Sociální zabezpečení

Ve kterých státech se postupuje podle koordinačních nařízení Evropské unie? Jaká pravidla platí při souběžných příjmech pro určení příslušnosti k pojištění? Ve kterém státě je osoba pojištěna, když je v jednom státě zaměstnána a ve druhém státě podniká? Mohou se stát účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění i osoby z tzv. třetí země?

Zaměstnavatel zaměstnává
osoby ze zahraničí,

a to jak ze států Evropské unie, tak i z dalších států postupujících podle koordinačních nařízení EU, jakož i osoby z tzv. třetích zemí.

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy:

1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a

2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004

obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012 (pro všechny tyto předpisy budeme v dalším textu uvádět „Nařízení“)

Tato Nařízení, aplikovaná ve státech Evropské unie, se dále vztahují i na občany a instituce z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska a přiměřeně také ze Spojeného království (pro všechny tyto státy budeme dále používat pojem „členský stát“). V kontextu řešené problematiky dodáváme, že při zaměstnávání osob ze „třetích zemí“ se Nařízení nepoužijí.

Čestné prohlášení zaměstnance

Aby měl český zaměstnavatel jistotu, že při zaměstnávání osob ze států aplikujících Nařízení postupuje správně, tedy odvádí pojistné na zdravotní pojištění do českého systému veřejného zdravotního pojištění, nechá si vždy při nástupu do zaměstnání vystavit od zaměstnance z členského státu toto čestné prohlášení.

Když zaměstnavatel disponuje takovým čestným prohlášením, může být takříkajíc „v klidu“, protože postupuje podle české právní úpravy zdravotního pojištění. Přesto nikdy není na škodu se zaměstnance příležitostně dotázat, jestli se jeho osobní situace nezměnila.

Souběh zaměstnání
ve dvou státech

Došlo k tomu, že zaměstnavatel si toto čestné prohlášení nenechal vystavit a až po čase zjistil, že jeden z jeho zaměstnanců, bydlících na Slovensku, ještě souběžně vykonává zaměstnání na Slovensku, což českému zaměstnavateli neoznámil. Slovenská správa sociálního zabezpečení již potvrdila příslušnost ke slovenským právním předpisům. Jak se postupuje při řešení zdravotního pojištění?

Z hlediska určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení platí, že osoba podléhá právním předpisům státu, ve kterém jako zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná vykonává svou výdělečnou činnost, bez ohledu na místo (stát) bydliště. Základním kritériem pro určení příslušnosti je tedy výkon výdělečné činnosti. Tyto osoby tak podléhají všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu (tj. státu pojištění) a nemohou si vybrat, že například zdravotně a nemocensky chtějí být pojištěny v jedné zemi a důchodově v jiné zemi.

Princip jednoho pojištění

I když je osoba z členského státu současně zaměstnána ve dvou členských státech, může být pojištěna pouze v jednom státě. V takovém případě je příslušnost k pojištění určena na žádost osoby pověřenou institucí státu bydliště, což je u osob s bydlištěm v ČR Česká správa sociálního zabezpečení, resp. ÚSSZ jako její organizační složky.

Za výdělečnou činnost se považuje ta činnost, která je za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost považována předpisy o sociálním zabezpečení státu pojištění, resp. státu, ve kterém je tato činnost vykonávána. V případě výkonu výdělečné činnosti ve dvou členských státech se na osobu vztahují právní předpisy státu bydliště za předpokladu, že vykonává v tomto státě tzv. podstatnou část své činnosti.

Podmínka podstatné části činnosti se považuje za splněnou tehdy, jedná-li se alespoň o 25 % z hlediska:

•    pracovní doby nebo mzdy zaměstnance,

•    obratu, pracovní doby, množství poskytovaných služeb a příjmu u OSVČ

přičemž je brán v úvahu i očekávaný vývoj v příštích 12 měsících. Pro daný účel postačí splnění alespoň jednoho ze stanovených kritérií.

V tomto případě bylo při souběhu zaměstnání ve dvou státech EU rozhodnuto slovenskou institucí provádějící sociální zabezpečení (trvalý pobyt dotyčné osoby je ve SR) o příslušnosti k právním předpisům SR. Pro českého zaměstnavatele tato nová skutečnost znamená, že při plnění zákonných povinností bude postupovat podle slovenské právní úpravy platné ve zdravotním pojištění, se kterou je tak zapotřebí se seznámit.

Formulář A1 a postup podle
slovenské právní úpravy zdravotního pojištění

Pokud je u občana s trvalým pobytem v jiném státě s působností Nařízení předložen českému zaměstnavateli zahraniční formulář A1, postupuje podle právní úpravy zdravotního pojištění v dané zemi. Český zaměstnavatel tak neprodleně vstoupí v kontakt se zdravotní pojišťovnou (institucí provádějící zdravotní pojištění), u které je tento zaměstnanec ve své zemi pojištěn.

Jestliže zaměstnavatel v případě souběhu zaměstnání odvádí pojistné české zdravotní pojišťovně a následně je mu doručen slovenský formulář A1, musí v souladu s výše uvedeným postupem:

•    zaregistrovat sena Slovensku k placení pojistného u příslušné instituce (zdravotní pojišťovny)

•    přihlásit osobu jako zaměstnance,

•    neprodleně přesměrovat platby pojistného zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn,

•    doplatit této zdravotní pojišťovně dlužné pojistné za předcházející kalendářní měsíce (v návaznosti na faktickou účinnost příslušnosti k pojištění, uvedenou ve formuláři A1),

•    následně požádat českou zdravotní pojišťovnou o vrácení takto vzniklého přeplatku na pojistném.

Přeplatek vrátí česká zdravotní pojišťovna (případně i na základě provedené kontroly) v zákonné měsíční lhůtě za předpokladu, že vůči plátci neeviduje splatný závazek.

Alternativní varianta

V dané situaci lze případně aplikovat Článek 21, bod 2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009: Zaměstnavatel, který nemá místo podnikání v členském státě, jehož právní předpisy jsou použitelné, může se zaměstnancem uzavřít dohodu o tom, že zaměstnanec bude plnit povinnosti zaměstnavatele týkající se placení odvodů jeho jménem, aniž jsou dotčeny základní povinnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel zašle oznámení o takovém ujednání příslušné instituci tohoto členského státu.

Souběh zaměstnání a podnikání

Pokud je osoba z členského zaměstnána v jednom z těchto států a podniká v jiném členském státě, je pojištěna ve státě, ve kterém vykonává zaměstnání. Do tohoto státu je tedy placeno i pojistné ze samostatné výdělečné činnosti a zároveň ve státě pojištění vzniká nárok na dávky, jejichž konkrétní obsah a rozsah dávek určují právní předpisy, podle nichž jsou dávky poskytovány a hrazeny.

Povinnost pojištěnce

V této souvislosti upozorňujeme, že osoba je povinna informovat příslušnou instituci ve státě výkonu výdělečné činnosti i v místě bydliště o jakékoli změně situace, významné z hlediska příslušnosti, resp. nároku podle Nařízení. Za nesplnění této povinnosti může být udělena sankce podle národních právních předpisů.

Zaměstnanci
ze „třetích zemí“

Účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění se stávají i zaměstnanci z tzv. třetích zemí, tedy ze zemí, na které se Nařízení nevztahují.

Protože se tato osoba stává z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, má v podstatě stejná práva a povinnosti jako čeští občané (nebo také zaměstnané osoby z členských států) v tom smyslu, že si kupříkladu může zvolit zdravotní pojišťovnu, u které chce být pojištěna, s nárokem na plnou péči.