Souběžné příjmy u jednoho a u více zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění

Kdy se sčítají příjmy z více dohod u jednoho zaměstnavatele? Ve kterých situacích je důležité potvrzení zaměstnavatele, že za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu? Kdy se pojištěnec stává ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů?

Nejsou výjimkou situace, kdy mají pojištěnci více příjmů buď v jednom zaměstnání nebo ve více zaměstnáních. Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) z.č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. když zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojistné. Primárně je ze strany zaměstnavatele důležité posoudit, zda musí být v úhrnu příjmů dodržen u zaměstnance při odvodu pojistného minimální vyměřovací, případně jeho poměrná část.

Naproti tomu ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyjmenovává osoby nebo situace, kdy zaměstnavatel nemusí stanovené minimum dodržet. V takovém případě je vyměřovacím základem příjem zúčtovaný zaměstnanci za daný kalendářní měsíc, což relevantně může být i částka nižší než 17 300 Kč.

Ve zdravotním pojištění není stanoven maximální vyměřovací základ, což znamená, že odvodu pojistného podléhá každá částka dosaženého příjmu zaměstnance, tj. bez omezení horní hranicí.

U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z každé částky příjmu. Při zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí, že zaměstnavatel plní zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem:

-    na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč nebo

-    na dohodu o provedení práce převyšuje 10 000 Kč,

případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.

Při zaměstnání na základě dohod se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Formou příkladů si předvedeme v právních podmínkách roku 2023 postupy zaměstnavatele a pojištěnce v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů nejprve u jednoho zaměstnavatele a poté u různých (tedy alespoň dvou) zaměstnavatelů s podmínkou, že pro zaměstnavatele platí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 4 a odst. 6 z. č. 592/­1992 Sb. Jedná se tedy o situace, kdy zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, tudíž se nezabýváme variantou snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 písm. a) z. č. 592/­1992 Sb.

VÍCE PŘÍJMŮ U JEDNOHO ZAMĚSTNAVATELE

Příklad 1

Ke stávajícímu pracovnímu poměru s platem 32 000 Kč hrubého je uzavřen druhý pracovní poměr s pracovní smlouvou s platem 2 200 Kč hrubého.

Odvodu pojistného podléhá u pracovní smlouvy každá částka příjmu zaměstnance, tedy i nižší než 4 000 Kč. Vyměřovací základ bude činit 34 200 Kč.

Zaměstnanec se přihlašuje u zdravotní pojišťovny pouze jedenkrát ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání na základě dříve uzavřené pracovní smlouvy, i když má u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů, ze kterých se odvádí pojistné.

Příklad 2

Zaměstnanec má příjem na základě pracovní smlouvy 28 000 Kč a zároveň pracuje u téhož zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si v některých měsících vydělá alespoň 4 000 Kč hrubého, v jiných naopak nikoli.

Vycházejme ze zásady, že pro účely účasti na zdravotním pojištění a placení pojistného se každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně. To znamená, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhne alespoň 4 000 Kč, přičítá se tato částka k hrubému příjmu 28 000 Kč a z takto vzniklého vyměřovacího základu odvede zaměstnavatel pojistné podle zákona. Jestliže je v rozhodném období kalendářního měsíce příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 4 000 Kč, je vyměřovacím základem pro placení pojistného částka 28 000 Kč.

I když příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v některých měsících částky 4 000 Kč, zůstává zaměstnanec trvale přihlášen z titulu pracovní smlouvy, takže žádné odhlášení neprobíhá.

Příklad 3

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 3 999 Kč a současně na dohodu o provedení práce, kdy příjem v žádném z měsíců nepřevýší 10 000 Kč.

Z titulu takových zaměstnání účast na zdravotním pojištění nevznikne, protože u žádné z dohod není dosaženo částky příjmu podléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění, pro sčítání takových příjmů není v právní úpravě zdravotního pojištění opora. To znamená, že pokud takový pojištěnec nemá jiné zaměstnání, které by vyřešilo jeho pojistný vztah (například pracovní smlouva), není OSVČ a ani nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát, hradí si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2023 měsíčně částka 2 336 Kč.

Příklad 4

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dva pracovní úvazky a v jednom z nich je mu vykázáno neplacené volno.

Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna (nebo neomluvené absence). Jinak také řečeno, neplacené volno, poskytnuté v dalším pracovněprávním vztahu, nemá vliv na placení pojistného. Činí-li příjem (vyměřovací základ)zaměstnancealespoň 17 300 Kč, je zajištěn postup podle zákona.

Příklad 5

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na tři dohody o provedení práce s těmito příjmy.

Jedná se o typově stejné dohody u jednoho zaměstnavatele, příjmy sčítáme – viz § 5 písm. a) bod 3 z. č. 48/­1997 Sb.

a)  3 000 Kč + 3 000 Kč + 4 000 Kč. Úhrnem příjmů se osoba nestává ve zdravotním pojištění zaměstnancem (součet příjmů nepřevyšuje 10 000 Kč), pojištěnec může být třeba osobou bez zdanitelných příjmů.

b)  8 000 Kč + 6 000 Kč + 5 000 Kč. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvodem pojistného z úhrnu příjmů 19 000 Kč je i dodržen minimální vyměřovací základ.

Příklad 6

Ředitel koncernu má dva příjmy. Pravidelný měsíční příjem ředitele činí 200 000 Kč, z titulu výkonu funkce je mu ještě měsíčně vyplácena odměna 10 000 Kč.

Protože ve zdravotním pojištění neplatí ustanovení o maximálním vyměřovacím základu zaměstnance (a ani osoby samostatně výdělečně činné), odvede zaměstnavatel za každý měsíc pojistné z úhrnu příjmů, tedy z částky 210 000 Kč.

SOUBĚŽNÉ PŘÍJMY U VÍCE ZAMĚSTNAVATELŮ

Příklad 7

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele s pravidelným příjmem 26 000 Kč. Současně je zaměstnán u jiného zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s příjmem 2 500 Kč.

V případě zaměstnání podle pracovní smlouvy platí, že povinnosti placení pojistného podléhají veškeré zúčtované příjmy, zdaňované podle § 6 z. č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a to bez ohledu na jejich výši.

Při řešení tohoto případu platí následující:

-    každý ze zaměstnavatelů je povinen přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, za kterého bude odvádět pojistné. Odhlášení proběhne ke dni skončení zaměstnání.

-    z vyměřovacího základu 26 000 Kč činí částka pojistného 3 510 Kč. Jednu třetinu (1 170 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (2 340 Kč) uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů.

-    zaměstnavatel s příjmem 2 500 Kč nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ a pojistné odvede sazbou 13,5 % z částky 2 500 Kč. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnavatel má k dispozici potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Obdobný postup by se uplatnil například i tehdy, kdyby byla částka příjmu 2 500 Kč zúčtována osobě vykonávající u jiného subjektu jako zaměstnavatele funkci, například členovi výboru Společenství vlastníků bytových jednotek.

Příklad 8

Kromě příjmu 32 000 Kč má zaměstnanec zároveň u jiného zaměstnavatele příjem na dohodu o provedení práce ve výši 12 000 Kč.

Ve srovnání s předcházejícím příkladem je zde patrná odlišnost v tom směru, že příjem na dohodu o provedení práce podléhá povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem pouze tehdy, převyšuje-li 10 000 Kč, což je v tomto případě splněno. Kdyby nastala situace, že by příjem na dohodu o provedení práce poklesl pod 3 500 Kč, musel by být zaměstnanec u zdravotní pojišťovny na příslušný kalendářní měsíc odhlášen. Ve zdravotním pojištění by však této osobě nevznikl problém, protože pojistný vztah je každopádně řešen druhým zaměstnáním. Pojistné se z dohody o provedení práce taktéž odvádí ze skutečné výše příjmu za podmínky vystavení potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele o odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima (viz Příklad č. 7).

Příklad 9

Zaměstnanec byl na základě výsledků voleb a povolebních jednání zvolen místostarostou, uvolněným pro výkon funkce.

Nastává situace, kdy zaměstnanec bude vykonávat veřejnou funkci. V tomto případě bude uplatněn postup, podle kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Z titulu tohoto neplaceného volna bytové družstvo pojistné platit nebude (přesněji nemusí dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ), pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad jako „hlavní“ zaměstnavatel odvádí za tuto osobu pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad 10

Uklízečka, na kterou se vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima, má souběžně uzavřeny 3 pracovněprávní vztahy (nejedná se o dohody o provedení práce) s následující výší příjmu:

-    6 600 Kč

-    5 800 Kč

-    7 300 Kč

Ačkoliv příjem nedosahuje ani v jednom zaměstnání minimální mzdy, součet hrubých mezd minimální vyměřovací základ převyšuje, takže každý ze zaměstnavatelů odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. V tomto případě je nutností spolupráce všech zaměstnavatelů. Každý zaměstnavatel musí mít v příslušném kalendářním měsíci doklad o výši zúčtovaného příjmu u zbývajících dvou zaměstnavatelů. Tyto doklady se předkládají i kontrole ze zdravotní pojišťovny v reakci na dotaz kontrolních pracovníků, proč je odváděno pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima.

Příklad 11

Pojištěnec má sjednány tři dohody o provedení práce u třech různých zaměstnavatelů, přičemž v žádném z těchto zaměstnání není výší příjmu překročena částka 10 000 Kč.

Protože není ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání takových příjmů (nejsou dosaženy u jednoho zaměstnavatele), nevznikají pro žádného ze zaměstnavatelů povinnosti ve zdravotním pojištění. Takže pokud pojištěnec:

-    nemá zaměstnání, ze kterého by vyplynula pro zaměstnavatele povinnost odvádět pojistné nebo

-    není z pohledu zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou anebo

-    nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát,

bude v příslušném kalendářním měsíci osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit pojistné 2 336 Kč.

Osoba s těmito příjmy by mohla být činná v režimu paušální daně.

Ukažme si závěrem ještě případ, kdy pojištěnci resp. zaměstnavateli nevznikne z titulu zúčtovaných příjmů povinnost platit pojistné.

Příklad 12

Pojištěnec je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem nanejvýš 10 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu nemovitosti nezapsané v obchodním majetku ve výši 120 000 Kč ročně a ještě vykazuje příjmy podle § 10 ZDP.

Za této situace nemá osoba ve zdravotním pojištění vyřešen svůj pojistný vztah, neboť žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá. Pokud není pojištěnec v rámci kalendářního měsíce evidován u zdravotní pojišťovny ani jeden den v některé ze tří kategorií vyjmenovaných v předcházejícím příkladě, bude osobou bez zdanitelných příjmů. Pojistný vztah by vyřešilo zaměstnání na dohodu o provedení práce v tom kalendářním měsíci, ve kterém by příjem přesáhl 10 000 Kč (případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ).

Ing. Antonín Daněk