednánu 30 hodinovou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec B neodpracoval 100 hodin z důvodu nenapracovaného volna poskytnutého bez náhrady mzdy. U zaměstnavatele je stanovena 40 hodinová týdenní pracovní doba a roční fond pracovní doby za rok 2026 činí 2 000 hodin.

Jaké je řešení dané situace?

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením (bez těžšího zdravotního postižení):

–   celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci A až C činí 5 900 hodin,

–   průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců činí 5 900: 2 000 = 2,95

–   sleva na dani činí 18 000 Kč × 2,95 = 53 100 Kč

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občana s těžším zdravotním postižením:

–   celkový počet hodin odpracovaných zaměstnancem D činí 756 hodin

–   průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců činí 756 : 2 000 = 0,378, po zaokrouhlení 0,38

–   sleva na dani činí 60 000 Kč × 0,38 = 22 800 Kč

Podnikatel si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 75 900 Kč.

2.9 Přeplatek na dani

Poplatník pouze s příjmy ze závislé činnosti, který učiní na rok 2026 u zaměstnavatele prohlášení k dani, je v průběhu roku dlouhodobě nemocen a příjmy ze závislé činnosti pobírá jen po 5 měsíců. Při stanovení zálohy na daň z příjmů za těchto 5 měsíců je vždy zaměstnavatelem zohledněna základní měsíční sleva na dani na poplatníka ve výši 2 570. Po ukončení roku zaměstnanec požádá zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, protože kromě mzdy jiné zdanitelné příjmy nemá.

Jako má zaměstnavatel postupovat?

V rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění zaměstnavatel odečte od vypočtené daně ze závislé činnosti plnou výši roční slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, přestože v průběhu roku byla odečtena v rámci záloh na daň výše měsíční slevy na poplatníka 5 × 2 570 Kč = 12 850 Kč.

Zaměstnanci tak vznikne přeplatek na dani, který bude zaměstnavatelem vrácen nejpozději při zúčtování mzdy za březen 2027 dle § 38ch odst. 5 ZDP.

2.10 Společně hospodařící domácnosti

Manželé žijí ve společně hospodařící domácnosti s jedním vyživovaným dítětem, manžel je zaměstnán a u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Dne 21. června 2026 dovrší dítě věku tří let.

Jaké je řešení dané situace?

Při splnění podmínek výše vlastních příjmů manželky dle § 35bb ZDP může manžel uplatnit u svého zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2026 slevu na manželku ve výši 6/12 z roční výše slevy 24 840 Kč, tedy částku 24 840 Kč: 12 měsíců × 6 měsíců = 12 420 Kč.

Důvodem je skutečnost, že k 1. červenci 2026 již není splněna podmínka, že manželé mají ve společně hospodařící domácnosti vyživované dítě do 3 let, tato podmínka je ve smyslu § 35ba odst. 3 ZDP splněna naposledy v měsíci červnu 2026.

2.11 Sleva na dani na manželku

Poplatník má příjmy ze závislé činnosti a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jeho manželka je v domácnosti a pečuje o dvě děti ve stáří 4 a 6 let. V průběhu roku 2026 uzavře se svým zaměstnavatelem postupně několik krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdrží hrubou odměnu 8 000 až 9 000 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazí srážkovou daň 15 %, protože pracovnice neučinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Souhrnná výše hrubé odměny z těchto dohod za kalendářní rok 2026 činí 64 500 Kč.

Je možné uplatnit slevu na dani na manželku?

V daném případě manžel nemůže v roce 2026 uplatnit slevu na dani na manželku, i když příjem manželky nedosáhne za kalendářní rok výše 68 000 Kč, protože poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem poplatníka, které již dovršilo věku 3 let.

2.12 Podmínky pro uplatnění slevy

Zaměstnanec uplatňuje slevu na dani na manželku v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění, přičemž jsou splněny podmínky pro uplatnění této slevy dle § 35bb ZDP. Manželka však v průběhu prosince 2026 zemřela.

Jak postupovat v dané situaci?

V souladu se zněním § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na dani na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění slevy.

Zaměstnanec si může uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele plnou výši roční slevy na dani na manželku (tedy i za prosinec 2026) ve výši 24 840 Kč.

2.13 Výpočet slevy na dani z příjmů

Zemědělská farma, spol. s r.o. ve zdaňovacím období 2026 zaměstnala v letním období při sběru jahod a ovoce tři zaměstnance se zdravotním postižením (invalidita 1. stupně) a to na zkrácený úvazek 20 hodin týdně. Zaměstnanec A odpracoval za červen až září 330 hodin, zaměstnanec B odpracoval za červenec až září 260 hodin a zaměstnanec C odpracoval za srpen a září 156 hodin. Roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 2 000 hodin.

Jaký je výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením?

Výpočet slevy na dani z příjmů z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením:

•    celkový počet hodin odpracovaných hodin zaměstnanci činí 746 hodin

•    výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců – 746 : 2 000 = 0,373, po zaokrouhlení 0,37

•    výpočet slevy na dani – 18 000 Kč × 0,37 = 6 660 Kč

Společnost si může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2026 slevu na dani z příjmů z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením ve výši 6 660 Kč.

2.14 Příjmy ze živnostenského podnikání

Poplatník má příjmy ze živnostenského podnikání. Dne 19. prosince 2026 uzavřel manželství se svou přítelkyní, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě narozené v roce 2025. Přítelkyně (manželka) pobírá rodičovský příspěvek a nemá žádné zdanitelné příjmy.

Jaké je řešení dané situace?

Poplatník nemůže uplatnit slevu na dani na manželku v rámci daňového přiznání za rok 2026, protože v případě sňatku může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani (viz § 35ba odst. 3 ZDP). Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti.

Slevu na dani na manželku může manžel uplatnit až od 1. 1. 2027, přičemž po celý rok 2027 splňuje podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku – poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let. Rodičovský příspěvek se nezapočítává do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku.

Řešení č. 2.1 až 2.14 zpracoval Ing. Ivan Macháček (V/2026)