Služebnost – věcné břemeno

Počínaje rokem 2014 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, věcná břemena dělí na služebnosti (§ 1257-1302) a reálná břemena (§ 1303-1308). Ustanovení § 1257 občanského zákoníku stanoví, že věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Jedná-li se o věcná práva k nemovitým věcem, jsou tato počínaje r. 2014 považována za věc nemovitou – § 498 občanského zákoníku.

Pro stanovení způsobu uplatnění hrazených výdajů spojených se vznikem služebnosti na straně poplatníků s příjmy podle § 7 zákona, tj. ze samostatné činnosti, je nutno vycházet z posouzení věcného obsahu konkrétního případu. Konkrétní postup bude vycházet ze skutečnosti, zda hodnota služebnosti je či není součástí vstupní ceny majetku a zda je poplatník účetní jednotkou nebo zda vede daňovou evidenci.

Výdaje spojené s úplatným zřízením služebnosti

(resp. věcného břemene obecně) se do výdajů účetních i daňových uplatní:

•    jako součást ocenění pořizované stavby, tj. jako výdaj související s jejím pořízením (§ 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), tj. jako součást ocenění hmotného majetku vymezeného § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů s tím, že příslušné výdaje, budou v daňových výdajích uplatněny formou odpisů tohoto hmotného majetku,

•    jako součást ocenění pořizovaných zásob (§ 49 vyhlášky č. 500/­2002 Sb.),

•    jako samostatný dlouhodobý hmotný majetek, vykazovaný v položce „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“, jde-li o služebnost k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva a není-li součástí ocenění stavby ani zásob, a to bez ohledu na výši ocenění (§ 7 odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb.); obvykle se zaúčtuje na účet 029-Jiný dlouhodobý hmotný majetek. U služebnosti, která není hmotným majetkem podle § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů nebo nehmotným majetkem podle § 32a zákona o daních z příjmů (do konce r. 2020), je na straně účetní jednotky daňovým výdajem účetní odpis podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů. V daňové evidenci se příslušné výdaje uplatní do výdajů daňových při zaplacení,

•    jako samostatný dlouhodobý nehmotný majetek, vykazovaný v položce „B.I.2.2. Ostatní ocenitelná práva, pokud služebnost nesouvisí s pozemkem, stavbou ani zásobami, přičemž doba použitelnosti přesáhla jeden rok a výše ocenění limit stanovený účetní jednotkou pro začlenění mezi dlouhodobý nehmotný majetek (§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.); obvykle se zaúčtuje na účet 014-Ocenitelná práva. U služebnosti, která byla do konce r. 2020 nehmotným majetkem podle § 32a zákona o daních z příjmů je daňovým výdajem daňový odpis. V daňové evidenci se příslušné výdaje uplatní do výdajů daňových při zaplacení,

•    v ostatních případech se výdaje spojené se zřízením služebnosti zaúčtují přímo do provozních nákladů, a to obvykle s využitím účtu 518 – Ostatní služby, případně 548 – Ostatní provozní náklady, přičemž pokud byly naplněny podmínky pro časové rozlišení, tak v odpovídajícím časovém rozlišení nákladu. U služebnosti, za jejíž zřízení je hrazena pravidelná platba po sjednanou dobu, se výdaje uplatňují závislosti na tom, jak je o nich účtováno podle účetních předpisů a jak ovlivnily ve věcné a časové souvislosti výsledek hospodaření (ve smyslu § 23 odst. 2 a § 23 odst. 10 zákona o daních z příjmů). V daňové evidenci se příslušné výdaje uplatní do výdajů daňových při zaplacení.

V případě bezúplatného zřízení služebnosti ve prospěch podnikatele, tj. osoby s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona, jde na straně podnikatele jako osoby oprávněné ze služebnosti o nepeněžní příjem podle § 7 zákona, který se ocení podle oceňovacího předpisu. Pro uvedený případ § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 zákona stanoví, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení.

Je-li výše uvedená bezúplatně zřízená služebnost využívána k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, lze příslušnou částku uplatnit současně jako částku snižující základ daně, a to v souladu s § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona. Citovaný § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona stanoví, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze snížit o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 14 tohoto ustanovení, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů a nebylo o něm účtováno v nákladech.

Příklad 1

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci uzavřel smlouvu s majitelem pozemku o zřízení služebnosti za částku 150 000 Kč. Smlouva byla uzavřena jako právo vstupu na cestu na pozemku vlastníka, přes kterou je umožněn vstup a vjezd do obchodního závodu podnikatele. Jak postupovat z hlediska daně z příjmů na straně podnikatele?

Na straně podnikatele, který zřízení služebnosti uhradil, jde o daňový výdaj při zaplacení.

Na straně majitele pozemku jde o zdanitelný příjem.

Příklad 2

Syn podnikatel vedoucí daňovou evidenci, uzavřel smlouvu s otcem – majitelem pozemku, o bezúplatném zřízení služebnosti. Smlouva byla uzavřena jako právo vstupu na cestu na pozemku otce, přes kterou je umožněn vstup a vjezd do obchodního závodu syna podnikatele. Jak postupovat z hlediska daně z příjmů na straně syna podnikatele?

Na straně syna podnikatele, v jehož prospěch byla bezúplatně zřízena služebnost, jde o nepeněžní příjem, který se v souladu s § 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona ocení podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, tj. zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. O tento příjem syn zvýší základ daně v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že syn tento bezúplatný příjem využije k podnikání, tj. k dosažení, zajištění a udržení příjmů, může syn o příslušnou částku současně základ daně snížit podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona.

Služebnost (věcné břemeno) v účetnictví

Příklad 3

Účetní souvislosti při pořízení služebnosti (věcného břemena)

Ing. Zdenka Cardová