Souběh zaměstnání

výkonu funkce z pohledu ZP

V praxi bývají situace, kdy zaměstnanec současně vykonává u téhož zaměstnavatele funkci. Jak ale postupuje zaměstnavatel v případě, když zaměstnanec skončí zaměstnání, nicméně funkci bude nadále vykonávat?

Ve zdravotním pojištění platí, že osoba je zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem ze závislé činnosti zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem. Těmito výjimkami jsou osoby, které se nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 9. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a výjimky, tedy příjmy nepodléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění definované v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Odměny člena orgánu právnické osoby jsou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP, které ve zdravotním pojištění podléhají povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem, a to bez ohledu na jejich výši. Z hlediska výše příjmu je výjimkou situace, kdy se za zaměstnance nepovažuje člen družstva, který pro družstvo vykonává práci a jeho příjem nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci hodnoty tzv. započitatelného příjmu, což je pro rok 2026 částka 4 500 Kč. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici 4 500 Kč. Od 1. 1. 2026 může mít člen družstva, vykonávající funkci, sjednán s družstvem v této situaci pracovněprávní vztah.

Podmínky u souběžných příjmů

Při souběhu příjmů u více zaměstnavatelů je důležité, aby byl v jejich úhrnu dodržen za příslušný kalendářní měsíc minimální vyměřovací základ u těch příjmů, ze kterých se bude odvádět pojistné. To platí v případě, že u zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) musí být povinné minimum zabezpečeno. Pro účel placení pojistného a zároveň dodržení zákonného minima se sčítají příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění.

Ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. naopak vyjmenovává osoby nebo situace, kdy zaměstnavatel nemusí stanovené minimum dodržet. V takovém případě je vyměřovacím základem příjem zúčtovaný zaměstnanci za daný kalendářní měsíc, což relevantně může být částka i nižší než 22 400 Kč. 

Ve zdravotním pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ, což znamená, že odvodu pojistného podléhá každá částka dosaženého příjmu zaměstnance za kalendářní měsíc (i daňový základ OSVČ za kalendářní rok), tj. bez omezení horní hranicí.

U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z každé částky příjmu. Při zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí, že zaměstnavatel plní zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem:

•    na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 500 Kč nebo

•    na dohodu o provedení práce je alespoň 12 000 Kč,

případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.

Při zaměstnání na základě dohod se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Souběžné příjmy u téhož zaměstnavatele a skončení zaměstnání

Člen statutárního orgánu akciové společnosti odešel k 21. 10. 2025 do starobního důchodu (zaměstnavatel má k dispozici rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu) a jako zaměstnanec k tomuto datu i ukončil zaměstnání. Za členství ve statutárním orgánu, kde je i nadále, pobírá měsíčně odměnu 2 000 Kč.

Z výše uvedeného plyne, že odvodu pojistného podléhá příjem ze zaměstnání a současně i z titulu výkonu funkce.

Protože zaměstnanec současně jako člen statutárního orgánu vykonává funkci, zaměstnání ve zdravotním pojištění pokračuje i nadále, bez ohledu na to, že pracovněprávní vztah k datu 21. 10. skončil. Zaměstnavatel tedy kód „O“ k datu 21. 10. nepoužije.

Od 21. 10. je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát. Z tohoto důvodu musel zaměstnavatel splnit oznamovací povinnost, kdy sdělil zdravotní pojišťovně kódem „D“ na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ skutečnost, že od data 21. 10. je za zaměstnance plátcem pojistného stát.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance

Přiznání důchodu ke dni 21. 10. má vliv na určení poměrné části minimálního vyměřovacího základu zaměstnance za měsíc říjen. I když předpokládáme, že příjem z obou činností bude například vyšší než minimální mzda, je zapotřebí konstatovat, že dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. musí být v úhrnu příjmů za měsíc říjen zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 20 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec ještě nebyl ve „státní kategorii“, tj. nejméně v částce 13 419,35 Kč [(20:31) x 20 800]. Od listopadu je na základě odměny za práci ve statutárním orgánu vyměřovacím základem dosažený příjem. Zaměstnavatel tak počínaje zúčtováním měsíce listopadu odváděl pojistné ze skutečné výše odměny 2 000 Kč bez nutnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance.

Počet zaměstnanců na Přehledu

Jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je pravidelné podávání tiskopisu Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen „Přehled“), který každý měsíc předkládají zaměstnavatelé všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnávají. Protože zaměstnání ve zdravotním pojištění i po datu 21. 10. nadále trvá (pokračuje formou výkonu funkce), bude tato osoba v měsících říjnu, listopadu a i v dalších měsících započítávána do počtu zaměstnanců na tomto Přehledu. I kdyby v některém měsíci nebyla osobě odměna vyplacena, zaměstnavatel by ji na daný kalendářní měsíc jako zaměstnance neodhlašoval. Vyměřovací základ by byl stanoven v nulové hodnotě z toho důvodu, že pro zaměstnance neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.

Faktické odhlášení osoby jako zaměstnance se provede až ke dni skončení výkonu funkce, jak je dáno ustanovením § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb.

Příjem zúčtovaný po skončení
zaměstnání

Z obecného pohledu platí, že z příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání se pojistné na zdravotní pojištění odvádí – viz § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. Výjimkou je situace definovaná v § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb., kdy se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu (nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně) po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Postupy u občana jiného státu

Jak by se na řešení výše popisované situace pohlíželo v případě, kdyby byla zaměstnancem a současně členem statutárního orgánu osoba ze zahraničí?

V tomto případě je důležité, zda by se jednalo o osobu ze státu postupujícího podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo o osobu z tzv. třetí země.

Pokud vykonává u českého zaměstnavatele zaměstnání a funkci osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska a eventuálně také ze Spojeného království, postupuje se podle nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Osoba se stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel plní vůči zdravotní pojišťovně, kterou si tato osoba zvolí, veškeré zákonné povinnosti. To znamená, že přihlásí osobu jako zaměstnance a odvádí pojistné podle zákona.

Při souběžných příjmech ve více zemích může nastat situace, kdy je českému zaměstnavateli doručen formulář A1, vystavený institucí provádějící sociální zabezpečení ve státě bydliště zaměstnance. Tento doklad je rozhodující pro příslušnost této osoby k pojištění.Neboli pokud je českému zaměstnavateli doručen tento formulář, potvrzuje se tím, že osoba od data uvedeného v tomto tiskopise podléhá všem systémům sociálního zabezpečení státu, který formulář vystavil. Naopak, pokud tento formulář předložen není, nebo se jedná o osobu ze států, na kterou se režim Nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nevztahuje, je osoba účastna zdravotního pojištění v ČR a podléhá z titulu zaměstnání právním podmínkám našeho systému veřejného zdravotního pojištění.

Při souběhu zaměstnání ve státě aplikujícím uvedená koordinační nařízení Evropské unie a v České republice a při současném předložení zahraničního formuláře A1 je třeba z pohledu českého zaměstnavatele zjistit, zda plnění této povahy (tj. zaměstnání a výkon funkce) podléhají povinnosti placení pojistného v zemi pojištění. Pokud by se podle právní úpravy příslušného státu v oblasti zdravotního pojištění pojistné z těchto odměn odvádělo, poukazoval by zaměstnavatel příslušnou výši pojistného na účet zdravotní pojišťovny (instituce provádějící zdravotní pojištění), u které je tato osoba ve své zemi pojištěna. Například, při doručení německého formuláře A1 by se pojistné odvádělo podle německých právních předpisů, v německé měně a na příslušný příjmový účet instituce provádějící v Německu zdravotní pojištění v situaci, kdy zúčtované plnění podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění podle německých právních předpisů účinných v oblasti zdravotního pojištění.

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění

Vyměřovací základ

§ 3

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Vyměřovací základ zaměstnance podle odstavce 1 se snižuje o

a)  náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b)  odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměnu při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c)  věrnostní přídavek horníků,

d)  plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e)  jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(4) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak.

(5) Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.

(6) Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

(7) Je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením11a) z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců11b) osoba, které byl přiznán invalidní důchod11c), je u ní vyměřovacím zákla¬dem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát.

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu;

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní dů¬chod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která současně vedle zaměstnání je osobou samostatně výdělečně činnou a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

d)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

e)  která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a)  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b)  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c)  zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) a b).

(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele po¬jistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s od¬vodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl ...