Specifická skupina zaměstnanců

a zdravotní pojištění

Platí pro společníky a jednatele s.r.o. jako zaměstnance hranice, do které se zdravotní pojištění z dosaženého příjmu neplatí? Jak je tomu v případě, když je sjednána některá z dohod? Řeší se u těchto osob minimální resp. maximální vyměřovací základ?

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné

tehdy, jsou-li (mimo zákonných výjimek) osobě jako zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Zaměstnancem s povinnostmi zaměstnavatele je tak vždy osoba pracující na základě pracovní smlouvy, bez ohledu na rozsah pracovního úvazku. Ve vazbě na vznik zaměstnání a související účast zaměstnance na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, kdy rozhodnými částkami „započitatelného příjmu“ jsou v roce 2018 hodnoty alespoň 2 500 Kč (u dohody o pracovní činnosti) a více než 10 000 Kč (u dohody o provedení práce). Také platí, že pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění se sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Jelikož jsou zásadní skutečnosti – tedy posouzení pojmu zaměstnanec a vznik zaměstnání – přímo navázány na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů, registrujeme ve zdravotním pojištění i určité „zvláštní“ skupiny zaměstnanců, kterými se tak mohou stát například i společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným.

CHARAKTER PŘÍJMU NEROZHODUJE - Pro společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným (a komanditisty komanditní společnosti) platí ve zdravotním pojištění obecná pravidla pro účast na zdravotním pojištění. Pokud jsou těmto osobám zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, a to bez ohledu na charakter tohoto příjmu – příjem za práci pro společnost na základě dvoustranného vztahu nebo i bez něho, funkční požitek apod.

Tyto osoby představují ve zdravotním pojištění zcela specifickou skupinu, kdy jednatelé a společníci s.r.o. mají jisté zvláštnosti v tom smyslu, že například:

-    mohou mít sjednán pracovněprávný vztah se společností (podmínky platné u dohod jsou popsány v dalším textu),

-    nemusí mít se společností tento vztah uzavřen, nicméně jim mohou být za práci vykonanou pro společnost vypláceny odměny (příjem), které zdaněním podle § 6 zákona o daních z příjmů tak z pohledu zdravotního pojištění (bez ohledu na jejich výši) zajistí v daném měsíci účast na zdravotním pojištění,

-    mohou být ve zdravotním pojištění jako OSVČ s pravidelným měsíčním placením záloh podle zákona apod.

Každá z těchto variant (stejně jako registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát) řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah jednatele nebo společníka s.r.o. vůči zdravotní pojišťovně, u které je tato osoba pojištěna.

Dvoustranným vztahem může být míněna pracovní smlouva v duchu rozsudku velkého senátu ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017.

Společníci a jednatelé s.r.o.

nejsou vyjmenováni mezi výjimkami, tedy mezi osobami, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance. Jelikož je vyměřovacím základem pro placení pojistného úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených, případně s výjimkou příjmů taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jsou příjmy ze závislé činnosti i příjmy těchto osob, tedy včetně povinnosti zaměstnavatele (s.r.o.) platit pojistné na zdravotní pojištění. Hranice příjmu například ve výši 2 500 Kč nehraje v tomto případě roli, tato „rozhodná částka“ se týká pouze osob – zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se například jedná o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti (viz dále).

Pracovní smlouva není sjednána

V rámci kalendářního měsíce přicházejí ve zdravotním pojištění z hlediska výše příjmu společníka nebo jednatele s.r.o. v úvahu následující alternativy:

1)  Zúčtovaný příjem je nižší než 12 200 Kč

V tomto případě musí s.r.o. dbát na skutečnost, zda se na tuto osobu vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu či nikoli.

a)  minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.):

-    s.r.o. odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu,

-    pojistné se odvede ze skutečné výše příjmu také v případě, kdy je společník nebo jednatel s.r.o. současně OSVČ a platí v roce 2018 měsíční zálohy nejméně v částce 2 024 Kč, což doloží zaměstnavateli čestným prohlášením,

b)  minimální vyměřovací základ musí být dodržen (§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb.):

-    s.r.o. zabezpečí v roce 2018 v příslušném kalendářním měsíci odvod pojistného v částce 1 647 Kč. Pojistné z rozdílu vyměřovacích základů mezi minimální mzdou 12 200 Kč a zúčtovanou odměnou uhradí (prostřednictvím s.r.o.) společník nebo jednatel společnosti.

Příklad

Jednatel s.r.o. pracoval pro společnost po celý kalendářní měsíc a jeho příjem činil 8 600 Kč.

Protože se osoba stala ve zdravotním pojištění zaměstnancem, musí být odvedeno minimální pojistné. Zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do minima 12 200 Kč takto:

–   z částky příjmu 8 600 Kč činí 13,5 % pojistného 1 161 Kč, jedna třetina (387 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (774 Kč) hradí zaměstnavatel,

–   pojistné z rozdílové částky 3 600 Kč ve výši 486 Kč bude sraženo zaměstnanci.

Zaměstnanci bude sraženo:

                    387 + 486 = 873 Kč

Zaměstnavatel odvede:   774 Kč

Celkem                          1 647 Kč

Pouze v případě, kdyby byla výše příjmu nižší než minimální mzda zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 zákoníku práce), přešla by povinnost úhrady celé částky doplatku 486 Kč na s.r.o.

2)  Zúčtovaný příjem dosahuje nejméně 12 200 Kč

Pojistné se odvádí v souladu se zákonem ve výši 13,5 % ze zúčtovaného příjmu.

Výkon práce pro společnost na základě pracovní smlouvy

V tomto případě se společník nebo jednatel s.r.o. na základě výše uvedeného považují ve zdravotním pojištění za „klasického“ zaměstnance s tím, že:

-    je-li v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností považováno zaměstnání za hlavní zdroj příjmů, nemusejí být v rámci samostatné výdělečné činnosti placeny zálohy na pojistné a pojistné se v podnikání odvádí sazbou 13,5 % z 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku,

-    nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance částky minimální mzdy 12 200 Kč, uplatní se výše uvedený postup.

Je-li jednatel s.r.o. současně společníkem společnosti, považuje se za započitatelný příjem pro odvod pojistného úhrn příjmů z obou těchto činností.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Společník nebo jednatel s.r.o. se stávají ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, je-li u dohody pracovní činnosti zúčtován příjem alespoň 2 500 Kč a u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč. V případě více souběžných příjmů na základě dohod platí, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Plnění oznamovací povinnosti

Pokud výší příjmu nebo jeho charakterem vznikne z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, musí zaměstnavatel (s.r.o.) oznámit zdravotní pojišťovně období trvání tohoto zaměstnání prostřednictvím kódů „P“ a „O“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, případně včetně oznámení skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud zaměstnání netrvá po celý kalednářní měsíc, přihlíží se k poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb.

OSOBY ZE ZAHRANIČÍ - Je-li jednatelem společnosti s ručením omezeným občan ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, a je tedy v souladu s koordinačními nařízeními EU č. 883/2004 a 987/2009 osobou výdělečně činnou (zaměstnanou) na území České republiky, je na základě principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti účasten všech systémů sociálního zabezpečení České republiky, tj. včetně zdravotního pojištění.

Jestliže však má tato osoba současně příjmy ze zaměstnání v některém z výše uvedených států, musí českému zaměstnavateli předložit formulář A1, deklarující skutečnost, že podléhá právním předpisům této země, tedy včetně zdravotního pojištění. Například: je-li členem statutárního orgánu české s.r.o. německý občan a tato osoba předloží českému zaměstnavateli již zmíněný formulář A1, vystavený německou stranou, podléhá německý zaměstnanec na základě této skutečnosti zdravotnímu pojištění v Německu. Není-li takový formulář zaměstnavateli doručen, odvádí se pojistné české zdravotní pojišťovně.

Předloží-li občan s trvalým pobytem na území některého z výše uvedených států českému zaměstnavateli (s.r.o.) formulář A1 a zakládají-li příslušné příjmy povinnost placení pojistného podle tamní právní úpravy zdravotního pojištění, vstoupí s.r.o. neprodleně v kontakt se zdravotní pojišťovnou (institucí provádějící zdravotní pojištění), u které je tento zaměstnanec ve své zemi pojištěn. U příslušné (kontaktní) pobočky se s.r.o. přihlásí k placení pojistného a dále bude vůči této pojišťovně plnit všechny zákonné povinnosti, vyplývající z legislativy tohoto státu v oblasti zdravotního pojištění, které s.r.o. jako zaměstnavatel na základě dané skutečnosti podléhá. Alternativně lze řešit otázku placení pojistného i prostřednictvím samotného zaměstnance.

Pokud chce podnikat v České republice osoba ze „třetí země“, tedy mimo státy výše uvedené, nepodléhá režimu koordinačních nařízení EU a z titulu výkonu samostatné výdělečné činnosti jí nevzniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Řešením takové situace je pro tuto osobu uzavření komerčního zdravotního pojištění. Cizinec ze „třetí země“ může být účasten českého systému pouze po dobu zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, například jako jednatel společnosti s ručením omezeným s příjmy zdaňovanými podle § 6 zákona o daních z příjmů.

I v roce 2018 bez maxima

Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ve zdravotním pojištění ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013 – 2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Přijetí novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů č. 267/2014 Sb. však tuto situaci změnilo. V části jedenácté, novelizující zákon č. 592/1992 Sb., byla kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, takže s účinností od 1. 1. 2015 je ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ trvale zrušen.

Vyměřovacím základem zaměstnance je tak v roce 2018 úhrn zúčtovaných příjmů, u OSVČ pak 50 % příjmů po odpočtu výdajů – v obou případech bez omezení horní hranicí, což platí i pro výši zálohy placené OSVČ.

Závěr – V souvislosti s placením pojistného si s.r.o. a jejich společníci a jednatelé musejí uvědomit, že pojistné musí být vždy odvedeno alespoň v minimální povinné výši buď zaměstnavatelem nebo samoplátcem (jednatelem nebo společníkem s.r.o. jako fyzickou osobou – podnikatelem) za předpokladu, že plátce není od této povinnosti zákonem osvobozen. Povinností zaměstnavatele (společnosti) je přihlásit tyto osoby u jejich zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě jako zaměstnance, podat za příslušný měsíc Přehled o platbě pojistného a odvádět pojistné podle zákona.

Ing. Jiří Hálek

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze závislé činnosti

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b) příjmy za práci

1. člena družstva,

2. společníka společnosti s ručením omezeným,

3. komanditisty komanditní společnosti,

c) odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka...