Zaměstnavatelé
– souběžné příjmy a zdravotní pojištění
1. Více příjmů
u jednoho zaměstnavatele
2. Příjmy u více zaměstnavatelů
Povinnosti
placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu,
že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5
písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj.
když zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním
pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost
odvádět pojistné. Jaké jsou správné postupy zaměstnavatele a pojištěnce
v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele
nebo u různých (tedy alespoň dvou) zaměstnavatelů?
Při
souběhu příjmů u více zaměstnavatelůje
důležité, aby byl v jejich úhrnu dodržen za příslušný kalendářní měsíc
minimální vyměřovací základ u těch příjmů, ze kterých se bude odvádět
pojistné. To platí v případě, že u zaměstnance (a zaměstnavatele
jako plátce pojistného) musí být povinné minimum zabezpečeno. Pro účel placení
pojistného a zároveň zajištění zákonného minima se sčítají příjmy zakládající
účast na zdravotním pojištění.
U pracovní smlouvy
podléhá odvodu pojistného každá částka příjmu. Při zaměstnání na základě dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr platí, že zaměstnavatel plní
zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem:
– na
dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč nebo
– na
dohodu o provedení práce převyšuje 10 000 Kč,
případně
i s potřebou dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.
Při
zaměstnání na základě dohod se
v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy z více
dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho
zaměstnavatele.
Ustanovení § 3
odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, naopak
vyjmenovává osoby nebo situace, kdy zaměstnavatel nemusí stanovené minimum
dodržet. V takovém případě je vyměřovacím základem příjem zúčtovaný
zaměstnanci za daný kalendářní měsíc, což relevantně může být částka
i nižší než 17 300 Kč.
Ve zdravotním pojištění
není (od roku 2013) upravena problematika maximálního vyměřovacího základu,
odvodu pojistného tak podléhá každá částka dosaženého příjmu zaměstnance
(i OSVČ).
Formou příkladů si předvedeme
v právních podmínkách roku 2023 postupy zaměstnavatele a pojištěnce
v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele
nebo u různých (tedy alespoň dvou) zaměstnavatelů, primárně
s podmínkou pro zaměstnavatele dodržet minimální vyměřovací základ dle
§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., případně
poměrnou část tohoto minima dle § 3 odst. 9 písm. a) cit. zákona.
1. Více příjmů
u jednoho zaměstnavatele
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad 1
Zaměstnanec
má příjem na základě pracovní smlouvy 26 000 Kč a zároveň pracuje
u téhož zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si v některých
měsících vydělá alespoň 4 000 Kč hrubého, v jiných naopak nikoli.
Vycházejme ze
zásady, že pro účely účasti na zdravotním pojištění a placení pojistného
se každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně. To
znamená, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhne alespoň 4 000
Kč, přičítá se tato částka k hrubému příjmu 26 000 Kč
a z takto vzniklého vyměřovacího základu odvede zaměstnavatel
pojistné podle zákona. Jestliže je v rozhodném období kalendářního měsíce
příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 4 000 Kč, je vyměřovacím
základem pro placení pojistného částka 26 000 Kč.
I když příjem na
dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v některých měsících částky 4 000
Kč, zůstává zaměstnanec trvale přihlášen z titulu pracovní smlouvy, takže
žádné odhlášení neprobíhá.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
2
Zaměstnanec
pracuje u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy (s příjmem
vyšším než minimální mzda) a zároveň na dohodu o provedení práce, kde
jeho příjem v žádném z měsíců ledna až června nepřevýšil 10 000
Kč. Za červenec však je na tuto dohodu zúčtován příjem 12 000 Kč, přičemž
je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců může
tento příjem činit více než 10 000 Kč.
Protože příjem na
dohodu o provedení práce nepřevýšil v žádném z kalendářních měsíců
ledna až června částku 10 000 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp.
tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní
smlouvy.
V tomto směru
se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc červenec mění, kdy se
k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 12 000 Kč,
dosažená na dohodu o provedení práce. V dalších měsících roku se bude
připočítávat k příjmu z pracovního poměru (pracovní smlouvy) i příjem
na dohodu o provedení práce tehdy, pokud přesáhne 10 000 Kč.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
3
Učitel
pracuje ve škole (tedy u jednoho zaměstnavatele) na dva pracovní úvazky
a v jednom z nich je mu vykázáno neplacené volno.
Zákon č. 267/2014
Sb. provedl několik změn i v oblasti zdravotního pojištění, kdy
významnou novinkou bylo mj. zrušení (resp. změna) § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992
Sb. včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., řešících
v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna
a neomluvené absence zaměstnance (aktuální text § 3 odst. 5
zákona č. 592/1992 Sb. se dotýká podmínek přepočtu příjmu vypláceného
v cizí měně na českou měnu).
V přímé
návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím
k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací
základ, se při způsobu řešení neplaceného volna a neomluvené absence
aktuálně vychází zejména z ustanovení § 3 odstavců 4, 6, 8, 9
a 10 zákona č. 592/1992 Sb.
Pokud se na zaměstnance
(a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při
odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí
být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo,
v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna (nebo
neomluvené absence). Jinak také řečeno, neplacené volno poskytnuté
v dalším pracovněprávním vztahu nemá vliv na placení pojistného. Činí-li
příjem (vyměřovací základ) učitele alespoň 17 300 Kč, je zajištěn postup
podle zákona.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
4
Zaměstnanec
pracuje u jednoho zaměstnavatele na tři dohody o provedení práce
s těmito příjmy.
a) 3 000
Kč + 3 000 Kč + 4 000 Kč.
Úhrnem příjmů se
osoba nestává ve zdravotním pojištění zaměstnancem (součet příjmů nepřevyšuje
10 000 Kč), pojištěnec může být třeba osobou bez zdanitelných příjmů.
b) 5 000
Kč + 6 000 Kč + 7 000 Kč.
Zaměstnavatel přihlašuje
zaměstnance u zdravotní pojišťovny a při zaměstnání trvajícím celý
kalendářní měsíc je úhrnem příjmů dodržen i minimální vyměřovací základ.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad 5
Zaměstnanec
pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti
s příjmem 3 999 Kč a současně na dohodu o provedení práce,
kdy příjem v žádném z měsíců nepřevýší 10 000 Kč.
Z titulu
takových zaměstnání účast na zdravotním pojištění nevznikne, protože
u žádné z dohod není dosaženo částky příjmu podléhající odvodu
pojistného na zdravotní pojištění. Pro sčítání takových příjmů (tedy
z typově různých dohod) není v právní úpravě zdravotního pojištění
opora. To znamená, že pokud takový pojištěnec nemá jiné zaměstnání, které by vyřešilo
jeho pojistný vztah (například pracovní smlouva), není OSVČ a ani nepatří
mezi osoby, za které platí pojistné stát, hradí si pojistné jako osoba bez
zdanitelných příjmů, což je v roce 2023 měsíčně částka 2 336 Kč.
n
1.2 Poměrná
část minimálního vyměřovacího základu
Ve všech příkladech jsme
vycházeli z podmínky, že u zaměstnance musí být při odvodu pojistného
zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ.
Ve zdravotním pojištění
však pracujeme i s poměrnou částí tohoto minima, kdy zaměstnavatel
nemusí dodržet celé měsíční minimum 17 300 Kč, ale minimum poměrně
snížené podle počtu kalendářních dnů trvání některé z dále uvedených skutečností.
Ustanovení § 3
odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy
se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu
kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:
l zaměstnání
netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání
nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),
l zaměstnanci
bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např.
nemoc nebo otcovská),
l zaměstnanec
se stal nebo přestal být v průběhu měsíce:
b) osobou
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem
průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
c) osobou,
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje
další podmínky pro jeho přiznání,
d) osobou,
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku
nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
Kdyby zaměstnání skončilo
například dne 22. 5. 2023, musel by vyměřovací základ zaměstnance za měsíc
květen činit alespoň 12 277,41 Kč [22 : 31) × 17 300]. Pokud by
však nebylo za 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu
dosaženo příjmu 12 277,41 Kč (například při zaměstnání na zkrácený
pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy), provedl by zaměstnavatel dopočet
a doplatek pojistného do této poměrné části minima.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
6
Zaměstnanec
má v květnu uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě dohody
o pracovní činnosti (jedná se tedy o typově stejné dohody). První
trvá od 3. 5. do 17. 5. s příjmem 8 300 Kč, druhá trvá od
22. 5. do 31. 5. s příjmem 7 000 Kč.
Protože se jedná
o stejný typ dohody, příjmy se sčítají. Jelikož zaměstnání netrvalo po
celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel pomocně vypočítat poměrnou část
minima za celkem 25 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu,
která musí být při odvodu pojistného dodržena, což činí 13 951,61 Kč
[(25 : 31) × 17 300]. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou
poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc květen částka
15 300 Kč.
Kdyby však současně
běžely u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc (nebo i rok)
dvě dohody o pracovní činnosti s příjmy 8 300 Kč
a 7 000 Kč, prováděl by zaměstnavatel dopočet a doplatek
pojistného do minima 17 300 Kč proto, že zaměstnání trvalo po celý
kalendářní měsíc.
n
2. Příjmy u více zaměstnavatelů
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad 7
Pojištěnec
je současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, jeho hrubé příjmy činí
12 500 Kč a 9 000 Kč. Jedná se o pracovní smlouvy na
zkrácený pracovní úvazek.
Ačkoliv příjem
nedosahuje ani v jednom zaměstnání minimální mzdy, součet hrubých mezd
minimální vyměřovací základ převyšuje, takže každý ze zaměstnavatelů odvádí
pojistné ze skutečné výše příjmu. V tomto případě je nutností spolupráce
obou zaměstnavatelů, kteří si navzájem dokladují výši příjmu a žádný
z nich pak nemusí provádět dopočet do minima. Takový doklad se předkládá
i kontrole ze zdravotní pojišťovny v reakci na dotaz kontrolních
pracovníků, proč je odváděno pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do
minima.
Pokud by takový
zaměstnanec případně podnikal jako OSVČ, nemusel by v samostatné výdělečné
činnosti (pokud by byla vedlejším zdrojem příjmů) odvádět pojistné
z minima. To znamená, že by neplatil alespoň minimální zálohy, přesněji
nemusel by platit žádné zálohy. Vyměřovacím základem podnikatele by bylo 50 %
daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
8
Zaměstnanec
pracuje u zaměstnavatele s pravidelným příjmem 24 000 Kč. Současně
je zaměstnán u jiného zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s příjmem
2 200 Kč.
V případě zaměstnání
podle pracovní smlouvy platí, že povinnosti placení pojistného podléhají veškeré
zúčtované příjmy, zdaňované podle§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to bez ohledu
na jejich výši. Na rozdíl od některých jiných situací nehraje u pracovní
smlouvy roli výše zúčtovaného příjmu, pojistné se odvádí vždy.
Při řešení tohoto
případu platí následující:
– každý
ze zaměstnavatelů je povinen přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny jako
zaměstnance, za kterého bude odvádět pojistné. Odhlášení proběhne ke dni skončení
pracovního poměru.
– z vyměřovacího
základu 24 000 Kč činí částka pojistného 3 240 Kč. Jednu třetinu (1 080
Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (2 160 Kč)
uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů.
– zaměstnavatel
s příjmem 2 200 Kč nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální
vyměřovací základ a pojistné odvede sazbou 13,5 % z částky 2 200
Kč. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnavatel má
k dispozici potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele, že tento za zaměstnance
odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Toto potvrzení
může mít dlouholetou platnost, není zapotřebí je obnovovat například při každém
zvýšení minimální mzdy.
Obdobný postup by
se uplatnil například i tehdy, kdyby byla částka příjmu 2 200 Kč zúčtována
osobě vykonávající u jiného subjektu jako zaměstnavatele funkci, například
členovi výboru Společenství vlastníků bytových jednotek.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
9
Kromě
příjmu 28 000 Kč má zaměstnanec zároveň u jiného zaměstnavatele příjem
na dohodu o pracovní činnosti v rozpětí od 3 000 Kč do
5 000 Kč.
Ve srovnání
s předcházejícím příkladem je zde patrná odlišnost v tom směru, že příjem
na dohodu o pracovní činnosti podléhá povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem
pouze tehdy, činí-li alespoň 4 000 Kč. Kdyby nastala situace, že by
příjem na dohodu o pracovní činnosti poklesl pod 4 000 Kč, musel by
být tento zaměstnanec u zdravotní pojišťovny na příslušný kalendářní měsíc
odhlášen. Ve zdravotním pojištění by však této osobě nevznikl problém, protože
pojistný vztah je každopádně řešen druhým zaměstnáním. Pojistné se
z dohody o pracovní činnosti taktéž odvádí ze skutečné výše příjmu za
podmínky vystavení potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele o odvodu
pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
10
Pojištěnec
pracuje u dvou zaměstnavatelů na základě dohod o pracovní činnosti
s příjmy 6 000 Kč a 8 200 Kč. Dopočtem a doplatkem do
minima pověřil zaměstnanec zaměstnavatele s vyšším příjmem.
Úhrn příjmů za rozhodné období kalendářního měsíce činí 14 200 Kč.
Za příslušný kalendářní měsíc musí mít zaměstnavatel provádějící dopočet
pojistného potvrzenu výši příjmu u dalšího zaměstnavatele, z čehož
plyne, že v takových (a podobných) případech je nutností součinnost
dotčených zaměstnavatelů. Z hlediska výpočtu výše pojistného bude uplatněn
tento postup:
– zaměstnavatel neprovádějící dopočet vypočítá
a odvede pojistné ze skutečné výše zúčtované hrubé mzdy, tedy v částce
810 Kč (13,5 % z 6 000 Kč). Pro účel kontroly ze zdravotní pojišťovny
by měl mít tento zaměstnavatel doklad, že zaměstnavatel provádějící dopočet
zajišťuje odvod pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ.
– zaměstnavatel
pověřený pro účel dopočtu a doplatku do minima nejprve vypočte pojistné
z dosažené hrubé mzdy 8 200 Kč (1 107 Kč s úhradou
v poměru jedna třetina zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel)
a dále vypočte a odvede pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu
minimální mzdy a součtu jednotlivých vyměřovacích základů následovně:
Částku 419 Kč
uhradí prostřednictvím tohoto zaměstnavatele v plné výši zaměstnanec. Pro
účel dopočtu a doplatku pojistného u pověřeného zaměstnavatele tak
bude zaměstnanci sraženo 788 Kč (369 + 419), zaměstnavatel uhradí 738 Kč.
Poznámka
Kdyby se však při
těchto příjmech jednalo o zaměstnání na základě dvou dohod
o provedení práce u dvou zaměstnavatelů, pak by žádný zaměstnavatel
pojistné neodváděl a pojištěnec by si sám musel řešit své zdravotní pojištění
jiným zákonným způsobem (viz následující příklad).
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
11
Pojištěnec
má sjednány tři dohody o provedení práce u třech různých zaměstnavatelů,
přičemž v žádném z těchto zaměstnání není výší příjmu překročena částka
10 000 Kč.
Protože není ve
zdravotním pojištění právní opora pro sčítání takových příjmů (nejsou dosaženy
u jednoho zaměstnavatele), nevznikají pro žádného ze zaměstnavatelů
povinnosti ve zdravotním pojištění. Takže pokud pojištěnec:
– nemá
zaměstnání, ze kterého by vyplynula pro zaměstnavatele povinnost odvádět
pojistné nebo
– není
z pohledu zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou anebo
– nepatří
mezi osoby, za které platí pojistné stát,
bude osobou bez
zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny
do této kategorie a platit pojistné 2 336 Kč.
n
Ukažme si ještě případ,
kdy pojištěnci resp. zaměstnavateli nevznikne z titulu zúčtovaných příjmů
povinnost platit pojistné.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;
? Příklad
12
Pojištěnec
je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem nanejvýš
10 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu nemovitosti nezapsané
v obchodním majetku ve výši 142 000 Kč ročně a ještě vykazuje příjmy
podle § 10 ZDP.
Za této situace
nemá osoba ve zdravotním pojištění vyřešen svůj pojistný vztah, neboť žádný
z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost
placení pojistného) nezakládá. Pokud není pojištěnec v rámci kalendářního
měsíce evidován u zdravotní pojišťovny ani jeden den v některé ze tří
kategorií vyjmenovaných v předcházejícím příkladě, bude osobou bez
zdanitelných příjmů.
Pojistný vztah by
vyřešilo zaměstnání na dohodu o provedení práce v tom kalendářním měsíci,
ve kterém by příjem přesáhl 10 000 Kč (případně i s přihlédnutím
k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ).
n
2.1 Platnost
i pro zahraniční zaměstnance
Výše uvedené podmínky platí
jak pro zaměstnance s trvalým pobytem na území České republiky, tak
i pro osoby ze států Evropské unie, z Norska, Islandu,
Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, pojištěné
v České republice ve smyslu koordinačních nařízení EU č. 883/2004
a 987/2009. Tyto osoby se na základě zaměstnání u zaměstnavatele se
sídlem nebo trvalým pobytem v České republice stávají účastníky českého
systému veřejného zdravotního pojištění a tudíž pro ně (a pro jejich
zaměstnavatele) platí česká právní úprava zdravotního pojištění. Obdobně se
postupuje i u osob z tzv. třetích zemí, tedy mimo státy výše
uvedené, a u osob ze států podléhajících režimu dvoustranných
mezistátních smluv o sociálním zabezpečení, upravujících i oblast
zdravotního pojištění – v poslední době byly tyto smlouvy uzavřeny například
s Albánií, Tuniskem, Sýrií nebo s Bosnou a Hercegovinou.
2.2 Příjmy
nepodléhající odvodu pojistného na zdravotním pojištění
V předcházejícím
textu jsme se věnovali postupům zaměstnavatele a příjmům podléhajícím
odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Podívejme se závěrem na situace, kdy
zaměstnavatel pojistné zdravotní pojišťovně odvádět nebude.
Kromě příjmů dani
nepodléhajících nebo od daně osvobozených dle § 6 odst. 7
a odst. 9 ZDP se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí tehdy, když
se dle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. jedná o:
– náhrady
škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
– odstupné a další
odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů
a odměnu při skončení funkčního období náležející podle zákona
o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Aby se pojistné
z odstupného, dalšího odstupného, odchodného a odbytného nezahrnovalo
do vyměřovacího základu zaměstnance, musí na ně vzniknout nárok v souladu
s obecně závaznými právními předpisy, konkrétně v případě odstupného
pak podle zákoníku práce.
– věrnostní přídavek
horníků,
– plnění, které bylo
poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu
třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
– jednorázovou sociální
výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů
vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové
havárie nebo jiné mimořádně závažné události. Pro nezahrnutí plnění tohoto
charakteru do vyměřovacího základu zaměstnance musí být současně splněny dvě
podmínky:
1. musí se jednat
o plnění jednorázové a
2. mimořádně obtížné poměry
zaměstnance vznikly jako bezprostřední následek některé z uvedených
událostí
Kdyby však bylo takové
plnění poskytnuto opakovaně nebo pokud by byla z důvodu jedné sociální
události postupně poskytnuta dvě různá plnění, nesplňovalo by druhé plnění
podmínku jednorázovosti a podléhalo by povinnosti odvodu pojistného.
Pokud
není osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem v duchu ustanovení
§ 5 písm. a) bodů 1–7 zákona č. 48/1997 Sb., pak na straně jedné
nevznikají zaměstnavateli v takových případech ve zdravotním pojištění
žádné povinnosti, na straně druhé nemá pojištěnec touto činností řešen svůj
pojistný vztah.
Ve zdravotním pojištění
se za zaměstnance nepovažuje například:
– žák nebo student,
který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku
– osoba činná na základě
dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč,
– člen družstva, který
není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo
práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním
měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč,
– dobrovolný pracovník
pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu
4 000 Kč,
– člen volební komise.
Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění nepovažují členové okrskové volební
komise nebo zvláštní okrskové volební komise plnící úkoly podle volebních zákonů.
Výše odměny není u těchto členů volebních komisí důležitá. Naproti tomu do
této výjimky deklarované v § 5 písm. a) v bodě 7
zákona č. 48/1997 Sb. nelze zařadit členy komise při obecním referendu.