Speciální „státní kategorie“
zdravotního pojištění

Může být vzetí do vazby zákonným důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele? Jak může ovlivnit stanovení vyměřovacího základu zaměstnance jeho zadržení nebo vzetí do vazby? Co znamená princip asimilace faktů? Jak jej lze v českém právním prostředí aplikovat v souvislosti s trestnou činností?

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát,

představují speciální skupinu pojištěnců. Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto kalendářním měsíci svůj pojistný vztah vyřešen. To znamená, že se o placení pojistného v daném měsíci starat nemusí. Nicméně v případě výkonu zaměstnání se na zaměstnavatele vztahuje povinnost platit pojistné, které zaměstnavatel v rámci hromadné platby odvádí za zaměstnance. Zvýhodnění zaměstnanců při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že se na ně (resp. na jejich zaměstnavatele) nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Je-li zaměstnané osobě, za kterou platí pojistné stát, zúčtován příjem nižší, než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda), odvádí se pojistné ze skutečně dosaženého příjmu za podmínky, že zaměstnanec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc. Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv na výpočet poměrné části minimálního vyměřovacího základu, jak si dále předvedeme.

Evidujeme některé zvláštní „státní kategorie“ zdravotního pojištění. Mezi takové můžeme dle § 7 odst. 1 písm. h) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., nepochybně zařadit osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení.

Postupy zaměstnavatele a pojištěnce

Přiklad 1

Zaměstnanec je od poloviny srpna ve vazbě. Jak se postupuje při stanovení vyměřovacího základu a odvodu zdravotního pojištění a zároveň oznamovací povinnosti k příslušné zdravotní pojišťovně?

Co se týká plnění oznamovací povinnosti. Na Hromadném oznámení zaměstnavatele se uvede jméno a příjmení zaměstnance, jeho rodné číslo a den, od kterého byl vzat do vazby. Kód se nevyplňuje, protože pro tento účel není stanoven. Dále je pak zapotřebí na formulář dopsat, že od daného dne je zaměstnanec ve vazbě (aby na zdravotní pojišťovně věděli, o co se jedná), nejlépe s přiložením kopie dokladu o vzetí do vazby.

K vyměřovacímu základu zaměstnance. Pokud bude příjem za srpen alespoň 18 900 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu, při takové výši příjmu nemá vzetí do vazby faktický vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance. Jestliže však příjem za srpen nedosáhne hodnoty 18 900 Kč, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec ještě nebyl ve vazbě. Takže kdyby byl vzat do vazby například dne 22. 8. 2024, musí jeho příjem za 21 kalendářních dnů, kdy ještě nebyl ve „státní kategorii“, činit alespoň 12 803,22 Kč [(21:31) x 18 900]. To znamená, že kdyby činil jeho příjem za srpen třeba 8 000 Kč nebo 11 000 Kč, odvede se pojistné z této částky. Jestliže by však příjem za srpen nedosáhl 12 803,22 Kč, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Plnění oznamovací povinnosti

I když oznamovací povinnost plní v takových situacích vůči zdravotním pojišťovnám i Vězeňská služba ČR, ustanovení § 10 zákona č. 48/1997 Sb. nezbavuje této povinnosti ani zaměstnavatele, je-li mu tato skutečnost známa [odst. 1 písm. c)], ani pojištěnce (odst. 5). Na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele však není pro podání takové informace určen kód, což znamená, že zaměstnavatel by měl vhodným a srozumitelným způsobem tuto informaci sdělit, nejlépe s přiložením příslušného dokladu. Při oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem je každopádně lepší, když zdravotní pojišťovna obdrží takové oznámení raději dvakrát, než ani jednou – jedná se totiž o pravidelné měsíční platby od státu, které zdravotní pojišťovna nemůže obdržet zpětně.

Postup podle § 55 zákoníku práce

Při posuzování uvedených situací lze vycházet ze skutečnosti, že takové počínání pracovníka by mohlo zakládat důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. V odstavci 1 tohoto ustanovení jsou specifikovány důvody, kdy zaměstnavatel může výjimečně zrušit pracovní poměr okamžitě, a to tehdy:

•    byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců nebo

•    porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Pouhé vzetí do vazby není samo o sobě zákonným důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle § 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Taktéž pojem porušení povinností zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem není v zákoníku práce definován. Proto je i při řešení těchto případů potřeba mít na zřeteli povahu konkrétního porušení povinností, dobu jeho trvání, celkovou situaci i osobu zaměstnance, tedy zda se jedná o jev u zaměstnance opakovaný nebo naopak nahodilý či mimořádný.

Přiklad 2

Zaměstnanec byl zadržen 4. dne v měsíci a do vazby byl vzat 6. dne v měsíci.

Má se provádět hromadné oznámení zaměstnavatele, když zaměstnanec je vzat do vazby nebo nastoupí výkon trestu odnětí svobody? Pokud ano, jakým kódem? Od kterého dne spadá do kategorie plátce stát? Od 4. nebo od 6. dne? Výpočet pojistného bude proveden z vyměřovacího základu za 3 nebo 5 kalendářních dnů?

Pro zaměstnavatele platí povinnost oznámit zdravotní pojišťovně vznik nebo zánik nároku na platbu pojistného státem tehdy, je-li mu příslušná skutečnost známa a zaměstnavateli doložena.

Pro oznámení změny týkající se vzetí zaměstnance do vazby nebo nástupu výkonu trestu odnětí svobody dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. h) zákona č. 48/1997 Sb. není určen příslušný kód. Relevantním řešením je zaslání formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele příslušné zdravotní pojišťovně, kde bude srozumitelným způsobem sdělena skutečnost, že se za zaměstnance stal od určitého data plátcem pojistného stát z důvodu výše uvedeného.

Podle citovaného zákonného ustanovení se stát stává plátcem pojistného od 6. dne příslušného měsíce a dle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., musí tak být poměrná část minimálního vyměřovacího základu dodržena za 5 kalendářních dnů.

Přiklad 3

Český občan se dopustil v Rakousku trestného činu. Byl vzat do vazby a následně nastoupil výkon trestu odnětí svobody. Po toto období bylo zapotřebí dořešit jeho pojistný vztah v České republice.

Na tuto situaci lze aplikovat jeden z principů „evropského práva“, a sice princip asimilace faktů dle Článku 5. Nařízení EU č. 883/2004. Rovnost nakládání jako zásada rovného zacházení představuje jeden z pilířů celého práva Evropské unie, neboť zamezuje jakékoli diskriminaci z důvodu státní příslušnosti. V zásadě platí, že osoby, na které se Nařízení EU vztahují, požívají stejné dávky a mají podle právních předpisů kteréhokoliv členského státu stejné povinnosti jako jeho státní příslušníci.

K tomuto principu můžeme přičlenit zmíněný princip asimilace faktů. Tento princip znamená, že s některými skutečnostmi a událostmi, které nastaly na území jiného členského státu, má být zacházeno tak, jako by nastaly na území členského státu, jehož právní předpisy jsou použitelné.

S přihlédnutím k podmínkám v českém systému veřejného zdravotního pojištění je za tuto osobu, pojištěnou v ČR, plátcem pojistného stát. Proto mohl být tento pojištěnec po dobu vazby i výkonu trestu odnětí svobody registrován v českém systému veřejného zdravotního pojištění v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát a nemusel si platit pojistné například jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Platby od státu

V tomto případě se jedná o velmi důležitou povinnost zaměstnavatele nebo pojištěnce, neboť pokud zdravotní pojišťovna nemá informaci o tom, že se za osobu stal plátcem pojistného stát, pak nemůže pravidelně každý měsíc inkasovat od státního rozpočtu za tuto osobu příslušné pojistné. Tímto chybným postupem povinného subjektu tak zdravotní pojišťovna nenávratně přichází o finanční zdroje, na které má zákonný nárok, čímž jí vzniká reálná finanční újma.

Vznik nebo zánik nároku na platbu pojistného státem se oznamuje zdravotní pojišťovně prostřednictvím:

•    zaměstnavatele v situaci, kdy zaměstnanec svému zaměstnavateli tuto skutečnost oznámí a dokladuje. Na pojištěnce (jako zaměstnance) přechází tato zákonná povinnost tehdy, pokud zjistí, že zaměstnavatel příslušné oznámení neprovedl, byť je mu zaměstnanec řádně sdělil, nebo častěji tehdy, pokud zaměstnanec tuto informaci svému zaměstnavateli nepodal;

•    fyzické osoby v ostatních případech, tedy když není pojištěnec zaměstnán (pokud je podnikateli přiznán například invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, pak musí zdravotní pojišťovně sám oznámit a doložit počátek evidence ve „státní kategorii“).

Za porušení této povinnosti může být zaměstnavateli uložena zdravotní pojišťovnou pokuta až 200 000 Kč a pojištěnci až 10 000 Kč.