Solidární zvýšení daně 2018
u podnikatele

Uplatněním solidárního zvýšení daně se zabývá § 16a ZDP, přičemž solidární zvýšení daně se týká fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 ZDP a s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP. Jak se dotýká solidární zvýšení daně podnikatele v roce 2018? Jsou nějaké možnosti vyhnout se tomuto zvýšení daně?

Výše solidárního zvýšení daně činí sedm procent z kladného rozdílu mezi:

a)  součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období a 

b)  48 násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Postup u poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob má pouze příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, a v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2018 přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 438 992 Kč, rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.

Příklad

Podnikatel podnikající v řemeslné živnosti dosáhne za rok 2018 zdanitelné příjmy ve výši 2 950 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje 80 % a to ve výši jejich limitu 800 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá. V daňovém přiznání uplatňuje následující odpočty od základu daně:

-   odpočet na soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč

-   odpočet na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč

-   odpočet poskytnutých darů fotbalovému oddílu ve výši 50 000 Kč na základě darovací smlouvy

-   odpočet úroků zaplacených v roce 2018 z úvěru ze stavebního spoření ve výši 28 400 Kč

-   odpočet zbývající části dosud neuplatněné daňové ztráty z roku 2014 ve výši 80 000 Kč.

Poplatník vypočte daň podle § 16 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a odpočet daňové ztráty. Vyčíslí základ daně ve výši:

2 150 000 Kč – (24 000 Kč + 24 000 + 50 000 Kč + 28 400 Kč + 80 000 Kč) = 1 943 600 Kč

Vypočtená daň dle § 16 ZDP ze základu daně po odpočtech činí:

1 943 600 Kč x 0,15 = 291 540 Kč

Při výpočtu výše solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP se však vychází z dílčího základu daně dle § 7, tedy před jeho snížením o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně, v našem případě z částky 2 150 000 Kč. Poplatník musí počítat se solidárním zvýšení daně:

(2 150 000 Kč – 1 438 992 Kč) x 0,07 = 49 770,56 Kč

Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru činí 341 311 Kč

Od této částky si poplatník uplatní základní slevu na dani na poplatníka, další slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Příklad

Podnikatel se rozhodne k 31. 12. 2018 ukončit podnikatelskou činnost z důvodu odchodu do starobního důchodu. Za zdaňovací období 2018 vyčíslí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 1 350 000 Kč. Ke dni ukončení podnikání má však dosud neuhrazené pohledávky ve výši 210 000 Kč a neuhrazené dluhy ve výši 45 000 Kč. Poplatník vede daňovou evidenci.

Poplatník, který ukončí činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, postupuje podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. V daném případě zvýší základ daně za zdaňovací období předcházející dni ukončení samostatné činnosti o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem a sníží o hodnotu dluhů, které by byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Tuto úpravu základu daně uvede na řádku 105 přílohy č. 1 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dílčí základ daně z příjmů podle § 7 je uveden na řádku 113 přílohy č. 1 daňového přiznání a odtud se přenese na řádek 37 daňového přiznání. V našem příkladu činí výše základu daně dle § 7 ZDP:

1 350 000 Kč + 210 000 Kč – 45 000 Kč = 1 515 000 Kč

Poplatník musí v daňovém přiznání za rok 2018 uplatnit solidární zvýšení daně:

(1 515 000 – 1 438 992 Kč) x 0,07 = 5 320,56 Kč.

Pokud má poplatník daně z příjmů fyzických osob kromě příjmů ze samostatné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP) ještě další příjmy z kapitálového majetku (zdaňované dle § 8 ZDP), nebo příjmy z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), popřípadě ostatní příjmy (zdaňované dle § 10 ZDP), pak pro účely solidárního zvýšení daně porovná za rok 2018 pouze dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti s částkou 1 438 992 Kč.

Pokud je dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti vyšší než tato limitní částka, pak rozdíl mezi dílčím základem daně dle § 7 ZDP převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu. Tento výpočet nikterak neovlivní výše příjmů z kapitálového majetku, výše příjmů z nájmu ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.

Příklad

Podnikatel má za rok 2018 příjmy z podnikání, a dále příjmy z nájmu bytů a příjem z prodeje chaty, u kterého není dodržen časový test pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Za zdaňovací období 2018 vyčíslí poplatník následující dílčí základy daně:

-   dílčí základ daně ze samostatné činnosti 1 290 000 Kč

-   dílčí základ daně z nájmu dle § 9 ZDP 135 000 Kč

-   dílčí základ daně dle § 10 ZDP 85 900 Kč

Celkový základ daně činí 1 510 900 Kč.

Příjmy zdaňované dle § 9 a § 10 ZDP se nezahrnují do limitu pro posouzení uplatnění solidárního zvýšení daně. Protože dílčí základ dle § 7 ZDP činí 1 290 000 Kč, nemusí podnikatel v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 uplatnit solidární zvýšení daně.

Postup u poplatníka s příjmy dle § 7 a s příjmy ze závislé činnosti

V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má současně příjmy z podnikání a příjmy ze závislé činnosti, musí v rámci daňového přiznání za rok 2018 porovnat součet zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny, a dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti s limitní částkou 1 438 992 Kč.

Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.

Příklad

Občan s příjmy ze závislé činnosti zahájil v roce 2018 podnikání na základě živnostenského oprávnění. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti činí 1 492 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 494 028 Kč (pojistné na sociální pojištění hrazené do výše maximálního vyměřovacího základu, pojistné na zdravotní pojištění hrazené z plného vyměřovacího základu). V rámci podnikání dosáhne podnikatel za rok 2018 daňovou ztrátu ve výši 150 000 Kč, protože v souvislosti se zahájením podnikání musel podnikatel vybavit svou provozovnu strojním zařízením a provozním nábytkem (jednotlivá hodnota movitého majetku nepřevýšila částku 40 000 Kč).

V souladu se zněním § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely posouzení solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částky:

1 492 000 Kč – 150 000 Kč = 1 342 000 Kč.

Tato částka je nižší než limitní výše 1 438 992 Kč pro rok 2018, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2018 uplatnit solidární zvýšení daně.

Pro vlastní výpočet daně však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet při výpočtu daně z dílčího základu daně ze závislé činnosti dle potvrzení svého zaměstnavatele 1 492 000 Kč + 494 028 Kč = 1 986 028 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani. Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2018 zaměstnavatel uplatnil při výpočtu měsíční zálohy na daň u zaměstnance solidární zvýšení daně v těch měsících, kdy jeho hrubá mzda převýšila částku 119 916 Kč, promítne se tato skutečnost v daňovém přiznání na řádku „Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti“.

Solidární daň a spolupráce dle § 13 ZDP

Podnikatel se může ubránit uplatnění solidárního zvýšení daně, pokud využije institutu spolupráce osob resp. rodinného závodu dle § 13 ZDP. Výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP se totiž provádí až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.

Příklad

Podnikatel s příjmy ze živností dosáhne za rok 2018 základ daně dle § 7 ZDP ve výši 1 800 000 Kč.

Varianta A

Podnikatel realizuje podnikání sám bez spolupracujících osob.

Poplatník musí v daňovém přiznání za rok 2018 zvýšit vypočtenou daň o solidární zvýšení daně v částce:

(1 800 000 Kč – 1 438 992 Kč) x 0,07 = 25 270,56 Kč

Varianta B

Podnikatel realizuje podnikání s využitím reálné spolupráce manželky.

Na manželku převádí ve smyslu § 13 ZDP limitní výši rozdílu příjmů a výdajů 540 000 Kč za zdaňovací období. Předpokládejme, že manželka má příjmy ze zaměstnání ve výši průměrné mzdy.

U podnikatele se sníží základ daně na částku 1 800 000 Kč – 540 000 Kč = 1 260 000 Kč, a podnikatel nemusí v daňovém přiznání uplatnit solidární zvýšení daně. U manželky součet příjmů ze zaměstnání a převedený podíl základu daně z podnikání manžela (540 000 Kč) nedosáhne limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně.

V daném případě manželé ušetří sou­hrnně na dani částku 25 271 Kč, kterou by musel podnikatel zaplatit navíc formou solidárního zvýšení daně, pokud by se nerealizovala spolupráce manželky.

Ing. Ivan Macháček

§ 7 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze samostatné činnosti

(1) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je

a)  příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

b)  příjem ze živnostenského podnikání,

c)  příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

d)  podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, je dále

a)  příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b)  příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

c)  příjem z výkonu nezávislého povolání.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33.

(4) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně (dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

(6) Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).

(7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši ...