Sociální fond a obec

Peněžním fondem rozumíme peněžní prostředky vyčleněné k samostatnému použití a oddělenému sledování. Povinnost zřizovat takové fondy není, na rozdíl od peněžních fondů příspěvkových organizací, stanovena. Právě naopak není vytváření velkého množství účelových peněžních fondů v praxi doporučováno. Ve fondu totiž může vzniknout přebytek prostředků, které budou chybět na jiném úseku.

S ohledem na to, že fondy jsou samostatné a účelově zaměřené, nejsou přípustné přesuny prostředků a orgány obcí, krajů a svazků obcí jsou omezeny při nakládání s těmito prostředky.

Peněžní fondy jsou účelové nebo neúčelové

Účelové fondy jsou zřizovány častěji. Jedná se o fondy s přímou vazbou na financování konkrétní potřeby. Může jít o fondy sociální, fondy založené za účelem podpory bydlení, opravy kulturních památek atd. Často zřizovaným fondem je fond rezerv a rozvoje. Bývá využíván na financování investic, na financování neplánovaných potřeb či ke krytí schodku.

Jak dále vyplývá z § 6 odst. 1 téhož zákona, tvorba a použití peněžních fondů je součástí rozpočtu.

Zřizování trvalých a dočasných peněžních fondů obce je vyhrazeno zastupitelstvu obce dle § 84 odst. 2 písm. c) obecního zřízení (zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jde o vyhrazenou pravomoc v rámci samostatné působnosti. Statutární město může statutem městskému obvodu nebo městské části na úseku samostatné působnosti zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části svěřit dle § 131 písm. c) obecního zřízení.

Sociální fond je jedním z nejčastěji zřizovaným peněžním fondem u obcí

K tomu je důležité na úvod poznamenat, že zákon o rozpočtových pravidlech upravuje v § 33 fond kulturních a sociálních potřeb. Tato úprava přesně stanoví výši tvorby a další poměrně striktní pravidla pro tvorbu a čerpání tohoto fondu. Tato pravidla se ale obcí netýkají, vztahují se pouze na příspěvkové organizace.

To znamená, že obce mohou sociální fond vytvářet v libovolné výši, samozřejmě tak, aby to odpovídalo finančním možnostem a rozpočtové odpovědnosti obce. Určitě se ale nemusí jednat pouze o 1% z objemu platů. Stejně tak se na obce nevztahuje vázání nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku k použití na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Doplňme, že tato limitace bude zrušena i pro příspěvkové organizace. Použití by tedy mělo odpovídat účelu fondu, protože lze samozřejmě předpokládat, že sociální fond bude fondem účelovým.

Stejně tak pro obce neplatí omezení, komu je fond určen. Nemusí se tedy jednat pouze o zaměstnance v pracovním poměru, příspěvky je možné poskytovat i pracovníkům, kteří mají u obce uzavřenou některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dále § 80 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, výslovně počítá s tím, že členům zastupitelstva budou poskytována, za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce, některá plnění, která mohou souviset s čerpáním sociálního fondu. Jedná se o:

-    příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce,

-    příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění,

-    odměnu při významném životním výročí,

-    příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce,

-    příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obce.

Jak jsme uvedli, tak úprava sociálního fondu o obcí je velmi volná, praktickým omezením by mělo být pouze účel fondu a konkrétní stanovení účelů použití např. ve směrnici, statutu, či podobném dokumentu, a dalším omezujícím parametrem bude úprava daně z příjmů. Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osvobozuje některé příjmy ze závislé činnosti, které často bývají ze sociálního fondu poskytovány. Lze samozřejmě předpokládat, že snahou bude poskytovat taková plnění a příspěvky, které osvobozeny od daně budou.

První takovou oblastí, na kterou budou obce přispívat, je oblast kulturních, sportovních a zdravotních benefitů, tato plnění často náleží i zastupitelům, jak je uvedeno výše.

Od daně z příjmů fyzických osob jsou u zaměstnanců osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ve formě:

•    pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis - tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,

•    použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu,

•    použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

•    příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

•    příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Pokud tedy bude příspěvek poskytnut také rodinným příslušníkům zaměstnance, jedná se o příjem, který je u zaměstnance osvobozen od daně.

Od roku 2024 je ale výše těchto osvobozených příjmů omezena, v úhrnu jsou tyto příjmy osvobozeny do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Částka, která přesáhne tuto hodnotu, je zdanitelným příjmem zaměstnance. Od roku 2025 jsou vyjmuty zdravotní benefity, které jsou samostatně osvobozeny do výše průměrné mzdy, ostatní benefity výše uvedené jsou tedy osvobozeny v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy.

ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU PRO UPLATNĚNÍ OSVOBOZENÍ OD DANĚ v těchto případech je, že se musí jednat o nepeněžní plnění, tato podmínka tak zůstala zachována z předchozí úpravy. Nepeněžní forma znamená, že zaměstnanci v žádném případě nemohou být předány peněžní prostředky, ale pouze poukaz, vstupenky, poukázky, vitamíny atd. za cenu sníženou o příspěvek z fondu nebo nákladů zaměstnavatele s tím, že příspěvkem může být i plná úhrada nákladů, pokud není výše příspěvku nějak omezena. Základním předpokladem proto je, že příslušný účetní, příp. daňový doklad musí být vystaven na zaměstnavatele.

Nepeněžní forma představuje tedy jedno omezení, druhé omezení se týká souhrnného limitu těchto příjmů. Úhrnný limit se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Na zaměstnavateli bude, aby vedl úplnou a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů jednotlivým zaměstnancům v návaznosti na sledování hranice pro osvobození dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžních plnění poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Dále doplňme, že část plnění, jejichž daňový režim na straně zaměstnanců upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, byla vyčleněna do nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP. Jedná se o nepeněžní plnění plynoucí zaměstnanci z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na společenské akce, včetně té se sportovním nebo kulturním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Pro naplnění smyslu a cíle deklarovaného zákonodárcem je třeba druh těchto vyčleněných plnění určit za pomoci odůvodnění předmětného poslaneckého pozměňovacího návrhu, kterým bylo ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) do ZDP doplněno, a nikoliv čistě na základě jeho jazykového znění. V odůvodnění jsou totiž jako příklady těchto plnění uvedeny vánoční večírky, oslavy výročí firmy nebo dětské dny, tedy spíše společenské akce s případným kulturním či sportovním prvkem, které pořádá zaměstnavatel. Tato plnění mají podle zákonodárce povahu příspěvku na kulturní nebo sportovní akce upraveného v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, jehož hodnota vstupuje do limitu pro osvobození ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Jelikož by však v praxi mohly vznikat problémy s oceněním příjmu připadajícího na jednotlivé zaměstnance a sledování výše těchto příjmů by představovalo neúměrnou administrativní zátěž, bylo navrženo upravit tyto druhy příjmů ve speciálním ustanovení, aby se na ně stanovený limit pro osvobození nevztahoval. Zaměstnavatelé tedy nebudou muset pro účely zdanění sledovat, který zaměstnanec (a případně jeho rodinný příslušník) se akce účastnil a kolik toho na ní zkonzumoval, aby vyčísloval jeho příjmy z takové akce, protože osvobození se vztahuje na všechny takové příjmy bez omezení výše. Z pohledu zaměstnance je tedy nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu.

Z pohledu příspěvku na stravování,

což je také častý případ plnění ze sociálního fondu, doplňme, že z pohledu daně z příjmů je potom zásadní § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, které vymezuje podmínky, za kterých je příspěvek na stravování osvobozen od daně.

Od roku 2024 jsou podmínky osvobození sjednoceny pro všechny případy příspěvku na stravování a osvobozen je příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2025 se tedy jedná o částku 70 % ze 177 Kč, tedy 123,90 Kč.

Pro všechny formy stravování byl v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP s účinností od 1. 1. 2024 zaveden jednotný pojem „příspěvek na stravování“. Novelou zákona o daních z příjmů došlo také ke sjednocení daňového režimu plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na stravování a stanovení jednotné hranice pro osvobození ve výši uvedených 70 % stravného. Tato pravidla platí pro rok 2025.

Produkty spoření na stáří

jsou poslední velkou skupinou příjmů poskytovaných ze sociálního fondu, které jsou osvobozeny od daně. V souladu s § 6 odst. 9 písm. m) ZDP jsou osvobozeny příjmy v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Daňově podporované produkty na stáří jsou vymezeny v § 15b zákona o daních z příjmů a § 15a zákona vymezuje, co se rozumí produktem spoření na stáří.

Jedná se o:

a)  penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

b)  doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

c)  penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

d)  soukromé životní pojištění,

e)  dlouhodobý investiční produkt.

V daném případě je tedy nutné přesně zkoumat, zda produkty, na které zaměstnavatel (obec) přispívá, splňují podmínky § 15b ZDP a jedná se tedy o daňově podporované produkty.

Závěrem bych odcitoval odpověď MF ČR k problematice sociálního fondu po zrušení vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb od roku 2024.

Mění se nějak právní úprava pro obce nebo pro podnikatelský sektor? Budou muset také povinně použít minimálně 50 % přídělu na produkty spoření na stáří? Nikoliv, dané změny se dotýkají pouze typů subjektů, které povinně tvoří fond. V tomto ohledu se z hlediska hospodaření s fondem pro obce, kraje či podnikatelský sektor oproti dosavadnímu stavu nic nemění. Jediné změny, které se jich dotknou, jsou změny v rozsahu plnění osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti obsažené v novelách zákona o daních z příjmů.

Ing. Zdeněk Morávek

§ 15b zákona č. 586/1992 Sb.

Daňová podpora produktu spoření na stáří

(1) Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch

a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze

1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo

3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo

b) jiného poplatníka, a to pouze v případě

1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,

3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo

4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

(2) Pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata...