Souběhy a jiná specifika
ve zdravotním pojištění

Jak se postupuje v situaci, když není ani v úhrnu příjmů u více zaměstnavatelů dosaženo v daném kalendářním měsíci minimálního vyměřovacího základu? Jak se řeší dodržení zákonného minima při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností? Které podmínky platí ve zdravotním pojištění u tzv. nekolidujícího zaměstnání? Kdy lze uplatnit ve zdravotním pojištění nárok na odpočet od dosaženého příjmu?

Placení pojistného podléhají ve zdravotním pojištění příjmy zaměstnance zakládající účast na zdravotním pojištění. Pojistné tak odvádí zaměstnavatel z:

-    příjmů zdaňovaných podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, typicky u zaměstnanců pracujících na základě pracovní smlouvy nebo z příjmů charakteru funkčních požitků,

-    příjmu alespoň 4 000 Kč u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se například jedná o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti,

-    příjmu převyšujícího 10 000 Kč u dohody o provedení práce (v době zpracování tohoto příspěvku platila rozhodná částka 10 000 Kč do 30. 6. 2024).

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Aby se tyto příjmy mohly sčítat, musí se jednat u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody.

Současně však platí, že příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 4 000 Kč a dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč (do 30. 6. 2024 – viz výše) se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

SOUBĚŽNÁ ZAMĚSTNÁNÍ - V dalším textu se budeme zabývat různými variantami souběžných příjmů, přičemž žádný z těchto příjmů není na dohodu o provedení práce. Pokud jsou zaměstnanci zúčtovány v rozhodném období kalendářního měsíce příjmy ve dvou (případně více) zaměstnáních, pak se v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění reálně vyskytují nejčastěji tyto varianty:

•    Příjem v hlavním i v dalším zaměstnání je v každém z těchto zaměstnání vyšší než minimální mzda

Pojistné se v každém zaměstnání odvádí ve výši 13,5% ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance.

•    Příjem v hlavním zaměstnání 20 000 Kč, v dalším zaměstnání 4 500 Kč

V dalším zaměstnání se neprovádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu, pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. „Vedlejší“ zaměstnavatel musí mít k dispozici potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí alespoň minimální zákonné pojistné.

•    Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 12 000 Kč a ve druhém zaměstnání 9 000 Kč

Pro účel dodržení zákonného minima se sčítají příjmy zakládající povinnost odvodu pojistného. Jelikož je v úhrnu příjmů dodržen za příslušný kalendářní měsíc minimální vyměřovací základ, dokladují si oba zaměstnavatelé navzájem výši příjmu v daném měsíci a doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele se předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Za této situace pak každý zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše příjmu. V takové situaci je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů.

•    Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 8 000 Kč a ve druhém zaměstnání 6 000 Kč.

Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, provede zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do částky minima 18 900 Kč.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností si pojištěnec (s ohledem na reálné nebo očekávané příjmy) sám rozhoduje, která činnost bude hlavním zdrojem jeho příjmů.

Tuto skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně při zahajování své podnikatelské činnosti nebo při nástupu do zaměstnání a dále pak v souvislosti s podáváním Přehledu jako OSVČ.

•    Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání

Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč, tedy nejméně v částce 2 552 Kč, včetně podmínky, že zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. V samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.

•    Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

-    OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2024 minimálně ve výši 2 968 Kč,

-    zaměstnavatel odvádí při příjmu zaměstnance nižším než minimální mzda pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnanec současně dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

Minimum ve zdravotním pojištění

Výše popisované podmínky při souběžných zaměstnáních nebo při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností platí v situaci, kdy musí být ve zdravotním pojištění dodržen u zaměstnance (zaměstnavatele) nebo u OSVČ minimální vyměřovací základ.

Pokud naopak minimum nemusí být ve zdravotním pojištění u zaměstnance nebo u OSVČ dodrženo (§ 3 odst. 8 a § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pak platí, že:

-    vyměřovacím základem zaměstnance za kalendářní měsíc je dosažený příjem, tedy částka i nižší než minimální mzda,

-    vyměřovacím základem OSVČ je za rozhodné období kalendářního roku sazba 50 % daňového základu bez ohledu na minimum platné pro podnikatelskou sféru.

Souběh zaměstnání s evidencí na úřadě práce

Od 1. 10. 2004 je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Jednou z podmínek pro faktické naplnění tohoto ustanovení je skutečnost, že zúčtovaný příjem zaměstnané osoby nesmí být vyšší než polovina minimální mzdy, tedy v roce 2024 nanejvýš v částce 9 450 Kč. Je-li takový zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.

Do konce roku 2010 si mohl uchazeč o zaměstnání výkonem činnosti na základě nekolidujícího pracovněprávního vztahu „přivydělat“ k podpoře v nezaměstnanosti, to znamená, že byl možný souběh pobírání příjmu z takového vztahu a podpory v nezaměstnanosti. Od 1. ledna 2011 však byla možnost legálního přivýdělku k podpoře v nezaměstnanosti v tzv. nekolidujícím zaměstnání zrušena. Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. d) z.č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 cit. zákona.

Po dobu trvání nekolidujícího zaměstnání tedy nenáleží uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává nekolidující zaměstnání a z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se nezapočítává do podpůrčí doby, a její běh se de facto přerušuje. Po ukončení nekolidujícího zaměstnání tak může být uchazeči o zaměstnání nadále vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Zaměstnání ženy na mateřské (rodičovské) dovolené nebo příjemce rodičovského příspěvku

-    nástup ženy na mateřskou dovolenou (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) oznamuje zdravotní pojišťovně její zaměstnavatel,

-    pokud na sebe nepřetržitě navazují mateřská dovolená (peněžitá pomoc v mateřství) a rodičovská dovolená (pobírání rodičovského příspěvku), je zaměstnankyně bez přerušení registrována u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, a v této souvislosti zaměstnavatel nemusí žádné oznámení provádět,

-    z hlediska registrace takové osoby v kategorii hrazené státem a placení pojistného se vychází z obecných podmínek, uvedených v následujícím bodě.

S účinností od 1. 4. 2012 je i za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát.

Zaměstnanci evidovaní u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“

-    osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb.,

-    pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že registrace v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc,

-    neexistuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu (s výjimkou splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 7 z.č. 592/1992 Sb. – viz dále),

-    poskytnuté neplacené volno nebo vykázaná neomluvená absence nemají vliv na placení pojistného zaměstnavatelem, takže vyměřovací základ zaměstnance může být relevantně i nižší než minimální mzda nebo může být nulový.

Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku

-    za takovou osobu je stát plátcem pojistného pouze za předpokladu, že osoba nemá při splnění dalších zákonných podmínek v příslušném měsíci příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti - viz § 7 odst. 1 písm. k) z. č. 48/1997 Sb.,

-    je-li taková osoba zaměstnána (případně podniká jako OSVČ), stát za tuto osobu v příslušném měsíci pojistné neplatí,

-    ani v tomto případě se pojistné neodvádí alespoň ze zákonného minima, ale vyměřovacím základem je v zaměstnání dosažený příjem, v podnikatelské činnosti pak 50 % daňového základu,

-    pokud je této „pečující“ osobě poskytnuto v zaměstnání například celý kalendářní měsíc neplacené volno, případně je nemocná, zkrátka nemá v daném měsíci žádný příjem, stává se na celý kalendářní měsíc osobou, za kterou platí pojistné stát. Pro oznámení této skutečnosti zdravotní pojišťovně používá zaměstnavatel kódy „L“ a „T“ k prvnímu, resp. k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce.

Odpočty od dosaženého příjmu

-    s účinností od ledna 2024 mohou zaměstnavatelé uplatňovat měsíční odpočet od hrubého příjmu zaměstnance ve výši 15 440 Kč,

-    nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

-    u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to i v případě, kdy pobírání důchodu netrvá po celý kalendářní měsíc. V takovém případě musí být při provedení odpočtu dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, ve kterých osoba poživatelem důchodu nebyla.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti anebo není za něj plátcem pojistného stát, je v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v této kategorii v částce 2 552 Kč měsíčně. Pokud začne tato osoba vykonávat výdělečnou činnost (zaměstnání nebo podnikání), přestává být ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů a je od tohoto měsíce povinna platit pojistné podle zákona, v případě zaměstnání odvádí pojistné zaměstnavatel. Jinými slovy, je-li pojištěnec zaměstnán, případně podniká jako OSVČ, nemůže si platit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, rovněž si sám nemůže jako zaměstnanec platit například pojistné z důvodu neplaceného volna, doplatky do minimálního vyměřovacího základu apod.

Ing. Jiří Hálek