Splatnost paušální zálohy

Splatnost paušální zálohy je dvacátého dne v měsíci (na daný měsíc). Pokud poplatník již podniká např. od roku 2015, a chce od 1. 1. 2026 vstoupit do paušálního režimu je první lednová paušální záloha splatná do 20 ledna 2026. Pro úplnost lze dodat, že již v tomto případě nelze postupovat podle přechodných ustanovení zákona č. 540/2020 Sb., kdy paušální záloha na zálohové období, které bylo prvním kalendářním měsícem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.

Výjimkou ve splatnosti paušální zálohy

je záloha na měsíc, ve kterém poplatník zahajuje samostatnou činnost. Pokud zahajuje např. k 1. 1. 2026, je záloha za leden 2026 splatná do 20. února 2026. Výše paušální zálohy na dané zdaňovací období je fixní.

Paušální záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu) s předčíslím 2866. U platby paušální zálohy je třeba uvést, tak jako i u všech ostatních plateb finančnímu úřadu, variabilní symbol (VS). Variabilní symbol odpovídá kmenové části daňového identifikačního čísla (DIČ), která je tvořena obecným identifikátorem nebo vlastním identifikátorem správce daně. U fyzické osoby je obecným identifikátorem rodné číslo nebo vlastní číslo plátce v případě, že poplatník nemá přiděleno rodné číslo.

Paušální záloha zahrnuje:

-    zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,

-    zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

-    zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění, pro první pásmo vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná (u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %), pro druhé a třetí pásmo jsou stanoveny vyšší pevné částky, které nejsou navázány na minimální měsíční vyměřovací základ.

Příklad 1

Jak bude postupovat OSVČ, neplátce DPH vlastní byt (nemá jej v obchodním majetku), který pronajímá a příjmy zdaňuje.

Příjmy z nájmu podle § 9 ZDP nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč (zde jsou pouze příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP), ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 50 tisíc Kč. Tato podmínka byla nastavena proto, že příjmy z nájmu, příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy nad 50 tisíc Kč, pokud nejsou osvobozeny či ošetřeny srážkou, již vstupují do základu daně, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání, na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy z nájmu nad 50 tisíc Kč za daný rok není paušální daň určena.

Příklad 2

Jsem OSVČ (volná živnost) příjem z podnikání mezi 400-600 tisíc Kč ročně. Dále mám příjem z úroků půjčky cca 16 000 Kč ročně. A nepravidelně příjem z kapitálového majetku (akcie). Mohu využít paušální daně v roce 2026? Mohu příjmy z úroků i prodeje akcií zahrnout do příjmů z podnikání? Volná živnost mě opravňuje i k pronajímání i obchodování.

Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 v jakékoliv výši, je-li zdaňována srážkovou daní, není překážkou pro vstup do paušálního režimu, neboť nevstupuje do základu daně (neuvádí se v daňovém přiznání). Část příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a ostatní příjmy podle § 10, které nepodléhají výběru daně srážkou, sice nevstupují do ročního limitu 1 milionu Kč, ale jejich souhrnná výše skutečně nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 50 tisíc Kč. Tyto příjmy totiž do základu daně vstupují, tedy musí být uvedeny v daňovém přiznání, na jehož základě je daň vyčíslena. Obecně tedy platí, že pro OSVČ s příjmy z kapitálového majetku, z nájmu, z ostatních příjmů, z nichž není daň vybírána srážkou, či nejsou od daně osvobozeny a celkově přesahují částku 50 tisíc Kč za daný rok, není paušální daň určena.

Příklad 3

Jsem OSVČ s příjmem do 1 milionu, mám i dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do 4 000 Kč, můžu si u firmy, u které mám DPČ požádat o slevu na dani na poplatníka? Musím ji někam evidovat, popř. hlásit?

Přivydělávat si na dohodu není u paušální daně problém, pokud je příjem z této činnosti zdaňován srážkovou daní, to znamená DPČ nebo dohoda o provedení práce. Pokud však dojde k učinění prohlášení u plátce daně (zaměstnavatele), z čehož vyplývá nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka, pozbýváte možnosti zapojení se do paušálního režimu. Obecně lze říci, že v paušálním režimu nároky na slevy na dani nevznikají.

Příklad 4

Jsem důchodce a současně OSVČ. Jako OSVČ mám příjem do 1 milionu. Pochopitelně dostávám také důchod. Mohu požádat o paušální daň? Dostávám navíc nepravidelně honoráře z časopisů zhruba do 9 tisíc měsíčně, které mi vydavatel už zdanil.

Pokud vám paušální daň v podmínkách, jak je schválena v zákoně, vyhovuje, můžete do paušálního režimu vstoupit. Pobírání starobního či jiného důchodu nepředstavuje v této věci žádný problém. Stejně tak by neměly být problém srážkou zdaněné honoráře, které tak již nevstupují do základu daně a neuvádějí se v daňovém přiznání.

Příklad 5

Platí pro starobního důchodce stejná výše platby paušální daně v avizované výši přesahující částku 5 000 Kč, pokud jsou všechny podmínky pro vstup do paušálního režimu splněny?

Pro podnikající důchodce není jiná výše zálohy na paušální daň ze zákona možná. Z uvedeného vyplývá, že ne pro všechny poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti musí být vstup do paušálního režimu, co do výše odvodů na daň z příjmů a veřejná pojistná, výhodný.

Starobní důchodci, kteří pracují, mají od ledna 2025 nárok na slevu ze sociálního pojištění. Na pojistném tak nyní ušetří 6,5 %. Sleva se týká zaměstnanců i OSVČ, kteří dosáhli důchodového věku a získali nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. Nárok na slevu mají i OSVČ (starobní důchodce), které jsou poplatníky v paušálním režimu. Způsob uplatnění nároku na slevu se liší podle toho, zda je, či není daň z příjmů za daný kalendářní rok rovna paušální dani.

-    Pokud NENÍ daň z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, uplatní OSVČ slevu na pojistném na přehledu za daný kalendářní rok stejně jako OSVČ, které nejsou poplatníky v paušálním režimu. OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmu za daný kalendářní rok nebyla rovna paušální dani, je povinna podat přehled za daný kalendářní rok, avšak ne dříve než v poslední den lhůty pro podání přehledu.

-    Pokud JE daň z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, může OSVČ (starobní důchodce) uplatnit nárok na slevu na pojistném prostřednictvím žádosti podané příslušné správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V žádosti uvede výši slevy a další údaje potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost bude ale možné podat nejdříve od 1. května následujícího kalendářního roku, za který slevu na pojistném uplatní. Nárok na slevu zanikne, nepodá-li žádost do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu. Nárok na slevu na pojistném (na její vyplacení) vznikne pouze za předpokladu, že bude mít uhrazeno veškeré pojistné z vyměřovacího základu za tento rok (veškeré pojistné stanovené ve výši vyměřovacího základu stanoveného pro paušální pásmo, podle kterého je stanovena paušální daň). Žádost proto bude zveřejněna až v roce 2026.

Příklad 6

Pokud vstoupím do paušálního režimu, musí se nadále platit silniční daň, pokud se bude používat automobil také k podnikání? Pokud se bude muset platit daň, tak zdali se musí podávat v lednu přiznání k dani silniční, jako to bylo doposud.

Silniční daň stojí zcela mimo paušální daň, která se týká pouze daně z příjmů a povinných pojistných. I v paušálním režimu proto nadále platí pro poplatníky, kteří mají daňovou povinnost k silniční dani podle zákona o dani silniční, povinnost podat do 31. ledna 2026 přiznání k silniční dani a tuto daň uhradit. Silniční daň budete moci příští rok vyřešit standardně u místně příslušného správce daně nebo prostřednictvím modernizovaného daňového portálu, tzv. finančního úřadu online, dostupného od ledna na stránce www.mojedane.cz. Finanční úřad online nabídne poplatníkům komunikaci se správcem daně jednoduše a online, zcela bez nutnosti fyzické interakce.

Příklad 7

Jsem OSVČ a měl bych velký zájem o využití režimu paušální daně v příštím roce. Jsem však rovněž obecním zastupitelem (neuvolněným), kdy ze zákona pobírám odměnu za výkon této funkce. Tyto příjmy ze závislé činnosti se však zdaňují zálohovou daní.

Odměna člena zastupitelstva je vždy příjmem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 ZDP, záleží na tom, jaká je sjednána výše odměny. Pokud poplatník podepíše prohlášení k dani, odměna podléhá zálohové dani ve výši 15 % ze základu daně.

Pokud poplatník nepodepíše prohlášení a odměna nepřesahuje částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, pro rok 2026 ve výši 4 500 Kč, podléhá tento příjem ze závislé činnosti srážkové dani. Odměna převyšující částku 4 500 Kč podléhá zálohové dani. Odpověď je tedy odvislá od toho, zda poplatník podepíše prohlášení k dani, či nikoliv a dále od výše poskytnuté odměny. Pokud se bude jednat o příjem ze závislé činnosti podléhající zálohové dani ve smyslu § 38h ZDP, pozbývá poplatník podle § 2a ZDP možnosti zapojení se do paušálního režimu.

Příklad 8

Během roku zaměstnávám lidi na dohodu o provedení práce (nepravidelně) mohu i v tomto případě vstoupit do paušální daně?

Ano, zákon zaměstnavatele v tomto smyslu nijak neomezuje a paušální daň se Vás, při splnění zákonných podmínek, týká jako poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jen je třeba upozornit na skutečnost, že stále se na Vás vztahují povinnosti plátce daně ze závislé činnosti, tj. vedení mzdové agendy a s tím související povinnosti.

Příklad 9

Jak se bude postupovat v případě OSVČ, kdy manželka je spolupracující osoba. OSVČ není plátce DPH a ani nemá jiný druh příjmů. Hrubý nerozdělený příjem je vyšší než 1 mil. Kč, ale po rozdělení podílu příjmů a výdajů na spolupracující osobu, ani jeden z nich nemá podíl na příjmech vyšší než 1 mil. Kč. Je možné, aby manželé, popř. některý z manželů mohli využít paušální daň? V případě, že by byl po rozdělení podíl na příjmech vyšší příjem než 1 mil. Kč, mohl by paušální daň uplatnit jen manžel?

V tomto případě ustanovení § 13 odst. 4 písm. e) ZDP stanoví se, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat na spolupracující osoby, ani na takového poplatníka nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat jiný poplatník. Důvodem je, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nevychází při určení daně z rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale jeho daň je stanovena bez ohledu na výši příjmů (při splnění limitů uvedených v § 7a odst. 1 písm. a) ZDP). Pro úplnost lze doplnit, že nelze tedy postupovat tak, že by poplatník, který splňuje všechny podmínky § 7a ZDP kromě výše příjmů ze samostatné činnosti, rozdělil část svých příjmů na jiného poplatníka a poté by měl daň rovnu paušální dani. Tento postup by tedy vedl k umělému snižování celkové daňové povinnosti těchto poplatníků.

Příklad 10

Jakým způsobem se bude posuzovat mateřská, jedná se o příjmy ze závislé činnosti, které znemožňují vstup do paušálního režimu?

U matky na mateřské dovolené příjmy ze závislé činnosti jednoznačně neplynou, byť by formálně mohla mít pořád uzavřenou pracovní smlouvu. Mateřskou ale nejde považovat za náhradu mzdy, jde o plnění poskytované ze systému sociálního zabezpečení. Naopak rozhodnou skutečností není faktický výkon činnosti k 1. lednu (tím se zohledňuje, že 1. ledna téměř nikdo nepracuje). Nebylo však možné normu legislativně naformulovat jinak než takto (také bylo třeba zohlednit, že v lednu zpravidla ještě plynou příjmy za prosinec). Proto § 2a odst. 1 písm. c) ZDP v zásadě obsahuje dvojitou podmínku, že vedle vykonávání činnosti (což se dokládá např. pracovní smlouvou) z této činnosti především reálně musí plynout příjmy ze závislé činnosti (což mateřská není).

Stejný závěr pak lze vztáhnout také na situace funkcionářů ve společnostech, kteří by nyní (pro možnost vstupu do paušálního režimu) chtěli svou činnost začít vykonávat bezplatně. Zřejmě tu do jisté míry hrozí možnost zneužívání a účelového vzdávání se odměn za tyto funkce, ale pokud zde neplynou příjmy ze závislé činnosti, pak by podmínka v § 2a odst. 1 písm. c) ZDP měla být splněna i zde.

§ 9 zákona č. 586/1992 Sb.
Citace na str. 34.

Příjmy z nájmu

(1) Příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou

a) příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,

b) příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich.

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjem z nájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky 6 00 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.

(6) Poplatníci mající příjmy z nájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud...

Ing. Kateřina Illetško