13.04.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Inspekce práce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

U podnikatele, který vede účetnictví, došlo ke vloupání do skladu zatopené prodejny a ke zcizení zásob zboží v hodnotě dle následně provedené inventarizace za 175 000 Kč. Dle potvrzení Policie ČR šlo o škodu způsobenou neznámým pachatelem. Zásoby nebyly pojištěny.

Protože jde o podnikatele, který vede účetnictví, zaúčtuje podnikatel hodnotu odcizených zásob zboží jako účetní náklad a současně tato výše bude i daňovým nákladem v souladu se zněním § 24 odst. 2 písm. l) ZDP. Pokud by byly zásoby zboží pojištěny, pak přijatá náhrada od pojišťovny bude zdanitelným příjmem u podnikatele.

?  Příklad 7

Podnikatel nahlásil v září 2024 Policii ČR zcizení nákladního automobilu zahrnutého v obchodním majetku, ke kterému došlo z uzamčených garážových prostor v zatopené oblasti. Následně obdrží podnikatel potvrzení od policie, že se nepodařilo zjistit pachatele odcizeného vozidla. Na základě zjištěných skutečností vyplatí pojišťovna, s níž měl podnikatel sjednánu pojistnou smlouvu pro případ poškození nebo odcizení motorového vozidla v lednu 2025 pojistné plnění ve výši 145 000 Kč. Podnikatel vede daňovou evidenci.

Podnikatel uplatní za zdaňovací období roku 2024 daňový odpis ve výši poloviny ročních odpisů vozidla. Současně na základě potvrzení policie o způsobené škodě neznámým pachatelem, uplatní za zdaňovací období roku 2024 daňovou zůstatkovou cenu vozidla jako daňový výdaj. V roce 2025 uplatní přijaté pojistné plnění od pojišťovny jako zdanitelný příjem.

?  Příklad 8

Při vloupání do zatopených garáží podnikatele došlo ke zcizení osobního automobilu zahrnutého v obchodním majetku. Podnikatel vede účetnictví. Policie na základě šetření zjistila pachatele, ale neznámého pobytu. Na základě pojištění proti odcizení obdržel podnikatel od České pojišťovny pojistné plnění ve výši 380 000 Kč. Pořizovací cena osobního automobilu činila 720 000 Kč, účetní zůstatková cena ke dni zjištění škody činí 450 000 Kč a daňová zůstatková cena po odečtu uplatněných daňových odpisů činí 400 500 Kč.

Podnikatel zaúčtuje

–   vyřazení automobilu ve výši pořizovací ceny 720 000 Kč na účty MD 082/D 022, účetní zůstatkovou cenu 450 000 Kč na účty MD 582/D 082,

–   pojistné plnění od pojišťovny v částce 380 000 Kč na účty MD 221/D 688.

Z hlediska daňového lze vzniklou škodu uplatnit do výše náhrad, protože se jedná o zjištěného pachatele, i když dosud neznámého pobytu. Daňovým nákladem je daňová zůstatková cena automobilu do výše pojistného plnění, tzn. částka 380 000 Kč. Vzhledem k tomu, že účetní zůstatková cena obsažená ve výsledku hospodaření činí 450 000 Kč, bude nutno rozdíl účetní a daňové zůstatkové ceny 49 500 Kč připočítat k základu daně z příjmů.

n

1.3 Likvidace stavebního díla v důsledku škody

V § 24 odst. 2 písm. b) ZDP se uvádí, že při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je daňovým výdajem poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část však nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy jsou výdajem podle písmene v) ZDP.

K výše uvedenému se v bodě 3 pokynu GFŘ č. D-59 k § 24 odst. 2 ZDP uvádí, že ustanovení o neuznání zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2 ZDP) likvidovaného stavebního díla v § 24 odst. 2 písm. b) ZDP jako daňového výdaje se nevztahuje na případ, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) vyřazováno v důsledku škody, a to i tehdy, je-li toto stavební dílo nahrazováno stavebním dílem novým. Přitom daňovým výdajem je:

a)  zůstatková cena v plné výši, a to při vyřazení stavebního díla v důsledku škody způsobené živelní pohromou nebo neznámým pachatelem podle potvrzení policie anebo škody vzniklé jako zvýšené daňové výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy [§ 24 odst. 2 písm. l) ZDP],

b)  zůstatková cena jen do výše náhrad, a to při vyřazení stavebního díla v důsledku škody v ostatních případech [§ 24 odst. 2 písm. c) ZDP].

Daňovým výdajem jsou i výdaje vynaložené na odstranění poškozeného nebo zničeného stavebního díla, pokud nejsou součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví.

2. Řešení daňové ztráty podnikatele vzniklé v důsledku živelní pohromy

V důsledku povodňové situace a vzniku škod na majetku a jejich odstraňování dojde u řady podnikatelských subjektů k omezení vlastního podnikání a rovněž k uplatnění škod na majetku používaného k podnikání jako daňový náklad ve smyslu znění § 24 odst. 2 písm. l) a § 24 odst. 2 písm. c) ZDP. Lze tak očekávat, že řada podnikatelů se v důsledku těchto skutečností dostane za zdaňovací období roku 2024 do daňové ztráty.

2.1 Vznik daňové ztráty a její uplatnění ve zdaňovacím období jejího vzniku

Z ustanovení § 38n odst. 1 ZDP vyplývá, že po­kud výdaje (náklady) upravené podle § 23 ZDP převyšují příjmy upravené podle § 23 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob se dále stanoví v § 5 odst. 3 ZDP, že pokud podle účetnictví nebo daňové evidence (u příjmů zdaňovaných dle § 7 ZDP), nebo podle záznamů o příjmech a výdajích (u příjmů zdaňovaných dle § 9 ZDP) přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a § 9 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou. Dle znění § 5 odst. 3 ZDP se o ztrátu upravenou podle § 23 ZDP sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 ZDP.

Podle znění pokynu GFŘ D-59 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá.

Shrnutí zásad pro vznik daňové ztráty u poplatníků daně z příjmů fyzických osob:

- Daňová ztráta může vzniknout pouze u dílčího základu daně dle § 7 a § 9 ZDP. Daňová ztráta vznikne u těchto dvou druhů příjmů pouze tehdy, pokud daňový poplatník uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokazatelné výši.

- Daňová ztráta nemůže vzniknout u dílčího základu daně dle § 8 a dle § 10 ZDP, ale v případě, že u dílčích základů daně dle § 8 a § 10 ZDP je vykázán základ daně, lze do výše tohoto základu daně uplatnit daňovou ztrátu vzniklou u dílčího základu daně dle § 7 nebo § 9 ZDP,

- O daňovou ztrátu z dílčího základu daně dle § 7 nebo § 9 ZDP nelze při stanovení celkového základu daně snížit dílčí základ dle § 6 ZDP.

- Odpočet daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období může uplatnit poplatník daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za toto zdaňovací období pouze do výše součtu dílčího základu daně podle § 7 až § 10 ZDP za zdaňovací období.

- Pokud poplatník s příjmy z činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP a podobně pokud poplatník s příjmy z nájmu uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 9 odst. 4 ZDP, nemůže u těchto dílčích základů daně vzniknout daňová ztráta.

- Poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období podle § 38g odst. 1 ZDP i tehdy, když jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

?  Příklad 9

Občan s příjmy ze závislé činnosti má dále příjmy ze živnostenského podnikání zdaňované podle § 7 ZDP a příjmy z nájmu bytu zdaňované podle § 9 ZDP. V roce 2024 došlo u občana k zaplavení objektu určeného k provozování živnosti a ke vzniku daňové ztráty z důvodu omezení podnikání od září do prosince 2024. Za zdaňovací období 2024 dosáhne následující dílčí základy daně:

- dílčí základ daně ze závislé
činnosti                     640 000 Kč

- daňová ztráta z podnikání – 211 000 Kč

- dílčí základ daně z nájmu 170 000 Kč

Poplatník může uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 odečet daňové ztráty z podnikání pouze ve výši 170 000 Kč, tj. do výše dílčího základu daně z příjmů dle § 9 ZDP. Zbývající část daňové ztráty z podnikání nemůže odečíst v daném zdaňovacím období od dílčího základu daně ze závislé činnosti, ale může dále postupovat dle znění § 34 odst. 1 ZDP.

?  Příklad 10

Poplatník daně z příjmů má za rok 2024 příjmy ze živnostenského podnikání, z nájmu nemovité věci zahrnuté v obchodním majetku a ostatní příjmy z prodeje cenných papírů z důvodu nesplnění časového testu pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Dosáhne následující dílčí základy daně:

–   dílčí základ daně z podnikání
– daňová ztráta          – 52 000 Kč

–   dílčí základ daně z nájmu
– daňová ztráta          – 22 000 Kč

–   dílčí základ daně z ostatních
příjmů dle § 10 ZDP     58 000 Kč

Obě daňové ztráty z dílčího základu daně dle § 7 a § 9 ZDP jsou způsobeny zaplavením území, ve kterém provozuje poplatník svou živnost a pronajímá garáž a následnou likvidací vzniklých škod na majetku. Poplatník uplatní v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 odečet daňové ztráty z podnikání a z nájmu ve výši rovnající se dílčímu základu daně z ostatních příjmů. Z ustanovení § 5 odst. 3 ZDP totiž vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně dle § 7 až § 10 ZDP a pouze daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze uplatnit ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP. Poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatní v daňovém přiznání za rok 2024 odečet daňové ztráty ve výši 58 000 Kč a zbývající část daňové ztráty z podnikání a z nájmu 16 000 Kč může poplatník uplatnit buď ve dvou předchozích zdaňovacích obdobích, nebo v dalších pěti bezprostředně následujících zdaňovacích období. Základ daně z příjmů se bude za zdaňovací období 2024 rovnat nule. Poplatník si tak nemůže uplatnit základní slevu na dani na poplatníka (ani případné nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP).

n

2.2 Možnosti uplatnění odpočtu daňové ztráty dle § 34 odst. 1 ZDP

Uplatněním odpočtu daňové ztráty se zabývá § 34 odst. 1, dále § 38r odst. 2 a § 38zh ZDP. Poplatníkům daně z příjmů se dle znění § 34 odst. 1 ZDP umožňuje na základě jejich rozhodnutí od základu daně odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část třemi způsoby, a to:

- Ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví. Platí zde podmínka, že v těchto dvou zdaňovacích obdobích lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. Pro zpětné uplatnění daňové ztráty se bude postupovat obdobně podle ustanovení pokynu GFŘ D-59 k § 34 ZDP. K uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející jedno nebo dvě zdaňovací období musí poplatník podat dodatečné daňové přiznání za příslušné zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které je daňová ztráta stanovena a v tomto dodatečném daňovém přiznání sníží základ daně o uplatňovanou daňovou ztrátu. Dojde tak ke snížení daňové povinnosti, a o vrácení vzniklého přeplatku na dani může poplatník požádat v souladu se zněním § 154 a 155 DŘ.

Pokud dojde k uplatnění daňové ztráty z pří­slušného zdaňovacího období pouze zčásti v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích, může poplatník neuplatněnou část daňové ztráty uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena, anebo se poplatník může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty.

?  Příklad 11

Ve zdaňovacím období 2024 došlo u podnikajícího poplatníka v důsledku povodňové situace k omezení zakázek a dále musel provádět podnikatel opravy v zatopené provozovně, a proto za rok 2024 vyčíslí daňovou ztrátu z podnikání ve výši 350 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka. Přitom poplatník vykázal za zdaňovací období 2022 základ daně dle § 7 ZDP ve výši 290 000 Kč a za zdaňovací období 2023 ve výši 380 000 Kč. Za obě zdaňovací období řádně zaplatil daň z příjmů fyzických osob.

Poplatník může podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2022 a 2023, ve kterých si od základu daně odečte stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období 2024. Bude však postupovat tak, aby při uplatnění odpočtu této daňové ztráty mohl uplatnit plnou výši základní slevy na poplatníka 30 840 Kč za rok 2022 a 2023. Za zdaňovací období 2022 proto uplatní odpočet daňové ztráty z roku 2024 ve výši 84 400 Kč a za rok 2023 ve výši 174 400 Kč, tedy do výše nulové daňové povinnosti za rok 2022 a 2023. Přeplatek na dani za zdaňovací období 2022 činí 84 400 Kč × 0,15 = 12 660 Kč a za zdaňovací období 2023 činí 174 400 Kč × 0,15 = 26 160 Kč. Následně v daňovém přiznání za rok 2025 popřípadě v dalších bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích 2026 až 2029 může poplatník uplatnit nevyčerpaný zbytek daňové ztráty z roku 2024 ve výši 91 200 Kč.

- V pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví; v případě neuplatnění plné výše daňové ztráty v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích platí možnost její neuplatněnou část využít jako položku odčitatelnou od základu daně poplatníka v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena (za předpokladu, že se poplatník nevzdal práva na uplatnění daňové ztráty).

Protože zákon o daních z příjmů nestanoví bližší postup ve způsobu uplatnění odpočtu daňové ztráty v jednotlivých následujících zdaňovacích obdobích, lze uplatnění odpočtu daňové ztráty využít v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena, k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je z hlediska optimalizace daňové povinnosti výhodné uplatnit vždy jen takový odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období, aby poplatník mohl uplatnit v běžném zdaňovacím období všechny nezdanitelné částky podle § 15 ZDP a slevy na dani podle § 35 a § 35ba ZDP, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.

?  Příklad 12

Poplatník má ve zdaňovacím období 2024 pouze příjmy z provozování živnosti a z důvodu zatopení objektu dosáhne daňové ztráty dle § 7 ZDP ve výši 80 000 Kč. Ze zdaňovacího období 2022 dosud zbývá hodnota neuplatněné daňové ztráty z podnikání ve výši 55 000 Kč. V roce 2025 vykáže podnikatel výši základu daně dle § 7 ZDP 385 000 Kč, přičemž poskytne bezúplatné plnění (dar) místnímu fotbalovému oddílu na jeho činnost ve výši 20 000 Kč a na poskytnutí tohoto daru uzavřel darovací smlouvu. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

     Uplatnění daňové ztráty a plné hodnoty daru v daňovém přiznání za rok 2025

n

- Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, a to oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva se vztahuje vždy na všechna následující zdaňovací období a na celou daňovou ztrátu (a to i na změny její výše na základě doměření), nelze ho tedy uplatnit jen na některá následující zdaňovací období nebo jen vůči části daňové ztráty; v takovém případě lze tedy daňovou ztrátu uplatnit jen ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které byla stanovena. Tím, že se poplatník vzdá uplatnění ztráty do budoucna, neprodlužuje se lhůta pro stanovení daně za tato budoucí zdaňovací období ani za období, za které je daňová ztráta stanovena (blíže ve výkladu k ustanovení § 38r odst. 2 ZDP).

Poplatník daně z příjmů fyzických osob může daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.

2.3 Lhůta pro stanovení daňové ztráty dle § 38r odst. 2 ZDP

Obecné znění o lhůtách pro stanovení daně v § 148 odst. 1 DŘ je specifikováno pro daň z příjmů v § 38r odst. 2 ZDP následujícím způsobem:

- Bylo-li možné uplatnit daňovou ztrátu nebo její část jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla stanovena, lhůta pro stanovení daně za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a za všechna následující zdaňovací období, ve kterých bylo možné tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit;

- Pokud byla daňová ztráta nebo její část uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně ve zdaňovacím období předcházejícím období, za které byla daňová ztráta stanovena, končí lhůta pro stanovení daně za toto zdaňovací období současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit;

- Vzdal-li se poplatník práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena.

2.4 Zvláštní ustanovení o uplatnění daňové ztráty dle § 38zh ZDP

V § 38zh ZDP se uvádí, že pokud poplatník podá současně s daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých mu vznikla daňová ztráta, dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém uplatní tuto daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku od základu daně, hledí se na toto dodatečné daňové přiznání jako na podané v den, kdy byla tato daňová ztráta pravomocně stanovena. Podání dalšího dodatečného daňového přiznání za stejné období před tímto dnem není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje.

Toto ustanovení reaguje na situaci, kdy poplatník podává daňové přiznání, případně dodatečné daňové přiznání, za zdaňovací období (nebo období, za které se podává daňové přiznání), za které mu vznikla daňová ztráta, a současně chce ihned uplatnit tuto daňovou ztrátu v některém jiném zdaňovacím období (nebo období, za které se podává daňové přiznání), ať už předcházejícím před zdaňovacím obdobím, za které daňová ztráta vznikla, což umožňuje § 34 odst. 1 ZDP, nebo následujícím po něm. Aby však mohla být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, musí být pravomocně stanovena. Proto se stanoví fikce, podle které se dodatečné daňové přiznání, ve kterém se daňová ztráta uplatňuje jako položka odčitatelná od základu daně, považuje za podané až v okamžiku, kdy je ztráta pravomocně stanovena, tedy až v okamžiku, kdy je možné ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku.

3. Ukončení a přerušení podnikání v důsledku povodní

Z hlediska daňového je důležitá skutečnost, že poplatník s příjmy ze samostatné činnosti zdaňovanými dle § 7 ZDP nebo s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP musí v případě ukončení a přerušení podnikání nebo nájmu postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP a příslušně upravit základ daně z příjmů fyzických osob.

Postup úpravy základu daně je odlišný podle toho, zda poplatník vede účetnictví, nebo vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP, nebo vede záznamy o příjmech a výdajích dle § 9 odst. 6 ZDP, anebo uplatňuje k příjmům z podnikání nebo k příjmům z nájmu paušální výdaje, resp. jde o poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP, který je v paušálním režimu a uplatňuje paušální daň dle § 7a ZDP.

Speciálním případem je postup dle § 3 odst. 4 písm. f) ZDP týkající se zemědělského podnikatele, kdy v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělským podnikatelem dochází k převodu majetku mezi osobami blízkými, pokud osoba blízká pokračuje v činnosti zemědělského podnikatele.

Při ukončení podnikatelské činnosti fyzická osoba vyřadí majetek z obchodního majetku jeho převedením do osobního užívání touto osobou. Vyřazením z obchodního majetku nevzniká fyzické osobě žádný zdanitelný příjem.

Pokud fyzická osoba ukončí podnikání v průběhu zdaňovacího období, může u odpisovaného hmotného majetku uplatnit do daňových výdajů odpis ve výši poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 nebo § 32 resp. postupovat ve smyslu znění § 30a a § 30e ZDP.

Pokud dojde k následnému prodeji movitých a nemovitých věcí, které byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon samostatné činnosti poplatníka, je pro posouzení osvobození příjmů od daně z příjmů nebo zdanění příjmů z tohoto prodeje nutno postupovat dle § 4 odst. 1 písm. a) až c) ZDP.

3.1 Ukončení podnikání a jeho dopady při vedení daňové evidence

Pokud podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP vede daňovou evidenci vymezenou v § 7b ZDP, pak při ukončení svého podnikání postupuje dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP a musí upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Úprava rozdílu příjmů a výdajů (základu daně) obsahuje položky zvyšující základ daně a položky snižující základ daně.

Položky zvyšující základ daně:

- hodnota pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a s výjimkou zaplacených záloh. Pokud fyzická osoba obdrží pohledávky, o které zvýšila při ukončení činnosti základ daně, plně nebo částečně uhrazeny v následujících zdaňovacích obdobích, kdy již neprovozuje podnikání, bude postupovat dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. Z tohoto ustanovení vyplývá, že do základu daně se nezahrnují částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle zákona; to znamená, že výše následně uhrazených pohledávek již neovlivní jeho zdanitelný příjem.

- cena nespotřebovaných zásob v pořizovací ceně zjištěná z inventární knihy zásob. Je tomu tak proto, že při zakoupení zásob poplatník, který vede daňovou evidenci, uplatní tento nákup zásob v plné výši jako své daňové výdaje v tom zdaňovacím období, kdy zásoby pořídil a zaplatil. Při dalším prodeji nespotřebovaných zásob po ukončení podnikání se zahrne do základu daně jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP ke zdanění pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zá­soby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně a to v případě, že k prodeji těchto zásob dojde do pěti let po ukončení podnikatelské činnosti. Při pozdějším prodeji nespotřebovaných zásob jsou tyto movité věci od daně z příjmů osvobozeny dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP. Přitom drobný hmotný majetek není považován za zásoby a při ukončení samostatné činnosti není nutno upravit základ daně o cenu evidovaného drobného hmotného majetku.

- zůstatky vytvořených rezerv dle zákona o rezervách (nejčastěji půjde o rezervy na opravy hmotného majetku), které je nutno v plné výši zahrnout do základu daně.

V bodu 3 pokynu GFŘ D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se uvádí, že podle § 23 odst. 8 ZDP se neposuzují pohledávky, které vznikly z titulu příjmů fyzických osob, které nejsou předmětem daně (např. z titulu úvěrových finančních nástrojů) nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.

Položky snižující základ daně:

- hodnota dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých záloh.

Úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení samostatné činnosti.

?  Příklad 13

OSVČ podnikající v řemeslné výrobě vede daňovou evidenci a za rok 2024 vyčíslí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 290 000 Kč. Z důvodu zatopení a zničení vnitřního vybavení dílny se podnikatel rozhodne ke dni 31. 12. 2024 ukončit podnikání. Jedná se o občana, který již několik let pobírá starobní důchod. K 31. 12. 2024 má podnikatel v evidenci neuhrazené pohledávky ve výši 128 000 Kč a dluhy z titulu neuhrazené faktury dodavateli za provedení opravy provozovny ve výši 42 000 Kč. Dále má dluh vůči OSSZ za nezaplacené pojistné na sociální pojištění ve výši 5 400 Kč. Na inventárních kartách zásob má nespotřebované zásoby materiálu ve výši 25 000 Kč.

Poplatník musí upravit v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2024 dílčí základ daně dle § 7 ZDP následovně:

zvýšení základu daně:

–   výši neuhrazených pohledávek 128 000 Kč

–   výši materiálu na skladě 25 000 Kč

celkem zvýšení základu daně 153 000 Kč

snížení základu daně:

–   výši nezaplacených dluhů 42 000 Kč

O výši dlužného pojistného na sociální pojištění nemůže poplatník snížit základ daně, protože pojistné při jeho úhradě není daňově uznatelným výdajem. Poplatník zvýší dílčí základ daně dle § 7 ZDP za zdaňovací období roku 2024 z důvodu ukončení podnikatelské činnosti o částku 153 000 Kč – 42 000 Kč = 111 000 Kč. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 tak bude po úpravě činit jeho dílčí základ daně dle § 7 ZDP 401 000 Kč.

n

V případě, že poplatník s příjmy ze samostatné činnosti současně pronajímá hmotný majetek zařazený v obchodním majetku, je příjem z nájmu tohoto hmotného majetku zdaněn dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP, tedy je zdaněn současně s příjmy z podnikání v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP. V bodu  2 pokynu GFŘ D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se uvádí, že ukončí-li poplatník daně z příjmů fyzických osob činnost podle § 7 ZDP s tím, že bude pronajímaný hmotný majetek zahrnutý v obchodním majetku nadále pronajímat a příjmy vykazovat v rámci § 9 zákona, upraví poplatník základ daně podle § 23 odst. 8 ZDP jen o ty částky, které se nevztahují k nájmu tohoto majetku (základ daně se neupraví např. o pohledávky a dluhy z titulu nájmu příslušného majetku, rezervu na opravu najímaného majetku).

Ve smyslu znění § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP obdobně jako při ukončení podnikání se postupuje u poplatníků, kteří mají příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP a výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují v prokázané výši, přičemž nevedou účetnictví.

V § 16b ZDP se uvádí, že zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok. Ukončí-li podnikatel své podnikání během kalendářního roku, na termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se nic nemění. Ve smyslu § 136 odst. 1 daňového řádu se daňové přiznání u daně vyměřované za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, resp. podle znění § 136 odst. 2 daňového řádu se tato lhůta prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud je daňové přiznání podáno elektronicky. Pokud tedy ukončí např. podnikatel své podnikání v důsledku povodní ke dni 30. 9. 2024, pak podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 nejpozději v zákonném termínu elektronicky 2. 5. 2025. V tomto daňovém přiznání provede úpravy základu daně ve smyslu § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP za část zdaňovacího období předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

?  Příklad 14

Podnikatel ukončí z důvodu zatopení oblasti, ve které má provozovnu a tato je zcela zničena, podnikání ke dni 5. 10. 2024. Vede daňovou evidenci a za část zdaňovacího období od 1. 1. do 5. 10. 2024 vyčíslí dílčí základ daně ze samostatné činnosti ve výši 260 000 Kč. Ke dni 5. 10. 2024 má v evidenci neuhrazené pohledávky v souhrnné výši 104 000 Kč, přičemž do konce roku 2024 dojde k úhradě jedné pohledávky, takže zbývá k úhradě pro další kalendářní rok částka 82 000 Kč.

Poplatník zvýší v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2024 podávaném elektronicky do 2. 5. 2025 dílčí základ daně z příjmů dle § 7 ZDP o částku neuhrazených pohledávek ke dni ukončení podnikání k 5. 10. 2024, tedy o částku 104 000 Kč. Uhrazená pohledávka v období od ukončení podnikání do konce roku 2024, případně zbývající pohledávky uhrazené v dalších letech již nebudou předmětem zdanění dle § 10 ZDP.

n

3.2 Ukončení podnikání a jeho dopady při vedení účetnictví

Při ukončení podnikatelské činnosti nebo nájmu poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který vede účetnictví, postupuje poplatník dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 1 ZDP a upraví svůj výsledek hospodaření za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. K položkám zvyšující účetní výsledek hospodaření patří zůstatky vytvořených rezerv podle zákona o rezervách, zůstatky vytvořených opravných položek, zůstatky přijatých záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů, zůstatky účtu výnosů příštích období a zůstatky účtu výdajů příštích období. K položkám snižující účetní výsledek hospodaření patří zůstatky zaplacených záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů, zůstatky účtu příjmů příštích období a zůstatky účtu nákladů příštích období. Nájemné a úplata u finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti a do ukončení nájmu.

?  Příklad 15

Podnikatel, provozující živnost, vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. V důsledku škod způsobených povodní se rozhodne k 31. 10. 2024 ukončit své podnikání. Na účtu 451 má ke dni ukončení činnosti zaúčtovanou částku ve výši 119 000 Kč – zůstatek vytvořené rezervy na opravu provozní budovy, ve které provozuje podnikatelskou činnost.

Podnikatel musí v řádném termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 zvýšit základ daně o částku 119 000 Kč. Termín podání daňového přiznání v elektronické formě je 2. 5. 2025, i když dojde k ukončení podnikání v průběhu roku 2024 nebo až k 31. 12. 2024.

n

3.3 Ukončení podnikání a jeho dopady při uplatnění paušálních výdajů

Pokud fyzická osoba – podnikatel nevede účetnictví ani daňovou evidenci, ale uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, pak při ukončení samostatné činnosti zvýší dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně, za zdaňovací období předcházející dni ukončení činnosti o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

?  Příklad 16

Podnikatel provozuje řemeslnou živnost a uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů. Jeho provozovna je postižena povodní. Proto se ke dni 31. 12. 2024 rozhodne ukončit své podnikání a odejde do starobního důchodu. K tomuto dni eviduje pohledávku za odběratelem ve výši 75 000 Kč a dluh z titulu nezaplacené faktury za opravu provozovny ve výši 68 000 Kč.

Podnikatel musí upravit základ daně podle znění § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP za zdaňovací období roku 2024. V daňovém přiznání za rok 2024 bude zvýšen dílčí základ daně dle § 7 ZDP o výši pohledávky 75 000 Kč. Pokud tuto pohledávku obdrží poplatník uhrazenu v průběhu roku 2025 nebo později, nebude již příjem podléhat zdanění s odvoláním na znění § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. O neuhrazenou fakturu za opravu provozovny nemůže poplatník snížit základ daně, protože v rámci paušálních výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka.

n

Obdobně jako při ukončení podnikání bude postupovat poplatník s příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP, který uplatňuje k příjmům z nájmu paušální výdaje dle § 9 odst. 4 ZDP. Při ukončení nájmu poplatník musí zvýšit základ daně o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

3.4 Ukončení činnosti zemědělského podnikatele s vazbou na § 3 odst. 4 písm. f) ZDP

V § 3 odst. 4 písm. f) ZDP nalezneme speciální znění, týkající se příjmů získaných převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, a to při splnění podmínky, že osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek (s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti). Pokud dojde k porušení této podmínky, jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku.

Pokud dojde ve smyslu znění tohoto ustanovení k darování majetku zemědělského podnikatele v souvislosti s ukončením provozování jeho zemědělské činnosti na příklad jeho synovi, nejedná se u syna o zdanitelný příjem, ovšem za podmínky, že bude v zemědělském podnikání pokračovat alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti jeho otce.

V případě, že ve smyslu tohoto ustanovení zemědělský podnikatel v souvislosti s ukončením provozování své zemědělské činnosti prodá majetek na příklad svému synovi, a tento bude v zemědělském podnikání pokračovat, nebude získaný příjem na straně zemědělského podnikatele (otce) předmětem daně z příjmů, a to při respektování § 25 odst. 1 písm. i) ZDP (daňovým výdajem nejsou žádné výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, tedy ani daňová zůstatková cena prodaného hmotného majetku). Syn přitom může uplatnit po zakoupení příslušného majetku výdaje spojené s nákupem do svých daňových výdajů a u zakoupeného hmotného majetku pak uplatňovat daňové odpisy tohoto majetku.

?  Příklad 17

Zemědělský podnikatel vede daňovou evidenci a v důsledku povodňové situace se rozhodne ukončit provozování zemědělské činnosti a daruje majetek používaný ke svému podnikání svému synovi – jedná se mimo jiné o traktor, a nákladní automobil, které jako hmotný majetek zařazený v obchodním majetku odpisuje zemědělský podnikatel zrychleným způsobem.

U syna se nejedná dle § 3 odst. 4 písm. f) ZDP o zdanitelný příjem za podmínky, že bude v zemědělském podnikání pokračovat alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti jeho otce. S odvoláním na znění § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nemůže syn darovaný hmotný majetek daňově odpisovat, protože za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně.

V případě, že syn do tří let od nabytí majetku ukončí podnikatelskou zemědělskou činnost, musí podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém majetek získal a příjem z titulu daru uvést jako zdanitelný příjem dle § 7 ZDP.

?  Příklad 18

Zemědělský podnikatel vede daňovou evidenci a v souvislosti s ukončením provozování své zemědělské činnosti prodá majetek svému synovi, a tento pokračuje v zemědělském podnikání. Jedná se o prodej kombajnu, který byl jako hmotný majetek zařazen v obchodním majetku podnikatele a odpisován zrychleným způsobem, a dále o nespotřebované zásoby zakoupené před dvěma roky a uplatněné jako daňový výdaj zemědělského podnikatele.

V daném případě nebude získaný příjem z prodeje majetku na straně zemědělského podnikatele (otce) předmětem daně z příjmů v souladu se zněním § 3 odst. 4 písm. f) ZDP, a to při respektování § 25 odst. 1 písm. i) ZDP (daňovým výdajem nejsou žádné výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, tedy ani daňová zůstatková cena prodaného hmotného majetku). Vzhledem k tomu, že otec uplatnil v předchozích zdaňovacích obdobích výdaje za pořízené zásoby do daňových výdajů, musí ve zdaňovacím období, kdy prodává svůj majetek synovi v souvislosti s ukončením zemědělské činnosti zvýšit základ daně o uplatněné výdaje za pořízené zásoby v daňových přiznáních za předcházející zdaňovací období. Syn přitom může uplatnit po zakoupení příslušného majetku výdaje spojené s nákupem do svých daňových výdajů a u zakoupeného hmotného majetku pak uplatňovat daňové odpisy tohoto majetku.

n

3.5 Přerušení podnikání u fyzické osoby

Poplatník daně z příjmů fyzických osob může přerušit svou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP buď krátkodobě, nebo dlouhodobě. Z hlediska daňového řešení je rozhodující, zda přerušené podnikání je obnoveno či neobnoveno do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, přerušena.

Pokud podnikatel znovu zahájí přerušené podnikání do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude postupovat z hlediska sestavení daňového přiznání, jakoby k přerušení podnikání nedošlo.

Pokud však podnikatel přerušené podnikání nezahájí opět do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude poplatník postupovat stejným způsobem, jako při ukončení podnikání. Stanoví to znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, z něhož vyplývá, že úpravu základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP musí provést i poplatník daně z příjmů fyzických osob, který v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) a tuto činnost nezahájí opět do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti přerušena. Postup úpravy základu daně záleží na tom, zda poplatník vede účetnictví, vede daňovou evidenci anebo uplatňuje výdaje paušálem z příjmů.

Podle znění bodu 1 pokynu GFŘ č. D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se za přerušení činnosti považují i případy, kdy:

- poplatník přeruší činnost dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a podle § 7 odst. 2 ZDP a má příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP (toto ustanovení se týká podílu společníka na zisku veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti),

- poplatník je na mateřské dovolené a činnost nevykonává, a to ani prostřednictvím svých zaměstnanců.

Poplatník, který přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a tuto činnost nezahájí opět do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla tato činnost přerušena, nemusí majetek, zahrnutý ve svém obchodním majetku, vyřazovat z obchodního majetku. Nejedná se totiž o ukončení činnosti poplatníka, ale pouze o dočasné přerušení jeho samostatné činnosti. Pokud poplatník má v obchodním majetku zahrnutý odpisovaný hmotný majetek, tento je i při přerušení samostatné činnosti stále zahrnut v obchodním majetku, a z toho důvodu se na jeho daňové odpisování vztahuje § 26 odst. 6 ZDP; to znamená, že poplatník i při přerušení samostatné činnosti v průběhu zdaňovacího období uplatní v daňovém přiznání za zdaňovací období odpis ve výši ročního odpisu hmotného majetku.

?  Příklad 19

Podnikatel vede účetnictví a v říjnu 2024 se rozhodne v důsledku povodní v září 2024 přerušit své podnikání. Podnikání uvažuje obnovit v červnu 2025. Na účtu 451 má ke dni přerušení podnikání zaúčtován zůstatek rezervy na opravu provozní budovy, ve které provozuje podnikatelskou činnost, a to ve výši 129 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že podnikatel neobnoví přerušené podnikání do termínu pro podání daňového přiznání za rok 2024, musí v řádném termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2024 zvýšit základ daně o zůstatek rezervy na účtu 451, to je o částku 129 000 Kč.

n

Při přerušení samostatné činnosti fyzickou osobou, která vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP a nezahájení této činnosti do termínu pro podání daňového přiznání, je povinen poplatník upravit dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období předcházející dni přerušení činnosti. Pokud fyzická osoba obdrží úhradu pohledávek, o které zvýšila základ daně při přerušení činnosti, plně nebo částečně v následujících zdaňovacích obdobích, bude postupovat dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP – hodnota následně uhrazených pohledávek již neovlivní zdanitelný příjem fyzické osoby ve zdaňovacím období, kdy jsou pohledávky uhrazeny. Vzhledem k tomu, že při přerušení podnikání a jeho nezahájení do termínu pro podání daňového přiznání se zvyšuje základ daně o cenu nespotřebovaných zásob, pak se po znovuzahájení podnikání a dalším využívání těchto zásob k podnikání zahrne do základu daně při prodeji nespotřebovaných zásob pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob, zahrnutých do úpravy základu daně při přerušení podnikání.

?  Příklad 20

Podnikatel vede daňovou evidenci. Z důvodu zatopení oblasti, ve které provozuje své podnikání, přeruší od konce září 2024 svou podnikatelskou činnost. Předpokládá obnovení podnikání koncem května 2025. Dle vedení evidence má k datu přerušení podnikání neuhrazené pohledávky ve výši 68 000 Kč a dluhy ve výši 45 000 Kč (neuhrazená faktura za opravu hmotného majetku).

Protože podnikatel neobnoví přerušenou podnikatelskou činnost do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2024, musí upravit základ daně podle znění § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP za zdaňovací období roku 2024. Poplatník však nemusí vyřazovat z obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP hmotný majetek, který má v tomto obchodním majetku zařazen.

Poplatník upraví v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2024 dílčí základ daně dle § 7 ZDP následovně:

–   zvýšení základu daně o výši neuhrazených pohledávek 68 000 Kč

–   snížení základu daně o výši nezaplacených dluhů 45 000 Kč

Podnikatel musí z důvodu přerušení podnikání zvýšit dílčí základ daně dle § 7 ZDP za zdaňovací období roku 2024 o částku 23 000 Kč. Pokud bude pohledávka uhrazena v roce 2025, nebude již zahrnuta ke zdanění v daňovém přiznání za rok 2025.

n

Pokud fyzická osoba – podnikatel nevede účetnictví ani daňovou evidenci, ale uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, pak při přerušení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a jejím nezahájení do termínu pro podání daňového přiznání, fyzická osoba upraví dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně, za zdaňovací období předcházející dni přerušení činnosti.

?  Příklad 21

Podnikatel, který uplatňuje paušální výdaje k příjmům z podnikání, přeruší své podnikání z důvodu povodní a záplav od listopadu 2024. Předpokládá obnovení podnikání řádově v průběhu léta 2025. Ke dni přerušení podnikání eviduje pohledávku za odběratelem ve výši 45 000 Kč a nezaplacenou fakturu za opravu provozovny ve výši 66 000 Kč.

Podnikatel přeruší podnikatelskou činnost v roce 2024 a tuto neobnoví do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2024, a proto musí upravit základ daně podle znění § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP za zdaňovací období roku 2024. V daňovém přiznání za rok 2024 musí zvýšit dílčí základ daně dle § 7 ZDP o výši pohledávky 45 000 Kč. Pokud tuto pohledávku obdrží poplatník uhrazenu v průběhu roku 2025 nebo později, nebude již příjem podléhat zdanění s odvoláním na znění § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. O výši neuhrazeného dluhu však poplatník nemůže snížit základ daně, protože veškeré jeho výdaje jsou součástí uplatněných paušálních výdajů.

n

3.6 Uplatnění daňových odpisů při ukončení a přerušení činnosti

Z ustanovení § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP vyplývá, že dojde-li v průběhu zdaňovacího období:

- k ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo k ukončení nájmu,

- k přerušení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, a tuto činnost poplatník nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena,

uplatní se z hmotného majetku evidovaného u poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a § 32 ZDP.

?  Příklad 22

Podnikatel, který vede daňovou evidenci, z důvodu zaplavení jeho provozovny ukončil své podnikání k 30. 11. 2024.

Poplatník podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2024 nejpozději v zákonném termínu dle § 136 odst. 1 a odst. 2 daňového řádu, ve kterém musí upravit základ daně ve smyslu znění § 23 odst. 8 písm. b) odst. 2 ZDP. Vzhledem k tomu, že vlastní podnikání ukončil k 30. 11. 2024, uplatní si poplatník v souladu s § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP daňový odpis z hmotného majetku zahrnutého do obchodního majetku pouze ve výši poloviny ročních odpisů z tohoto hmotného majetku.

Vhodnějším řešením pro podnikatele by bylo ukončit podnikání až k 1. 1. 2025, čímž by hmotný majetek byl zahrnut v obchodním majetku k 31. 12. 2024 a mohly by být uplatněny odpisy hmotného majetku za zdaňovací období 2024 v plné roční výši ve smyslu znění § 26 odst. 6 ZDP.

?  Příklad 23

Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání přerušil své podnikání z důvodu povodní k 31. 10. 2024, přičemž podnikání obnoví v červnu 2025.

Vzhledem k tomu, že podnikatel podnikání přerušil k 31. 10. 2024, a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, může si v souladu s § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP uplatnit za rok 2024 daňový odpis z hmotného majetku zahrnutého do obchodního majetku pouze ve výši poloviny ročních odpisů z tohoto hmotného majetku. Po zahájení pokračování ve svém podnikání od června 2025 může si uplatnit za zdaňovací období 2025 daňový odpis hmotného majetku podle znění § 26 odst. 6 ZDP v plné roční výši stanovený dle § 31 nebo § 32 ZDP (resp. postupovat dle § 30a a § 30e ZDP).

n

3.7 Přerušení podnikání poplatníka v paušálním režimu

Při přerušení podnikání poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, který je v paušálním režimu ve smyslu § 2a ZDP a uplatňuje paušální daň dle § 7a ZDP, může dojít ke dvěma situacím:¨

1. Podnikatel přeruší z různých důvodů svou podnikatelskou činnost, ale tuto činnost opětovně zahájí do zdaňovacího období, ve kterém samostatnou činnost přerušil, nebo tuto činnost opětovně zahájí nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém samostatnou činnost přerušil.

V tomto případě se na poplatníka vztahuje znění § 7a odst. 2 ZDP, kde se uvádí:

Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník:

a)  splňuje podmínky podle § 7a odst. 1 ZDP,

b)  v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a

c)  do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období

1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo

2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu.

Toto pravidlo uvedené v § 7a odst. 2 písm. c) spočívá v tom, že poplatník, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, bude mít paušální daň v případě, že úpravy zvyšující základ daně, které by musel provést, kdyby za zdaňovací období, ve kterém ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, vedl daňovou evidenci, nepřesáhnou spolu s jeho příjmy ze samostatné činnosti limit rozhodných příjmů pro dané pásmo paušální daně (buď zvolené pásmo paušální daně, nebo pásmo, které uvede v oznámení o jiné výši paušální daně). Jedná se o úpravy zvyšující základ daně podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP (základ daně se zvyšuje o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, o hodnotu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv).

Poplatník je povinen dle § 38lg odst. 1 ZDP oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy došlo k přerušení podnikání, že poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu. Poplatník následně neplatí paušální zálohy, přičemž na konci zdaňovacího období je jeho daň rovna paušální dani. Jakmile poplatník znovu zahajuje svou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, podá oznámení správci daně o vstupu do paušálního režimu a pokračuje v platbě paušální zálohy.

2. Podnikatel přeruší z různých důvodů svou podnikatelskou činnost, ale tuto činnost znovu nezahájí nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém samostatnou činnost přerušil.

V tomto případě přestává být poplatníkem v paušálním režimu s uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém tyto skutečnosti nastaly, tuto skutečnost opět musí oznámit dle § 38lg odst. 1 ZDP do 15 dnů správci daně. Poplatník neplatí od tohoto měsíce paušální zálohy správci daně a na konci zdaňovacího období není jeho daň rovna paušální dani. Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně pojistných přehledů na územní správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zaplacené paušální zálohy budou započteny jak na výslednou daň z příjmů, tak na výsledné pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

4. Bezúplatné plnění (dary) poskytnuté v souvislosti s odstraňováním následků živelní pohromy

U darů poskytnutých na financování odstraňování následků živelní pohromy lze postupovat u poplatníka ve dvou variantách:

a)  postup podle znění § 15 odst. 1 anebo podle § 20 odst. 8 ZDP

Poplatník, který poskytne peněžní nebo nepeněžní dar na financování odstraňování následků živelné pohromy, ke které došlo na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, může hodnotu daru uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně u fyzické osoby podle § 15 odst. 1 ZDP a u právnické osoby podle § 20 odst. 8 ZDP.

b)  postup podle znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP

Podle znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP lze v případě výdajů (nákladů) vynaložených v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, tyto výdaje (náklady) zahrnout do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů jak u fyzických tak i právnických osob. Předpokladem tohoto zahrnutí plnění do daňových výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob však je, že tyto výdaje (náklady) nejsou současně uplatněny u fyzické osoby jako nezdanitelná částka podle § 15 odst. 1 ZDP a u právnické osoby jako položka snižující základ daně dle § 20 odst. 8 ZDP.

?  Příklad 24

Poplatník daně z příjmů fyzických osob dosáhne za zdaňovací období 2024 dílčí základ daně ze samostatné činnosti ve výši 355 000 Kč a dílčí základ daně z nájmu ve výši 285 000 Kč. Osoba poskytla za zdaňovací období 2024 nepeněžní plnění (formou poskytnutí služby) ve výši 50 000 Kč na financování odstranění následků živelní pohromy, ke které došlo v oblasti severní Moravy (město Litovel).

Protože se jedná o nepeněžní bezúplatné plnění, může fyzická osoba postupovat buď podle § 15 odst. 1 ZDP anebo podle § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP. To znamená, že může uplatnit dvě varianty:

–   v daňovém přiznání si může poplatník odpočet bezúplatného plnění (daru) od základu daně do výše 15 % celkového základu daně, tedy v našem případě odpočet plné výše nepeněžního plnění 50 000 Kč,

–   anebo poplatník do daňových výdajů k příjmům zdaňovaných dle § 7 ZDP zahrne plnou výši nepeněžního plnění (daru) 50 000 Kč, takže jeho dílčí základ dle § 7 se sníží na 305 000 Kč. V tomto případě již nemůže uplatnit poskytnuté nepeněžní plnění jako odčitatelnou položku od základu daně.

n

U fyzické nebo právnické osoby, která dar přijala, bude dar osvobozen od daně z příjmů, a to na základě § 4a písm. k) ZDP v případě fyzické osoby a § 19b odst. 2 písm. c) ZDP v případě právnické osoby.

5. Sociální výpomoc zaměstnanci v souvislosti s živelní pohromou

V § 6 odst. 9 písm. o) ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023 bylo stanoveno, že od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou osvobozeny příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav podle zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, přičemž osvobození je podmíněno tím, že tyto příjmy jsou vypláceny zaměstnanci z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke zrušení uvedeného znění ustanovení § 6 odst. 9 písm. o) ZDP s tím, že osvobození příjmu zaměstnance, který má obdobný charakter jako sociální výpomoc, zůstává i nadále zachováno, a to podle ustanovení § 4a písm. k) ZDP.

Podle § 4a písm. k) ZDP je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen bezúplatný příjem poskytnutý na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu č. 349/2023 Sb., pod tento výčet lze zahrnout i pomoc při odstranění důsledků např. živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií ohrožujících ve značném rozsahu životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Jedná se o pomoc poskytovanou cíleně přímo postiženým osobám, a to bez jakéhokoli omezení v podobě maximální výše nebo vyhlášení nouzového stavu podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Z úvodní části ustanovení § 6 odst. 9 ZDP vyplývá, že výčet osvobozených příjmů v tomto ustanovení doplňuje výčet v § 4 ZDP, do kterého jsou s odkazem na ustanovení § 4 odst. 1 písm. zi) ZDP zahrnuty i příjmy podle ustanovení § 4a ZDP. Ustanovení § 4a písm. k) ZDP proto dopadá i na bezúplatné příjmy, jež jsou vypláceny zaměstnavatelem zaměstnanci na humanitární nebo charitativní účely.

?  Příklad 25

Zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci finanční podporu ve výši 100 000 Kč v souvislosti se zatopením jeho rodinného domku při povodni v září 2024 účelově zaměřenou na likvidaci způsobených škod.

Ve smyslu znění § 4a písm. k) ZDP je v souladu s odkazem na důvodovou zprávu k zákonu č. 349/­2023 Sb. [konkrétně ke zrušení § 6 odst. 9 písm. o) ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023] u zaměstnance bezúplatný příjem osvobozen od daně z příjmů (finanční podpora zaměstnavatele je cílena na humanitární nebo charitativní účel). U zaměstnavatele bude postup dle § 20 odst. 8 ZDP.

Ing. Ivan Macháček

2025

Poradce č. 4 - Zákon o důchodovém pojištění s komentářem

242,00 Kč

Tištěná + e-verze

242,00 Kč

Elektronická verze

Nepřihlášen

Id

Heslo

Automaticky přihlásit

REGISTRACE

Zapomněl jsem přihlašovací údaje

---

E-SHOP

---

E-mailové noviny

Ukázky zdarma

O Poradci

---

Úplné znění zákonů

Daňové výdaje

Vzory smluv a podání

Vydané publikace

---

Předplatné

---

Zákony 2026

---

Novinky

Aktuální nabídka

---

Kurzy

Měnová kalkulačka

---

Kontakty

Obchodní podmínky

Připomínky