Souběh zaměstnání

se samostatnou výdělečnou činností

Kdo rozhoduje o tom, která činnost je u pojištěnce při souběhu zaměstnání s podnikáním hlavním zdrojem příjmů? Může být pojištěnec – podnikatel přihlášen u jiné zdravotní pojišťovny než jako zaměstnanec? Kde je v právní úpravě zdravotního pojištění určeno minimum pro zaměstnavatele i pro osoby samostatně výdělečně činné?

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.

Těmito výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 7. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění, vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.

Do konce roku 2021 byly ve výčtu osob samostatně výdělečně činných uvedeny v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. například osoby podnikající v zemědělství nebo společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je od 1. 11. 2022 osobou samostatně výdělečně činnou:

1)  osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů

2)  spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení

Osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění pojištěnec s příjmy podle § 7 ZDP.

Hlavní zdroj příjmů

Při souběhu příjmů ze zaměstnání a podnikání je ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného zaměstnavatelem (záloh na pojistné osobou samostatně výdělečně činnou) důležité, kterou svoji činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro tento účel nelze zjednodušeně porovnat prostý objem příjmů ze zaměstnání a z podnikání, například i z toho důvodu, že v případě samostatné výdělečné činnosti může být s ohledem na charakter podnikání výše příjmů OSVČ v rámci rozhodného období kalendářního roku nepravidelná. Dále je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že pojištěnec může mít i další příjmy (třeba z nájmu nemovitosti nezapsané v obchodním majetku podle § 9 ZDP), které společně s příjmy ze zaměstnání považuje za hlavní zdroj svých příjmů.

Přihlášení pojištěnce jako OSVČ

Pokud se pojištěnec rozhodne podnikat při zaměstnání, musí se jako OSVČ přihlásit u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn. Platí zásada, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny. Oznámení o zahájení podnikatelské činnosti musí být splněno v zákonné osmidenní lhůtě. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení (a ukončení) samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. Oznamovací povinnost lze u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Souběh zaměstnání s podnikatelskou činností patří ve zdravotním pojištění mezi tzv. přípustné souběhy. Nejčastěji se vyskytující alternativou je situace, kdy je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a samostatná výdělečná činnost pak zdrojem příjmů vedlejších. Zaměstnavatele totiž fakticky začíná podnikatelská činnost jeho zaměstnance zajímat až v případě, kdy příjem v zaměstnání poklesne pod úroveň minimální mzdy anebo je taková částka příjmu sjednána při nástupu do zaměstnání.

Rozhoduje prohlášení pojištěnce

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní na zdravotní pojišťovně pojištěnec-zaměstnanec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti, anebo když jako OSVČ nastupuje do zaměstnání. Následně v podávaném Přehledu o výši daňového základu (dále jen Přehled) za uplynulý kalendářní rok zatrhne ty měsíce, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh, resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ.

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy

v situaci, když je zároveň zaměstnancem a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok.

Nutnost dodržení zákonného minima při souběhu příjmů

Minimální vyměřovací základ platí ve zdravotním pojištění jak pro zaměstnance (a pro zaměstnavatele – plátce pojistného), tak pro OSVČ. Toto minimum je pro zaměstnavatele určeno zejména ustanovením § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., pro OSVČ pak vychází ze znění § 3a odst. 2 téže právní normy.

Jestliže kromě povinnosti placení záloh platí pro pojištěnce v roce 2023 i povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pak musí být toto minimum v jedné z vykonávaných činností dodrženo, v podstatě bez ohledu na výši příjmů, následovně:

1)  Hlavní zdroj příjmů – zaměstnání

•    v zaměstnání činí vyměřovací základ alespoň 17 300 Kč a zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc,

•    v rámci své samostatné výdělečné činnosti neplatí tato osoba (není povinna) měsíční zálohy a vyměřovacím základem pro odvod pojistného za daný kalendářní rok je sazba 50 % daňového základu bez nutnosti respektovat minimum platné pro OSVČ. 

2)  Hlavní zdroj příjmů – samostatná výdělečná činnost

•    tato osoba platí v roce 2023 alespoň minimální zálohy 2 722 Kč,

•    v zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který tak může být i nižší než 17 300 Kč. Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet do minima, vystaví zaměstnanec zaměstnavateli čestné prohlášení o tom, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ. 

Příklad 1

Jednatel má měsíční odměnu za výkon funkce 3 999 Kč, funkci vykonává maximálně 2 hodiny týdně. Zdravotní pojištění je odvedeno z částky 17 300 Kč, protože svoji podnikatelskou činnost provozuje jako vedlejší. Je tento postup správný?

Jednatel pobírá za výkon funkce pro společnost odměnu, která je uvedena mezi příjmy ze závislé činnosti v § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP. Odměna jednatele má ve zdravotním pojištění tedy povahu příjmu ze závislé činnosti zdaňovaného podle § 6 ZDP. U odměn za výkon funkce, stejně jako například u pracovní smlouvy, nehraje roli rozhodná částka 4 000 Kč (ta má ve zdravotním pojištění význam například u dohody o pracovní činnosti), ale pojistné se odvádí z každého zúčtovaného příjmu, případně i s povinností dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Protože je v daném souběhu samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, musí být u odměny jednatele dodržen minimální vyměřovací základ, tedy s provedením dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima neboli vyměřovací základ zaměstnance musí v roce 2023 činit 17 300 Kč. Jednatel se jako zaměstnanec přihlašuje ke dni, ve kterém začal vykonávat funkci (nastoupil do funkce) a odhlašuje dnem skončení výkonu funkce.

Specifická situace při souběhu

Ve zdravotním pojištění se čas od času objeví situace, která nečekaně přiměje pojištěnce jako podnikatele k tomu, aby důsledně postupoval podle zákona.

Příklad 2

Zaměstnanec současně podniká jako OSVČ, samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem jeho příjmů, zálohy tedy neplatí. Zaměstnání je ukončeno ve středu 30. 8., od měsíce září se tak podnikatelská činnost stává jediným zdrojem příjmů pojištěnce.

Z výše uvedeného plyne, že je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, pak takový podnikatel není povinen platit zálohy a při ročním zúčtování nemusí dodržet minimální vyměřovací základ platný pro podnikatelskou sféru.

Aby mohl pojištěnec jako podnikatel takto postupovat, musí být v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu a současně musí zaměstnání trvat po celý kalendářní měsíc.

Protože zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc srpen, musí být již za tento měsíc dodržen ze strany OSVČ při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ (tedy zaplacena alespoň minimální záloha 2 722 Kč), neboť nejsou naplněny podmínky stanovené v § 3a odst. 3 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. včetně dovětku. Ta podmínka stanoví, že zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc.