Manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, přičemž si upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Jde o tzv. smluvený režim, specifikovaný v § 716 až § 723 ObčZ. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

Smluvený režim může spočívat v:

– režimu oddělených jmění,

– režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství,

– režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

Připomínáme, že společné jmění může vzniknout pouze mezi manžely a nemůže vzniknout mezi registrovanými partnery. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství ve smyslu zákona č. 115/­2006 Sb., o registrovaném partnerství. Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví, vzniká projevem vůle dvou osob stejného pohlaví činěným formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení těchto osob o tom, že spolu vstupují do partnerství.

2. Občanský zákoník

V případě použití majetku, který je součástí společného jmění manželů, k podnikání jednoho z manželů, je nutno postupovat podle znění § 715 ObčZ. Zde se uvádí, že má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. Stejně se postupuje v případě, má-li být součást společného jmění manželů použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.

V režimu oddělených jmění v rámci smluveného režimu smí podle znění § 729 ObčZ manžel nakládat se svým majetkem zcela podle své vůle, tj. bez souhlasu druhého manžela. Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, pak podle znění § 730 ObčZ si rozdělí příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.

?  Příklad 1

Manžel kromě pracovního poměru u zaměstnavatele hodlá zahájit vlastní podnikání na základě živnostenského oprávnění. K tomuto podnikání chce využít majetek, který byl nabyt za trvání manželství. Jedná se jednak o použití osobního automobilu a dále o nezbytné finanční prostředky potřebné k zakoupení počítače, kopírky a dalšího kancelářského vybavení v kanceláři umístěné v rodinném domku.

Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Touto zákonnou podmínkou je vlastní ochrana majetku nepodnikajícího manžela. Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve spo­lečném jmění manželů nebo jeho části k podnikání jednoho z manželů. K dalším právním úko­nům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba.

n

3. Zákoník práce

V § 318 zákoníku práce se uvádí, že základní pracovněprávní vztah uvedený v § 3 ZP nemůže být uzavřen mezi manžely nebo partnery (osoby stejného pohlaví, které uzavřely registrované partnerství ve smyslu zákona č. 115/­2006 Sb., o registrovaném partnerství). Základními pracovněprávními vztahy se podle § 3 zákoníku práce rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Z výše uvedeného vyplývá, že podnikatel při svém podnikání nemůže sjednat se svou manželkou pracovněprávní vztah. Dnem následujícím po dni uzavření manželství nebo po dni uzavření registrovaného partnerství zaniká pracovněprávní vztah uzavřený mezi těmito osobami před vznikem manželství a před vznikem registrovaného partnerství.

Pokud by nebylo uzavřeno manželství a obě osoby by žili spolu jako přítel s přítelkyní, pak by se na ně zákaz uzavření pracovněprávního vztahu nevztahoval. V tomto případě by podnikatel mohl se svou přítelkyní uzavřít pracovněprávní vztah a zaměstnat ji.

?  Příklad 2

Podnikatel podniká na základě živnostenského oprávnění. Zaměstnává několik zaměstnanců a jedním z nich je i jeho přítelkyně, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti a má s ní dvě děti. Přítelkyně je zaměstnána na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti. V lednu 2023 podnikatel s přítelkyní uzavře manželství.

Po uzavření sňatku s přítelkyní podnikatel musí ve smyslu znění § 318 zákoníku práce ukončit s novou manželkou pracovněprávní vztah. Toto ustanovení se vztahuje nejen na zákaz uzavření pracovního poměru mezi manžely, ale i na zákaz práce na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Vhodným následným řešením může být využití institutu spolupráce manželky dle § 13 ZDP.

n

4. Živnostenský zákon

Podle § 10 živnostenského zákona vzniká oprávnění provozovat živnost u ohlašovacích živností dnem ohlášení, u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Živnostenský úřad prověřuje splnění všeobecných podmínek provozování živnosti (plná svéprávnost a bezúhonnost), a dále prověřuje splnění podmínek odborné a jiné způsobilosti, pokud jsou zákonem předepsány. Živnostenský úřad však nezkoumá, zda podnikatel naplnil § 715 ObčZ, tj. že manžel – podnikatel získal k použití majetku ve společném jmění manželů k podnikání souhlas druhého manžela.

5. Insolvenční zákon

Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů jsou předmětem § 268 až § 276 insolvenčního zákona. V § 268 odst. 1 tohoto zákona se uvádí, že prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.

Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů, které:

a) zaniklo prohlášením konkursu

b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno, nebo

c) bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno.

Podle znění § 270 insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu jsou neplatné. Část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. V § 271 zákona se dále uvádí, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená insolvenčním správcem je účinná, jakmile ji schválí insolvenční soud. Insolvenční soud dohodu o vypořádání společného jmění manželů neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy nebo jestliže s ní nesouhlasí věřitelský výbor.

Řešení úpadku formou oddlužení je obsahem § 389 až § 418 insolvenčního zákona. Ustanovení § 394a insolvenčního zákona se pak zabývá společným návrhem manželů na povolení oddlužení. Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

6. Zákon o daních z příjmů

Ustanovení § 7 odst. 9 ZDP stanoví, že pokud je věc ve společném jmění manželů, a je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů.

V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů a je současně využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto věcí, které připadají na část věci využívané pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti ve smyslu odstavce 1 a 2 ustanovení § 7 ZDP.

Příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku.

Pokud půjde např. o osobní automobil, který je využíván oběma manžely k samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 1 ZDP, vkládá tento automobil jeden z manželů do obchodního majetku. Výdaje souvisící s provozem vozidla (odpisy, výdaje na opravu a údržbu, pojištění vozidla zákonné i havarijní, dálniční nálepka, další provozní výdaje) se rozdělí mezi oba manžele v poměru, v jakém osobní automobil využívají při své samostatné činnosti, tj. v poměru ujetých kilometrů na základě evidence jízd vedené oběma manžely. V evidenci jízd by měly být evidovány minimálně následující údaje: datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté kilometry, dále pak údaje o typu vozidla, státní poznávací značka, stav ujetých kilometrů k 1. lednu a k 31. prosinci kalendářního roku.

Poznámka

Na základě zákona č. 142/­2022 Sb., kterým došlo k novelizaci zákona č. 16/­1993 Sb. o dani silniční, se od 1. 1. 2022 neplatí silniční daň z osobních automobilů.

?  Příklad 3

V průběhu roku 2021 si zakoupili manželé osobní automobil za částku 590 000 Kč. Automobil je součástí společného jmění manželů. Automobil používá manžel rovněž k pracovním cestám v rámci svého podnikání. Podnikatel zahrne osobní automobil se souhlasem manželky do obchodního majetku, a to v první variantě od 1. 1. 2022 a ve druhé variantě od 1. 1. 2023.

-    Zahrnutí do obchodního majetku 1. 1. 2022

Vstupní cenou, ze které bude podnikatel osobní automobil odpisovat počínaje zdaňovacím obdobím roku 2022, je pořizovací cena automobilu 590 000Kč.

-    Zahrnutí do obchodního majetku 1. 1. 2023

Vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena stanovená na základě znaleckého posudku podle zákona o oceňování majetku. Např. osobní automobil bude oceněn ke dni vložení do obchodního majetku na částku 525 000 Kč. V tomto případě může podnikatel odpisovat automobil počínaje rokem 2023 pouze ze vstupní ceny 525 000 Kč.

V obou variantách je nutno daňové odpisy a veškeré provozní výdaje krátit v poměru počtu ujetých kilometrů osobním automobilem k podnikání k celkovému počtu ujetých kilometrů za zdaňovací období.

?  Příklad 4

Manžel se souhlasem manželky zahrnul v roce 2020 do svého obchodního majetku osobní automobil, který byl součástí společného jmění. Automobil odpisoval zrychleným způsobem ze vstupní ceny 579 000 Kč. V květnu 2023 ukončí podnikatel své podnikání z důvodu odchodu do starobního důchodu. V podnikání manžela pokračuje jeho manželka a vloží automobil do svého obchodního majetku.

Podnikatel v roce 2023 uplatní dle § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP poloviční výši ročních odpisů (4. rok daňového odpisování). Na manželku, která zahrne toto vozidlo do svého obchodního majetku a používá jej výhradně ke svému podnikání, se vztahuje znění § 30 odst. 10 písm. j) ZDP. Zde se uvádí, že ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel a při zachování způsobu odpisování pokračuje v odpisování manželka, která má v obchodním majetku hmotný majetek, který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželem. Manželka tedy rovněž uplatní za rok 2023 poloviční výši ročních odpisů (4. rok daňového odpisování).

?  Příklad 5

Manžel vložil do svého obchodního majetku osobní automobil, který patří do společného jmění manželů. Tento osobní automobil je využíván k samostatné činnosti obou manželů (příjmy u obou manželů jsou zdaňovány dle § 7 ZDP). Automobil není používán k soukromým účelům obou manželů – k tomu slouží druhý osobní automobil ve společném jmění manželů.

V průběhu zdaňovacího období 2023 jsou vynaloženy stálé provozní výdaje související s provozem osobního automobilu ve výši 128 000 Kč (jedná se o odpisy vozidla, opravy, zákonné a havarijní pojištění vozidla, dálniční známku ad.). Dle knihy jízd najel v roce 2023 podnikatel A (manžel) 15 000 km, tj. 60 % celkových najetých kilometrů a podnikatel B (manželka) 10 000 km, tj. 40 % celkových najetých kilometrů.

-    Výpočet daňových výdajů u podnikatele A (manžel) a B (manželky):

Z hlediska výdajů na pracovní cesty manželů je nutno postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Do daňových výdajů manžela, který má vozidlo zahrnuto v obchodním majetku, se uplatní výdaje podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP ve skutečné výši na základě dokladů o nákupu pohonných hmot doložených knihou jízd. U manžela, který nemá vozidlo zahrnuto do svého obchodního majetku, lze postupovat dle jedné z následujících alternativ:

-    Alternativa A

Manžel, který uplatňuje do daňových výdajů při své samostatné činnosti poměrnou část stálých nákladů souvisejících s provozem vozidla, může do daňových výdajů zahrnout náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty doloženou knihou jízd. Náhradou výdajů za spotřebované pohonné hmoty se dle pokynu GFŘ D–59 k § 24 odst. 2 (bod 24) rozumí částka stanovená v závislosti na počtu ujetých kilometrů, nákupní ceně pohonných hmot a na údaji o spotřebě pohonných hmot pro kombinovaný provoz uvedeném výrobcem nebo dovozcem v technickém průkazu motorového vozidla. Není-li tento údaj v technickém průkazu motorového vozidla uveden, vypočítá se údaj o spotřebě pohonných hmot jako aritmetický průměr z údajů uvedených v technickém průkazu motorového vozidla. Sazbu základní náhrady v tomto případě již poplatník uplatnit nemůže.

-    Alternativa B

Manžel, který nemá vozidlo zahrnuté do svého obchodního majetku a neuplatňuje poměrnou část stálých nákladů souvisících s provozem vozidla do svých nákladů, může k sazbě náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ještě uplatnit i sazbu základní náhrady v roce 2023 ve výši 5,20 Kč/km pro osobní automobil.

Z výše uvedeného příkladu vidíme, že z hlediska optimalizace daňové povinnosti je výhodnější alternativa B, kdy podnikatel B (manželka) dosáhne vyšších daňově uznatelných výdajů (podnikatel A má v obou alternativách stejné daňové výdaje). Pro zvolení jedné z alternativ si musíme vždy v každém konkrétním případě propočítat daňové náklady, které závisí na poměru ujetých kilometrů obou manželů a na výši stálých provozních nákladů, které se v alternativě A rozdělují mezi oba manžele.

n

V případě, že bude osobní automobil využíván nejen k samostatné činnosti obou manželů, ale i k soukromým účelům, je nutné provozní výdaje krátit v poměru ujetých kilometrů pro samostatnou činnost obou manželů a součtu ujetých kilometrů pro samostatnou činnost a pro soukromé účely.

7. Nájem majetku

Podle § 9 odst. 2 ZDP se příjmy plynoucí manželům z nájmu majetku zahrnutého ve společném jmění manželů zdaňují pouze u jednoho z nich. Záleží na rozhodnutí obou manželů, který z nich zahrne tyto příjmy a s nájmem související výdaje do svého daňového přiznání. Jedná se přitom o rozhodnutí, které lze v jednotlivých zdaňovacích obdobích měnit, to znamená, že např. v roce 2022 bude příjmy z nájmu zdaňovat manžel a v roce 2023 manželka. Pro zdanění není rozhodující, zda částky z nájmu obdržel jen jeden z manželů nebo každý z manželů dílčí část. Jedná se o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a příjmy z nájmu movitých věcí kromě příležitostného nájmu movitých věcí, který je jako ostatní příjem zdaňován dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP.

V pokynu D–59 se k § 9 odst. 2 ZDP uvádí, že příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek).

8. Fakturace mezi manžely

V současně platných právních předpisech není otázka fakturování a placení mezi manžely nikterak upravena. To znamená, že pokud jeden nebo oba manželé mají příjmy ze samostatné činnosti, není fakturace mezi nimi zakázána. Je nutno však vycházet z principů občanského zákoníku, vztahujících se k úpravě společného jmění manželů. Pokud půjde o manžele, kteří mají zúženo společné jmění manželů, mohou mezi sebou fakturovat, přičemž je ovšem nutné postupovat podle § 23 odst. 7 ZDP, tzn. musí při fakturaci mezi sebou použít cenu obvyklou. Pokud však půjde o manžele – podnikatele, kteří nemají zúženo SJM, případné úhrady faktur vystavených jedním z manželů by prováděl druhý manžel ze společného majetku. Proto je oprávněná domněnka, že fakturace mezi manžely, kteří nemají dohodou upravené SJM, je nepřípustná.

9. Dary mezi manžely

Darování mezi manžely není vyloučeno. Musí však jít o případ, kdy toto bezúplatné plnění pochází z odděleného majetku, tedy pouze z majetku jednoho z manželů. V tomto případě lze uplatnit dle § 15 odst. 1 ZDP bezúplatné plnění jako odčitatelnou položku od základu daně, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč a bezúplatné plnění je poskytnuto manželovi na účely a činnosti manžela vymezené v § 15 odst. 1 ZDP. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; na základě zákona č. 39/­2021 Sb. pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021 bylo možno v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Tato výše zvýšeného limitního odpočtu 30 % základu daně je prodloužena i pro rok 2022 na základě zákona č. 128/­2022 Sb.

Pokud je však bezúplatné plnění jednoho manžela druhému poskytnuto z prostředků patřících do společného jmění manželů, jde o hospodaření a nakládání se společným majetkem. V tomto případě nelze uplatnit u manžela – dárce žádný odpočet od základu daně.

10. Zápůjčka peněžních prostředků mezi manžely

Uzavření smlouvy o zápůjčce peněžních prostředků mezi manžely dle § 2390 ad. ObčZ není vyloučeno. Záleží však na tom, zda manželé mají, nebo nemají zúžený rozsah společného jmění manželů.

V případě, že manželé nemají zúžené společné jmění manželů, se pak peněžní částka, kterou jeden z manželů (zapůjčitel) přenechal druhému manželu (vydlužiteli) k výkonu samostatné činnosti, i když tato částka byla získána děděním nebo darováním a byla ve výlučném vlastnictví manžela, stane majetkem zahrnutým do společného jmění manželů. Manželovi je zápůjčka vrácena ze společného jmění manželů, a tudíž ze společného majetku obou manželů.

Pokud dojde k zúžení společného jmění manželů, bude manžel – podnikatel výlučným vlastníkem příjmů ze samostatné činnosti a z těchto příjmů by byla výše uvedená zápůjčka vrácena manželovi. Totéž se týká i úroků v případě, že zápůjčka bude sjednána úročená. Na straně manžela, který zápůjčku z prostředků ve výlučném vlastnictví poskytl druhému z manželů, bude úrok ze zápůjčky zdaňován jako příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP.

11. Uzavření společnosti mezi manžely

Smlouva o společnosti je upravena v § 2716 až § 2746 ObčZ (jedná se o obdobu sdružení bez právní subjektivity dle dřívějšího ObčZ). Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Společnost není právní subjekt. Nový občanský zákoník nevylučuje žádné osoby z možnosti vytvořit společnost. To znamená, že za určitým účelem mohou i manželé – podnikatelé vytvořit společnost, ovšem problémem je opět otázka vztahu ke společnému jmění manželů.

Daňové řešení společníků společnosti vyplývá z § 12 odst. 1 ZDP. Zde se uvádí, že pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.

12. Manželé a obchodní společnost

Jednou z možností společného podnikání je založení obchodní společnosti, např. spol. s r. o. jedním nebo oběma manžely. Pokud např. manžel založí spol. s r. o. a je jejím jediným společníkem (resp. statutárním orgánem jako jednatel), pak tato společnost jako právnická osoba může uzavřít pracovní smlouvu s manželkou jako zaměstnancem společnosti. Obdobně může každý z manželů založit samostatnou společnost a tyto pak mohou uzavírat různé druhy smluv (kupní smlouva, smlouva o dílo, smlouva o nájmu atd.). Rovněž tak může dojít k uzavírání smluv mezi společností s r. o. zastoupenou statutárním orgánem – jednatelem (manžel) a manželkou – podnikající fyzickou osobou. Nutno zde pamatovat na § 23 odst. 7 ZDP týkající se sjednaných cen mezi spojenými osobami.

Ing. Ivan Macháček