Společnost s r.o.
v daních
Mohlo by se zdát, že pro nové firmy již není na trhu místo – čemuž by ty stávající byly jistě rády – neustále přicházejí noví nebo staronoví odvážlivci a snaží se naplnit své podnikatelské představy. Přičemž v české kotlině zcela dominují pouze dvě varianty právní formy podnikání:
a) samostatně podnikající fyzická osoba neboli osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“),
b) společnost s ručením omezeným (dále také jen „s.r.o.“).
Obecně lze říci, že první alternativa je spíše vhodnější pro málo rizikové a méně rozsáhlé podnikatelské aktivity zvládané jednotlivcem, případně několika spolupracujícími osobami z okruhu nejbližší rodiny. Zatímco s.r.o. je předurčena pro riskantnější a rozsáhlejší činnosti vyžadující manažerskou souhru více lidí. Obě právní formy sice mohou využívat síly a rozumu vlastních zaměstnanců nebo dávat zakázky jiným firmám, s čímž je ovšem rovněž spojeno nemalé riziko. Proto typická OSVČ pracuje pro svého zákazníka sama – jako např. řemeslník nebo ajťák – naproti tomu zakladatel s.r.o. si jen výjimečně s provozní činností poradí sám.
I když založení a „život“ s.r.o. není žádná velká věda, jak si postupně vyjevíme, je samozřejmě o řád náročnější než varianta OSVČ – kde stačí jednou navštívit živnostenský úřad a ještě tentýž den se novopečený živnostník může směle pustit do díla. Přes faktické zrušení finanční bariéry zůstává pro mnohé zájemce o s.r.o. velkým strašákem – nutno poznamenat, že oprávněně – hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé tuto právnickou osobu provází citelně vyšší administrativa: např. podvojné účetnictví, formální sepisování společenské/zakladatelské smlouvy, vyhotovování zápisů z jednání společníků alias valné hromady, mnohá rozhodnutí se neobejdou bez posvěcení (drahého) notáře. Druhou velkou nepříjemností je rovněž povinné zveřejňování obchodně citlivých a dalších interních údajů a dokumentů, které je pod hrozbou nemalých sankcí potřeba ukládat do sbírky listin v rámci veřejně přístupného obchodního rejstříku. Přitom je nasnadě, že s odkrytými kartami se v konkurenčním tržním prostředí hraje podstatně obtížněji, nemluvě o riziku vydírání společníků více vydělávajících společností.
V tomto pojednání probereme hlavně nejvýznamnější milníky existence s.r.o. z účetního a daňového hlediska, které se však neobejde bez alespoň stručného právního vymezení. A začneme od začátku – od založení s.r.o. sepsáním společenské smlouvy partou nadšenců s velkými plány, případně zakladatelské listiny jediným zakladatelem. Jedná se sice o kapitálovou obchodní společnost, ale dnes už spíše jen názvem, jelikož minimální vklad může činit pouhou 1 Kč, opravdu. Nicméně společníci brzy zjistí, že potřebují dostat do firmy nějaké vlastní peníze, protože banky nemajetné firmě bez historie neposkytnou úvěr a bez peněz se moc podnikat nedá.
Pokud se s.r.o. daří, pak se její společníci mohou těšit na podíly na zisku, z nichž jim ale ukousne daň z příjmů, ledaže by šlo o mateřskou společnost nebo daňového nerezidenta ČR. Naopak účetní ztráta nastoluje smutnější otázku, jak se s ní vypořádat. Do určité míry mohou toto břemeno společníci hrnout před sebou jako pouhou účetní položku snižující vlastní kapitál, což ale může odradit některé z jejich obezřetnějších obchodních partnerů. Speciální pravidla se týkají uplatnění daňové ztráty, která má jen málo společného se ztrátou účetní.
Společník je pánem s.r.o. skrze držbu jejího podílu (účasti), ten však může prodat jiné osobě, která se pak stane za něj novým společníkem. Při jiných způsobech ukončení účasti má společník nárok na „odstupné“ formou vypořádacího podílu. Podnikání s.r.o. není procházkou růžovým sadem, a tak se někdy věci zkomplikují natolik, že se společníci rozhodnou firmu zrušit, což se zpravidla neobejde bez očistného procesu likvidace.
Z pohledu stále zvědavějšího státu je s.r.o. zejména daňovým poplatníkem a plátcem, s čímž je spojena řada povinnost výběrčích daní. Naopak omezování činnosti a zrušení s.r.o. provází i rušení daňové registrace.
Ing. Martin Děrgel
2.1 Vklad soukromé investice fyzické osoby
Paní Hana si již v roce 2018 koupila pec na vypalování keramiky za 150 000 Kč, kterou využívala pro své podnikání jako OSVČ. Jelikož pořád uplatňovala tzv. paušální výdaje stanovené procentem z příjmů, neměla obchodní majetek. Slečna Jana si v roce 2022 za 400 000 Kč koupila automobil a doposud ještě nepodnikala.
V červnu 2024 obě dámy založily firmu Keramika, s.r.o. Do základního kapitálu vložila paní Hana zmíněnou pec a slečna Jana onen automobil. Znalec ocenil vypalovací pec na 100 000 Kč a vůz na 200 000 Kč.
Jak je to z pohledu daně z příjmů?
Protože paní Hana neměla pec v obchodním majetku, nebude s.r.o. pokračovat v odpisování; ohledně auta od nepodnikatelky Jany se to rozumí samo sebou. Jak tedy s.r.o. stanoví vstupní cenu vložených předmětů:
- Pícka byla vložena do s.r.o. v době delší než 5 let od jejího pořízení uplatní se [§ 29 odst. 1 písm. d) ZDP]:
– Proto bude vstupní cenou její aktuální reprodukční pořizovací cena určená znalcem, tedy 100 000 Kč. Dodejme, že daňově půjde o odpisovaný hmotný majetek i v případě, že účetně by nešlo o DHM, ale o tzv. drobný hmotný majetek, který se do účetních nákladů promítne jednorázově při uvedení do užívání.
- Automobil byl vložen do s.r.o. v době kratší než 5 let od jeho pořízení (speciální případ § 29 odst. 8 ZDP):
– Proto bude vstupní cenou jeho původní pořizovací cena 400 000 Kč, kterou je ale nutno umět prokázat.
2.2 Registrace s.r.o. k dani z příjmů
Společnosti ABC, s.r.o. vzniklo – zápisem do obchodního rejstříku – v pátek 12. července 2024. Jeho jednatel musí zajistit registraci tohoto nového poplatníka daně z příjmů právnických osob, na což má stanovenu lhůtu 15 dnů od vzniku.
Jaký je správný postup?
Podle § 33 odst. 2 DŘ lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. Počátek připadl na 12. 7., proto se 15denní lhůta počítá od následujícího 13. 7., který je prvním dnem běhu lhůty, 14. 7. je druhým dnem, až konečně 15denní zákonná lhůta skončí 27. července 2024. Což je ale sobota, kdy finanční úřady nepracují, proto se v souladu s § 36 odst. 4 DŘ odsouvá konec lhůty, resp. její poslední den až na nejblíže následující pracovní den, tím je pondělí 29. červenec.
Společnost s r.o. má zpřístupněnu datovou schránku, proto musí dle § 72 odst. 6 DŘ učinit toto formulářové podání – daňovou registraci – jen datovou zprávou neboli elektronickou formou. K čemuž je nejsnazší a nejbezpečnější (kvůli požadovanému formátu a struktuře podání) využít Daňový portál finanční správy www.mojedane.cz
Společnost ABC, s.r.o. prozatím nemá zaměstnance a první pravidelná čtvrtletní odměna jednatele je naplánovaná na 10. září 2024, takže na registraci plátce daně z příjmů ze závislé činnosti (formou záloh na daň) má s.r.o. čas do 18. září 2024. Ale aby na to jednatel nezapomněl a rovněž aby nemusel kvůli tomu podávat další přihlášku k registraci, vyznačí toto daňové plátcovství rovnou na přihlášce poplatníka DPPO podávané ad výše do 29. 7.
2.3 Zálohové zdanění mzdy zaměstnance s „Prohlášením k dani“
Jednatel s.r.o. pobírá 40 000 Kč měsíčně a učinil „Prohlášení k dani“, kde kromě základní slevy na dani uplatňuje daňové zvýhodnění na jedno (prvé) vyživované dítě.
Jak bude zdaněna mzda?
Díky prohlášení k dani zaměstnavatel bez ohledu na výši hrubé mzdy („HM“) vypočte zálohu na daň.
Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti (záloha na daň ze mzdy):
– Základ pro výpočet zálohy na daň = HM = 40 000 Kč (celá částka je pod limitem druhé sazby daně).
– Vypočtená záloha na daň = 15 % část základu pro výpočet zálohy do limitu (131 901 Kč) + 23 % část základu pro výpočet zálohy nad limit (131 901 Kč) = 0,15 × 40 000 Kč + 0,23 × 0 Kč = 6 000 Kč.
– Záloha po „osobních“ slevách na dani podle § 35ba ZDP = Vypočtená záloha na daň – Měsíční „osobní“ sleva na dani (v daném případě pouze základní) = 6 000 Kč – 2 570 Kč = 3 430 Kč.
– Měsíční daňové zvýhodnění (na jedno, resp. první vyživované dítě) podle § 35c, § 35d ZDP = 1 267 Kč.
– Jelikož je měsíční daňové zvýhodnění (1 267 Kč) nižší, než záloha po „osobních“ slevách na dani podle § 35ba ZDP (3 430 Kč), uplatní se daňové zvýhodnění jen a přednostně formou měsíční slevy na dani.
– Konečná záloha po daňovém zvýhodnění = Záloha po „osobních“ slevách na dani podle § 35ba ZDP – Měsíční sleva na dani z daňového zvýhodnění podle § 35c ZDP = 3 430 Kč – 1 267 Kč = 2 163 Kč.
Čistá mzda k výplatě zaměstnanci (jednateli s.r.o.):
– HM – Sociální pojistné zaměstnance – Zdravotní pojistné zaměstnance – Konečná záloha na daň = HM – 7,1 % HM – 4,5 % HM – 2 163 Kč = 40 000 Kč – 2 840 Kč – 1 800 Kč – 2 163 Kč = 33 197 Kč.
2.4 Příspěvek zaměstnavatele na spoření na stáří
Jednatelce s.r.o. ze smlouvy o výkonu funkce plyne nárok mimo jiné také na příspěvek zaměstnavatele (s.r.o.) 5 000 Kč měsíčně na její soukromé životní pojištění splňující podmínky daňové podpory dle ZDP. Obdobně by tomu bylo i v případě příspěvků na její penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění nebo – novinku od roku 2024 – dlouhodobý investiční produkt.
Jak je to z daňového pohledu?
Pro zaměstnavatele je celá částka příspěvku (12 × 5 000 Kč = 60 000 Kč ročně) daňovým výdajem dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 ZDP, protože jde o povinnost z titulu vnitřního předpisu.
Pro jednatelku je příspěvek od zaměstnavatele do ročního úhrnu 50 000 Kč osvobozen od daně, takže ke zdanění i zpojistnění zbude 10 000 Kč. Prakticky to znamená, že o tyto benefity á 5 000 Kč bude mít vyšší zdanitelnou mzdu za listopad a prosinec.
V praxi se tato daňová výhoda – osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně podle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP – nesprávně zaměňuje, anebo směšuje s možností uplatnit příspěvek na daňově podporované produkty na stáří formou nezdanitelné části základu daně poplatníka ve smyslu § 15 odst. 5 ZDP. Příspěvek od „třetí osoby“ – v tomto případě od zaměstnavatele – nelze uplatnit jako zmíněnou nezdanitelnou částku, tuhle výsadu mají pouze vlastní příspěvky dotyčného poplatníka.
Protože jednatelka s.r.o. má zájem i o tuto výhodu, přispívá si na své soukromé životní pojištění ještě také ze svých (zdaněných) prostředků, např. formou srážky ze mzdy další 2 000 Kč měsíčně. O tyto vlastní příspěvky – v úhrnu do 48 000 Kč za rok – si může snížit základ daně z příjmů.
2.5 Bezúročná zápůjčka pro s.r.o. od jejího jednatele
Pan Jan mladší založil v lednu 2024 obchodní společnost Honza, s.r.o., kde je jediným společníkem. Aby ho to moc nestálo, využil možnosti minimálního vkladu 1 Kč, který se tak rovnal základnímu kapitálu s.r.o. Záhy ale pan Jan mladší zjistil, že s korunou své podnikatelské plány neuskuteční. Nejprve zkusil štěstí u bank, které jej ale pochopitelně odmítly s tím, že firma nemá žádná aktiva, kterými by mohla zajistit splacení úvěru. Společník pan Jan mladší proto požádal svého majetnějšího otce – pana Jana staršího – o peněžitou zápůjčku firmě Honza, s.r.o.
Jak postupovat v dané situaci?
Protože je věřitel (zapůjčitel) pokrevní příbuzný společníka dlužníka (vydlužitele), je přirozené, že se jednalo o bezúročnou zápůjčku, takže s.r.o. nebude zatěžováno úroky, ale při splatnosti vrátí jen zapůjčenou částku alias jistinu. Nicméně pro dlužníka (Honza, s.r.o.) neuplatněné – jinak obvyklé úroky – představují majetkový prospěch spočívající v úspoře výdajů za úroky, který je obecně předmětem daně z příjmů.
Jednatel firmy Honza, s.r.o. od účetní zjistil, že pokud takovýto majetkový prospěch nepřesáhne 100 000 Kč za rok, pak je osvobozen od daně. Když ale limit přesáhne, stává se zdanitelnou celá hodnota majetkového prospěchu a nikoli pouze její přesah nad 100 000 Kč! Navíc je třeba do tohoto limitu započítat i případný další majetkový prospěch plynoucí firmě Honza, s.r.o. od pana Jana staršího z titulu bezúplatných výpůjček a výpros.
Předpokládejme, že se jednalo o bezúročnou zápůjčku 1 milion Kč na pět let. Z komerčních nabídek obdobných bankovních úvěrů v místě dlužníka jednatelé zjistili, že obvyklý úrok by činil 8 % p.a., což v přepočtu odpovídá „fiktivním“ odpuštěným úrokům 80 000 Kč/rok. Takže se zaradovali, že tento bezúplatný příjem je u s.r.o. osvobozen od daně z příjmů. Posléze si ale uvědomili, že firemní automobil zdarma parkuje v garáži rovněž pana Jana staršího, což právně představuje smlouvu o bezúplatné výpůjčce garáže téhož jednatele. Přičemž dle vyjádření místní realitní kanceláře tímto dotyčný vlastník přichází o „fiktivní“ nájemné cca 2 000 Kč měsíčně.
A rázem je vše jinak. Pro účely testu daňového osvobození totiž musí s.r.o. započítat veškerý majetkový prospěch plynoucí ji od pana Jana staršího v roce 2024 (i v dalších letech). Nejen z bezúročné zápůjčky, ale i z bezúplatné výpůjčky a výprosy. Což v úhrnu znamená „fiktivní“ bezúplatný příjem = 80 000 Kč + (12 × 2 000 Kč) = 104 000 Kč. Podmínka osvobození – roční úhrn majetkového prospěchu od téže osoby do 100 000 Kč – tak není splněna, to znamená, že od daně z příjmů právnických osob u firmy Honza, s.r.o. nebude osvobozena ani koruna. Naopak v plném rozsahu (104 000 Kč) jde o neúčetní položku zvyšující (obecný) základ daně z příjmů s.r.o. za rok 2024 – a obdobně v dalších letech – jak velí § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP. Protože se nejedná o účetní případ, bude nutno věc řešit v daňovém přiznání k DPPO zahrnutím dané částky do řádku 30 v II. oddílu.
Naštěstí ale současně bude možno využít § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP, podle kterého lze základ daně naopak snížit o hodnotu bezúplatného příjmu, o kterou byl prve zvýšen, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené. Dále zákon ještě požaduje, aby hodnota bezúplatného příjmu nebyla výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů – čemuž je třeba rozumět tak, že o ní neúčtoval v daňových nákladech. Tuto podmínku firma ustojí, zápůjčka i výpůjčka totiž slouží evidentně pro její podnikatelskou činnost, takž se v důsledku základ daně z příjmů s.r.o. nezmění. Protože opět nejde o účetní záležitost, vykáže se stejná částka až v daňovém přiznání k DPPO na řádku 112 v II. oddílu.
2.6 Bezúročná zápůjčka zaměstnanci
Společnost ABC, s.r.o. poskytla v lednu 2024 dvěma zaměstnancům bezúročné zápůjčky. Paní Petře 50 000 Kč na jeden rok pro nákup domácích spotřebičů do jejího nového bytu po rozvodu. V případě pana Petra šlo o vyšší jistinu 500 000 Kč pro financování svépomocí budovaného domku, na jejíž splacení má 5 let.
Jak je to z pohledu daně z příjmů?
Takto uspořené výdaje za úroky jsou u obou dlužníků (zaměstnanců) majetkovým prospěchem podléhajícím dani z příjmů.
Tyto majetkové prospěchy Petry a Petra (dlužníci) nepochybně představují příjem plynoucí v souvislosti s jejich současným výkonem pracovního poměru ve firmě ABC, s.r.o. (věřitel) – kdyby nešlo o zaměstnance této firmy, tak by bezúročnou zápůjčku nedostali. Proto se v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) ZDP jedná rovněž o příjem ze závislé činnosti, u něhož nelze využít výhodné osvobození majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky podle obecného § 4a písm. m) ZDP – až 100 000 Kč fiktivní úspory na úrocích – ale „pouze“ méně výhodné speciální osvobození tohoto druhu majetkového prospěchu dle § 6 odst. 9 písm. r) ZDP do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.
U zaměstnankyně paní Petry je tato podmínka bohatě splněna, proto je celá fiktivní úspora na jinak tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od banky/kampeličky osvobozena od daně z příjmů.
Horší je to u zaměstnance pana Petra, jehož jistina zápůjčky převyšuje o 200 000 Kč zmíněný limit. Pozitivní je, že při překročení limitu zůstává osvobozen majetkový prospěch z titulu úroků z jistiny do limitu. Proto bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti „jen“ odpovídající poměrná část (tj. 2/5) fiktivní úspory dotyčného zaměstnance na tržně obvyklých úrocích z věcně obdobné komerční zápůjčky od bank či kampeliček. V praxi tímto ovšem vzniká problém, a to jednak s konkrétním vyčíslením této částky, resp. se zjištěním tržně obvyklých úroků u věcně srovnatelných komerčních zápůjček, a jednak s tím, kdy tento příjem poplatníka zdanit.
2.7 Úročená zápůjčka od společníka s.r.o.
Společnost ABC, s.r.o. se zmítá ve finančních problémech a banka jí odmítla poskytnout další úvěr. Jednatel se tak obrátil s žádostí o zápůjčku na členy této obchodní korporace – společníky – všichni jsou spojenými osobami. Jeho návrh na bezúročné zápůjčky nebyl společníky vyslyšen, a tak jsou ve hře úročené zápůjčky společníků. Banky v místě sídla dlužníka v té době nabízely obdobné produkty s úrokem v průměru cca 6 % p.a. (roční úrok).
Jak postupovat v dané situaci?
Daňově „bezpečné“ tak budou jakkoli nižší úroky u zápůjček od společníků, například ve výši 4 % p.a., nebo jen 1 % p.a., případně pouze symbolické 0,1 % p.a.; stejně jako bezúročná zápůjčka, jak jsme uvedli výše.
Nicméně bez šance nejsou ani naopak vyšší úroky, jen je potřeba umět je hodnověrně odůvodnit, např.: bance by se kvůli úvěru musela ABC, s.r.o. zaručit nemovitým majetkem, což by si vyžádalo dosti dlouhý čas, výdaje za znalecký posudek a zápis do katastru nemovitosti, a také značnou administrativu. Navíc za uzavření smlouvy banky obvykle požadují poplatek, stejně jako za tzv. ověření bonity klienta a za vedení úvěrového účtu.
Společník také peníze zpravidla vyplatí ihned, nežádá zajištění zápůjčky ani žádné související poplatky, proto by ani při sjednání o něco vyššího úroku – např. 8 % p.a. – ABC, s.r.o. nemělo mít s jejich daňovou účinností problém, neboť prokáže, že vyšší sjednaný úrok odpovídá jinak výhodnějším ekonomickým podmínkám zápůjčky.
2.8 Vrácení příplatku vloženého předchozím společníkem
Pan Jan v roce 2023 vložil do své firmy Honza, s.r.o. peněžitý příplatek mimo ZK 500 000 Kč, z čehož 200 000 Kč bylo obratem využito k úhradě účetní ztráty společnosti. V roce 2024 od tohoto jediného společníka Jana koupila celý podíl v s.r.o. paní Lenka – s ohledem na špatné obchodní výsledky firmy – za sjednanou cenu jen 200 000 Kč, které se tak u Lenky staly nabývací cenou podílu v Honza, s.r.o. Nový společník (společnice?) rozhodl o „vrácení“ celého zůstatku příplatku mimo ZK 300 000 Kč.
Jaké je řešení dané situace?
Tento příjem paní Lenky podléhá srážkové dani, kterou má za úkol zúřadovat s.r.o. coby plátce příjmu i plátce daně. Základem pro výpočet této daně se sazbou 15 % je příjem z titulu „vráceného“ příplatku (300 000 Kč) snížený o nabývací cenu podílu prokázanou společníkem (200 000 Kč).
Výsledná srážková daň tak činí 15 % ze základu daně 100 000 Kč = 15 000 Kč, proto Honza, s.r.o. vyplatí paní Lence částku po zdanění 285 000 Kč. Nabývací cena jejího podílu je pak již nulová.
2.9 Vklad již odpisovaného hmotného majetku
Podnikatelka řadu let podnikala jako OSVČ ve vedení účetnictví, přičemž pro účely daně z příjmů si vedla daňovou evidenci. Přičemž v obchodním majetku měla zařazen také osobní automobil. Již v roce 2023 si založila firmu Účetní, s.r.o. na níž postupně převádí klienty, nicméně ještě souběžně podniká i jako OSVČ. Aby usnadnila vznik s.r.o., zvolila jako předmět prvotního vkladu peněžní obnos 100 000 Kč. V roce 2024 už hodlá ukončit činnost OSVČ a tak se rozhodla vložit do základního kapitálu Účetní, s.r.o. rovněž zmíněný osobní automobil.
Jak postupovat v dané situaci?
1. Pořizovací cena auta u vkladatelky byla 300 000 Kč, tento hmotný majetek spadá do odpisové skupiny 2 a paní zvolila rovnoměrné daňové odpisování, přičemž aktuální daňová zůstatková cena je 100 000 Kč.
2. Protože nejde o prvotní nepeněžitý vklad, ale o zvýšení ZK s.r.o., není nutné jeho ocenění (drahým) znalcem, ale postačí vyjádření např. autobazaru, podle kterého je aktuální hodnota zachovalého vozidla 150 000 Kč.
3. U nabyvatele – Účetní, s.r.o. – bude automobil účetně oceněn jeho aktuální hodnotou dle vyjádření experta (znalce), tedy částkou 150 000 Kč, z níž bude s.r.o. uplatňovat účetní odpisy podle svého odpisového plánu.
4. Daňově ale musí nabyvatel pokračovat v odpisování započatém vkladatelem, podnikatelkou. Takže pro účely daně z příjmů bude tento hmotný majetek v s.r.o. oceněn pořizovací cenou vkladatele 300 000 Kč. Nemění se odpisová metoda – rovnoměrná – ani daňová zůstatková cena 100 000 Kč. O roční odpis za rok vkladu 2024 se s.r.o. versus OSVČ podělí přesně napůl; jen při vkladu k 1. lednu by celý roční odpisy připadl nabyvateli.
2.10 Vklad ještě neodpisovaného hmotného majetku
Podnikatel podniká jako OSVČ v opravách silničních vozidel. Pro účely řemeslné živnosti si v roce 2018 koupil hydraulický jednosloupový zvedák za 150 000 Kč a v roce 2022 ojetý malý nákladní automobil za 300 000 Kč. Jelikož využívá tzv. paušální výdaje 80 % z příjmů, tak nemá obchodní majetek a nemůže uplatňovat odpisy.
V květnu 2024 podnikatel výhodně koupil podíl v konkurenční firmě Servis aut, s.r.o., do jejíhož ZK hned v červnu 2024 vložil obě zmíněné „investice“, které znalec ocenil na 100 000 Kč (zvedák), a 200 000 Kč (auto).
Jelikož vkladatel – OSVČ – neměl zvedák ani auto v obchodním majetku ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP, nebude nabyvatel – s.r.o. – pokračovat v daňovém odpisování.
Jak tedy s.r.o. stanoví jejich vstupní cenu?
Zvedák byl vložen do s.r.o. v době delší než 5 let od jejího pořízení (uplatní se § 29 odst. 1 písm. d) ZDP):
– Proto bude vstupní cenou jeho aktuální reprodukční pořizovací cena určená znalcem, tedy 100 000 Kč.
– Daňově půjde o odpisovaný hmotný majetek, i kdyby účetně nešlo o dlouhodobý hmotný majetek, ale o tzv. drobný hmotný majetek, který se účtuje do nákladů při jeho uvedení do užívání.
Automobil byl vložen do s.r.o. v době kratší než 5 let od jeho pořízení (speciální případ § 29 odst. 8 ZDP):
– Proto bude vstupní cenou auta jeho původní pořizovací (kupní) cena 300 000 Kč, kterou ale bude muset nabyvatel (s.r.o.) případně správci daně hodnověrně prokázat zejména kupní smlouvou podnikatele.
2.11 Test zaplacení úroků
Společnost s r.o. si půjčila 1. 7. 2023 od společníka (neúčtující občan) 2 miliony Kč na 2 roky. S ohledem na test „b“ byl sjednán pod-obvyklý úrok 3 %. Kvůli testu „e“ dlužníkovi přibývá dodatečná podmínka zaplacení úroků.
Splatnost úroků za celou dobu půjčky byla dohodnuta při splatnosti celé jistiny, tedy až na 30. 6. 2025.
Jaké je řešení daného případu?
Účetní a daňové posouzení úroků u dlužníka (s.r.o.):
– v roce 2023 časově rozlišený nezaplacený dlužný úrok 30 000 Kč nebude daňově účinný,
– v roce 2024 časově rozlišený nezaplacený dlužný úrok 60 000 Kč opět nebude daňově účinný,
– v roce 2025 zůstane účetním nákladem zbývající časově rozlišený dlužný úrok 30 000 Kč, který bude daňově účinný, a současně si dlužník sníží základ daně také o dřívějších 90 000 Kč zaplacených úroků.
Účetní a daňové posouzení úroků u věřitele (společník s.r.o. – neúčtující fyzická osoba):
– v letech 2023 ani 2024 nebude neuhrazený (nepřijatý) úrok představovat žádný zdanitelný příjem,
– v roce 2025 bude všechen přijatý úrok 120 000 Kč zdanitelným příjmem z kapitálového majetku.
Řešení č. 2.1 až 2.11 zpracoval Ing. Martin Děrgel (IX/2024)
