Snížení záloh na důchodové pojištění u pracujících důchodců – OSVČ

Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen dne 18. prosince 2024 zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Obsahem zákona (důchodové reformy) není jen změna pravidel pro odchody přiznávané v budoucnu, ale třeba sleva na pojistném pro pracující důchodce. Jak pro zaměstnance, tak i pro OSVČ. Tato sleva je účinná od 1. ledna 2025. Jak je to se zohledněním slevy na důchodovém pojištění pro pracující důchodce – OSVČ při platbách záloh?

Zálohy a vedlejší SVČ

Povinnost platit zálohy má OSVČ vykonávající vedlejší SVČ:

•    jejíž daňový základ za předchozí kalendářní rok dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy vzniká za kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled s takovým daňovým základem, a trvá naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za následující kalendářní rok,

•    která podala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy vzniká od kalendářního měsíce, ve kterém se k účasti přihlásila, a trvá až do prosince kalendářního roku, na který se OSVČ přihlásila k účasti na pojištění.

Pokud chce být OSVČ pro účely placení záloh považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ, je nutné, aby příslušné správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že nastal některý z důvodů pro výkon vedlejší činnosti. SVČ se považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla činnost vykonávána, a v době tohoto výkonu SVČ aspoň po část této doby trval některý důvod pro výkon vedlejší činnosti (např. že byl OSVČ přiznán starobní důchod).

Důvody výkonu vedlejší SVČ určují ustanovení § 9 odst. 6 písm. a) – f) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší činnosti musí mít písemnou formu. Oznámení je nutné učinit nejpozději na přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, a doložení povinně dokládaných skutečností musí být uskutečněno nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled. Doložení důvodu pro výkon vedlejší činnosti nebude vyžadováno, má-li ČSSZ údaj o tomto důvodu ve své evidenci nebo má možnost si jej opatřit dálkovým přístupem.

Pokud OSVČ zahájí/znovuzahájí SVČ po 31. 12. 2024 a v předchozích 5 kalendářních letech před tímto zahájením nevykonávala tuto činnost, je povinnosti platit zálohy na pojistném v prvních dvou kalendářních letech činnosti zproštěna, tj. v roce zahájení činnosti a bezprostředně v následujícím kalendářním roce (do konce kalendářního roku). Jedná se však pouze o zproštění povinnosti pravidelného placení záloh, které se ale nevztahuje na úhradu pojistného po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ formou doplatku, bude-li u vedlejší SVČ stanoveno.

Příklad 1

Je třeba hlásit ČSSZ jako důvod výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti přiznání starobního důchodu? Pokud ano, tak v jakých případech?

Ne, není třeba hlásit, je-li vyplácejícím starobní důchod orgán sociálního zabezpečení ČSSZ. Dokládání nároku na výplatu/přiznání důchodu se vyžaduje pouze v tom případě, že orgánem sociálního zabezpečení je Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo obrany. A také u poživatele starobního nebo invalidního důchodu přiznaného podle cizích právních předpisů, jestliže jsou tyto důchody přiznány resp. vypláceny podle právních předpisů státu, s nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícího koordinační nařízení.

Zálohy na důchodové pojištění OSVČ plynoucí z Přehledu za rok 2023

Standardně se záloha platí sazbou 29,2 procenta z měsíčního vyměřovacího základu, který OSVČ uvedla v „Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2023“ na řádku 35. Připomeňme si, že tento přehled OSVČ podávala nejpozději do:

•    2. 5. 2024 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě,

•    3. 6. 2024 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2024,

•    1. 8. 2024 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2024.

OSVČ, která vykonávala vedlejší SVČ, měla v roce 2024 povinnost platit zálohy na důchodové pojištění, jestliže se přihlásila k důchodovému pojištění na rok 2024 nebo její daňový základ v roce 2023 dosáhl aspoň rozhodné částky (§ 10 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Rozhodná částka byla stanovena pro rok 2023 ve výši 96 777 Kč při výkonu činnosti po dobu 12 kalendářních měsíců. Tato částka se snižovala o částku 8 065 Kč (jedna dvanáctina) za každý kalendářní měsíc, v němž nebyla vykonávána vedlejší SVČ nebo např. mimo jiné za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ, vykonávající vedlejší SVČ, nárok na výplatu nemocenského nebo dlouhodobého ošetřovného jako OSVČ. Při dosažení rozhodné částky měla OSVČ vykonávající vedlejší SVČ povinnost platit zálohy na důchodové pojištění v roce 2024 ve výši 29,2 procenta z měsíčního vyměřovacího základu platného pro rok 2023, a to od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl (měl být) podán přehled za rok 2023.

Jestliže za rok 2023 OSVČ nedosáhla v řádku č. 20 (údaj o daňovém základu) v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ rozhodné částky, uvedla OSVČ minimální zálohu na důchodové pojištění v řádku č. 36 ve výši 0 Kč. Nová výše měsíčního vyměřovacího základu OSVČ platí až do kalendářního měsíce, ve kterém bude (měl by být) podán přehled za rok 2024 (§ 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění ve znění pozdějších předpisů).

TERMÍNY PRO PODÁNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2024 - Má-li OSVČ zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, je povinna činit podání nebo jiný úkon, ke kterému je předepsán tiskopis, pouze elektronicky, přičemž k podání v papírové formě se nepřihlíží.

OSVČ je povinna předložit přehled nejpozději do:

•    2. 5. 2025 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě,

•    2. 6. 2025 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2025,

•    1. 8. 2025 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2025.

Pokud za OSVČ daňové přiznání podává daňový poradce, je povinna tuto skutečnost oznámit OSSZ nejpozději na přehledu (řádek č. 41). Jestliže OSVČ byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je povinna podat přehled za rok 2024 do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty. OSVČ, která v roce 2024 vykonávala SVČ a není povinna podávat daňové přiznání, předkládá tento přehled nejpozději do 31. 7. 2025.

SLEVA NA POJISTNÉM NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ OD 1. 1. 2025

Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen dne 18. prosince 2024 zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Obsahem zákona (důchodové reformy) není jen změna pravidel pro odchody přiznávané v budoucnu, ale třeba sleva na pojistném pro pracující důchodce. Jak pro zaměstnance, tak i pro OSVČ. Tato sleva je účinná od 1. ledna 2025.

K 31. 12. 2024 skončil u pracujících důchodců nárok na zvýšení důchodu o 0,4 % za odpracovaných 360 dnů. Do konce roku 2024 platilo, že když důchodce získal 360 kalendářních dnů pojištění (výdělečné činnosti) souběžně s pobíráním starobního důchodu v plné výši, měl nárok na zvýšení starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Tento benefit bylo možné získat podle předchozí právní úpravy, pouze pokud byla splněna podmínka získání 360 dnů pojištění nejpozději do 31. 12. 2024 včetně. Žádost o toto zvýšení může OSVČ podat ještě až 5 let zpětně. V případě, že pracující důchodce získal do 31. 12. 2024 jen část z 360 dnů (např. 300 dnů), nárok na zvýšení starobního důchodu již nevzniknul, a to ani poměrně.

Od 1. 1. 2025 si tedy může poživatel starobního důchodu, kterému je důchod vyplácen v plné výši, v kalendářním měsíci, v němž po celý kalendářní měsíc splňoval výše uvedené podmínky, uplatnit slevu na pojistném, která bude stanovena ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Za kalendářní měsíc, od kterého byl důchod přiznán, bude náležet sleva na pojistném tedy jen v případě, že byl důchod přiznán od prvního dne měsíce. Dojde-li na základě žádosti v průběhu kalendářního měsíce k zastavení výplaty starobního důchodu anebo ke snížení starobního důchodu na polovinu, nárok na slevu na pojistném v takovém kalendářním měsíci nebude náležet. Nižší sazbu pojistného si bude moci OSVČ uplatnit poprvé na přehledu o příjmech a výdajích za rok 2025. Pro stanovení záloh na pojistné si může od 1. 1. 2025 požádat o sníženou sazbu ve výši 22,7 %.

Pojištěnci, kteří od roku 2025 vykonávají výdělečnou činnost souběžně s pobíráním starobního důchodu v plné výši – namísto trvalého zvýšení starobního důchodu o několik desetikorun mají okamžitý nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu.

Sleva na pojistném ve výši 6,5 % u pracujících důchodců:

Zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – ČÁST TŘETÍ – Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti:

 Čl. V

15. Za § 14ba se vkládá nový § 14bb.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

1. Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění z důvodu pobírání starobního důchodu v plné výši podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má zaměstnanec poprvé za leden 2025.

2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Příklad 2

Má pracující slovenský starobní důchodce – OSVČ, který podniká v ČR nárok na slevu na pojistném od 1. ledna 2025? A za jakých podmínek?

Ano, jedná se o poživatele starobního důchodu, kterému byl přiznán starobní důchod podle předpisů jiného státu EU. V takovém případě má nárok na slevu na pojistném za stejných podmínek jako občan ČR, jemuž byl přiznán starobní důchod podle tuzemských předpisů. Pro slevu za daný měsíc musí doložit, že mu byl přiznán starobní důchod a že ho pobírá v plné výši a po celý kalendářní měsíc.

ZÁLOHY NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ OSVČ PLYNOUCÍ Z PŘEHLEDU ZA ROK 2024 - Jak už bylo uvedeno, standardně se záloha platí sazbou 29,2 procenta z měsíčního vyměřovacího základu, který OSVČ uvedla nebo teprve uvede v „Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024“ na řádku 35.

Minimální výše zálohy se v roce 2025 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 55 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. Úhrn předpisů záloh v kalendářním roce nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro tento rok. Maximální roční vyměřovací základ pro rok 2025 činí 2 234 736 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2025 u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ činí 5 122 Kč, minimální záloha (bez slevy 6,5 %) činí 1 496 Kč.

Po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024 od dalšího měsíce platí OSVČ zálohy už z vyměřovacího základu, který uvedla na řádku 35. Může pracující důchodce – OSVČ oznámit ČSSZ nárokování slevy 6,5 % na zálohách na důchodové pojištění pro rok 2025 už prostřednictvím Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024? Odpověď je, že bohužel Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024 nějakou možnost „zaškrtnout“ či zadat v něm sníženou sazbu pro platbu záloh pro pracující důchodce (22,7 % z vyměřovacího základu) neobsahuje. Standardně je proveden ve formuláři výpočet zálohy pro všechny pojištěnce sazbou 29,2 procenta z měsíčního vyměřovacího základu. Zálohu vypočtenou sazbou ve výši 22,7 % je tedy možné do Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024 zadat pouze ručně. Před zadáním do formuláře je třeba si zálohu mimo formulář vypočítat.

JAK NAHLÁSIT ČSSZ SNÍŽENÍ ZÁLOH NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ?

Na portálu ČSSZ (e-Portál) v sekci: Pro OSVČ– Všechny tiskopisy – je uveden mimo jiné formulář „Oznámení o změně údajů nezbytných pro provádění sociálního zabezpečení“. Oznámení o změně údajů nezbytných pro provádění sociálního zabezpečení podávají osoby samostatně výdělečně činné, aby poskytly informace, které jsou důležité pro provádění jejich důchodového, případně nemocenského, pojištění.

OSVČ, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, má nárok na sníženou sazbu pojistného 22,7 % (29,2 % – 6,5 %) pro stanovení záloh na pojistné za kalendářní měsíc. Uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh je možné prostřednictvím podání výše zmíněného tiskopisu. Stačí vyplnit od roku 2025 „novou“ sekci C tiskopisu a oznámení je hotové.

Podmínkou pro vznik nároku je pobírání starobního důchodu v plné výši po celý kalendářní měsíc. Stanovit výši zálohy na pojistné sazbou 22,7 % je však možné nejdříve od kalendářního měsíce, v němž obdržela OSVČ rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. K oznámení o uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh na pojistné se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v Přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok (za rok 2025). Uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh je možné tedy také prostřednictvím podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2025, kde OSVČ oznámení zpětně uvede (dá se očekávat změna v tiskopisu Přehledu).

Toto oznámení přitom platí i pro další kalendářní roky, pokud jsou splněny bez přerušení podmínky pro nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se uplatňuje sazba 22,7 %.

Pokud si OSVČ neuplatní sníženou sazbu, předpis bude stanoven ve standardní výši (29,2 % měsíčního vyměřovacího základu). Dále je zde jistota, že bude OSVČ za placení nižšího pojistného než předepsaného penalizována.

Příklad 3

OSVČ, jež vykonává samostatnou výdělečnou činnost od 1. 11. 2018, je od 15. 3. 2025 poživatelem starobního důchodu, který je jí vyplácen v plné výši. Starobní důchod bude v plné výši pobírat po celý zbytek kalendářního roku 2025 a stále bude vykonávat i samostatnou výdělečnou činnost. V roce 2026, kdy bude podávat přehled za kalendářní rok 2025, uplatní prostřednictvím tohoto přehledu slevu na pojistném. Za kolik a které měsíce roku 2025 může OSVČ uplatnit slevu na pojistném?

Pokud má OSVČ nárok na výplatu starobního důchodu pouze v některých měsících roku (nárok na výplatu důchodu vznikl v průběhu roku), má nárok na slevu na pojistném pouze z poměrné části vyměřovacího základu (ročního), tzn. podle počtu měsíců, ve kterých vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a splňovala podmínky pro nárok na slevu. Protože podmínky pro slevu na pojistném byly splněny pro kalendářní měsíce duben až prosinec, náleží sleva pouze z poměrné části vyměřovacího základu stanoveného za rok 2025, a to za 9 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2025.

Příklad 4

Rozhodnutí o výplatě starobního důchodu bude pracujícímu důchodci – OSVČ doručeno v dubnu 2025, starobní důchod bude vyplácen za dobu od 20. ledna 2025.

Od kterého měsíce v roce 20025 může OSVČ použít u zálohy na důchodové pojištění sníženou sazbu ve výši 22,7 %? Za které měsíce roku 2025 bude moci OSVČ v Přehledu o příjmech a výdajích uplatnit slevu 6,5 %?

Z hlediska zálohy platí, že nejdříve až za duben 2025 bude moci použít pracující důchodce – OSVČ sníženou sazbu. Za únor a březen 2025 je nutné zaplatit zálohu ještě v plné výši, protože nebylo ještě doručeno rozhodnutí o výplatě starobního důchodu. Co se týče slevy na důchodovém pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu uplatňované v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025, bude ji moci OSVČ uplatnit za měsíce od února do prosince roku 2025, za podmínky vykonávání samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2025.

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy: - Zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; - Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění ve znění pozdějších předpisů;

Související předpisy: - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 odst. 6 písm. a) – f) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

(6) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce

a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),

b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

c) měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,

d) osobně pečovala o dítě do 4 let věku,

e) osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, nebo

f)  byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a).

§ 14bb

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Tato poměrná část vyměřovacího základu se stanoví jako součin počtu kalendářních měsíců, v nichž po celý měsíc byly splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větě třetí, a podílu vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v kalendářním roce vykonávána samostatná výdělečná činnost. U osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, se vychází z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu paušálního režimu určujícího výši paušální daně v kalendářním roce. Ustanovení § 14 odst. 1 věty čtvrté zde platí obdobně. Sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň je rovna paušální dani, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 za kalendářní rok, pokud uhradila pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 3 za tento rok.

(3) Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná na přehledu o příjmech a výdajích podle § 15.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, uplatňuje nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní rok v žádosti podané územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V této žádosti osoba samostatně výdělečně činná uvede výši slevy a údaje podle odstavce 1 potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost se podává od 1. května následujícího kalendářního roku; žádost podaná před tímto dnem se považuje za žádost podanou 1. května tohoto roku. Nárok na slevu zaniká, není-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu.

(5) Pokud starobní důchod nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, je osoba samostatně výdělečně činná povinna při prvním uplatnění nároku na slevu uvést den, od něhož náleží výplata starobního důchodu v plné výši, a doložit přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo doložit potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.