Slovenští občané v českém systému zdravotního pojištění

Může si slovenský zaměstnanec českého zaměstnavatele vybrat českou zdravotní pojišťovnu? Jakým způsobem lze při výkonu výdělečné činnosti v České republice získat nárok na plnou péči i na Slovensku? Na jak dlouhou dobu lze zaměstnance vyslat? Kdo je příhraničním pracovníkem?

Pohyb osob v rámci Evropské unie je upraven Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen „Nařízení“). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, mají vyšší právní sílu než národní legislativa jednotlivých států a při posuzování sporných situací tak mají přednost. Při řešení celého procesu je zapotřebí mít na zřeteli, že smyslem koordinačních nařízení Evropské unie je jednotlivé (a mnohdy výrazně se odlišující) systémy harmonizovat čili koordinovat, nikoli je sjednocovat.

Základním kritériem pro určení příslušnosti k právním předpisům je výkon výdělečné činnosti. V této souvislosti platí, že na zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou se ve smyslu Nařízení vztahují právní předpisy státu, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost. Tyto osoby tak podléhají všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu a nemohou si vybrat, že například zdravotně a nemocensky chtějí být pojištěny v jedné zemi a důchodově v jiné zemi. Obdobně si příslušnost k pojištění nemohou vybrat ani nezaopatření rodinní příslušníci takové osoby, kteří jsou povinně účastni všech systémů sociálního zabezpečení v zemi pojištění živitele.

ZAMĚSTNANEC ZE SLOVENSKA - Vzhledem k tomu, že určení příslušnosti k zemi pojištění je v souvislosti s výkonem výdělečně činnosti přímo zásadní, doporučuji českému zaměstnavateli, aby si primárně nechal od osoby ze Slovenska, kterou má v úmyslu zaměstnat, písemně potvrdit, že zaměstnání u něj jako českého zaměstnavatele je jediným zaměstnáním této osoby v duchu výše uvedených Nařízení. Jinými slovy, vystavením tohoto čestného prohlášení dotyčná osoba potvrdí, že současně není zaměstnána v žádné jiné zemi, na kterou se působnost výše uvedených nařízení vztahuje, typicky na Slovensku.

Na základě takto vystaveného čestného prohlášení je osoba účastna zdravotního pojištění v ČR, to znamená, že podléhá z titulu zaměstnání právním podmínkám českého systému veřejného zdravotního pojištění. Jedním z práv takové osoby je i právo na výběr zdravotní pojišťovny. Jestliže toto právo neuplatní, přihlašuje zaměstnavatel tohoto svého zaměstnance u VZP ČR.

Pokud se jedná se o první zaměstnání a první pojištění slovenského občana u zvolené zdravotní pojišťovny, použije zaměstnavatel kód „E“ namísto kódu „P“. Do políčka vyčleněného pro číslo pojištěnce se uvede pohlaví (M,Z) a datum narození. Na základě těchto údajů zdravotní pojišťovna zaměstnanci vygeneruje (přidělí) číslo pojištěnce, pod kterým bude osoba u zdravotní pojišťovny vedena. Při každém dalším přihlášení se pak používá kód „A“ s již přiděleným číslem pojištěnce. Při odvodu pojistného se postupuje podle českých právních předpisů, zejména podle z. č. 48/1997 a z. č. 592/1992 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů.

Slovák členem statutárního orgánu českého zaměstnavatele

Plynou-li členovi statutárního orgán (osobě s trvalým pobytem na území Slovenské republiky) příjmy z členství v těchto orgánech, stávají se tyto osoby pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci, zaměstnavatel je přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvádí za ně pojistné. I na osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR, se v souvislosti s placením pojistného vztahují v případě jejich jediného zaměstnání v ČR právní předpisy platné v českém systému veřejného zdravotního pojištění, proto například musí být pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance. Taková osoba je považována za zaměstnance po celou dobu výkonu funkce (funkčního období). Odlišný postup se uplatní v případě, kdy je českému zaměstnavateli předložen formulář A1 – viz dále.

Nárok na zdravotní péči

Pokud občan Slovenské republiky nastoupí do zaměstnání u českého zaměstnavatele, je v České republice pojištěn, a tudíž zde zaměstnavatel i odvádí pojistné do systému sociálního zabezpečení. Od zvolené české zdravotní pojišťovny obdrží Evropský průkaz zdravotního pojištění. Na základě tohoto průkazu má nárok na plnou zdravotní péči ve státě, ve kterém výdělečnou činnost vykonává, tedy v České republice, avšak jen na nezbytnou zdravotní péči na Slovensku. Tato relativně nepříznivá osobní situace však má řešení.

Aby mohla osoba výdělečně činná v České republice čerpat plnou péči i na Slovensku, požádá českou zdravotní pojišťovnu o vystavení formuláře S1. Pokud bude česká zdravotní pojišťovna s vystavením formuláře souhlasit (usoudí, že bydliště je nadále v SR), doručí jej osoba své slovenské zdravotní pojišťovně, kde obdrží doklad s nárokem na plnou péči na Slovensku. Tento postup platí i pro případné nezaopatřené rodinné příslušníky této výdělečně činné osoby. Veškerou zdravotní péči pak finálně uhradí česká zdravotní pojišťovna, tedy i přeúčtovanou ze Slovenské republiky.

VYSLÁNÍ ZE SLOVENSKA - Institut vyslání je poměrně často využívanou formou se záměrem zajistit příslušnost dotyčné osoby k právním předpisům vysílajícího státu.

Za vyslání ze Slovenské republiky se považuje situace, kdy je zaměstnanec (nebo OSVČ), normálně vykonávající svoji činnost na území Slovenska, dočasně vyslán na území jiného státu s působností Nařízení, tedy i do ČR, aby tam vykonával činnost buď jako zaměstnanec pro svého zaměstnavatele nebo jako OSVČ na vlastní účet. Předpokládaná délka vyslání nesmí přesáhnout 24 měsíců.

Mezi vyslaným zaměstnancem a vysílajícím zaměstnavatelem musí být po dobu vyslání zachována kontinuita přímého vztahu, kdy zaměstnanec nesmí ve státě, do kterého je vyslán, uzavřít pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem. Důležitou podmínkou pro naplnění podmínek vyslání je prokazatelná ekonomická aktivita vysílajícího subjektu na území vysílajícího státu. Zaměstnance lze vyslat tehdy, pokud alespoň jeden měsíc před vysláním podléhal právním předpisům vysílajícího státu.

SLOVÁK – PŘÍHRANIČNÍ PRACOVNÍK (PENDLER) - Příhraničním pracovníkem je osoba, která v jednom státě bydlí, do druhého státu jezdí za prací a minimálně jednou týdně se vrací do státu bydliště. Pokud slovenský občan pracuje (podniká) na území České republiky, bydlí na Slovensku a nejméně jednou týdně se vrací do svého bydliště, je za této situace Česká republika státem jeho pojištění.

Společně s tímto pendlerem jsou v České republice pojištěni i jeho nezaopatření rodinní příslušníci (např. manželka bez vlastních příjmů z výdělečné činnosti, nezaopatřené děti). Rodinná vazba, která má přímý vliv na účast na zahraničním zdravotním pojištění, neplatí v případě:

-    výdělečné činnosti manželky, pobírání dávek z výdělečné činnosti nebo důchodu,

-    ukončení rodinné vazby (rozvod manželů),

-    ukončení nezaopatřenosti (u dětí).

Z uvedeného vyplývá, že nezaopatření rodinní příslušníci musejí být povinně pojištěni ve státě výkonu výdělečné činnosti pendlera, tj. v České republice.

SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ V ČR A V SR - Situace je však složitější tehdy, jedná-li se o posuzování souběžných příjmů ze zaměstnání ve smyslu Nařízení. Má-li občan Slovenska, zaměstnaný v SR, současně příjmy ze zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pak v rámci principu jednoho pojištění rozhoduje slovenská instituce provádějící sociální zabezpečení o tom, která země bude v tomto souběhu zemí pojištění dotyčné osoby. Platí pravidlo, že pokud bude z celkového objemu činností v obou státech zajištěno ve státě trvalého pobytu, tedy na Slovensku, alespoň 25 % pracovní doby nebo mzdy (odměny), bude zemí pojištění Slovenská republika.

V opačném případě, tedy pokud nebude na Slovensku splněna ani jedna z těchto dvou podmínek či možností, bude zemí pojištění Česká republika. Českému zaměstnavateli bude posléze doručen formulář A1, deklarující skutečnost, že zaměstnanec podléhá slovenským právním předpisům, tedy včetně zdravotního pojištění.

Předloží-li občan s trvalým pobytem na území Slovenska českému zaměstnavateli formulář A1, vstoupí český zaměstnavatel neprodleně v kontakt se slovenskou zdravotní pojišťovnou. U příslušné (kontaktní) pobočky se přihlásí k placení pojistného, přihlásí osobu jako zaměstnance a dále bude vůči této instituci plnit všechny zákonné povinnosti, vyplývající z legislativy tohoto státu v oblasti zdravotního pojištění, které zaměstnavatel na základě dané skutečnosti podléhá. Aby mohl český zaměstnavatel řádně plnit tyto povinnosti, musí nejprve zjistit informace o aktuálně platné právní úpravě včetně získání potřebných formulářů. Pro tento účel je nejvhodnější využít například příslušných internetových adres včetně následné e-mailové komunikace. Pojistné se odvádí podle slovenských právních předpisů platných ve zdravotním pojištění a ve slovenské měně.

V dané situaci lze případně aplikovat Článek 21, bod 2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009: Zaměstnavatel, který nemá místo podnikání v členském státě, jehož právní předpisy jsou použitelné, může se zaměstnancem uzavřít dohodu o tom, že zaměstnanec bude plnit povinnosti zaměstnavatele týkající se placení odvodů jeho jménem, aniž jsou dotčeny základní povinnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel zašle oznámení o takovém ujednání příslušné instituci tohoto členského státu.

Ve smyslu výše uvedeného tak platí, že dokud není českému zaměstnavateli doručen zahraniční formulář A1, odvádí se pojistné české zdravotní pojišťovně, neboť takový zaměstnanec podléhá českým právním předpisům platným ve zdravotním pojištění.

SLOVÁK PODNIKAJÍCÍ V ČR

Pokud slovenský občan získá oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti v České republice, postupuje z hlediska plnění zákonných povinností v souladu s českou legislativou platnou ve zdravotním pojištění, současně se však musí odhlásit ze zdravotního pojištění na Slovensku.

Zvolené české zdravotní pojišťovně oznamuje v zákonné osmidenní lhůtě zahájení samostatné výdělečné činnosti, přičemž současně předkládá živnostenský list nebo jinou úřední listinu, na jejímž základě vykonává samostatnou výdělečnou činnost a dále překládá doklad o přihlášení k registraci jako daňový subjekt u příslušného správce daně. Přihlášením se tak OSVČ stává plátcem pojistného do českého systému veřejného zdravotního pojištění s povinností placení záloh na pojistné a případného doplatku včetně plnění ostatních zákonných povinností (např. každoroční podávání Přehledu o výši daňového základu). Při ukončení podnikání pak OSVČ odevzdává zvolené zdravotní pojišťovně jí vydaný Evropský průkaz zdravotního pojištění.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

Pokud je občan Slovenska zaměstnán v České republice a současně podniká na Slovensku, je pojištěn ve státě, ve kterém vykonává zaměstnání, tedy v ČR. Do České republiky je tak placeno i pojistné ze samostatné výdělečné činnosti a zároveň vzniká v ČR nárok na dávky, jejichž konkrétní obsah a rozsah určují české právní předpisy.

STUDENTI ZE SLOVENSKA - Jestliže slovenský student odjede v rámci svého studia na časově omezenou stáž nebo výměnný pobyt do ČR, na jeho příslušnosti ke slovenskému systému se nic nemění. Po dobu pobytu (studia) má v ČR nárok na nezbytnou zdravotní péči na základě slovenského Európskeho preukazu zdravotného poistenia na účet slovenské zdravotní pojišťovny, případně se může na příslušné období zdravotně připojistit sjednáním komerčního pojištění.

Pokud student odchází studovat do některého členského státu za účelem získání univerzitního nebo jiného vysokoškolského vzdělání, podléhá právním předpisům toho státu, ve kterém je jeho bydliště neboli centrum zájmů. Podle charakteru studia či situace to může být buď stát bydliště nebo jiný stát, což je zapotřebí se zdravotní pojišťovnou dořešit.

Slovenští studenti – brigádníci

Zaměstnavatel musí odlišně přistupovat k těm zaměstnaným studentům, kteří jsou zároveň výdělečně činní i na Slovensku a k těm, jejichž výdělečná činnost v ČR je aktuálně jejich jediným zaměstnáním.

Za studenta, který předloží potvrzený formulář A1 (to znamená, že je současně zaměstnán i na Slovensku), bude zaměstnavatel v souladu s principem jednoho pojištění odvádět pojistné ve prospěch té slovenské zdravotní pojišťovny, u které je tento student pojištěn, včetně plnění dalších zákonných povinností – přihlášení se k platbě pojistného, přihlášení zaměstnaného studenta, přepočet výše pojistného na slovenskou měnu aj.

Student výdělečně činný pouze v ČR bude na základě zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění (i ostatních systémů sociálního zabezpečení) s odvodem pojistného zaměstnavatelem zvolené české zdravotní pojišťovně v české měně.

Pokud Slovák studující na Slovensku doloží „Potvrzení MŠMT o postavení studia v rámci EU na roveň studiu v České republice“, lze tuto osobu považovat za českého studenta, tudíž při odvodu pojistného zaměstnavatelem nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.

ZÁVĚR – Vzhledem k tomu, že koordinační nařízení Evropské unie jsou koncipována na principu tzv. „zrcadlovosti“, platí výše uvedené postupy obdobně i v případech, kdy je u českého občana aplikován mezinárodní prvek, tedy například v situaci, když je na Slovensku zaměstnán nebo tam začne podnikat, případně studovat.

Ing. Antonín Daněk

Čestné prohlášení může být například tohoto znění:

Prohlašuji, že moje zaměstnání u zaměstnavatele …….. je mým jediným zaměstnáním ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Pokud dojde ke změně v příslušnosti k právním předpisům podle těchto nařízení, oznámím zaměstnavateli novou skutečnost do osmi dnů ode dne této změny.

Ve …….. dne………………

                                                                        …………….

                                                                               podpis