Slevy na dani z příjmů

u poplatníků FO

Blíží se termín pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025. Poplatníkům se vypočtená daň snižuje o případné slevy na dani a daňové zvýhodnění. Jaké slevy na dani a za jakých podmínek mohou poplatníci z řad fyzických osob aktuálně využít a jaká je jejich výše? Zvyšují se slevy na dani v roce 2026?

Slevy na dani (§ 35ba ZDP)

Když pomineme slevy na dani u poplatníků, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky či slevy dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) vč. daňového zvýhodnění (§ 35c ZDP), tak slevy na dani z příjmu fyzických osob upravuje zejména ustanovení § 35ba ZDP. Díky základní slevě na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP není odváděna z nízkých příjmů až do určité výše příjmů žádná daň. S nárůstem příjmu se postupně plynule zvyšuje skutečné průměrné zdanění příjmu. Dále institut slevy na dani představuje výjimečný prostředek k řešení mimořádných situací za účelem kompenzace neočekávaných událostí nebo skutečností, které poplatníka oproti ostatním nějakým způsobem znevýhodňují. Účelem zavedení slev na dani z příjmů fyzických osob je tak daňové zvýhodnění vybraných skupin poplatníků daně jako jsou např. invalidé, rodiče vyživující děti ad., které při dosažení určité výše základu daně mohou díky slevám ušetřit na dani peníze.

Slevy na dani podle § 35ba odst. 1 ZDP se uplatní na daň vypočtenou podle § 16 ZDP, případně sníženou podle § 35 ZDP (sleva z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob) a § 35a nebo § 35b ZDP (slevy z titulu investičních pobídek za zdaňovací období). V případě, že by tímto způsobem snížená daň již byla rovna nule, tak už nelze využít slevy v plné či částečné výši dle § 35ba odst. 1 ZDP. Lze ale samozřejmě využít dále daňového zvýhodnění dle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění na vyživované dítě). „Nevyužité“ slevy nelze přenést k využití do dalších období (na rozdíl od výhody v podobě položek odčitatelných od základu daně dle § 34 ZDP jako je např. daňová ztráta, odpočet na podporu výzkumu a vývoje ad.).

Od roku 2024 včetně už nelze uplatnit slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně (335 Kč měsíčně) dle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o dani z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 a slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení maximálně do výše platné minimální mzdy (pro rok 2023 do výše 17 300 Kč ročně) dle § 35ba odst. 1 písm. g) zákona o dani z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2023. Uvedené slevy na dani byly zrušeny z důvodu toho, že tyto obě slevy neuplatňovaly nízkopříjmové skupiny obyvatel, a proto tyto daňové úlevy postrádaly smysl.

Základní sleva na poplatníka
ve výši 30 840 Kč ročně
[§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP]

Daň u všech poplatníků daně z příjmů fyzických osob se snižuje o částku 30 840 Kč, a to i u daňových nerezidentů. Sleva v této výši platí už od roku 2022. Sleva se nekrátí, za zdaňovací období se uplatní v plné výši i v případě, kdy poplatník např. dosáhl zdanitelných příjmů pouze po dobu jednoho kalendářního měsíce nebo žil pouze po část roku. Uvedená sleva odpovídá základu daně ve výši 205 600 Kč. Tzn., že pokud má poplatník základ daně snížený o nezdanitelné částky a odčitatelné částky po zaokrouhlení na celé stokoruny dolů do 205 600 Kč včetně, tak bude daň z příjmů nulová. To představuje „nezdanitelný“ příjem ve výši cca 17 100 Kč měsíčně. Slevu mohou uplatnit všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob.

Příklad 1

Poplatník s trvalým bydlištěm v ČR, občan ČR, do konce května 2025 byl zaměstnán v Německu a příjem danil dle německých daňových zákonů. Od června 2025 se vrátil do tuzemska, začal podnikat a je registrován k daním v ČR. Je možné odečíst odčitatelnou položku na poplatníka za celý rok anebo jen za část roku?

Pravděpodobně se jedná o daňového rezidenta České republiky, poplatníka daně z příjmů po celý kalendářní rok 2025. Poplatník má v souladu s § 2 odst. 2 ZDP v tuzemsku plnou (neomezenou) daňovou povinnost k české dani z příjmů. V daňovém přiznání podávaném v ČR uplatní základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka, tj. slevu v plné výši (nebude ji dělit).

Sleva na manžela/manželku,
resp. partnera podle zákona
upravujícího registrované
partnerství ve výši 24 840 Kč ročně [§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP
+ § 35bb ZDP]

Z důvodu přehlednosti legislativního textu bylo přistoupeno už od r. 2024 v ZDP k vymezení podmínek pro uplatnění slevy na manžela a k úpravě jejích dalších podobností v samostatném § 35bb ZDP (ustanovení § 35bb ZDP účinné do 31. 12. 2023 upravovalo původně slevu za umístění dítěte – její maximální výši, podmínky uplatnění a definici předškolního zařízení).

Ustanovení § 35bb upravuje slevu na manžela a podmínky pro její uplatnění. ZDP umožňuje poplatníkům, kteří jsou fyzickými osobami, uplatnit slevu na dani na manžela, nemá-li manžel vlastní nebo dostatečné příjmy. Nově je možné uplatnit slevu za podmínky, že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, na kterého je sleva na dani uplatňována, ale zároveň i s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku (tj. do okamžiku dovršení věku 3 let). Jakmile dítě dosáhne 3 let věku, nelze slevu dále uplatňovat. Půjde o splnění podmínek v daném měsíci. Pro posouzení vyživovaného dítěte poplatníka se vychází z ustanovení § 35c odst. 6 ZDP. Vyživovaným dítětem pro možnost uplatnění daňové slevy tak bude dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů. Podmínka soužití ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem do 3 let věku ale bude u vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů splněna pouze tehdy, pokud jsou takové děti v péči, která nahrazuje péči rodičů. Stále se jedná se o slevu na druhého z manželů, žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč (hrubý příjem). Je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka slevy 24 840 Kč na dvojnásobek (49 680 Kč).

Společná domácnost je definovaná v § 21e odst. 4 ZDP:

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – viz § 21e odst. 3 ZDP.

Pro uplatnění slevy na manžela ve výši 24 840 Kč musí být splněny současně tyto podmínky:

•    poplatník, který slevu uplatňuje, musí žít ve společně hospodařící domácnosti s manželem a současně s vyživovaným dítětem (trvání manželství popř. registrovaného partnerství),

•    vyživované dítě poplatníka nesmí dovršit věku tří let,

•    příjmy manžela nesmí ve zdaňovacím období přesáhnout roční limit 68 000 Kč. 

Výše slevy je 24 840 Kč a při nesplnění prvních dvou podmínek po celý rok se krátí dle § 35ba odst. 3 ZDP na 1/12 částky za každý měsíc, na jehož počátku jsou obě dvě podmínky splněny.

I při uplatnění slevy za část zdaňovacího období se výše příjmů druhé osoby posuzuje za celé zdaňovací období.

Příklad 1

Jak je to s uplatněním slevy § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP u druha a družky, kteří mají společnou domácnost a vychovávají společné dítě?

Slevu na manžela/manželku nelze uplatňovat u přítelkyně nebo přítele, i když s poplatníkem žijí ve stejné domácnosti a starají se o společné děti.

Příklad 2

Manželé mají společně jedno dítě a manželka má dítě z předchozího manželství. Manželé se dohodli, že každý uplatní slevu na jedno dítě. Jak je to s pořadím dětí?

Pokud se ve společné domácnosti objevují děti společné a děti z předchozích manželství, přiřadí se kód 1 dítěti společnému. Manželé se rozhodnou, kdo z nich bude toto dítě uplatňovat (kód 1). Dítě z předchozího vztahu získá kód 2. Vzhledem k tomu, že jsou manželé, mohou se dohodnout, kdo z nich bude daňové zvýhodnění na toto dítě (kód 2) uplatňovat.

Do vlastního příjmu druhého z manželů se nezahrnují:

•    dávky státní sociální pomoci,

•    dávky mimořádné okamžité pomoci,

•    dávky osobám se zdravotním postižením,

•    dávky státní sociální podpory,

•    dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

•    příspěvek na péči, sociální služby,

•    státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

•    státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,

•    státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,

•    stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání

•    a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP,

•    příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně. Jedná se o příjmy, jejichž osvobození je vázáno na splnění určitých podmínek, které následně nebyly splněny, nebo příjmy, které by nepodléhaly dani z příjmů (resp. podléhaly by dani z příjmů v nižší výši), kdyby podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně byly splněny.

Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů uvedených v tomto ustanovení zákona. Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti, či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manžela (manželky) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Může se se např. jednat o příjem z nájmu nemovité věci, kdy tento příjem zahrne do svého daňového přiznání manžel, který uplatňuje slevu.

Náhradní výživné není příjmem druhého z manželů, ale je určeno nezaopatřenému dítěti, tudíž se ani nezahrnuje do příjmů druhého z manželů. Jedná se o sociální dávku, určenou k podpoře nezaopatřených dětí v případech, kdy rodič neplatí výživné, které mu bylo stanoveno rozhodnutím soudu (zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Dle pokynu GFŘ D-59 k § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se však částky přijaté od předchozího partnera nad rámec takto stanoveného výživného nepovažují za příjem dítěte a do vlastního příjmu manžela nebo manželky se započítávají.

Příklad 3

Za jaké období lze v daňovém přiznání za rok 2025 uplatnit slevu na manžela v případě, že dítě je narozeno 1. září 2022?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíce leden až srpen 2025, neboť ke dni 1. 9. 2025 vyživované dítě dovršilo věku 3 let (podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte vč. dovršení 3 roku věku se testuje vždy na začátku měsíce (tj. zde 1. září)).

Příklad 4

V jaké výši může poplatník uplatnit slevu na manželku v následujících případech?

A) Manželé jsou celý rok 2025, v červnu 2024 se jim narodilo dítě

B) Manželé jsou celý rok 2025, 2. března 2025 se jim narodilo dítě

C) Manželé jsou celý rok 2025, 20. června 2025 jsou dítěti 3 roky

D) Manželství uzavřeno 15. června 2025, dítě se narodilo již v roce 2024

E) Manželství uzavřeno 15. června 2025, dítě se narodilo 2. října 2025.

A) levu na manželku uplatní v roce 2025v celé roční výši 24 840 Kč

B) Slevu lze uplatnit za duben (první měsíc, na jehož počátku jsou splněny podmínky) až prosinec, tj. 9 měsíců – sleva ve výši9/12 z 24 840 Kč, tj. 18 630 Kč

C) Slevu lze uplatnit za leden až červen, tj. 6 měsíců ve výši 6/12 z 24 840 Kč, tj. 12 420 Kč – k 1. 6. je splněna podmínka, že dítěti nejsou 3 roky

D) Slevu lze uplatnit nejdříve od měsíce, kdy 1. jsou splněny všechny podmínky, tj. od července do prosince, tj. 6 měsíců ve výši 6/12 z24 840 Kč, tj. 12 420 Kč

E) Slevu lze uplatnit nejdříve od měsíce, ve kterém platí, že od prvního dne v měsíci jsou splněny všechny podmínky, tj. od listopadu do prosince, tj. 2 měsíce ve výši 2/12 z 24 840 Kč, tj. 4 140 Kč.

Základní sleva na invaliditu ve výši
2 520 Kč ročně (210 Kč měsíčně)[§ 35ba odst. 1 písm. c) ZDP]

Sleva náleží poplatníkovi, je-li mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně).

Rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně (420 Kč měsíčně)[§ 35ba odst. 1 písm. d) ZDP]

Sleva náleží poplatníkovi je-li mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně).

Sleva na držitele průkazu ZTP/P 
ve výši 16 140 Kč ročně
(1 345 Kč měsíčně)
[§ 35ba odst. 1 písm. e) ZDP]

Sleva náleží poplatníkovi, je-li mu přiznán nárok na průkaz ZTP/P (podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením).

Slevu na manžela popř. na manželku lze uplatnit pouze jednorázově, a to po uplynutí zdaňovacího období. Ostatní slevy mohou zaměstnanci s příjmy ze závislé činnosti čerpat měsíčně v průběhu zdaňovacího období ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, kdy jsou podmínky pro jejich uplatnění splněny.

U poplatníka – daňového nerezidenta, uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP, se daň sníží za zdaňovací období o:

•    slevu na manžela / manželku,

•    základní slevu na invaliditu,

•    rozšířenou slevu na invaliditu,

•    slevu na držitele průkazu ZTP/P,

pouze pokud:

•    se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

•    a zároveň úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

•    invalidní důchod nebo průkaz ZTP/P byl přiznán na základě českých právních předpisů.

Daňový nerezident může u zaměstnavatele měsíčně uplatňovat pouze základní slevu na poplatníka. Ostatní slevy může uplatňovat až po skončení zdaňovacího období pouze v rámci daňového přiznání, za splnění ostatních zákonných podmínek.

Zvyšují se slevy na dani v roce 2026? Odpověď zní: „Ne“. Daňové slevy zůstávají v porovnání s rokem 2025 beze změn.

Sleva na dani za zastavenou
exekuci podle ustanovení
(§ 35 odst. 4 ZDP)

Slevu lze uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období v rámci daňového přiznání, resp. v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele.

Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky. Výše slevy na dani za jednu exekuci činí maximálně 450 Kč.

Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 ZDP, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění). Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp. více usnesení) o zastavení exekuce.

Ing. Pavel Novák