11.04.2026
0,00 Kč
i-poradce.cz
INFORMAČNÍ PORTÁL
sk Slovenský Poradca
cs Český Poradce

Zaměstnavatelé – souběžné příjmy a zdravotní pojištění

1. Více příjmů u jednoho zaměstnavatele

2. Příjmy u více zaměstnavatelů

Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. když zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojistné. Jaké jsou správné postupy zaměstnavatele a pojištěnce v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele nebo u různých (tedy alespoň dvou) zaměstnavatelů?

Při souběhu příjmů u více zaměstnavatelů je důležité, aby byl v jejich úhrnu dodržen za příslušný kalendářní měsíc minimální vyměřovací základ u těch příjmů, ze kterých se bude odvádět pojistné. To platí v případě, že u zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) musí být povinné minimum zabezpečeno. Pro účel placení pojistného a zároveň zajištění zákonného minima se sčítají příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění.

U pracovní smlouvy podléhá odvodu pojistného každá částka příjmu. Při zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí, že zaměstnavatel plní zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem:

– na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč nebo

– na dohodu o provedení práce převyšuje 10 000 Kč,

případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.

Při zaměstnání na základě dohod se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, naopak vyjmenovává osoby nebo situace, kdy zaměstnavatel nemusí stanovené minimum dodržet. V takovém případě je vyměřovacím základem příjem zúčtovaný zaměstnanci za daný kalendářní měsíc, což relevantně může být částka i nižší než 17 300 Kč.

Ve zdravotním pojištění není (od roku 2013) upravena problematika maximálního vyměřovacího základu, odvodu pojistného tak podléhá každá částka dosaženého příjmu zaměstnance (i OSVČ).

Formou příkladů si předvedeme v právních podmínkách roku 2023 postupy zaměstnavatele a pojištěnce v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele nebo u různých (tedy alespoň dvou) zaměstnavatelů, primárně s podmínkou pro zaměstnavatele dodržet minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/­1992 Sb., případně poměrnou část tohoto minima dle § 3 odst. 9 písm. a) cit. zákona.

1. Více příjmů u jednoho zaměstnavatele

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 1

Zaměstnanec má příjem na základě pracovní smlouvy 26 000 Kč a zároveň pracuje u téhož zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si v některých měsících vydělá alespoň 4 000 Kč hrubého, v jiných naopak nikoli.

Vycházejme ze zásady, že pro účely účasti na zdravotním pojištění a placení pojistného se každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně. To znamená, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhne alespoň 4 000 Kč, přičítá se tato částka k hrubému příjmu 26 000 Kč a z takto vzniklého vyměřovacího základu odvede zaměstnavatel pojistné podle zákona. Jestliže je v rozhodném období kalendářního měsíce příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 4 000 Kč, je vyměřovacím základem pro placení pojistného částka 26 000 Kč.

I když příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v některých měsících částky 4 000 Kč, zůstává zaměstnanec trvale přihlášen z titulu pracovní smlouvy, takže žádné odhlášení neprobíhá.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 2

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy (s příjmem vyšším než minimální mzda) a zároveň na dohodu o provedení práce, kde jeho příjem v žádném z měsíců ledna až června nepřevýšil 10 000 Kč. Za červenec však je na tuto dohodu zúčtován příjem 12 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců může tento příjem činit více než 10 000 Kč.

Protože příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil v žádném z kalendářních měsíců ledna až června částku 10 000 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp. tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy.

V tomto směru se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc červenec mění, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 12 000 Kč, dosažená na dohodu o provedení práce. V dalších měsících roku se bude připočítávat k příjmu z pracovního poměru (pracovní smlouvy) i příjem na dohodu o provedení práce tehdy, pokud přesáhne 10 000 Kč.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 3

Učitel pracuje ve škole (tedy u jednoho zaměstnavatele) na dva pracovní úvazky a v jednom z nich je mu vykázáno neplacené volno.

Zákon č. 267/­2014 Sb. provedl několik změn i v oblasti zdravotního pojištění, kdy významnou novinkou bylo mj. zrušení (resp. změna) § 3 odst. 5 zákona č. 592/­1992 Sb. včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/­1997 Sb., řešících v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance (aktuální text § 3 odst. 5 zákona č. 592/­1992 Sb. se dotýká podmínek přepočtu příjmu vypláceného v cizí měně na českou měnu).

V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při způsobu řešení neplaceného volna a neomluvené absence aktuálně vychází zejména z ustanovení § 3 odstavců 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/­1992 Sb.

Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna (nebo neomluvené absence). Jinak také řečeno, neplacené volno poskytnuté v dalším pracovněprávním vztahu nemá vliv na placení pojistného. Činí-li příjem (vyměřovací základ) učitele alespoň 17 300 Kč, je zajištěn postup podle zákona.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 4

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na tři dohody o provedení práce s těmito příjmy.

a)  3 000 Kč + 3 000 Kč + 4 000 Kč.

Úhrnem příjmů se osoba nestává ve zdravotním pojištění zaměstnancem (součet příjmů nepřevyšuje 10 000 Kč), pojištěnec může být třeba osobou bez zdanitelných příjmů.

b)  5 000 Kč + 6 000 Kč + 7 000 Kč.

Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc je úhrnem příjmů dodržen i minimální vyměřovací základ.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 5

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 3 999 Kč a současně na dohodu o provedení práce, kdy příjem v žádném z měsíců nepřevýší 10 000 Kč.

Z titulu takových zaměstnání účast na zdravotním pojištění nevznikne, protože u žádné z dohod není dosaženo částky příjmu podléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Pro sčítání takových příjmů (tedy z typově různých dohod) není v právní úpravě zdravotního pojištění opora. To znamená, že pokud takový pojištěnec nemá jiné zaměstnání, které by vyřešilo jeho pojistný vztah (například pracovní smlouva), není OSVČ a ani nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát, hradí si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2023 měsíčně částka 2 336 Kč.

n

1.2 Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Ve všech příkladech jsme vycházeli z podmínky, že u zaměstnance musí být při odvodu pojistného zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ.

Ve zdravotním pojištění však pracujeme i s poměrnou částí tohoto minima, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet celé měsíční minimum 17 300 Kč, ale minimum poměrně snížené podle počtu kalendářních dnů trvání některé z dále uvedených skutečností.

Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

l  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),

l  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc nebo otcovská),

l  zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce:

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;margin-left:14.35pt;margin-right:

a) osobou, za kterou platí pojistné stát,

b) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

c) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d) osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Kdyby zaměstnání skončilo například dne 22. 5. 2023, musel by vyměřovací základ zaměstnance za měsíc květen činit alespoň 12 277,41 Kč [22 : 31) × 17 300]. Pokud by však nebylo za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu dosaženo příjmu 12 277,41 Kč (například při zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy), provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 6

Zaměstnanec má v květnu uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě dohody o pracovní činnosti (jedná se tedy o typově stejné dohody). První trvá od 3. 5. do 17. 5. s příjmem 8 300 Kč, druhá trvá od 22. 5. do 31. 5. s příjmem 7 000 Kč.

Protože se jedná o stejný typ dohody, příjmy se sčítají. Jelikož zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel pomocně vypočítat poměrnou část minima za celkem 25 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, což činí 13 951,61 Kč [(25 : 31) × 17 300]. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc květen částka 15 300 Kč.

Kdyby však současně běžely u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc (nebo i rok) dvě dohody o pracovní činnosti s příjmy 8 300 Kč a 7 000 Kč, prováděl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minima 17 300 Kč proto, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc.

n

2. Příjmy u více zaměstnavatelů

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 7

Pojištěnec je současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, jeho hrubé příjmy činí 12 500 Kč a 9 000 Kč. Jedná se o pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek.

Ačkoliv příjem nedosahuje ani v jednom zaměstnání minimální mzdy, součet hrubých mezd minimální vyměřovací základ převyšuje, takže každý ze zaměstnavatelů odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. V tomto případě je nutností spolupráce obou zaměstnavatelů, kteří si navzájem dokladují výši příjmu a žádný z nich pak nemusí provádět dopočet do minima. Takový doklad se předkládá i kontrole ze zdravotní pojišťovny v reakci na dotaz kontrolních pracovníků, proč je odváděno pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima.

Pokud by takový zaměstnanec případně podnikal jako OSVČ, nemusel by v samostatné výdělečné činnosti (pokud by byla vedlejším zdrojem příjmů) odvádět pojistné z minima. To znamená, že by neplatil alespoň minimální zálohy, přesněji nemusel by platit žádné zálohy. Vyměřovacím základem podnikatele by bylo 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 8

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele s pravidelným příjmem 24 000 Kč. Současně je zaměstnán u jiného zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s příjmem 2 200 Kč.

V případě zaměstnání podle pracovní smlouvy platí, že povinnosti placení pojistného podléhají veškeré zúčtované příjmy, zdaňované podle§ 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to bez ohledu na jejich výši. Na rozdíl od některých jiných situací nehraje u pracovní smlouvy roli výše zúčtovaného příjmu, pojistné se odvádí vždy.

Při řešení tohoto případu platí následující:

–   každý ze zaměstnavatelů je povinen přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, za kterého bude odvádět pojistné. Odhlášení proběhne ke dni skončení pracovního poměru.

–   z vyměřovacího základu 24 000 Kč činí částka pojistného 3 240 Kč. Jednu třetinu (1 080 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (2 160 Kč) uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů.

–   zaměstnavatel s příjmem 2 200 Kč nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ a pojistné odvede sazbou 13,5 % z částky 2 200 Kč. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnavatel má k dispozici potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Toto potvrzení může mít dlouholetou platnost, není zapotřebí je obnovovat například při každém zvýšení minimální mzdy.

Obdobný postup by se uplatnil například i tehdy, kdyby byla částka příjmu 2 200 Kč zúčtována osobě vykonávající u jiného subjektu jako zaměstnavatele funkci, například členovi výboru Společenství vlastníků bytových jednotek.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 9

Kromě příjmu 28 000 Kč má zaměstnanec zároveň u jiného zaměstnavatele příjem na dohodu o pracovní činnosti v rozpětí od 3 000 Kč do 5 000 Kč.

Ve srovnání s předcházejícím příkladem je zde patrná odlišnost v tom směru, že příjem na dohodu o pracovní činnosti podléhá povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem pouze tehdy, činí-li alespoň 4 000 Kč. Kdyby nastala situace, že by příjem na dohodu o pracovní činnosti poklesl pod 4 000 Kč, musel by být tento zaměstnanec u zdravotní pojišťovny na příslušný kalendářní měsíc odhlášen. Ve zdravotním pojištění by však této osobě nevznikl problém, protože pojistný vztah je každopádně řešen druhým zaměstnáním. Pojistné se z dohody o pracovní činnosti taktéž odvádí ze skutečné výše příjmu za podmínky vystavení potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 10

Pojištěnec pracuje u dvou zaměstnavatelů na základě dohod o pracovní činnosti s příjmy 6 000 Kč a 8 200 Kč. Dopočtem a doplatkem do minima pověřil zaměstnanec zaměstnavatele s vyšším příjmem.

Úhrn příjmů za rozhodné období kalendářního měsíce činí 14 200 Kč. Za příslušný kalendářní měsíc musí mít zaměstnavatel provádějící dopočet pojistného potvrzenu výši příjmu u dalšího zaměstnavatele, z čehož plyne, že v takových (a podobných) případech je nutností součinnost dotčených zaměstnavatelů. Z hlediska výpočtu výše pojistného bude uplatněn tento postup:

–   zaměstnavatel neprovádějící dopočet vypočítá a odvede pojistné ze skutečné výše zúčtované hrubé mzdy, tedy v částce 810 Kč (13,5 % z 6 000 Kč). Pro účel kontroly ze zdravotní pojišťovny by měl mít tento zaměstnavatel doklad, že zaměstnavatel provádějící dopočet zajišťuje odvod pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ.

–   zaměstnavatel pověřený pro účel dopočtu a doplatku do minima nejprve vypočte pojistné z dosažené hrubé mzdy 8 200 Kč (1 107 Kč s úhradou v poměru jedna třetina zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel) a dále vypočte a odvede pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu minimální mzdy a součtu jednotlivých vyměřovacích základů následovně:

Doplatek = 0,135 × [17 300 – (6 000 + 8 200)] = 0,135 × 3 100 =419 Kč

Částku 419 Kč uhradí prostřednictvím tohoto zaměstnavatele v plné výši zaměstnanec. Pro účel dopočtu a doplatku pojistného u pověřeného zaměstnavatele tak bude zaměstnanci sraženo 788 Kč (369 + 419), zaměstnavatel uhradí 738 Kč.

Poznámka

Kdyby se však při těchto příjmech jednalo o zaměstnání na základě dvou dohod o provedení práce u dvou zaměstnavatelů, pak by žádný zaměstnavatel pojistné neodváděl a pojištěnec by si sám musel řešit své zdravotní pojištění jiným zákonným způsobem (viz následující příklad).

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 11

Pojištěnec má sjednány tři dohody o provedení práce u třech různých zaměstnavatelů, přičemž v žádném z těchto zaměstnání není výší příjmu překročena částka 10 000 Kč.

Protože není ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání takových příjmů (nejsou dosaženy u jednoho zaměstnavatele), nevznikají pro žádného ze zaměstnavatelů povinnosti ve zdravotním pojištění. Takže pokud pojištěnec:

–   nemá zaměstnání, ze kterého by vyplynula pro zaměstnavatele povinnost odvádět pojistné nebo

–   není z pohledu zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou anebo

–   nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát,

bude osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit pojistné 2 336 Kč.

n

Ukažme si ještě případ, kdy pojištěnci resp. zaměstnavateli nevznikne z titulu zúčtovaných příjmů povinnost platit pojistné.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 12

Pojištěnec je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem nanejvýš 10 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu nemovitosti nezapsané v obchodním majetku ve výši 142 000 Kč ročně a ještě vykazuje příjmy podle § 10 ZDP.

Za této situace nemá osoba ve zdravotním pojištění vyřešen svůj pojistný vztah, neboť žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá. Pokud není pojištěnec v rámci kalendářního měsíce evidován u zdravotní pojišťovny ani jeden den v některé ze tří kategorií vyjmenovaných v předcházejícím příkladě, bude osobou bez zdanitelných příjmů.

Pojistný vztah by vyřešilo zaměstnání na dohodu o provedení práce v tom kalendářním měsíci, ve kterém by příjem přesáhl 10 000 Kč (případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ).

n

2.1 Platnost i pro zahraniční zaměstnance

Výše uvedené podmínky platí jak pro zaměstnance s trvalým pobytem na území České republiky, tak i pro osoby ze států Evropské unie, z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, pojištěné v České republice ve smyslu koordinačních nařízení EU č. 883/­2004 a 987/­2009. Tyto osoby se na základě zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice stávají účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění a tudíž pro ně (a pro jejich zaměstnavatele) platí česká právní úprava zdravotního pojištění. Obdobně se postupuje i u osob z tzv. třetích zemí, tedy mimo státy výše uvedené, a u osob ze států podléhajících režimu dvoustranných mezistátních smluv o sociálním zabezpečení, upravujících i oblast zdravotního pojištění – v poslední době byly tyto smlouvy uzavřeny například s Albánií, Tuniskem, Sýrií nebo s Bosnou a Hercegovinou.

2.2 Příjmy nepodléhající odvodu pojistného na zdravotním pojištění

V předcházejícím textu jsme se věnovali postupům zaměstnavatele a příjmům podléhajícím odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Podívejme se závěrem na situace, kdy zaměstnavatel pojistné zdravotní pojišťovně odvádět nebude.

Kromě příjmů dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených dle § 6 odst. 7 a odst. 9 ZDP se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí tehdy, když se dle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. jedná o:

–   náhrady škody podle zákoníku práce a práv­ních předpisů upravujících služební poměry,

–   odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměnu při skončení funkčního období náležející podle zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Aby se pojistné z odstupného, dalšího odstupného, odchodného a odbytného nezahrnovalo do vyměřovacího základu zaměstnance, musí na ně vzniknout nárok v souladu s obecně závaznými právními předpisy, konkrétně v případě odstupného pak podle zákoníku práce.

–   věrnostní přídavek horníků,

–   plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

–   jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. Pro nezahrnutí plnění tohoto charakteru do vyměřovacího základu zaměstnance musí být současně splněny dvě podmínky:

1. musí se jednat o plnění jednorázové a

2. mimořádně obtížné poměry zaměstnance vznikly jako bezprostřední následek některé z uvedených událostí

Kdyby však bylo takové plnění poskytnuto opakovaně nebo pokud by byla z důvodu jedné sociální události postupně poskytnuta dvě různá plnění, nesplňovalo by druhé plnění podmínku jednorázovosti a podléhalo by povinnosti odvodu pojistného.

Pokud není osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem v duchu ustanovení § 5 písm. a) bodů 1–7 zákona č. 48/1997 Sb., pak na straně jedné nevznikají zaměstnavateli v takových případech ve zdravotním pojištění žádné povinnosti, na straně druhé nemá pojištěnec touto činností řešen svůj pojistný vztah.

Ve zdravotním pojištění se za zaměstnance nepovažuje například:

–   žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku

–   osoba činná na základě dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč,

–   člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč,

–   dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč,

–   člen volební komise. Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise plnící úkoly podle volebních zákonů. Výše odměny není u těchto členů volebních komisí důležitá. Naproti tomu do této výjimky deklarované v § 5 písm. a) v bodě 7 zákona č. 48/1997 Sb. nelze zařadit členy komise při obecním referendu.

Ing. Antonín Daněk

Legislativa
Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Zákon č. 309/2006 Sb. s komentářem
Téma
Nemovitosti – vzory smluv
Daně a účetnictví
Zásoby v rozvaze
Datová schránka – novela
Cenné papíry a podíly
Dodání a pořízení nových dopravních prostředků
Povinnosti zaměstnavatele jako plátce daně z příjmů
DPH u poradenských a právních služeb
Uplatnění daňové ztráty
Personalistika a mzdy
Zdravotní pojištění – odvod pojistného
Zkušební doba a zrušení pracovního poměru
Lékařské prohlídky na pracovišti – změny
Rozhodné období a průměrný výdělek pro odstupné
Nevyplacení mzdy – a co dál
Jak a kdy čerpat dovolenou z roku 2022?
Srážky ze mzdy zaměstnance
Souběžné příjmy a zdravotní pojištění
Novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Náhrada mzdy
2023
obalka
Poradce č. 13 - Zákon o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s komentářem
Vyprodáno
Tištěná + e-verze
207,00 Kč
Elektronická verze
Nepřihlášen
Id
Heslo
REGISTRACE
Zapomněl jsem přihlašovací údaje
E-SHOP
E-mailové noviny
Ukázky zdarma
O Poradci
Úplné znění zákonů
Daňové výdaje
Vzory smluv a podání
Vydané publikace
Předplatné
Zákony 2026
Novinky
Aktuální nabídka
Kurzy
Měnová kalkulačka
Kontakty
Obchodní podmínky
Připomínky