Souběžné kategorie zdravotního
pojištění a změna od 1. ledna 2026
Mnozí zaměstnanci si souběžným výkonem samostatné výdělečné činnosti finančně přilepšují. Jak je to s povinností placení záloh u osob, za které je plátcem pojistného stát, resp. pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ?
Je pravdou, že v období přípravy na budoucí povolání a navazující ekonomické aktivity se pojištěnec může ocitnout v několika kategoriích zdravotního pojištění, a to i souběžně. Například student může zároveň pracovat třeba formou brigády nebo i v dlouhodobějším pracovněprávním vztahu, případně může ještě podnikat. Zaměstnanci si různými formami podnikatelsky přivydělávají, ženy (nebo i muži) pečují o dítě, pojištěnci je přiznán některý z důchodů, výjimkou není práce v zahraničí atd. Takové situace bývají legislativně složitější a zaměstnavatelé nebo pojištěnci musejí postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění, jinak jim hrozí sankce ve formě vzniku dlužného pojistného a penále anebo může být provinilci uložena pokuta za porušení některé z povinností.
Situace z praxe
Pojištěnec ukončil zaměstnání, přičemž je již několik let poživatelem starobního důchodu. Současně však již delší dobu podniká. Při souběhu se zaměstnáním nebylo jeho povinností platit zálohy a pojistné vždy doplatil jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu. Změnila se nějak skončením zaměstnání situace OSVČ? Je povinností placení záloh?
Poživatele (nejen) starobního důchodu řadíme ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Osoba, za kterou platí pojistné stát, je povinna platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána (platby probíhají prostřednictvím zaměstnavatele), nebo je z pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou. Osoby, pro které jako „státní pojištěnce“ dále uvedené podmínky platí, naleznete vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy značně specifikou skupinu představují například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.
Oznamování „státní kategorie“
Při zaměstnávání poživatelů důchodu se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód „D“, a to vždy společně s kódem „P“ – oba kódy ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání. Kód „D“ se rovněž použije i v případě přiznání důchodu v průběhu zaměstnání (na základě rozhodnutí ČSSZ doloženého zaměstnancem).
Pokud důchodce skončí zaměstnání a nadále je poživatelem důchodu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „H“ (odejmutí důchodu), kterým by fakticky a mimoto irelevantně ukončil evidenci pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.
PODMÍNKY PŘI PLACENÍ POJISTNÉHO - Stanovení vyměřovacího základu jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování není navázáno na účast na nemocenském pojištění.
Významné zvýhodnění poživatelů důchodu při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že zaměstnavatelé ani OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je:
- u zaměstnance dosažený příjem, tedy v roce 2025 částka i nižší než 20 800 Kč (za kalendářní měsíc),
- u OSVČ sazba 50 % daňového základu (za kalendářní rok) bez povinnosti placení alespoň minimálních záloh.
Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pojištěnec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc (resp. u OSVČ po celý kalendářní rok).
Naopak, není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv:
- u zaměstnance na zajištění odvodu pojistného zaměstnavatelem nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu,
- u OSVČ na dodržení minimálního vyměřovacího základu za takový měsíc včetně nutnosti zaplacení alespoň minimální zálohy.
Pokud je pojištěnec poživatelem důchodu po celý kalendářní měsíc, pak zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu a případná samostatná výdělečná činnost zaměstnance není pro něj důležitá, resp. jí nemusí věnovat pozornost – bez ohledu na to, zda osoba platí nebo neplatí zdravotní pojišťovně zálohy. Především však musí mít zaměstnavatel k dispozici doklad opravňující jej k odvodu pojistného z příjmu nižšího, než je stanovené minimum, kterým je u poživatele důchodu rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu a tento doklad předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
NEPLACENÍ ZÁLOH OSVČ - Jednou ze základních povinností osoby samostatně výdělečně činné je platit zálohy na pojistné, nicméně právní úprava zdravotního pojištění připouští situace, kdy není povinností podnikatele tyto zálohy platit.
OSVČ není povinna platit zálohy v případě, kdy je zároveň zaměstnancem a své zdravotní pojišťovně prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. V těchto případech se pojistné uhradí do 8 dnů po podání Přehledu o výši daňového základu. Jiným důvodem, kdy OSVČ není povinna platit zálohy je například skutečnost, že OSVČ byla po dobu celého kalendářního měsíce uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.
Podnikající poživatel důchodu není zaměstnancem
Podnikající osoby, za které je zároveň po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného stát (a nejsou zaměstnanci), musejí zálohy platit. Výhoda těchto osob spočívá ve skutečnosti, že se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ. V podávaném Přehledu takový podnikatel vyznačí, ve kterých měsících mu nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a z jakého důvodu (v tomto případě s použitím varianty „plátcem pojistného byl i stát“). Zálohy se platí ve výši vypočtené na základě skutečně dosaženého daňového základu za předcházející kalendářní rok. Pojistné se pak zaplatí formou případného doplatku po podání Přehledu včetně stanovení záloh pro další období – zálohy se platí tehdy, pokud je v předcházejícím kalendářním roce dosaženo kladného výsledku podnikatelské činnosti. Zálohy na pojistné neplatí „státní pojištěnci“ pouze v kalendářním roce, ve kterém svoji podnikatelskou činnost zahajují.
ZÁLOHY OSVČ A ZMĚNA OD 1. 1. 2026 - Od doby skončení zaměstnání je povinností poživatele důchodu jako OSVČ zálohy platit, a to ve výši vypočtené v Přehledu za předchozí rok. I kdyby zálohy představovaly velmi nízké měsíční částky, musí je OSVČ pravidelně platit. Lze se však domluvit se zdravotní pojišťovnou a uhradit tyto nízké částky záloh jednorázově dopředu. Tento postup každopádně platí do konce roku 2025.
Ještě nalezneme ve stávající právní úpravě jednu variantu, kdy podnikající poživatel důchodu nebude muset zálohy platit. Jedná se o situaci, kdy se této osobě, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ, v aktuálním roce podnikatelsky nedaří a z tohoto důvodu se obrátí na zdravotní pojišťovnu s požadavkem na snížení zálohy. Pokud by tato osoba byla v roce 2025 takzvaně v minusu a požádala by o snížení zálohy, pak zdravotní pojišťovna povolí snížení záloh na 0 Kč, neboli od konkrétního měsíce roku 2025 nebude povinností podnikajícího poživatele důchodu zálohy platit. Podotýkáme, že obdobně by se tento postup uplatnil i u dalších OSVČ, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí, což jsou například studenti.
Novelou zákona č. 592/1992 Sb., účinnou od 1. ledna 2026 však dochází k zásadní změně, kdy dle § 8 odst. 3 cit zákona není od tohoto data povinností platit zálohy pro ty OSVČ, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.
Oznamovací povinnost pojištěnce
I když je pro pojištěnce jeho samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, musí být u zdravotní pojišťovny přihlášen jako OSVČ. Za porušení této důležité povinnosti může být pojištěnci uložena pokuta až 10 000 Kč.
Ing. Antonín Daněk
