Směnka v účetnictví

Směnky se člení podle různých kritérií, směnka může být vlastní, kdy se výstavce zaváže, že zaplatí určitou částku určité osobě, nebo směnka cizí, kdy výstavce směnky zaváže jinou osobu, aby zaplatila určitou částku určité osobě. Podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, daňovým výdajem není pořizovací cena cenného papíru, tj. tedy i směnky. Výjimkou k tomuto ustanovení je mimo jiné i § 24 odst. 2 písm. ze) zákona.

Podle tohoto ustanovení je daňovým výdajem pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle účetních předpisů jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu s účetními předpisy ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje. Ztráta z prodeje směnky je ztrátou nedaňovou.

Podle § 8 odst. 3 zákona o daních z příjmů úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona ve výši 15 %. V daném případě se jedná o depozitní směnku, tj. bankovní produkt obdobný termínovanému vkladu (poplatník vloží do banky určitou finanční částku na určitou dobu s tím, že banka mu vystaví směnku na částku zvýšenou o dohodnutý úrok).

Směnky lze převádět i na jiné osoby

Jde-li o převod směnky na banku, tzv. eskont směnky – odkoupení směnky bankou, je třeba na straně poplatníka, který vede daňovou evidenci pamatovat na § 3 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona o daních z příjmů. Ten stanoví, že předmětem daně nejsou úvěry a půjčky s výjimkou příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka. Požádá-li např. podnikatel vedoucí daňovou evidenci banku o poskytnutí eskontního úvěru ze směnky, vystavené dlužníkem, jde na straně podnikatele o zdanitelný příjem.

Pokud by se stalo a dlužník by bance příslušnou částku nezaplatil, může banka žádat o splacení částky věřitele, kterému poskytla eskontní úvěr. V daném případě by se na straně podnikatele jednalo o daňový výdaj s tím, že by nadále evidoval pohledávku za dlužníkem.

Český účetní standard pro podnikatele č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly (bod 2.1.1. a 2.1.2.) stanoví mimo jiné, že o směnkách jako o dluhových cenných papírech se účtuje v účtové skupině 06 – Dlouhodobý finanční majetek, případně 25 – Krátkodobý finanční majetek.

Jde-li o směnky jako platební prostředky, pořizovací cenou tohoto cenného papíru u věřitele je hodnota pohledávky. Hodnota cenného papíru se zvyšuje o alikvotní úrokový výnos. U dlužníka se o těchto směnkách účtuje na příslušných účtech účtových skupin 32 – Závazky (krátkodobé), případně 47 – Dlouhodobé závazky. Při eskontu směnky úvěrovou institucí se směnka převede na příslušný účet účtové skupiny 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) v ocenění jmenovitou hodnotou (směnečnou sumou), vzniklý rozdíl se zaúčtuje ve věcné a časové souvislosti ve prospěch výnosů. Do doby splacení eskontované směnky směnečným dlužníkem trvá dluh prodávajícího vůči úvěrové instituci. O tomto dluhu se účtuje ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 23 – Krátkodobé úvěry, případně 46 – Dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím.

O směnkách jako o zajišťovacích prostředcích se účtuje na podrozvahových účtech (bod 2.1.3).

Ručení pozdějším majitelům směnky, které vzniklo z titulu převodů (indosamentu) směnky, s výjimkou eskontu, se účtují na podrozvahových účtech, a to od okamžiku převodu do dne vyinkasování směnky. Ručení se snižují o splacené částky při částečném splácení (bod 2.1.4).

Směnka v účetnictví

Směnka patří mezi dluhové cenné papíry úvěrové povahy; pokud je její splatnost delší než 12 měsíců, stává se dlouhodobým finančním majetkem.

Směnka jako platební prostředek

Pořizovací cenou tohoto cenného papíru u věřitele je hodnota pohledávky. Hodnota cenného papíru se zvyšuje o alikvotní úrokový výnos.

Příklad 1

Směnka jako platební prostředek na straně věřitele

Příklad 2

Směnka jako platební prostředek na straně dlužníka

Úroky je třeba časově rozlišit do období, se kterým souvisí.

Obdobně se postupuje, je-li směnka zařazena mezi krátkodobý finanční majetek (účtová skupina 25); na straně dlužníka bude účtován krátkodobý závazek (účtová skupina 32).

O směnkách jako o zajišťovacích prostředcích se účtuje na podrozvahových účtech. Ručení pozdějším majitelům směnky, které vzniklo z titulu převodů (indosamentu) směnky, s výjimkou eskontu, se účtují na podrozvahových účtech, a to od okamžiku převodu do dne vyinkasování směnky. Ručení se snižují o splacené částky při částečném splácení.

Ing. Zdenka Cardová

ZÁKON o daních z příjmů

§ 3

citace na str. 45

Předmět daně z příjmů
fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou

a)  příjmy ze závislé činnosti (§ 6),

b)  příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),

c)  příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d)  příjmy z nájmu (§ 9),

e)  ostatní příjmy (§ 10).

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje

a)  podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku,

b)  jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se nebo trvající plnění na dobu

1. neurčitou,

2. života člověka nebo

3. delší než 5 let.

(4) Předmětem daně nejsou

a)  příjmy získané

1. nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby,

2. vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku,

b)  úvěry nebo zápůjčky s výjimkou

1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,

2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,

c)  příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,

d)  příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit,^1c) ...