Snížení zálohy OSVČ

– zdravotní pojištění

Za jakých podmínek může zdravotní pojišťovna snížit podnikateli výši měsíčně placené zálohy? Na jako dlouhou dobu se snížení záloh povoluje? Může být záloha snížena až na nulovou hodnotu? Lze snížit zálohu OSVČ činné v režimu paušální daně?

Pokud se na osobu samostatně výdělečně činnou vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení záloh na pojistné, pak musí být tyto zálohy placeny ve stanovené výši a pravidelně v určeném termínu. Tyto zálohy jsou OSVČ povinny platit tehdy, pokud je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů. Výjimkou bylo přijetí zákona č. 134/2020 Sb., kdy byly OSVČ zvýhodněny v tom směru, že za období březen – srpen 2020 byly zálohy až do výše minimální zálohy odpuštěny, tedy se neplatily, a při zúčtování roku 2020 se považovaly za zaplacené.

Základní podmínka pro snížení zálohy

Podle ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., sníží zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

Činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů (daňový základ) v roce 2022 např. 90 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2023 nejvýše 60 000 Kč.

Daňový základ, resp. příjmy a výdaje

Podotýkáme, že v souvislosti s novelou zákona č. 592/1992 Sb., provedenou zákonem č. 540/2020 Sb., se při stanovení vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pracuje s účinností od 1. 1. 2021 s pojmem daňový základ (do konce roku 2020 se jednalo o příjmy po odpočtu výdajů). Takto pojatá úprava se však nedotkla formulace citovaného ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.

Snížení zálohy lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled OSVČ o výši daňového základu (dále jen Přehled)za předcházející kalendářní rok.Snížení zálohy placené OSVČ tak není omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, což platilo do 30. 11. 2011.

Lze konstatovat, že v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění lze zdravotní pojišťovnu o snížení měsíčně placené zálohy požádat, nicméně musí být splněna podmínka, že v daném kalendářním roce musí být pro porovnání s příjmy a výdaji v roce předcházejícím vyhodnoceny v probíhajícím roce alespoň tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Takže prakticky lze žádosti o snížení zálohy podávat od 1. dubna. Pokud podnikatel předloží žádost např. v květnu 2023, posuzuje se průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden – duben 2023 a tento se porovnává s průměrným měsíčním příjmem po odpočtu výdajů v roce 2022.

Podání žádosti zdravotní pojišťovně

OSVČ, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost, příslušný formulář je k dispozici papírově na úřadovnách a v elektronické podobě na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou ještě požadovat předložení peněžního deníku, dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána, tento postup však není právní úpravou zdravotního pojištění stanoven. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.

Pro účely potřebného porovnání se tedy v běžném roce vyhodnocuje období od ledna do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ o snížení zálohy žádá.

Zálohy OSVČ

OSVČ platí (většinou minimální) zálohy od měsíce zahájení samostatné výdělečné činnosti a následně pak platí:

•    zpravidla zvýšené minimální zálohy od 1. 1. kalendářního roku,

•    novou výši zálohy od měsíce, ve kterém podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled, nicméně i tato záloha může být nadále v minimální výši.

Nově stanovenou zálohu pak platí OSVČ (pokud nepožádá o její snížení) až do kalendářního měsíce přecházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém v dalším kalendářním roce podá, resp. měla podat, Přehled za předcházející kalendářní rok.

OSVČ, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ, hradí zálohy podle výsledků své podnikatelské činnosti za předcházející kalendářní rok, což může být v podstatě jakákoli částka, anebo zálohy platit nemusí (pokud byla za předcházející kalendářní rok v mínusu).

Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud připadne poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den. Dnem platby je připsání úhrady na příslušný příjmový účet nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Ve stejných lhůtách jsou splatné i povolené snížené zálohy.

Samostatná výdělečná činnost

     jediný, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní zdroj příjmů

Minimální výše zálohy u OSVČ zahajujících v roce 2023samostatnou výdělečnou činnost činí 2 722 Kč. Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení zálohy 2 722 Kč i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti (2023) platit i vyšší zálohu než 2 722 Kč.

     vedlejší zdroj příjmů

Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnceneboli v zaměstnání je v roce 2023 odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu, přičemž toto zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc (resp. kalendářní rok). Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne v roce 2023 podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti – daňového základu – za rozhodné období kalendářního roku 2023) pak v roce 2024 jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání, doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ.

Osoba, za kterou platí pojistné stát

Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

•    v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a

•    nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Ze zákona není povinností platit u osob, za které současně hradí pojistné stát, zálohy na pojistné v prvním roce jejich samostatné výdělečné činnosti (2023). Vykážou-li však tyto osoby za rok 2023 kladný daňový základ, zálohy již v příštím roce (2024) platit budou, a to podle výše daňového základu, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

S účinností od 1. 8. 2004 již nemají OSVČ nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, jejich vyměřovacím základem je sazba 50 %daňového základu bez povinnosti odvodu pojistného (záloh na pojistné) z minimálního vyměřovacího základu.

Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, ovšem pokud nejsou výdělečně činní.

Příklady výpočtu snížené zálohy v právních podmínkách roku 2023

Příklad 1

Za 12 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti dosáhl podnikatel v roce 2022 zisku (příjmu po odpočtu výdajů neboli pro zúčtování roku 2022 daňového základu) ve výši 834 696 Kč. To znamená, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činil v roce 2022 částku 69 558 Kč. V návaznosti na měsíc podání Přehledu (duben 2023) platí podnikatel od tohoto měsíce zálohy ve výši 4 696 Kč (69 558 x 0,5 x 0,135).

Podnikatel požádá v měsíci květnu 2023 o snížení zálohy, posuzují se tedy příjmy a výdaje v období leden – duben 2023. Příjmy za toto období činily 258 469 Kč a výdaje 152 389 Kč. Průměrný měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji představuje částku 26 520 Kč (106 080: 4), čímž je splněna zákonná podmínka pro podání žádosti o snížení zálohy na pojistné.

Výpočet snížené zálohy se provede následovně:

Vzhledem k tomu, že takto vypočtená výše nedosahuje částky minimální zálohy, povolí zdravotní pojišťovna snížení zálohy dle výše uvedených podmínek na 2 722 Kč.

V této souvislosti lze konstatovat, že pokud OSVČ splňuje podmínky pro snížení zálohy, nemůže v podstatě zdravotní pojišťovna podané žádosti nevyhovět. Pokud by však bylo o snížení zálohy požádáno neoprávněně (tuto skutečnost lze zjistit při kontrole ze strany zdravotní pojišťovny), uplatní pojišťovna nárok na dlužné zálohy včetně penále.

Příklad 2

Žena jako příjemce rodičovského příspěvku začala podnikat v roce 2021. V tomto prvním roce své podnikatelské činnosti zálohy neplatila, její zálohy na rok 2022 pak představovaly na základě výsledků roku 2021měsíční platbu ve výši 850 Kč. V roce 2022 však dosáhla podstatně lepších výsledků. V měsíci březnu 2023 podala zdravotní pojišťovně Přehled, na základě kterého byla povinna platit od tohoto měsíce zálohy ve výši 2 166 Kč. Za první tři měsíce roku 2023 však vykázala ztrátu, proto se v dubnu obrátila na zdravotní pojišťovnu s požadavkem na snížení zálohy.

Příjemce rodičovského příspěvku, jakož i další skupiny osob – viz ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., mají v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění resp. záloh na pojistné zákonem stanovené výhody, spočívající mj. ve skutečnosti, že v případě samostatné výdělečné činnosti nemusí platit zálohy v minimální výši, ale v návaznosti na skutečné výsledky své podnikatelské činnosti dosažené v předcházejícím roce. V tomto konkrétním příkladě může zdravotní pojišťovna žadatelce vyhovět (a nepochybně jí vyhoví) v tom smyslu, že podnikající osoba nebude muset platit v příslušném období (viz výše) žádné zálohy s ohledem na skutečnost, že za období prvních tří kalendářních měsíců roku 2023 vykázala záporný hospodářský základ.

Platby záloh v nižších částkách (typicky právě u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ) lze případně po dohodě se zdravotní pojišťovnou sdružit a zálohy tak zaplatit třeba jednorázově dopředu na celý rok. Vždy je vhodné zdravotní pojišťovnu o takto uplatněném postupu informovat.

Když OSVČ nesplňuje podmínky pro snížení zálohy

V kalendářním roce, ve kterém podnikatel zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost, nemůže žádat o snížení zálohy, neboť nelze naplnit podmínky uvedené ve výše citovaném ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se pro daný účel porovnává průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném roce a v roce předcházejícím. V běžném roce musejí být vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.

Příklad 3

Ve zdravotním pojištění nelze žádat o snížení zálohy na pojistné, neboť ze strany OSVČ nejsou splněny zákonné podmínky.

Průměrný měsíční příjem OSVČ po odpočtu výdajů činil v roce 2022 částku 166 818 Kč. Za období měsíců leden – květen 2023 dosáhne OSVČ příjmů 1 456 128 Kč a výdajů 820 660 Kč, neboli průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činil za prvních pět měsíců roku 2023 částku 127 093,60 Kč (635 468: 5). V měsíci červnu chtěla OSVČ požádat o snížení zálohy.

Protože průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů za leden – květen 2023 není alespoň o jednu třetinu nižší, než průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v roce 2022, není splněna základní podmínka pro podání žádosti o snížení zálohy.

Pokud by však bylo v dalším období kalendářního roku 2023 dosaženo takového průměrného měsíčního příjmu po odpočtu výdajů, který by byl v porovnání s rokem 2022 alespoň o jednu třetinu nižší, lze o snížení zálohy požádat.

OSVČ činné v režimu paušální daně

V reakci na zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023 stanoví výše vyměřovacího základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální zálohy, jako v letech 2021 a 2022, nadále odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však nejsou navázány na minimální vyměřovací základ. Tyto osoby neplatí zálohy zdravotní pojišťovně a neprovádějí roční zúčtování (pokud dodrží stanovené podmínky), proto je tematika snížení zálohy bezpředmětná.